Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Ministr průmyslu Karel Havlíček dnes prohlásil, že pokud by Česko mělo „zásadním způsobem vyšší“ ceny pohonných hmot než okolní země, vláda okamžitě zakročí. V tuto chvíli problém není dramatický. České ceny se od polských příliš neliší a proti Německu jsou výrazně nižší. Jenže právě Polsko může situaci změnit prakticky přes noc.
Varšava už ukázala jak. Od 17. do 31. srpna snížila DPH na paliva z 23 na osm procent a současně zavedla maximální maloobchodní ceny. Program nazvaný CPN stál polský rozpočet za pouhé dva týdny téměř půl miliardy zlotých. Stejný mechanismus Polsko používalo už od konce března do konce června.
Rozdíl je enormní. Samotné snížení DPH z 23 na osm procent při jinak stejné ceně znamená pokles konečné cenovky zhruba o dvanáct procent. U litru stojícího kolem 44 korun je to více než pět korun. Český motorista tak může jedno ráno zjistit, že za hranicí tankuje o pět korun levněji – nikoli proto, že by polská rafinerie byla o pět korun efektivnější, ale protože větší část účtu převzal polský státní rozpočet.
Jestliže Praha začne českou cenu poměřovat pouze cenou na polském stojanu, může dovážet do Česka nikoli levnější ropu, ale polskou fiskální politiku. Havlíček sice hovoří o okolních zemí, není však obtížné představit si situaci, kdy polské ceny budou o několik korun nižší než v ČR, kde bude nafta v průměru atakovat psychologicky významnou cenovku 50 Kč/l. Pak pro českou vládu, zvláště nyní po Havlíčkově příslibu, bude politicky značně obtížné odolávat tlaku na zásah – jak z řad třeba dopravců, tak širší veřejnosti – poukazem na to, že například v Německu zůstávají ceny výše než v ČR.
Polsko počítá letos i v příštím roce s deficitem veřejných financí kolem 7,1 procenta HDP a už nyní čelí unijní proceduře kvůli nadměrnému schodku. Velkou část mimořádně hlubokého schodku samozřejmě vysvětlují vysoké výdaje na obranu. Nic to ale nemění na tom, že jde o zemi s jedním z nejvyšších deficitů v EU. Přitom tedy právě Polsko může svými rozpočtově financovanými levnější naftou a benzínem dostat Česko pod politický tlak, aby rovněž sáhlo do rozpočtu.
Česko přitom podobnou zkušenost už má. Od dubna do července vláda omezovala marže a stanovovala cenové stropy, u nafty navíc snížila spotřební daň. Jen daňová úleva podle ministerstva financí znamenala výpadek příjmů asi miliardu korun měsíčně.
Levnější pohonné hmoty totiž samozřejmě neexistují zadarmo. Pokud stát sníží daň o dvě koruny na litr, motoristovi dvě koruny skutečně zůstanou. Státu ale dvě koruny chybějí. Musí méně utratit jinde, zvýšit jinou daň, nebo se více zadlužit. Cenovka na čerpací stanici tedy klesne, účet společnosti jako celku nikoli.
Vzniknout tak může zvláštní středoevropský závod ke dnu. Polsko sníží daně, Česko nechce vypadat draze a sníží je také, následně může reagovat další soused, například Slovensko. Vítězem bude motorista při placení u stojanu. Poraženým však může být tentýž člověk v roli daňového poplatníka.
Největším rizikem drahých pohonných hmot proto nemusí být v příštích týdnech ropa. Může jím být politická soutěž o to, kdo dokáže účet za ropu nejlépe schovat. Polsko jej může přesunout z cenového stojanu do státního rozpočtu. Pokud se Česko nechá vyprovokovat k témuž, půjde o učebnicový případ fiskální nákazy přes čerpací stanice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.