Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Prezidentův postoj k území spojence v NATO je stále agresivnější. Zatímco dříve mluvil o „strategické nutnosti“, nedávno přitvrdil a prohlásil, že Spojené státy v Grónsku „něco podniknou“, ať se to místním líbí, nebo ne. Pokud to nepůjde po dobrém, varoval Trump, půjde to po zlém. Tato rétorika vyvolává mrazení nejen v Kodani, ale i v samotném Grónsku, které je autonomním územím Dánska.
Odborníci však upozorňují, že Trumpovy sny o masivní těžbě narážejí na drsnou arktickou realitu. Problémem není dánské vlastnictví, ale extrémní prostředí. Většina nerostného bohatství se nachází v odlehlých oblastech nad polárním kruhem, které jsou pokryty kilometry tlustým ledovým přírovem a kde po velkou část roku vládne naprostá tma.
Malte Humpert z Arktického institutu označil myšlenku na proměnu Grónska v americkou továrnu na vzácné kovy za „naprosté šílenství“ a přirovnal ji k těžbě na Měsíci. Náklady na extrakci čehokoliv v Arktidě jsou pětkrát až desetkrát vyšší než kdekoliv jinde na planetě. Přibližně 80 % ostrova pokrývá led, což z jakéhokoli průmyslového projektu činí logistickou noční můru.
Zatímco ve Venezuele Trumpova administrativa vsadila na ovládnutí ropných polí vojenskou silou a dosazením kontroly, v Grónsku naráží na zemi, která je politicky stabilní a investicím se nikdy nebránila. Zástupci grónského byznysu nechápou, proč Trump mluví o „převzetí“, když ostrov s Američany dlouhodobě spolupracuje. Podle nich stačí jednat slušně a investovat, není třeba vyhrožovat invazí.
Analytici pochybují, že by soukromé americké firmy měly o těžbu v takových podmínkách zájem bez masivních vládních dotací. Pokud by v Grónsku existoval snadno dostupný „hrnec zlata“, těžaři by tam už dávno byli. Trumpova snaha motivovat firmy daňovými úlevami a zárukami, podobně jako to dělá u těžby ve Venezuele, by tak mohla stát americké daňové poplatníky astronomické částky.
Klimatická krize sice způsobuje tání ledovců, což otevírá nové plavební trasy, ale těžbu to paradoxně usnadňuje jen minimálně. Tající podloží je nestabilní, hrozí sesuvy půdy a těžební technika se v rozmrzajícím terénu boří. Grónsko má navíc velmi přísné ekologické zákony, které odrážejí přání místních zachovat tamní přírodu nedotčenou.
Trumpova snaha zrušit tyto předpisy by mohla vyvolat silný odpor místního obyvatelstva. Průzkumy veřejného mínění mluví jasně: pouze 6 % Gróňanů si přeje stát se součástí Spojených států, zatímco 85 % je kategoricky proti. Agresivní rétorika tak riskuje, že USA přestanou být vnímány jako partner a začnou být viděny jako agresor, kterému je třeba se bránit.
V současné době se v Grónsku cokoliv amerického stává symbolem hrozby. Místní lidé se právem ptají, zda nákupem amerického zboží nebo podporou tamních firem nepomáhají někomu, kdo se snaží okupovat jejich zemi. Trumpův tlak tak možná místo otevření dolů způsobí jen diplomatickou izolaci a definitivní konec amerických zájmů na severu.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Lucie Vondráčková je po nedávném rozchodu stále single a neustále se řeší, zdali to s někým dá zase dohromady. Sama herečka a zpěvačka se zmínila o obnovené lásce. City k opačnému pohlaví ale tentokrát nemyslela.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.