První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Kromě popření přímých vazeb se první dáma ohradila i proti internetovým fámám, podle kterých ji měl s Donaldem Trumpem seznámit právě Epstein. Tyto teorie označila za zlomyslné pokusy o dehonestaci své pověsti. Uvedla, že se s Epsteinem pouze krátce „střetla“ v roce 2000, ale nikdy neměla žádné informace o zneužívání jeho obětí, nebyla do jeho aktivit nijak zapojena a neznala ani jeho odsouzenou společnici Ghislaine Maxwellovou.
Během vystoupení Melania vysvětlila i uniklou e-mailovou korespondenci z roku 2002, kde si s Maxwellovou vyměnila přátelské pozdravy. Podle první dámy šlo o pouhou zdvořilostní odpověď a běžnou společenskou konverzaci bez hlubšího významu. Reagovala tak na dokumenty z Epsteinových spisů, které obsahovaly i zmínky o Donaldu Trumpovi, jenž v té době v médiích označoval Epsteina za „skvělého chlapa“.
Klíčovým bodem jejího projevu byla výzva zákonodárcům, aby umožnili přeživším vypovídat pod přísahou před Kongresem. „Každá žena by měla mít příležitost vyprávět svůj příběh veřejně, pokud si to přeje, a její svědectví by mělo být trvale zaneseno do záznamů Kongresu. Jen tak se dopracujeme k pravdě,“ prohlásila Melania Trumpová. Tento krok je vnímán jako snaha o maximální transparentnost v kauze, která v posledních měsících stála místo několik vlivných lídrů byznysu.
Reakce samotných obětí na tento zásah první dámy jsou však smíšené. Zatímco Lisa Phillipsová označila vystoupení za „odvážný krok“, rodina Virginie Giuffreové a další přeživší jsou skeptičtí. Ve společném prohlášení uvedli, že oběti již prokázaly mimořádnou odvahu při dřívějších výpovědích a že požadovat po nich další svědectví je spíše odváděním pozornosti od odpovědnosti mocných, včetně Trumpovy administrativy, která dosud nezveřejnila všechny vyšetřovací spisy.
Zajímavé okolnosti provázely i samotnou organizaci projevu. Kancelář první dámy předem neindikovala téma vystoupení a ani prezident Donald Trump údajně o obsahu řeči své manželky nevěděl dopředu. Zatímco mluvčí první dámy později uvedl, že prezident o plánovaném prohlášení věděl, zůstalo nejasné, zda znal i konkrétní téma. Melania se tímto krokem opět ukázala jako vlivná, byť často nečitelná postava americké politiky.
Vystoupení v Bílém domě také posloužilo jako varování pro média a autory, kteří o minulosti první dámy spekulují. Melania připomněla úspěšné právní bitvy s vydavatelstvími a autory, jako je Michael Wolff, a zdůraznila, že bude svou pověst bránit i nadále. Donald Trump v minulosti přiznal, že se s Epsteinem znal, ale tvrdil, že ho ze svého klubu Mar-a-Lago vykázal poté, co se ukázalo, že se chová nevhodně. Ačkoliv se jméno současného prezidenta v Epsteinových spisech objevuje opakovaně, neexistují žádné důkazy o tom, že by se dopustil protiprávního jednání.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.