Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Loni se lídři členských států Evropské unie dohodli na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Stalo se tak poté, co alternativní plán na financování Kyjeva přímo ze zmrazených ruských aktiv nezískal jednomyslnou podporu.
Evropská komise nyní reagovala na informace listu Financial Times o obnovení prací na možnostech využití těchto prostředků, které jsou uloženy převážně v bruselském depozitáři Euroclear. Hlavní mluvčí Komise Paulo Pinho tyto zprávy zlehčoval a zdůraznil, že primárním cílem zůstává zajištění financí z dříve schválené půjčky. Podle jeho slov se unijní orgány touto otázkou dříve rozsáhle zabývaly, avšak současná pozornost se soustředí jiným směrem.
Ukrajinští představitelé minulý měsíc překvapili své evropské spojence prohlášením, že zemi chybí 27 miliard dolarů pro pokračování obranných operací. V reakci na toto oznámení se komisař Evropské unie pro ekonomiku Valdis Dombrovskis setkal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou. Schůzka byla zaměřena především na získání přesného přehledu o vývoji ukrajinských veřejných financí. Výsledkem jednání je dohoda o nutnosti provést další podrobné prověrky rozpočtu.
Mluvčí Evropské komise Balazs Ujvari k výsledkům jednání uvedl, že bude zapotřebí vynaložit dodatečné úsilí zejména na technické úrovni. Odborníci podle něj musí nejprve přesně porozumět tomu, jak se fiskální situace na Ukrajině vyvíjí a zda skutečně vzniká finanční mezera. Teprve po stanovení přesných potřeb bude možné diskutovat o potenciálních způsobech jejich pokrytí. Unijní orgány tak chtějí mít před případným schvalováním další pomoci k dispozici ověřená data.
Žádost o dodatečné finanční prostředky opět otevřela otázku možného využití zmrazeného ruského majetku. Více než 120 poslanců Evropského parlamentu tento týden podpořilo návrh centristické frakce Renew. Plán počítá s tím, že by se novým správcem zmrazených ruských účtů stala přímo Evropská unie namísto finančních institucí, jako je Euroclear. Tento krok má vyřešit obavy Belgie, která se obává, že by v případě právních či politických následků zůstala osamocena.
Zmrazené ruské účty by měly být podle znění výzvy převedeny na nový nástroj Evropské unie, který by působil jako opatrovník a převzal veškeré právní závazky vůči Ruské centrální bance. Předkladatelé návrhu věří, že tento mechanismus umožní bezpečné využití prostředků pro ukrajinskou obranu. Evropská komise potvrdila, že se předloženým návrhem evropských zákonodárců zabývá a analyzuje jeho možnosti. Diskuse o dalším postupu financování napadené země tak v unijních institucích nadále pokračují.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.