Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Situace ve východní Evropě však zůstává nadále mimořádně napjatá a činy obou soupeřících stran diplomatickému úsilí neodpovídají. Bezprostřední vývoj v regionu podle CNN zpochybňuje, zda nová aktivita Washingtonu přinese reálný posun směrem k míru.
Zhoršení bezpečnostní situace se projevilo téměř okamžitě po odjezdu amerických vyjednavačů z regionu. Ruský dron narušil vzdušný prostor Moldavska a zpozdil odlet letadla, kterým ukrajinský prezident cestoval na návštěvu Norska. Velvyslanec Moldavska ve Spojených státech Vladislav Kulminski označil tento incident za vědomou provokaci, která nebyla náhodná. Ruská armáda navíc po odjezdu americké delegace ukončila třídenní přestávku v útocích a obnovila raketové a dronové údery, při nichž v Kyjevě zahynulo pět lidí.
Diplomatickou misi za americkou stranu vedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Oba zmocněnci nejprve navštívili Moskvu, kde jednali přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a následně odcestovali do Kyjeva. Jednání v Moskvě však doprovázela kontroverze kvůli prohlášením a gestům amerických zástupců. Způsob vystupování delegace podle kritiků naznačuje nedostatečné pochopení hlubších příčin konfliktu i samotných záměrů Kremlu.
Witkoff po jednání v Moskvě pronesl k ruskému prezidentovi uznalá slova, když označil jejich setkání za výjimečný moment své kariéry. Jared Kushner následně hovořil o nutnosti najít řešení výhodné pro obě strany, které by přesvědčilo Moskvu i Kyjev k ukončení bojů. Tento přístup zaměřený na oboustranný zisk však naráží na kritiku, že by fakticky legalizoval ruskou agresi. Ruská strana navíc trvá na splnění svých původních požadavků, které zahrnují demilitarizaci Ukrajiny a územní ústupky.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně zdůraznil, že jakákoli dohoda musí řešit takzvané základní příčiny konfliktu. V praxi tyto požadavky znamenají omezení suverenity Ukrajiny a odevzdání území ve východních provinciích, která ruská armáda dosud plně neobsadila. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského jsou však takové podmínky zcela nepřijatelné a nerealizovatelné. Vyjednávací pozice obou stran tak zůstávají zásadně odlišné, což výrazně komplikuje dosažení spravedlivého míru.
Prezident Donald Trump ve svých vyjádřeních opakovaně zjednodušuje podstatu celého konfliktu na osobní nevraživost mezi oběma lídry. Při rozhovoru s novináři prohlásil, že hlavním problémem zůstává vzájemná nenávist mezi Putinem a Zelenským. Podle amerického prezidenta jde o dvě strany vyčerpané bojováním, které mají zájem na uzavření dohody. Tento pohled však přehlíží složité historické a politické faktory, o které se Moskva při zahájení invaze opírala.
Nejasnosti panují také kolem pozadí amerických vyjednávání a utajovaných kontaktů s Moskvou. Do jednání se zapojil ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe, který podle neoficiálních informací varoval Rusko před rozšiřováním konfliktu na území Severoatlantické aliance.
Evropští spojenci zároveň vyjadřují obavy z hospodářských motivů americké administrativy, která naznačila možnost budoucí ekonomické spolupráce s Ruskem. Dojem nestranného zprostředkovatele narušil i ministr financí Scott Bessent, který částečně připsal vysoké ceny ropy ukrajinským útokům na ruskou infrastrukturu.
Válka si mezitím nadále vybírá obrovské lidské i materiální ztráty na obou stranách fronty. Podle údajů západních zpravodajských služeb přichází ruská armáda každý měsíc přibližně o čtyřicet tisíc vojáků. Ruské síly přesto v posledním období zaznamenaly určité postupy na bojišti a pokračují v intenzivním ostřelování ukrajinských měst. Ukrajinská armáda na druhé straně prokazuje schopnost zasahovat cíle hluboko uvnitř ruského území.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že v nadcházejících týdnech existuje šance na dosažení dohody přijatelné pro obě soupeřící strany. Zároveň však připustil, že vyjednavače čeká ještě obrovské množství práce. Dosavadní průběh americké diplomacie navíc ukazuje opakující se model vyjednávání, kdy Washington po konzultacích s Moskvou přichází s návrhy odrážejícími ruské cíle. Jakmile ukrajinská strana takový plán odmítne, následné ústupky vedou k tomu, že se návrh stane nepřijatelným pro samotný Kreml.
První oficiální návštěva amerických zmocněnců v Kyjevě vyvolala v ukrajinské vládě opatrný optimismus a byla přijata pozitivně. Ukrajina se však současně připravuje na další náročné období, kdy ruské síly pokračují v útocích na obytné domy a energetickou infrastrukturu. Nárůst napětí v regionu navíc vyvolává obavy z možného rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny. Diplomatické úsilí tak probíhá v atmosféře pokračujících bojů a nejistoty ohledně reálné ochoty stran ke kompromisu.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.