Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Zároveň varoval, že Moskva obvykle stupňuje své útoky pokaždé, když diplomacie získává na síle. Ruská strana se tím podle něj snaží jakýkoliv dialog nebo jednání rozbít. Ukrajina přesto hodlá i nadále usilovat o diplomatické řešení konfliktu.
Diplomatičtí poradci a představitelé národní bezpečnosti Ukrajiny a Spojených států zůstávají v každodenním kontaktu. Společně řeší, jak by případná třístranná schůzka s účastí Ruska mohla fungovat a jaké konkrétní výsledky by měla přinést. Kyjev plánuje navázat na tyto přípravy dalším jednáním s americkým týmem na konci měsíce v New Yorku. Zelenskyj zdůraznil, že zastavení války vyžaduje diplomatické úsilí a neexistuje jiný způsob, jak dosáhnout míru.
Prvními kroky k omezení intenzity bojů by mohla být dohoda o vývozu zemědělských produktů a ochraně energetické infrastruktury. Ukrajinská strana v posledním období jednala o bezpečnosti potravinářských dodávek přes Černé moře se zástupci Egypta, Indie, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Spojených států. Blokování ukrajinských zemědělských produktů představuje podle Zelenského obrovský problém pro celý svět. Ochrana energetických zařízení i námořních tras je proto klíčovým tématem probíhajících rozhovorů.
Kanadský premiér Mark Carney podpořil myšlenku omezeného příměří, které by se týkalo dodávek obilí a energetických objektů. Přerušení ukrajinského vývozu totiž přímo ovlivňuje situaci v zemích Afriky i Blízkého východu a útoky na energetiku vytvářejí tlak na globální trhy. Carney připomněl, že podobné návrhy prosazují také představitelé Indie či Spojených arabských emirátů a rozhodující roli v zajištění dohody mohou sehrát Spojené státy. Kanada je podle jeho slov připravena všechny tyto iniciativy plně podpořit.
Ottawa nehodlá nečinně čekat na výsledky mírových rozhovorů a připravuje další zpřísnění tlaku na Moskvu. Kanada chystá nový balíček sankcí zaměřený na dodávky komponentů využívaných v ruských balistických raketách. Opatření se dotknou také takzvané stínové flotily tankerů a poskytování finančních služeb. Carney zdůraznil, že jeho země bude pokračovat v postihu Ruska i všech subjektů, které pomáhají udržovat jeho válečné úsilí.
Důležitým tématem jednání v Calgary byla rovněž protivzdušná obrana, přičemž Zelenskyj označil útoky ruských balistických raket za jednu z největších hrozeb. Kanada se nově připojí k celoevropskému programu FREYJA, jehož cílem je vývoj cenově dostupnějších střel schopných čelit balistickým hrozbám ve velkých počtech. Na vývoji tohoto systému Ukrajina spolupracuje s firmami z Norska a Kanady. Carney potvrdil, že tento projekt postupuje rychle a jeho realizace se měří v měsících, nikoliv v desetiletích.
Do doby, než budou k dispozici nové technologie obrany, zůstává Ukrajina silně závislá na amerických systémech Patriot a jejich protiraketových střelách. Zelenskyj na dotaz ohledně důvěry vůči Washingtonu odpovídal s tím, že jednání představují složitou výzvu s mnoha propletenými zájmy. Prohlásil, že Ukrajina partnerům ve Spojených státech důvěřuje, ale drží se pravidla prověřování všech ujednání. Výsledky jednání jsou podle něj důležitější než samotná slova.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.