Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Tato prohlášení přicházejí poté, co Donald Trump v pondělí v Egyptě oslavoval podepsání mírové dohody. Ta představuje první fázi plánu na ukončení dvouleté války v Gaze a zahrnuje návrat všech dvaceti žijících izraelských rukojmích. Trumpův návrh má dvacet bodů, přičemž klíčovým prvkem, který se teprve musí uskutečnit, je „rada pro mír“. Tato rada má dohlížet na vytvoření přechodné autority. Předsedat jí má sám prezident Trump, který navrhl roli pro bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira, ale nechce, aby se na řízení podílel Hamás.
Al-Kudwa, kterému je 72 let, je silným kandidátem na návrat do popředí politiky, ať už v rámci stávající Palestinské samosprávy, nebo v novém rámci pro Gazu. Od doby, kdy v roce 2006 opustil roli ministra zahraničí Palestinské samosprávy, působil v různých funkcích. Byl například diplomatem v OSN a vedl Nadaci Jásira Arafata. Nedávno byl opět přijat do ústředního výboru hnutí Fatah, které řídí Palestinskou samosprávu.
Na otázku, jak se cítí při pomyšlení na mezinárodní orgán řídící Gazu, včetně Trumpa a Blaira, Al-Kudwa odpověděl pro Sky News: „Palestinský lid si nezaslouží být pod mezinárodní správou nebo dohledem.“ Znovu být pod britskou správou si prý už vůbec nezaslouží. Dodal, že celá myšlenka, že se po všech těchto obětech a krveprolití přivede Západní země, aby v Gaze budovala, „nedává smysl.“
Al-Kudwa je silným zastáncem řešení dvou států a říká, že jediný způsob, jak potlačit hněv palestinské mládeže, je „dát jim lepší život.“ Když se ho zeptali, zda věří, že Izrael dodrží příměří a přejde do druhé fáze Trumpova plánu, odpověděl: „Nevěřím nikomu.“ Nicméně upřímně řekl, že si nemyslí, že by izraelský lídr rozhodoval. Podle něj rozhoduje „pan Donald Trump.“ Zdůraznil, že to bude složité, protože druhá fáze bude těžší, ale doufá, že k ní dojde, protože ji potřebují.
Al-Kudwa si přeje nový jednotný řídící orgán pro Západní břeh a Gazu, který by byl organicky propojen, aby byla zajištěna územní celistvost a jednota palestinského lidu. Podle jeho modelu by měl být Hamás přizván k účasti na politické scéně, ale v jiné podobě. Mělo by jít o politickou stranu, nikoli organizaci s vojenským křídlem.
Řekl, že chybí vážné a komplexní pozice. Hovořil o ukončení role Hamásu v Gaze ve všech jeho formách – politické, administrativní i bezpečnostní. To by znamenalo, že oficiální orgán musí mít kontrolu nad zbraněmi. Pak je podle něj správné transformovat se na politickou stranu a podílet se na palestinském politickém životě, včetně voleb pod palestinským právním dohledem.
Al-Kudwa, který se narodil v Chán Júnisu na jihu pásma, uvedl, že by musel být „šílený“, aby chtěl nyní v Gaze pracovat. Pochyboval o plánu uspořádat volby do roka od skončení války. Podle něj je nemožné si představit, jak by bylo možné uspořádat tak logisticky náročnou událost ve zničené zemi, jako je Gaza.
Válka v Gaze, zahájená po zabití 1 200 lidí a zajetí dalších 251 Hamásem během útoků 7. října, si podle palestinských zdravotnických úřadů vyžádala více než 67 000 obětí z Gazy. Jejich údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale uvádějí, že asi polovina obětí jsou ženy a děti. Al-Kudwa nicméně odmítl popřít spekulace o svých budoucích ambicích. Na otázku, zda by měl zájem stát se dalším prezidentem Palestinské samosprávy po Mahmúdu Abbásovi, se jen usmál. „Není volné místo,“ řekl. Na návrh, že to není „ne“, odpověděl: „Není to ani ano.“
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.