Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Prezidentův postoj k území spojence v NATO je stále agresivnější. Zatímco dříve mluvil o „strategické nutnosti“, nedávno přitvrdil a prohlásil, že Spojené státy v Grónsku „něco podniknou“, ať se to místním líbí, nebo ne. Pokud to nepůjde po dobrém, varoval Trump, půjde to po zlém. Tato rétorika vyvolává mrazení nejen v Kodani, ale i v samotném Grónsku, které je autonomním územím Dánska.
Odborníci však upozorňují, že Trumpovy sny o masivní těžbě narážejí na drsnou arktickou realitu. Problémem není dánské vlastnictví, ale extrémní prostředí. Většina nerostného bohatství se nachází v odlehlých oblastech nad polárním kruhem, které jsou pokryty kilometry tlustým ledovým přírovem a kde po velkou část roku vládne naprostá tma.
Malte Humpert z Arktického institutu označil myšlenku na proměnu Grónska v americkou továrnu na vzácné kovy za „naprosté šílenství“ a přirovnal ji k těžbě na Měsíci. Náklady na extrakci čehokoliv v Arktidě jsou pětkrát až desetkrát vyšší než kdekoliv jinde na planetě. Přibližně 80 % ostrova pokrývá led, což z jakéhokoli průmyslového projektu činí logistickou noční můru.
Zatímco ve Venezuele Trumpova administrativa vsadila na ovládnutí ropných polí vojenskou silou a dosazením kontroly, v Grónsku naráží na zemi, která je politicky stabilní a investicím se nikdy nebránila. Zástupci grónského byznysu nechápou, proč Trump mluví o „převzetí“, když ostrov s Američany dlouhodobě spolupracuje. Podle nich stačí jednat slušně a investovat, není třeba vyhrožovat invazí.
Analytici pochybují, že by soukromé americké firmy měly o těžbu v takových podmínkách zájem bez masivních vládních dotací. Pokud by v Grónsku existoval snadno dostupný „hrnec zlata“, těžaři by tam už dávno byli. Trumpova snaha motivovat firmy daňovými úlevami a zárukami, podobně jako to dělá u těžby ve Venezuele, by tak mohla stát americké daňové poplatníky astronomické částky.
Klimatická krize sice způsobuje tání ledovců, což otevírá nové plavební trasy, ale těžbu to paradoxně usnadňuje jen minimálně. Tající podloží je nestabilní, hrozí sesuvy půdy a těžební technika se v rozmrzajícím terénu boří. Grónsko má navíc velmi přísné ekologické zákony, které odrážejí přání místních zachovat tamní přírodu nedotčenou.
Trumpova snaha zrušit tyto předpisy by mohla vyvolat silný odpor místního obyvatelstva. Průzkumy veřejného mínění mluví jasně: pouze 6 % Gróňanů si přeje stát se součástí Spojených států, zatímco 85 % je kategoricky proti. Agresivní rétorika tak riskuje, že USA přestanou být vnímány jako partner a začnou být viděny jako agresor, kterému je třeba se bránit.
V současné době se v Grónsku cokoliv amerického stává symbolem hrozby. Místní lidé se právem ptají, zda nákupem amerického zboží nebo podporou tamních firem nepomáhají někomu, kdo se snaží okupovat jejich zemi. Trumpův tlak tak možná místo otevření dolů způsobí jen diplomatickou izolaci a definitivní konec amerických zájmů na severu.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.