Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Tato prohlášení přicházejí poté, co Donald Trump v pondělí v Egyptě oslavoval podepsání mírové dohody. Ta představuje první fázi plánu na ukončení dvouleté války v Gaze a zahrnuje návrat všech dvaceti žijících izraelských rukojmích. Trumpův návrh má dvacet bodů, přičemž klíčovým prvkem, který se teprve musí uskutečnit, je „rada pro mír“. Tato rada má dohlížet na vytvoření přechodné autority. Předsedat jí má sám prezident Trump, který navrhl roli pro bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira, ale nechce, aby se na řízení podílel Hamás.
Al-Kudwa, kterému je 72 let, je silným kandidátem na návrat do popředí politiky, ať už v rámci stávající Palestinské samosprávy, nebo v novém rámci pro Gazu. Od doby, kdy v roce 2006 opustil roli ministra zahraničí Palestinské samosprávy, působil v různých funkcích. Byl například diplomatem v OSN a vedl Nadaci Jásira Arafata. Nedávno byl opět přijat do ústředního výboru hnutí Fatah, které řídí Palestinskou samosprávu.
Na otázku, jak se cítí při pomyšlení na mezinárodní orgán řídící Gazu, včetně Trumpa a Blaira, Al-Kudwa odpověděl pro Sky News: „Palestinský lid si nezaslouží být pod mezinárodní správou nebo dohledem.“ Znovu být pod britskou správou si prý už vůbec nezaslouží. Dodal, že celá myšlenka, že se po všech těchto obětech a krveprolití přivede Západní země, aby v Gaze budovala, „nedává smysl.“
Al-Kudwa je silným zastáncem řešení dvou států a říká, že jediný způsob, jak potlačit hněv palestinské mládeže, je „dát jim lepší život.“ Když se ho zeptali, zda věří, že Izrael dodrží příměří a přejde do druhé fáze Trumpova plánu, odpověděl: „Nevěřím nikomu.“ Nicméně upřímně řekl, že si nemyslí, že by izraelský lídr rozhodoval. Podle něj rozhoduje „pan Donald Trump.“ Zdůraznil, že to bude složité, protože druhá fáze bude těžší, ale doufá, že k ní dojde, protože ji potřebují.
Al-Kudwa si přeje nový jednotný řídící orgán pro Západní břeh a Gazu, který by byl organicky propojen, aby byla zajištěna územní celistvost a jednota palestinského lidu. Podle jeho modelu by měl být Hamás přizván k účasti na politické scéně, ale v jiné podobě. Mělo by jít o politickou stranu, nikoli organizaci s vojenským křídlem.
Řekl, že chybí vážné a komplexní pozice. Hovořil o ukončení role Hamásu v Gaze ve všech jeho formách – politické, administrativní i bezpečnostní. To by znamenalo, že oficiální orgán musí mít kontrolu nad zbraněmi. Pak je podle něj správné transformovat se na politickou stranu a podílet se na palestinském politickém životě, včetně voleb pod palestinským právním dohledem.
Al-Kudwa, který se narodil v Chán Júnisu na jihu pásma, uvedl, že by musel být „šílený“, aby chtěl nyní v Gaze pracovat. Pochyboval o plánu uspořádat volby do roka od skončení války. Podle něj je nemožné si představit, jak by bylo možné uspořádat tak logisticky náročnou událost ve zničené zemi, jako je Gaza.
Válka v Gaze, zahájená po zabití 1 200 lidí a zajetí dalších 251 Hamásem během útoků 7. října, si podle palestinských zdravotnických úřadů vyžádala více než 67 000 obětí z Gazy. Jejich údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale uvádějí, že asi polovina obětí jsou ženy a děti. Al-Kudwa nicméně odmítl popřít spekulace o svých budoucích ambicích. Na otázku, zda by měl zájem stát se dalším prezidentem Palestinské samosprávy po Mahmúdu Abbásovi, se jen usmál. „Není volné místo,“ řekl. Na návrh, že to není „ne“, odpověděl: „Není to ani ano.“
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.