Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Tato prohlášení přicházejí poté, co Donald Trump v pondělí v Egyptě oslavoval podepsání mírové dohody. Ta představuje první fázi plánu na ukončení dvouleté války v Gaze a zahrnuje návrat všech dvaceti žijících izraelských rukojmích. Trumpův návrh má dvacet bodů, přičemž klíčovým prvkem, který se teprve musí uskutečnit, je „rada pro mír“. Tato rada má dohlížet na vytvoření přechodné autority. Předsedat jí má sám prezident Trump, který navrhl roli pro bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira, ale nechce, aby se na řízení podílel Hamás.
Al-Kudwa, kterému je 72 let, je silným kandidátem na návrat do popředí politiky, ať už v rámci stávající Palestinské samosprávy, nebo v novém rámci pro Gazu. Od doby, kdy v roce 2006 opustil roli ministra zahraničí Palestinské samosprávy, působil v různých funkcích. Byl například diplomatem v OSN a vedl Nadaci Jásira Arafata. Nedávno byl opět přijat do ústředního výboru hnutí Fatah, které řídí Palestinskou samosprávu.
Na otázku, jak se cítí při pomyšlení na mezinárodní orgán řídící Gazu, včetně Trumpa a Blaira, Al-Kudwa odpověděl pro Sky News: „Palestinský lid si nezaslouží být pod mezinárodní správou nebo dohledem.“ Znovu být pod britskou správou si prý už vůbec nezaslouží. Dodal, že celá myšlenka, že se po všech těchto obětech a krveprolití přivede Západní země, aby v Gaze budovala, „nedává smysl.“
Al-Kudwa je silným zastáncem řešení dvou států a říká, že jediný způsob, jak potlačit hněv palestinské mládeže, je „dát jim lepší život.“ Když se ho zeptali, zda věří, že Izrael dodrží příměří a přejde do druhé fáze Trumpova plánu, odpověděl: „Nevěřím nikomu.“ Nicméně upřímně řekl, že si nemyslí, že by izraelský lídr rozhodoval. Podle něj rozhoduje „pan Donald Trump.“ Zdůraznil, že to bude složité, protože druhá fáze bude těžší, ale doufá, že k ní dojde, protože ji potřebují.
Al-Kudwa si přeje nový jednotný řídící orgán pro Západní břeh a Gazu, který by byl organicky propojen, aby byla zajištěna územní celistvost a jednota palestinského lidu. Podle jeho modelu by měl být Hamás přizván k účasti na politické scéně, ale v jiné podobě. Mělo by jít o politickou stranu, nikoli organizaci s vojenským křídlem.
Řekl, že chybí vážné a komplexní pozice. Hovořil o ukončení role Hamásu v Gaze ve všech jeho formách – politické, administrativní i bezpečnostní. To by znamenalo, že oficiální orgán musí mít kontrolu nad zbraněmi. Pak je podle něj správné transformovat se na politickou stranu a podílet se na palestinském politickém životě, včetně voleb pod palestinským právním dohledem.
Al-Kudwa, který se narodil v Chán Júnisu na jihu pásma, uvedl, že by musel být „šílený“, aby chtěl nyní v Gaze pracovat. Pochyboval o plánu uspořádat volby do roka od skončení války. Podle něj je nemožné si představit, jak by bylo možné uspořádat tak logisticky náročnou událost ve zničené zemi, jako je Gaza.
Válka v Gaze, zahájená po zabití 1 200 lidí a zajetí dalších 251 Hamásem během útoků 7. října, si podle palestinských zdravotnických úřadů vyžádala více než 67 000 obětí z Gazy. Jejich údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale uvádějí, že asi polovina obětí jsou ženy a děti. Al-Kudwa nicméně odmítl popřít spekulace o svých budoucích ambicích. Na otázku, zda by měl zájem stát se dalším prezidentem Palestinské samosprávy po Mahmúdu Abbásovi, se jen usmál. „Není volné místo,“ řekl. Na návrh, že to není „ne“, odpověděl: „Není to ani ano.“
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.