Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Následky bojů jsou tragické a mají globální dopad. Počet obětí se počítá v tisících, přičemž nejvíce zasaženými zeměmi jsou právě Írán a Libanon. Přeprava ropy a zemního plynu strategickým Hormuzským průlivem se prakticky zastavila, což uvrhlo svět do hluboké energetické nejistoty. Pětice předních expertů na mezinárodní politiku a blízkovýchodní studia nyní analyzuje, jak tato válka trvale překreslí mapu regionu.
Mezi oslovenými odborníky je profesor Scott Lucas z University College Dublin, který se dlouhodobě specializuje na zahraniční politiku USA a Írán. Podle něj budou klíčové změny v oblasti mezinárodní bezpečnosti a vlivu zpravodajských služeb. Válka totiž ukázala, jak hluboko jsou do regionálních struktur zapojeny nestátní ozbrojené skupiny.
Andrew Thomas z Deakin University, autor publikace o vztazích Íránu a Západu, upozorňuje na nutnost pochopit konflikt skrze nezápadní perspektivu. Domnívá se, že dosavadní přístupy ke správě globálních záležitostí v regionu selhaly. Válka pravděpodobně povede k vytvoření nových mocenských bloků, které se budou snažit vymanit z vlivu tradičních velmocí.
Odborník na globální studia Chris Ogden z University of Auckland vidí souvislost mezi konfliktem a vzestupem autoritářství ve světě. Podle jeho analýzy může válka na Blízkém východě urychlit úpadek liberálního mezinárodního řádu. To by v praxi znamenalo, že se v budoucím uspořádání regionu budou více prosazovat mocnosti jako Čína.
Jessica Genauer z UNSW Sydney, expertka na mezinárodní konflikty a budování poválečných institucí, zdůrazňuje zásadní proměnu vnímání hrozeb. Region se bude muset vypořádat s obrovským množstvím uprchlíků a zničenou infrastrukturou. Poválečná obnova bude vyžadovat zcela nové mechanismy, které zabrání okamžitému návratu k násilí.
Analytik Kristian Coates Ulrichsen z Rice University se zaměřuje na měnící se postavení států Perského zálivu v globálním řádu. Válka podle něj odhalila zranitelnost těchto zemí vůči nemilitárním výzvám, jako je energetická bezpečnost. Je jisté, že po skončení bojů už Blízký východ nikdy nebude stejným místem jako před únorem 2026.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.