Americký prezident Donald Trump v červnu překvapil celý svět, když i přes údajně dohodnutou pauzu v eskalaci napětí podnikl nálet na íránská jaderná zařízení. Na otázku, zda se USA chystají připojit k izraelskému útoku na Írán, Trump odpověděl: „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“ Tato věta shrnuje jeho strategii — udělat z nepředvídatelnosti svůj nástroj moci.
Podle politologů i zahraničněpolitických expertů využívá Trump tzv. teorii šílence, známou z éry prezidenta Richarda Nixona. Její podstatou je vzbudit u protivníků dojem, že vůdce je tak nevyzpytatelný, že je schopen čehokoli — i extrémních kroků — čímž je má přinutit k ústupkům. A Trump, který soustředil rozhodovací moc do vlastních rukou jako žádný prezident od dob Nixona, ji používá nejen vůči nepřátelům, ale i spojencům.
Trump začal své druhé funkční období útokem na dlouholeté partnery. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vyjádřil podporu, zatímco na spojence z NATO pálil jednu urážku za druhou. Kanadě vzkázal, že by se měla stát 51. státem USA, navrhl anexe Grónska a zpochybnil závazek USA bránit ostatní členy NATO podle článku 5. Britský expremiér Ben Wallace tehdy řekl, že „článek 5 je na přístrojích“.
Z uniklých zpráv amerického ministra obrany Petea Hegsetha vyšlo najevo, že v Bílém domě panuje hluboké pohrdání evropskými partnery. Hegseth je označil za „patetické příživníky“. Viceprezident JD Vance pak na mnichovské konferenci prohlásil, že USA už nebudou garantem evropské bezpečnosti.
Trumpovo chování však přináší výsledky. Premiér Velké Británie Keir Starmer v únoru oznámil zvýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP. O několik měsíců později, na summitu NATO v Haagu, už to bylo 5 % — a ke stejnému závazku se připojily i ostatní státy aliance. Generální tajemník NATO Mark Rutte v soukromé zprávě Trumpovi (kterou si Trump nezapomněl vyvěsit) napsal: „Dokázal jste něco, co se žádnému prezidentovi desítky let nepodařilo.“
Toto nadbíhání je však zároveň rizikem. Anthony Scaramucci, někdejší Trumpův mluvčí, na adresu Ruttea poznamenal: „Trump se vám směje. Sedí na palubě Air Force One a baví se na váš účet.“
Politologové varují, že pokud se svět naučí číst Trumpovy impulzivní reakce jako vzorce, hrozí, že „strategie šílence“ přestane fungovat. Navíc pokud světoví vůdci usoudí, že Trump reaguje primárně na pochvaly a hledá jen krátkodobé výhry, stane se předvídatelným — čímž ztrácí výhodu své „nečitelnosti“.
Trump se snažil zatlačit i na protivníky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po konfrontaci s Trumpem a Vancem souhlasil s udělením výhod americkým firmám při těžbě surovin. Na druhé straně Putin zůstává nezlomný. Po nedávném telefonátu Trump přiznal zklamání, že Putin stále není připraven ukončit válku proti Ukrajině.
Zásadním zlomem bylo i bombardování íránských zařízení. Trump tím porušil vlastní slib, že ukončí „věčné války“ na Blízkém východě. Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Hagua tento útok pravděpodobně přiblížil Írán k rozhodnutí skutečně získat jadernou zbraň. Profesor Michael Desch z University of Notre Dame k tomu dodává: „Poučili se z osudu Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího. Chtějí konečný odstrašující prostředek.“
Ať už je Trumpova strategie důsledkem jeho osobnosti, nebo vědomé taktiky, má jasný dopad: přiměla Evropu přemýšlet o sobě jinak. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Evropa musí být operativně nezávislá na USA. To však vyžaduje masivní investice — do zbrojního průmyslu, armádního personálu i do zpravodajských kapacit.
„Evropa má sice některé schopnosti, ale mnohé — včetně globálního zpravodajství — stále zajišťují USA,“ upozorňuje profesor Desch. „Bez USA by musela výrazně navýšit vlastní produkci zbraní i počet vojáků. Inspiraci by musela hledat třeba v Polsku.“
Podle odborníků ale nejde jen o Trumpa. Profesor Peter Trubowitz z London School of Economics tvrdí, že Trump pouze „otevřel víko“, pod nímž už delší dobu bublaly změny. „Americké priority se mění. Pro příznivce MAGA je hlavní hrozbou Čína, ne Rusko. A to je něco, co Evropané zatím plně nechápou.“
Podle profesora Mohsena Milaniho z University of South Florida se Trump nesnaží zbořit poválečný řád — spíše chce upevnit americké postavení v něm, protože se cítí ohrožen vzestupem Číny.
Výsledkem je odklon zájmů mezi Evropou a USA. A i když Trump na posledním summitu NATO výslovně potvrdil závazek k článku 5, evropští lídři pochopili, že už nemohou spoléhat jen na staré sliby. Musí se připravit na možnost, že Amerika bude chránit jen to, co sama uzná za výhodné.
A právě tímto způsobem, kombinací impulzivity, osobnostních rysů a strategické hry, Trumpova „strategie šílence“ — alespoň částečně — funguje.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.