Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Ministr průmyslu Karel Havlíček dnes prohlásil, že pokud by Česko mělo „zásadním způsobem vyšší“ ceny pohonných hmot než okolní země, vláda okamžitě zakročí. V tuto chvíli problém není dramatický. České ceny se od polských příliš neliší a proti Německu jsou výrazně nižší. Jenže právě Polsko může situaci změnit prakticky přes noc.
Varšava už ukázala jak. Od 17. do 31. srpna snížila DPH na paliva z 23 na osm procent a současně zavedla maximální maloobchodní ceny. Program nazvaný CPN stál polský rozpočet za pouhé dva týdny téměř půl miliardy zlotých. Stejný mechanismus Polsko používalo už od konce března do konce června.
Rozdíl je enormní. Samotné snížení DPH z 23 na osm procent při jinak stejné ceně znamená pokles konečné cenovky zhruba o dvanáct procent. U litru stojícího kolem 44 korun je to více než pět korun. Český motorista tak může jedno ráno zjistit, že za hranicí tankuje o pět korun levněji – nikoli proto, že by polská rafinerie byla o pět korun efektivnější, ale protože větší část účtu převzal polský státní rozpočet.
Jestliže Praha začne českou cenu poměřovat pouze cenou na polském stojanu, může dovážet do Česka nikoli levnější ropu, ale polskou fiskální politiku. Havlíček sice hovoří o okolních zemí, není však obtížné představit si situaci, kdy polské ceny budou o několik korun nižší než v ČR, kde bude nafta v průměru atakovat psychologicky významnou cenovku 50 Kč/l. Pak pro českou vládu, zvláště nyní po Havlíčkově příslibu, bude politicky značně obtížné odolávat tlaku na zásah – jak z řad třeba dopravců, tak širší veřejnosti – poukazem na to, že například v Německu zůstávají ceny výše než v ČR.
Polsko počítá letos i v příštím roce s deficitem veřejných financí kolem 7,1 procenta HDP a už nyní čelí unijní proceduře kvůli nadměrnému schodku. Velkou část mimořádně hlubokého schodku samozřejmě vysvětlují vysoké výdaje na obranu. Nic to ale nemění na tom, že jde o zemi s jedním z nejvyšších deficitů v EU. Přitom tedy právě Polsko může svými rozpočtově financovanými levnější naftou a benzínem dostat Česko pod politický tlak, aby rovněž sáhlo do rozpočtu.
Česko přitom podobnou zkušenost už má. Od dubna do července vláda omezovala marže a stanovovala cenové stropy, u nafty navíc snížila spotřební daň. Jen daňová úleva podle ministerstva financí znamenala výpadek příjmů asi miliardu korun měsíčně.
Levnější pohonné hmoty totiž samozřejmě neexistují zadarmo. Pokud stát sníží daň o dvě koruny na litr, motoristovi dvě koruny skutečně zůstanou. Státu ale dvě koruny chybějí. Musí méně utratit jinde, zvýšit jinou daň, nebo se více zadlužit. Cenovka na čerpací stanici tedy klesne, účet společnosti jako celku nikoli.
Vzniknout tak může zvláštní středoevropský závod ke dnu. Polsko sníží daně, Česko nechce vypadat draze a sníží je také, následně může reagovat další soused, například Slovensko. Vítězem bude motorista při placení u stojanu. Poraženým však může být tentýž člověk v roli daňového poplatníka.
Největším rizikem drahých pohonných hmot proto nemusí být v příštích týdnech ropa. Může jím být politická soutěž o to, kdo dokáže účet za ropu nejlépe schovat. Polsko jej může přesunout z cenového stojanu do státního rozpočtu. Pokud se Česko nechá vyprovokovat k témuž, půjde o učebnicový případ fiskální nákazy přes čerpací stanice.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.