Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Podle politologů i zahraničněpolitických expertů využívá Trump tzv. teorii šílence, známou z éry prezidenta Richarda Nixona. Její podstatou je vzbudit u protivníků dojem, že vůdce je tak nevyzpytatelný, že je schopen čehokoli — i extrémních kroků — čímž je má přinutit k ústupkům. A Trump, který soustředil rozhodovací moc do vlastních rukou jako žádný prezident od dob Nixona, ji používá nejen vůči nepřátelům, ale i spojencům.
Trump začal své druhé funkční období útokem na dlouholeté partnery. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyjádřil podporu, zatímco na spojence z NATO pálil jednu urážku za druhou. Kanadě vzkázal, že by se měla stát 51. státem USA, navrhl anexe Grónska a zpochybnil závazek USA bránit ostatní členy NATO podle článku 5. Britský expremiér Ben Wallace tehdy řekl, že „článek 5 je na přístrojích“.
Z uniklých zpráv amerického ministra obrany Petea Hegsetha vyšlo najevo, že v Bílém domě panuje hluboké pohrdání evropskými partnery. Hegseth je označil za „patetické příživníky“. Viceprezident JD Vance pak na mnichovské konferenci prohlásil, že USA už nebudou garantem evropské bezpečnosti.
Trumpovo chování však přináší výsledky. Premiér Velké Británie Keir Starmer v únoru oznámil zvýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP. O několik měsíců později, na summitu NATO v Haagu, už to bylo 5 % — a ke stejnému závazku se připojily i ostatní státy aliance. Generální tajemník NATO Mark Rutte v soukromé zprávě Trumpovi (kterou si Trump nezapomněl vyvěsit) napsal: „Dokázal jste něco, co se žádnému prezidentovi desítky let nepodařilo.“
Toto nadbíhání je však zároveň rizikem. Anthony Scaramucci, někdejší Trumpův mluvčí, na adresu Ruttea poznamenal: „Trump se vám směje. Sedí na palubě Air Force One a baví se na váš účet.“
Politologové varují, že pokud se svět naučí číst Trumpovy impulzivní reakce jako vzorce, hrozí, že „strategie šílence“ přestane fungovat. Navíc pokud světoví vůdci usoudí, že Trump reaguje primárně na pochvaly a hledá jen krátkodobé výhry, stane se předvídatelným — čímž ztrácí výhodu své „nečitelnosti“.
Trump se snažil zatlačit i na protivníky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po konfrontaci s Trumpem a Vancem souhlasil s udělením výhod americkým firmám při těžbě surovin. Na druhé straně Putin zůstává nezlomný. Po nedávném telefonátu Trump přiznal zklamání, že Putin stále není připraven ukončit válku proti Ukrajině.
Zásadním zlomem bylo i bombardování íránských zařízení. Trump tím porušil vlastní slib, že ukončí „věčné války“ na Blízkém východě. Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Hagua tento útok pravděpodobně přiblížil Írán k rozhodnutí skutečně získat jadernou zbraň. Profesor Michael Desch z University of Notre Dame k tomu dodává: „Poučili se z osudu Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího. Chtějí konečný odstrašující prostředek.“
Ať už je Trumpova strategie důsledkem jeho osobnosti, nebo vědomé taktiky, má jasný dopad: přiměla Evropu přemýšlet o sobě jinak. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Evropa musí být operativně nezávislá na USA. To však vyžaduje masivní investice — do zbrojního průmyslu, armádního personálu i do zpravodajských kapacit.
„Evropa má sice některé schopnosti, ale mnohé — včetně globálního zpravodajství — stále zajišťují USA,“ upozorňuje profesor Desch. „Bez USA by musela výrazně navýšit vlastní produkci zbraní i počet vojáků. Inspiraci by musela hledat třeba v Polsku.“
Podle odborníků ale nejde jen o Trumpa. Profesor Peter Trubowitz z London School of Economics tvrdí, že Trump pouze „otevřel víko“, pod nímž už delší dobu bublaly změny. „Americké priority se mění. Pro příznivce MAGA je hlavní hrozbou Čína, ne Rusko. A to je něco, co Evropané zatím plně nechápou.“
Podle profesora Mohsena Milaniho z University of South Florida se Trump nesnaží zbořit poválečný řád — spíše chce upevnit americké postavení v něm, protože se cítí ohrožen vzestupem Číny.
Výsledkem je odklon zájmů mezi Evropou a USA. A i když Trump na posledním summitu NATO výslovně potvrdil závazek k článku 5, evropští lídři pochopili, že už nemohou spoléhat jen na staré sliby. Musí se připravit na možnost, že Amerika bude chránit jen to, co sama uzná za výhodné.
A právě tímto způsobem, kombinací impulzivity, osobnostních rysů a strategické hry, Trumpova „strategie šílence“ — alespoň částečně — funguje.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.