Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Dohoda umožňuje Londýnu vracet migranty připlouvající na malých člunech zpět do Francie výměnou za legální přijetí jiných žadatelů. Platnost tohoto pilotního programu má skončit na začátku října a jeho další budoucnost je nejasná. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová podle dostupných informací usiluje o prodloužení a rozšíření této dohody. Francouzská strana naopak požaduje, aby se do systému zapojila celá Evropská unie a Francie nezůstávala v přijímání vrácených osob samotná.
Od spuštění programu vrátily britské orgány do Francie přibližně čtrnáct set migrantů. Toto číslo představuje pouze čtyři procenta z celkového počtu lidí, kteří se v daném období pokusili překonat průliv. Významná část vrácených osob se navíc pokusila dostat do Británie opakovaně a nyní tam žije nelegálně. Obě země proto dohodu upravily tak, aby bylo možné vracet i lidi, kteří do Spojeného království znovu proniknou například v nákladních automobilech.
Ochránci lidských práv přednesli své výhrady k tomuto systému na schůzi v britském parlamentu. Zástupci nevládních organizací sestavili seznam desítek mladistvých, kteří byli podle nich nezákonně vráceni do Francie jako dospělí. Maddie Harrisová z organizace Humans For Rights Network zdůraznila, že zadržování samotných dětí v detencích pro dospělé je protiprávní a dohoda se na ně vztahovat nemá. Britské ministerstvo vnitra tato obvinění kategoricky odmítlo s tím, že ke deportaci žádné osoby se sporným věkem nedošlo.
Nezávislé kontrolní orgány pro detence však upozornily, že jako dospělí bylo nezákonně zadržováno téměř sto dětí. Předsedkyně kontrolního výboru Jane Leechová vyjádřila obavu, že ministerstvo vnitra zadržuje více lidí, než je schopno reálně deportovat. Francouzští politici navíc potvrdili, že v kontaktu s tamními úřady zůstává pouhá pětina z vrácených osob. Stovky dalších migrantů přešly do ilegality a rozptýlily se po různých evropských zemích.
Pohřešovaní žadatelé o azyl uvádějí jako hlavní důvod svého odchodu do ilegality nepřátelský přístup francouzských úřadů. Mnoho z nich čelilo tlaku na návrat do mateřských zemí, kde jim podle jejich slov hrozí nebezpečí. Další se obávali nuceného přesunu do jiných států Evropy, jako je Bulharsko, přes které dříve cestovali. Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že osud vrácených lidí je výhradně věcí Francie, přičemž francouzské ministerstvo vnitra situaci nekomentovalo.
Organizace na ochranu práv dětí označují nucené návraty samotných nezletilých do Francie za zcela nepřijatelné. Mnohé z těchto dětí si v minulosti prošly těžkým násilím, zneužíváním a vykořisťováním na migračních trasách. Po nuceném přesunu z Velké Británie do Francie se místo jejich pobytu stalo neznámým. Tyto zranitelné osoby se tak ocitly bez jakékoliv právní či sociální ochrany kdekoliv v Evropě.
Zástupci organizace Lékaři bez hranic upozornili na závažný psychický stav osob vrácených z Británie. U mnoha z nich se objevují akutní úzkosti, sebeubližování, sebevražedné myšlenky a celkový psychický kolaps. Lékaři varují, že u těchto lidí dochází ke kumulaci jednoho traumatu za druhým. Členové parlamentního výboru zároveň vyjádřili znepokojení nad tvrdým postupem francouzské policie při ostraze hranic, který podle nich překračuje běžné standardy.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.