Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Loni se lídři členských států Evropské unie dohodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Stalo se tak poté, co alternativní plán na financování Kyjeva přímo ze zmrazených ruských aktiv nezískal jednomyslnou podporu.
Evropská komise nyní reagovala na informace listu Financial Times o obnovení prací na možnostech využití těchto prostředků, které jsou uloženy převážně v bruselském depozitáři Euroclear. Hlavní mluvčí Komise Paulo Pinho tyto zprávy zlehčoval a zdůraznil, že primárním cílem zůstává zajištění financí z dříve schválené půjčky. Podle jeho slov se unijní orgány touto otázkou dříve rozsáhle zabývaly, avšak současná pozornost se soustředí jiným směrem.
Ukrajinští představitelé minulý měsíc překvapili své evropské spojence prohlášením, že zemi chybí 27 miliard dolarů pro pokračování obranných operací. V reakci na toto oznámení se komisař Evropské unie pro ekonomiku Valdis Dombrovskis setkal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou. Schůzka byla zaměřena především na získání přesného přehledu o vývoji ukrajinských veřejných financí. Výsledkem jednání je dohoda o nutnosti provést další podrobné prověrky rozpočtu.
Mluvčí Evropské komise Balazs Ujvari k výsledkům jednání uvedl, že bude zapotřebí vynaložit dodatečné úsilí zejména na technické úrovni. Odborníci podle něj musí nejprve přesně porozumět tomu, jak se fiskální situace na Ukrajině vyvíjí a zda skutečně vzniká finanční mezera. Teprve po stanovení přesných potřeb bude možné diskutovat o potenciálních způsobech jejich pokrytí. Unijní orgány tak chtějí mít před případným schvalováním další pomoci k dispozici ověřená data.
Žádost o dodatečné finanční prostředky opět otevřela otázku možného využití zmrazeného ruského majetku. Více než 120 poslanců Evropského parlamentu tento týden podpořilo návrh centristické frakce Renew. Plán počítá s tím, že by se novým správcem zmrazených ruských účtů stala přímo Evropská unie namísto finančních institucí, jako je Euroclear. Tento krok má vyřešit obavy Belgie, která se obává, že by v případě právních či politických následků zůstala osamocena.
Zmrazené ruské účty by měly být podle znění výzvy převedeny na nový nástroj Evropské unie, který by působil jako opatrovník a převzal veškeré právní závazky vůči Ruské centrální bance. Předkladatelé návrhu věří, že tento mechanismus umožní bezpečné využití prostředků pro ukrajinskou obranu. Evropská komise potvrdila, že se předloženým návrhem evropských zákonodárců zabývá a analyzuje jeho možnosti. Diskuse o dalším postupu financování napadené země tak v unijních institucích nadále pokračují.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.