První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Kromě popření přímých vazeb se první dáma ohradila i proti internetovým fámám, podle kterých ji měl s Donaldem Trumpem seznámit právě Epstein. Tyto teorie označila za zlomyslné pokusy o dehonestaci své pověsti. Uvedla, že se s Epsteinem pouze krátce „střetla“ v roce 2000, ale nikdy neměla žádné informace o zneužívání jeho obětí, nebyla do jeho aktivit nijak zapojena a neznala ani jeho odsouzenou společnici Ghislaine Maxwellovou.
Během vystoupení Melania vysvětlila i uniklou e-mailovou korespondenci z roku 2002, kde si s Maxwellovou vyměnila přátelské pozdravy. Podle první dámy šlo o pouhou zdvořilostní odpověď a běžnou společenskou konverzaci bez hlubšího významu. Reagovala tak na dokumenty z Epsteinových spisů, které obsahovaly i zmínky o Donaldu Trumpovi, jenž v té době v médiích označoval Epsteina za „skvělého chlapa“.
Klíčovým bodem jejího projevu byla výzva zákonodárcům, aby umožnili přeživším vypovídat pod přísahou před Kongresem. „Každá žena by měla mít příležitost vyprávět svůj příběh veřejně, pokud si to přeje, a její svědectví by mělo být trvale zaneseno do záznamů Kongresu. Jen tak se dopracujeme k pravdě,“ prohlásila Melania Trumpová. Tento krok je vnímán jako snaha o maximální transparentnost v kauze, která v posledních měsících stála místo několik vlivných lídrů byznysu.
Reakce samotných obětí na tento zásah první dámy jsou však smíšené. Zatímco Lisa Phillipsová označila vystoupení za „odvážný krok“, rodina Virginie Giuffreové a další přeživší jsou skeptičtí. Ve společném prohlášení uvedli, že oběti již prokázaly mimořádnou odvahu při dřívějších výpovědích a že požadovat po nich další svědectví je spíše odváděním pozornosti od odpovědnosti mocných, včetně Trumpovy administrativy, která dosud nezveřejnila všechny vyšetřovací spisy.
Zajímavé okolnosti provázely i samotnou organizaci projevu. Kancelář první dámy předem neindikovala téma vystoupení a ani prezident Donald Trump údajně o obsahu řeči své manželky nevěděl dopředu. Zatímco mluvčí první dámy později uvedl, že prezident o plánovaném prohlášení věděl, zůstalo nejasné, zda znal i konkrétní téma. Melania se tímto krokem opět ukázala jako vlivná, byť často nečitelná postava americké politiky.
Vystoupení v Bílém domě také posloužilo jako varování pro média a autory, kteří o minulosti první dámy spekulují. Melania připomněla úspěšné právní bitvy s vydavatelstvími a autory, jako je Michael Wolff, a zdůraznila, že bude svou pověst bránit i nadále. Donald Trump v minulosti přiznal, že se s Epsteinem znal, ale tvrdil, že ho ze svého klubu Mar-a-Lago vykázal poté, co se ukázalo, že se chová nevhodně. Ačkoliv se jméno současného prezidenta v Epsteinových spisech objevuje opakovaně, neexistují žádné důkazy o tom, že by se dopustil protiprávního jednání.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.