Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Dohoda umožňuje Londýnu vracet migranty připlouvající na malých člunech zpět do Francie výměnou za legální přijetí jiných žadatelů. Platnost tohoto pilotního programu má skončit na začátku října a jeho další budoucnost je nejasná. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová podle dostupných informací usiluje o prodloužení a rozšíření této dohody. Francouzská strana naopak požaduje, aby se do systému zapojila celá Evropská unie a Francie nezůstávala v přijímání vrácených osob samotná.
Od spuštění programu vrátily britské orgány do Francie přibližně čtrnáct set migrantů. Toto číslo představuje pouze čtyři procenta z celkového počtu lidí, kteří se v daném období pokusili překonat průliv. Významná část vrácených osob se navíc pokusila dostat do Británie opakovaně a nyní tam žije nelegálně. Obě země proto dohodu upravily tak, aby bylo možné vracet i lidi, kteří do Spojeného království znovu proniknou například v nákladních automobilech.
Ochránci lidských práv přednesli své výhrady k tomuto systému na schůzi v britském parlamentu. Zástupci nevládních organizací sestavili seznam desítek mladistvých, kteří byli podle nich nezákonně vráceni do Francie jako dospělí. Maddie Harrisová z organizace Humans For Rights Network zdůraznila, že zadržování samotných dětí v detencích pro dospělé je protiprávní a dohoda se na ně vztahovat nemá. Britské ministerstvo vnitra tato obvinění kategoricky odmítlo s tím, že ke deportaci žádné osoby se sporným věkem nedošlo.
Nezávislé kontrolní orgány pro detence však upozornily, že jako dospělí bylo nezákonně zadržováno téměř sto dětí. Předsedkyně kontrolního výboru Jane Leechová vyjádřila obavu, že ministerstvo vnitra zadržuje více lidí, než je schopno reálně deportovat. Francouzští politici navíc potvrdili, že v kontaktu s tamními úřady zůstává pouhá pětina z vrácených osob. Stovky dalších migrantů přešly do ilegality a rozptýlily se po různých evropských zemích.
Pohřešovaní žadatelé o azyl uvádějí jako hlavní důvod svého odchodu do ilegality nepřátelský přístup francouzských úřadů. Mnoho z nich čelilo tlaku na návrat do mateřských zemí, kde jim podle jejich slov hrozí nebezpečí. Další se obávali nuceného přesunu do jiných států Evropy, jako je Bulharsko, přes které dříve cestovali. Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že osud vrácených lidí je výhradně věcí Francie, přičemž francouzské ministerstvo vnitra situaci nekomentovalo.
Organizace na ochranu práv dětí označují nucené návraty samotných nezletilých do Francie za zcela nepřijatelné. Mnohé z těchto dětí si v minulosti prošly těžkým násilím, zneužíváním a vykořisťováním na migračních trasách. Po nuceném přesunu z Velké Británie do Francie se místo jejich pobytu stalo neznámým. Tyto zranitelné osoby se tak ocitly bez jakékoliv právní či sociální ochrany kdekoliv v Evropě.
Zástupci organizace Lékaři bez hranic upozornili na závažný psychický stav osob vrácených z Británie. U mnoha z nich se objevují akutní úzkosti, sebeubližování, sebevražedné myšlenky a celkový psychický kolaps. Lékaři varují, že u těchto lidí dochází ke kumulaci jednoho traumatu za druhým. Členové parlamentního výboru zároveň vyjádřili znepokojení nad tvrdým postupem francouzské policie při ostraze hranic, který podle nich překračuje běžné standardy.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.