První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Kromě popření přímých vazeb se první dáma ohradila i proti internetovým fámám, podle kterých ji měl s Donaldem Trumpem seznámit právě Epstein. Tyto teorie označila za zlomyslné pokusy o dehonestaci své pověsti. Uvedla, že se s Epsteinem pouze krátce „střetla“ v roce 2000, ale nikdy neměla žádné informace o zneužívání jeho obětí, nebyla do jeho aktivit nijak zapojena a neznala ani jeho odsouzenou společnici Ghislaine Maxwellovou.
Během vystoupení Melania vysvětlila i uniklou e-mailovou korespondenci z roku 2002, kde si s Maxwellovou vyměnila přátelské pozdravy. Podle první dámy šlo o pouhou zdvořilostní odpověď a běžnou společenskou konverzaci bez hlubšího významu. Reagovala tak na dokumenty z Epsteinových spisů, které obsahovaly i zmínky o Donaldu Trumpovi, jenž v té době v médiích označoval Epsteina za „skvělého chlapa“.
Klíčovým bodem jejího projevu byla výzva zákonodárcům, aby umožnili přeživším vypovídat pod přísahou před Kongresem. „Každá žena by měla mít příležitost vyprávět svůj příběh veřejně, pokud si to přeje, a její svědectví by mělo být trvale zaneseno do záznamů Kongresu. Jen tak se dopracujeme k pravdě,“ prohlásila Melania Trumpová. Tento krok je vnímán jako snaha o maximální transparentnost v kauze, která v posledních měsících stála místo několik vlivných lídrů byznysu.
Reakce samotných obětí na tento zásah první dámy jsou však smíšené. Zatímco Lisa Phillipsová označila vystoupení za „odvážný krok“, rodina Virginie Giuffreové a další přeživší jsou skeptičtí. Ve společném prohlášení uvedli, že oběti již prokázaly mimořádnou odvahu při dřívějších výpovědích a že požadovat po nich další svědectví je spíše odváděním pozornosti od odpovědnosti mocných, včetně Trumpovy administrativy, která dosud nezveřejnila všechny vyšetřovací spisy.
Zajímavé okolnosti provázely i samotnou organizaci projevu. Kancelář první dámy předem neindikovala téma vystoupení a ani prezident Donald Trump údajně o obsahu řeči své manželky nevěděl dopředu. Zatímco mluvčí první dámy později uvedl, že prezident o plánovaném prohlášení věděl, zůstalo nejasné, zda znal i konkrétní téma. Melania se tímto krokem opět ukázala jako vlivná, byť často nečitelná postava americké politiky.
Vystoupení v Bílém domě také posloužilo jako varování pro média a autory, kteří o minulosti první dámy spekulují. Melania připomněla úspěšné právní bitvy s vydavatelstvími a autory, jako je Michael Wolff, a zdůraznila, že bude svou pověst bránit i nadále. Donald Trump v minulosti přiznal, že se s Epsteinem znal, ale tvrdil, že ho ze svého klubu Mar-a-Lago vykázal poté, co se ukázalo, že se chová nevhodně. Ačkoliv se jméno současného prezidenta v Epsteinových spisech objevuje opakovaně, neexistují žádné důkazy o tom, že by se dopustil protiprávního jednání.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.