Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Tato prohlášení přicházejí poté, co Donald Trump v pondělí v Egyptě oslavoval podepsání mírové dohody. Ta představuje první fázi plánu na ukončení dvouleté války v Gaze a zahrnuje návrat všech dvaceti žijících izraelských rukojmích. Trumpův návrh má dvacet bodů, přičemž klíčovým prvkem, který se teprve musí uskutečnit, je „rada pro mír“. Tato rada má dohlížet na vytvoření přechodné autority. Předsedat jí má sám prezident Trump, který navrhl roli pro bývalého britského premiéra Sira Tonyho Blaira, ale nechce, aby se na řízení podílel Hamás.
Al-Kudwa, kterému je 72 let, je silným kandidátem na návrat do popředí politiky, ať už v rámci stávající Palestinské samosprávy, nebo v novém rámci pro Gazu. Od doby, kdy v roce 2006 opustil roli ministra zahraničí Palestinské samosprávy, působil v různých funkcích. Byl například diplomatem v OSN a vedl Nadaci Jásira Arafata. Nedávno byl opět přijat do ústředního výboru hnutí Fatah, které řídí Palestinskou samosprávu.
Na otázku, jak se cítí při pomyšlení na mezinárodní orgán řídící Gazu, včetně Trumpa a Blaira, Al-Kudwa odpověděl pro Sky News: „Palestinský lid si nezaslouží být pod mezinárodní správou nebo dohledem.“ Znovu být pod britskou správou si prý už vůbec nezaslouží. Dodal, že celá myšlenka, že se po všech těchto obětech a krveprolití přivede Západní země, aby v Gaze budovala, „nedává smysl.“
Al-Kudwa je silným zastáncem řešení dvou států a říká, že jediný způsob, jak potlačit hněv palestinské mládeže, je „dát jim lepší život.“ Když se ho zeptali, zda věří, že Izrael dodrží příměří a přejde do druhé fáze Trumpova plánu, odpověděl: „Nevěřím nikomu.“ Nicméně upřímně řekl, že si nemyslí, že by izraelský lídr rozhodoval. Podle něj rozhoduje „pan Donald Trump.“ Zdůraznil, že to bude složité, protože druhá fáze bude těžší, ale doufá, že k ní dojde, protože ji potřebují.
Al-Kudwa si přeje nový jednotný řídící orgán pro Západní břeh a Gazu, který by byl organicky propojen, aby byla zajištěna územní celistvost a jednota palestinského lidu. Podle jeho modelu by měl být Hamás přizván k účasti na politické scéně, ale v jiné podobě. Mělo by jít o politickou stranu, nikoli organizaci s vojenským křídlem.
Řekl, že chybí vážné a komplexní pozice. Hovořil o ukončení role Hamásu v Gaze ve všech jeho formách – politické, administrativní i bezpečnostní. To by znamenalo, že oficiální orgán musí mít kontrolu nad zbraněmi. Pak je podle něj správné transformovat se na politickou stranu a podílet se na palestinském politickém životě, včetně voleb pod palestinským právním dohledem.
Al-Kudwa, který se narodil v Chán Júnisu na jihu pásma, uvedl, že by musel být „šílený“, aby chtěl nyní v Gaze pracovat. Pochyboval o plánu uspořádat volby do roka od skončení války. Podle něj je nemožné si představit, jak by bylo možné uspořádat tak logisticky náročnou událost ve zničené zemi, jako je Gaza.
Válka v Gaze, zahájená po zabití 1 200 lidí a zajetí dalších 251 Hamásem během útoků 7. října, si podle palestinských zdravotnických úřadů vyžádala více než 67 000 obětí z Gazy. Jejich údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale uvádějí, že asi polovina obětí jsou ženy a děti. Al-Kudwa nicméně odmítl popřít spekulace o svých budoucích ambicích. Na otázku, zda by měl zájem stát se dalším prezidentem Palestinské samosprávy po Mahmúdu Abbásovi, se jen usmál. „Není volné místo,“ řekl. Na návrh, že to není „ne“, odpověděl: „Není to ani ano.“
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.