Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Následky bojů jsou tragické a mají globální dopad. Počet obětí se počítá v tisících, přičemž nejvíce zasaženými zeměmi jsou právě Írán a Libanon. Přeprava ropy a zemního plynu strategickým Hormuzským průlivem se prakticky zastavila, což uvrhlo svět do hluboké energetické nejistoty. Pětice předních expertů na mezinárodní politiku a blízkovýchodní studia nyní analyzuje, jak tato válka trvale překreslí mapu regionu.
Mezi oslovenými odborníky je profesor Scott Lucas z University College Dublin, který se dlouhodobě specializuje na zahraniční politiku USA a Írán. Podle něj budou klíčové změny v oblasti mezinárodní bezpečnosti a vlivu zpravodajských služeb. Válka totiž ukázala, jak hluboko jsou do regionálních struktur zapojeny nestátní ozbrojené skupiny.
Andrew Thomas z Deakin University, autor publikace o vztazích Íránu a Západu, upozorňuje na nutnost pochopit konflikt skrze nezápadní perspektivu. Domnívá se, že dosavadní přístupy ke správě globálních záležitostí v regionu selhaly. Válka pravděpodobně povede k vytvoření nových mocenských bloků, které se budou snažit vymanit z vlivu tradičních velmocí.
Odborník na globální studia Chris Ogden z University of Auckland vidí souvislost mezi konfliktem a vzestupem autoritářství ve světě. Podle jeho analýzy může válka na Blízkém východě urychlit úpadek liberálního mezinárodního řádu. To by v praxi znamenalo, že se v budoucím uspořádání regionu budou více prosazovat mocnosti jako Čína.
Jessica Genauer z UNSW Sydney, expertka na mezinárodní konflikty a budování poválečných institucí, zdůrazňuje zásadní proměnu vnímání hrozeb. Region se bude muset vypořádat s obrovským množstvím uprchlíků a zničenou infrastrukturou. Poválečná obnova bude vyžadovat zcela nové mechanismy, které zabrání okamžitému návratu k násilí.
Analytik Kristian Coates Ulrichsen z Rice University se zaměřuje na měnící se postavení států Perského zálivu v globálním řádu. Válka podle něj odhalila zranitelnost těchto zemí vůči nemilitárním výzvám, jako je energetická bezpečnost. Je jisté, že po skončení bojů už Blízký východ nikdy nebude stejným místem jako před únorem 2026.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
V Maďarsku vrcholí kampaň před ostře sledovanými parlamentními volbami. Svého favorita v nich mají i některé velké osobnosti české politiky. Exprezident Miloš Zeman se dokonce rozhodl napsat dopis, jehož obsah zveřejnil.