Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Prezidentův postoj k území spojence v NATO je stále agresivnější. Zatímco dříve mluvil o „strategické nutnosti“, nedávno přitvrdil a prohlásil, že Spojené státy v Grónsku „něco podniknou“, ať se to místním líbí, nebo ne. Pokud to nepůjde po dobrém, varoval Trump, půjde to po zlém. Tato rétorika vyvolává mrazení nejen v Kodani, ale i v samotném Grónsku, které je autonomním územím Dánska.
Odborníci však upozorňují, že Trumpovy sny o masivní těžbě narážejí na drsnou arktickou realitu. Problémem není dánské vlastnictví, ale extrémní prostředí. Většina nerostného bohatství se nachází v odlehlých oblastech nad polárním kruhem, které jsou pokryty kilometry tlustým ledovým přírovem a kde po velkou část roku vládne naprostá tma.
Malte Humpert z Arktického institutu označil myšlenku na proměnu Grónska v americkou továrnu na vzácné kovy za „naprosté šílenství“ a přirovnal ji k těžbě na Měsíci. Náklady na extrakci čehokoliv v Arktidě jsou pětkrát až desetkrát vyšší než kdekoliv jinde na planetě. Přibližně 80 % ostrova pokrývá led, což z jakéhokoli průmyslového projektu činí logistickou noční můru.
Zatímco ve Venezuele Trumpova administrativa vsadila na ovládnutí ropných polí vojenskou silou a dosazením kontroly, v Grónsku naráží na zemi, která je politicky stabilní a investicím se nikdy nebránila. Zástupci grónského byznysu nechápou, proč Trump mluví o „převzetí“, když ostrov s Američany dlouhodobě spolupracuje. Podle nich stačí jednat slušně a investovat, není třeba vyhrožovat invazí.
Analytici pochybují, že by soukromé americké firmy měly o těžbu v takových podmínkách zájem bez masivních vládních dotací. Pokud by v Grónsku existoval snadno dostupný „hrnec zlata“, těžaři by tam už dávno byli. Trumpova snaha motivovat firmy daňovými úlevami a zárukami, podobně jako to dělá u těžby ve Venezuele, by tak mohla stát americké daňové poplatníky astronomické částky.
Klimatická krize sice způsobuje tání ledovců, což otevírá nové plavební trasy, ale těžbu to paradoxně usnadňuje jen minimálně. Tající podloží je nestabilní, hrozí sesuvy půdy a těžební technika se v rozmrzajícím terénu boří. Grónsko má navíc velmi přísné ekologické zákony, které odrážejí přání místních zachovat tamní přírodu nedotčenou.
Trumpova snaha zrušit tyto předpisy by mohla vyvolat silný odpor místního obyvatelstva. Průzkumy veřejného mínění mluví jasně: pouze 6 % Gróňanů si přeje stát se součástí Spojených států, zatímco 85 % je kategoricky proti. Agresivní rétorika tak riskuje, že USA přestanou být vnímány jako partner a začnou být viděny jako agresor, kterému je třeba se bránit.
V současné době se v Grónsku cokoliv amerického stává symbolem hrozby. Místní lidé se právem ptají, zda nákupem amerického zboží nebo podporou tamních firem nepomáhají někomu, kdo se snaží okupovat jejich zemi. Trumpův tlak tak možná místo otevření dolů způsobí jen diplomatickou izolaci a definitivní konec amerických zájmů na severu.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.