Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Podle politologů i zahraničněpolitických expertů využívá Trump tzv. teorii šílence, známou z éry prezidenta Richarda Nixona. Její podstatou je vzbudit u protivníků dojem, že vůdce je tak nevyzpytatelný, že je schopen čehokoli — i extrémních kroků — čímž je má přinutit k ústupkům. A Trump, který soustředil rozhodovací moc do vlastních rukou jako žádný prezident od dob Nixona, ji používá nejen vůči nepřátelům, ale i spojencům.
Trump začal své druhé funkční období útokem na dlouholeté partnery. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyjádřil podporu, zatímco na spojence z NATO pálil jednu urážku za druhou. Kanadě vzkázal, že by se měla stát 51. státem USA, navrhl anexe Grónska a zpochybnil závazek USA bránit ostatní členy NATO podle článku 5. Britský expremiér Ben Wallace tehdy řekl, že „článek 5 je na přístrojích“.
Z uniklých zpráv amerického ministra obrany Petea Hegsetha vyšlo najevo, že v Bílém domě panuje hluboké pohrdání evropskými partnery. Hegseth je označil za „patetické příživníky“. Viceprezident JD Vance pak na mnichovské konferenci prohlásil, že USA už nebudou garantem evropské bezpečnosti.
Trumpovo chování však přináší výsledky. Premiér Velké Británie Keir Starmer v únoru oznámil zvýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP. O několik měsíců později, na summitu NATO v Haagu, už to bylo 5 % — a ke stejnému závazku se připojily i ostatní státy aliance. Generální tajemník NATO Mark Rutte v soukromé zprávě Trumpovi (kterou si Trump nezapomněl vyvěsit) napsal: „Dokázal jste něco, co se žádnému prezidentovi desítky let nepodařilo.“
Toto nadbíhání je však zároveň rizikem. Anthony Scaramucci, někdejší Trumpův mluvčí, na adresu Ruttea poznamenal: „Trump se vám směje. Sedí na palubě Air Force One a baví se na váš účet.“
Politologové varují, že pokud se svět naučí číst Trumpovy impulzivní reakce jako vzorce, hrozí, že „strategie šílence“ přestane fungovat. Navíc pokud světoví vůdci usoudí, že Trump reaguje primárně na pochvaly a hledá jen krátkodobé výhry, stane se předvídatelným — čímž ztrácí výhodu své „nečitelnosti“.
Trump se snažil zatlačit i na protivníky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po konfrontaci s Trumpem a Vancem souhlasil s udělením výhod americkým firmám při těžbě surovin. Na druhé straně Putin zůstává nezlomný. Po nedávném telefonátu Trump přiznal zklamání, že Putin stále není připraven ukončit válku proti Ukrajině.
Zásadním zlomem bylo i bombardování íránských zařízení. Trump tím porušil vlastní slib, že ukončí „věčné války“ na Blízkém východě. Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Hagua tento útok pravděpodobně přiblížil Írán k rozhodnutí skutečně získat jadernou zbraň. Profesor Michael Desch z University of Notre Dame k tomu dodává: „Poučili se z osudu Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího. Chtějí konečný odstrašující prostředek.“
Ať už je Trumpova strategie důsledkem jeho osobnosti, nebo vědomé taktiky, má jasný dopad: přiměla Evropu přemýšlet o sobě jinak. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Evropa musí být operativně nezávislá na USA. To však vyžaduje masivní investice — do zbrojního průmyslu, armádního personálu i do zpravodajských kapacit.
„Evropa má sice některé schopnosti, ale mnohé — včetně globálního zpravodajství — stále zajišťují USA,“ upozorňuje profesor Desch. „Bez USA by musela výrazně navýšit vlastní produkci zbraní i počet vojáků. Inspiraci by musela hledat třeba v Polsku.“
Podle odborníků ale nejde jen o Trumpa. Profesor Peter Trubowitz z London School of Economics tvrdí, že Trump pouze „otevřel víko“, pod nímž už delší dobu bublaly změny. „Americké priority se mění. Pro příznivce MAGA je hlavní hrozbou Čína, ne Rusko. A to je něco, co Evropané zatím plně nechápou.“
Podle profesora Mohsena Milaniho z University of South Florida se Trump nesnaží zbořit poválečný řád — spíše chce upevnit americké postavení v něm, protože se cítí ohrožen vzestupem Číny.
Výsledkem je odklon zájmů mezi Evropou a USA. A i když Trump na posledním summitu NATO výslovně potvrdil závazek k článku 5, evropští lídři pochopili, že už nemohou spoléhat jen na staré sliby. Musí se připravit na možnost, že Amerika bude chránit jen to, co sama uzná za výhodné.
A právě tímto způsobem, kombinací impulzivity, osobnostních rysů a strategické hry, Trumpova „strategie šílence“ — alespoň částečně — funguje.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.