Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Podle politologů i zahraničněpolitických expertů využívá Trump tzv. teorii šílence, známou z éry prezidenta Richarda Nixona. Její podstatou je vzbudit u protivníků dojem, že vůdce je tak nevyzpytatelný, že je schopen čehokoli — i extrémních kroků — čímž je má přinutit k ústupkům. A Trump, který soustředil rozhodovací moc do vlastních rukou jako žádný prezident od dob Nixona, ji používá nejen vůči nepřátelům, ale i spojencům.
Trump začal své druhé funkční období útokem na dlouholeté partnery. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyjádřil podporu, zatímco na spojence z NATO pálil jednu urážku za druhou. Kanadě vzkázal, že by se měla stát 51. státem USA, navrhl anexe Grónska a zpochybnil závazek USA bránit ostatní členy NATO podle článku 5. Britský expremiér Ben Wallace tehdy řekl, že „článek 5 je na přístrojích“.
Z uniklých zpráv amerického ministra obrany Petea Hegsetha vyšlo najevo, že v Bílém domě panuje hluboké pohrdání evropskými partnery. Hegseth je označil za „patetické příživníky“. Viceprezident JD Vance pak na mnichovské konferenci prohlásil, že USA už nebudou garantem evropské bezpečnosti.
Trumpovo chování však přináší výsledky. Premiér Velké Británie Keir Starmer v únoru oznámil zvýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP. O několik měsíců později, na summitu NATO v Haagu, už to bylo 5 % — a ke stejnému závazku se připojily i ostatní státy aliance. Generální tajemník NATO Mark Rutte v soukromé zprávě Trumpovi (kterou si Trump nezapomněl vyvěsit) napsal: „Dokázal jste něco, co se žádnému prezidentovi desítky let nepodařilo.“
Toto nadbíhání je však zároveň rizikem. Anthony Scaramucci, někdejší Trumpův mluvčí, na adresu Ruttea poznamenal: „Trump se vám směje. Sedí na palubě Air Force One a baví se na váš účet.“
Politologové varují, že pokud se svět naučí číst Trumpovy impulzivní reakce jako vzorce, hrozí, že „strategie šílence“ přestane fungovat. Navíc pokud světoví vůdci usoudí, že Trump reaguje primárně na pochvaly a hledá jen krátkodobé výhry, stane se předvídatelným — čímž ztrácí výhodu své „nečitelnosti“.
Trump se snažil zatlačit i na protivníky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po konfrontaci s Trumpem a Vancem souhlasil s udělením výhod americkým firmám při těžbě surovin. Na druhé straně Putin zůstává nezlomný. Po nedávném telefonátu Trump přiznal zklamání, že Putin stále není připraven ukončit válku proti Ukrajině.
Zásadním zlomem bylo i bombardování íránských zařízení. Trump tím porušil vlastní slib, že ukončí „věčné války“ na Blízkém východě. Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Hagua tento útok pravděpodobně přiblížil Írán k rozhodnutí skutečně získat jadernou zbraň. Profesor Michael Desch z University of Notre Dame k tomu dodává: „Poučili se z osudu Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího. Chtějí konečný odstrašující prostředek.“
Ať už je Trumpova strategie důsledkem jeho osobnosti, nebo vědomé taktiky, má jasný dopad: přiměla Evropu přemýšlet o sobě jinak. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Evropa musí být operativně nezávislá na USA. To však vyžaduje masivní investice — do zbrojního průmyslu, armádního personálu i do zpravodajských kapacit.
„Evropa má sice některé schopnosti, ale mnohé — včetně globálního zpravodajství — stále zajišťují USA,“ upozorňuje profesor Desch. „Bez USA by musela výrazně navýšit vlastní produkci zbraní i počet vojáků. Inspiraci by musela hledat třeba v Polsku.“
Podle odborníků ale nejde jen o Trumpa. Profesor Peter Trubowitz z London School of Economics tvrdí, že Trump pouze „otevřel víko“, pod nímž už delší dobu bublaly změny. „Americké priority se mění. Pro příznivce MAGA je hlavní hrozbou Čína, ne Rusko. A to je něco, co Evropané zatím plně nechápou.“
Podle profesora Mohsena Milaniho z University of South Florida se Trump nesnaží zbořit poválečný řád — spíše chce upevnit americké postavení v něm, protože se cítí ohrožen vzestupem Číny.
Výsledkem je odklon zájmů mezi Evropou a USA. A i když Trump na posledním summitu NATO výslovně potvrdil závazek k článku 5, evropští lídři pochopili, že už nemohou spoléhat jen na staré sliby. Musí se připravit na možnost, že Amerika bude chránit jen to, co sama uzná za výhodné.
A právě tímto způsobem, kombinací impulzivity, osobnostních rysů a strategické hry, Trumpova „strategie šílence“ — alespoň částečně — funguje.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.