Trumpova válka proti Íránu od základu mění podobu Blízkého východu. Experti popsali, co bude dál

Írán
Írán, foto: Depositphotos
Klára Marková 7. dubna 2026 15:01
Sdílej:

Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.

Následky bojů jsou tragické a mají globální dopad. Počet obětí se počítá v tisících, přičemž nejvíce zasaženými zeměmi jsou právě Írán a Libanon. Přeprava ropy a zemního plynu strategickým Hormuzským průlivem se prakticky zastavila, což uvrhlo svět do hluboké energetické nejistoty. Pětice předních expertů na mezinárodní politiku a blízkovýchodní studia nyní analyzuje, jak tato válka trvale překreslí mapu regionu.

Mezi oslovenými odborníky je profesor Scott Lucas z University College Dublin, který se dlouhodobě specializuje na zahraniční politiku USA a Írán. Podle něj budou klíčové změny v oblasti mezinárodní bezpečnosti a vlivu zpravodajských služeb. Válka totiž ukázala, jak hluboko jsou do regionálních struktur zapojeny nestátní ozbrojené skupiny.

Andrew Thomas z Deakin University, autor publikace o vztazích Íránu a Západu, upozorňuje na nutnost pochopit konflikt skrze nezápadní perspektivu. Domnívá se, že dosavadní přístupy ke správě globálních záležitostí v regionu selhaly. Válka pravděpodobně povede k vytvoření nových mocenských bloků, které se budou snažit vymanit z vlivu tradičních velmocí.

Odborník na globální studia Chris Ogden z University of Auckland vidí souvislost mezi konfliktem a vzestupem autoritářství ve světě. Podle jeho analýzy může válka na Blízkém východě urychlit úpadek liberálního mezinárodního řádu. To by v praxi znamenalo, že se v budoucím uspořádání regionu budou více prosazovat mocnosti jako Čína.

Jessica Genauer z UNSW Sydney, expertka na mezinárodní konflikty a budování poválečných institucí, zdůrazňuje zásadní proměnu vnímání hrozeb. Region se bude muset vypořádat s obrovským množstvím uprchlíků a zničenou infrastrukturou. Poválečná obnova bude vyžadovat zcela nové mechanismy, které zabrání okamžitému návratu k násilí.

Analytik Kristian Coates Ulrichsen z Rice University se zaměřuje na měnící se postavení států Perského zálivu v globálním řádu. Válka podle něj odhalila zranitelnost těchto zemí vůči nemilitárním výzvám, jako je energetická bezpečnost. Je jisté, že po skončení bojů už Blízký východ nikdy nebude stejným místem jako před únorem 2026.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.