Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Následky bojů jsou tragické a mají globální dopad. Počet obětí se počítá v tisících, přičemž nejvíce zasaženými zeměmi jsou právě Írán a Libanon. Přeprava ropy a zemního plynu strategickým Hormuzským průlivem se prakticky zastavila, což uvrhlo svět do hluboké energetické nejistoty. Pětice předních expertů na mezinárodní politiku a blízkovýchodní studia nyní analyzuje, jak tato válka trvale překreslí mapu regionu.
Mezi oslovenými odborníky je profesor Scott Lucas z University College Dublin, který se dlouhodobě specializuje na zahraniční politiku USA a Írán. Podle něj budou klíčové změny v oblasti mezinárodní bezpečnosti a vlivu zpravodajských služeb. Válka totiž ukázala, jak hluboko jsou do regionálních struktur zapojeny nestátní ozbrojené skupiny.
Andrew Thomas z Deakin University, autor publikace o vztazích Íránu a Západu, upozorňuje na nutnost pochopit konflikt skrze nezápadní perspektivu. Domnívá se, že dosavadní přístupy ke správě globálních záležitostí v regionu selhaly. Válka pravděpodobně povede k vytvoření nových mocenských bloků, které se budou snažit vymanit z vlivu tradičních velmocí.
Odborník na globální studia Chris Ogden z University of Auckland vidí souvislost mezi konfliktem a vzestupem autoritářství ve světě. Podle jeho analýzy může válka na Blízkém východě urychlit úpadek liberálního mezinárodního řádu. To by v praxi znamenalo, že se v budoucím uspořádání regionu budou více prosazovat mocnosti jako Čína.
Jessica Genauer z UNSW Sydney, expertka na mezinárodní konflikty a budování poválečných institucí, zdůrazňuje zásadní proměnu vnímání hrozeb. Region se bude muset vypořádat s obrovským množstvím uprchlíků a zničenou infrastrukturou. Poválečná obnova bude vyžadovat zcela nové mechanismy, které zabrání okamžitému návratu k násilí.
Analytik Kristian Coates Ulrichsen z Rice University se zaměřuje na měnící se postavení států Perského zálivu v globálním řádu. Válka podle něj odhalila zranitelnost těchto zemí vůči nemilitárním výzvám, jako je energetická bezpečnost. Je jisté, že po skončení bojů už Blízký východ nikdy nebude stejným místem jako před únorem 2026.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.