Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Tato prohlášení přicházejí poté, co Donald Trump v pondělí v Egyptě oslavoval podepsání mírové dohody. Ta představuje první fázi plánu na ukončení dvouleté války v Gaze a zahrnuje návrat všech dvaceti žijících izraelských rukojmích. Trumpův návrh má dvacet bodů, přičemž klíčovým prvkem, který se teprve musí uskutečnit, je „rada pro mír“. Tato rada má dohlížet na vytvoření přechodné autority. Předsedat jí má sám prezident Trump, který navrhl roli pro bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira, ale nechce, aby se na řízení podílel Hamás.
Al-Kudwa, kterému je 72 let, je silným kandidátem na návrat do popředí politiky, ať už v rámci stávající Palestinské samosprávy, nebo v novém rámci pro Gazu. Od doby, kdy v roce 2006 opustil roli ministra zahraničí Palestinské samosprávy, působil v různých funkcích. Byl například diplomatem v OSN a vedl Nadaci Jásira Arafata. Nedávno byl opět přijat do ústředního výboru hnutí Fatah, které řídí Palestinskou samosprávu.
Na otázku, jak se cítí při pomyšlení na mezinárodní orgán řídící Gazu, včetně Trumpa a Blaira, Al-Kudwa odpověděl pro Sky News: „Palestinský lid si nezaslouží být pod mezinárodní správou nebo dohledem.“ Znovu být pod britskou správou si prý už vůbec nezaslouží. Dodal, že celá myšlenka, že se po všech těchto obětech a krveprolití přivede Západní země, aby v Gaze budovala, „nedává smysl.“
Al-Kudwa je silným zastáncem řešení dvou států a říká, že jediný způsob, jak potlačit hněv palestinské mládeže, je „dát jim lepší život.“ Když se ho zeptali, zda věří, že Izrael dodrží příměří a přejde do druhé fáze Trumpova plánu, odpověděl: „Nevěřím nikomu.“ Nicméně upřímně řekl, že si nemyslí, že by izraelský lídr rozhodoval. Podle něj rozhoduje „pan Donald Trump.“ Zdůraznil, že to bude složité, protože druhá fáze bude těžší, ale doufá, že k ní dojde, protože ji potřebují.
Al-Kudwa si přeje nový jednotný řídící orgán pro Západní břeh a Gazu, který by byl organicky propojen, aby byla zajištěna územní celistvost a jednota palestinského lidu. Podle jeho modelu by měl být Hamás přizván k účasti na politické scéně, ale v jiné podobě. Mělo by jít o politickou stranu, nikoli organizaci s vojenským křídlem.
Řekl, že chybí vážné a komplexní pozice. Hovořil o ukončení role Hamásu v Gaze ve všech jeho formách – politické, administrativní i bezpečnostní. To by znamenalo, že oficiální orgán musí mít kontrolu nad zbraněmi. Pak je podle něj správné transformovat se na politickou stranu a podílet se na palestinském politickém životě, včetně voleb pod palestinským právním dohledem.
Al-Kudwa, který se narodil v Chán Júnisu na jihu pásma, uvedl, že by musel být „šílený“, aby chtěl nyní v Gaze pracovat. Pochyboval o plánu uspořádat volby do roka od skončení války. Podle něj je nemožné si představit, jak by bylo možné uspořádat tak logisticky náročnou událost ve zničené zemi, jako je Gaza.
Válka v Gaze, zahájená po zabití 1 200 lidí a zajetí dalších 251 Hamásem během útoků 7. října, si podle palestinských zdravotnických úřadů vyžádala více než 67 000 obětí z Gazy. Jejich údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale uvádějí, že asi polovina obětí jsou ženy a děti. Al-Kudwa nicméně odmítl popřít spekulace o svých budoucích ambicích. Na otázku, zda by měl zájem stát se dalším prezidentem Palestinské samosprávy po Mahmúdu Abbásovi, se jen usmál. „Není volné místo,“ řekl. Na návrh, že to není „ne“, odpověděl: „Není to ani ano.“
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.