Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Vrcholné schůzky se účastní také íránský prezident Masúd Pezeškján a čínský vůdce Si Ťin-pching. Pro čínského prezidenta jde o první návštěvu Indie od roku 2019, což odborníci považují za významný krok k postupnému obcházení napětí po krvavých pohraničních střetech v Himálaji. Vztahy mezi těmito asijskými jadernými mocnostmi se sice v poslední době postupně obnovují, mezi oběma státy však nadále přetrvává hluboká nedůvěra. Důvodem jsou zejména nesplněné územní nároky, rostoucí obchodní deficit a vzájemná strategická rivalita.
Hospodářské uskupení BRICS vzniklo v roce 2009 jako platforma pro významné rozvíjející se ekonomiky, která usilovala o větší vliv v mezinárodních institucích dominantně ovládaných západními mocnostmi. Blok se v nedávné době výrazně rozrostl a nově zahrnuje například Írán, Saúdskou Arábii nebo Spojené arabské emiráty. Tyto země však zastávají značně odlišné postoje k nedávno vypuklému válečnému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Rozšiřování bloku tak přináší zásadní výzvy pro jeho vnitřní soudržnost.
Analytik Harsh V. Pant z indické organizace Observer Research Foundation upozornil, že konflikt v Perském zálivu představuje hlavní dělící linii současného summitu. To, co bylo v minulosti vnímáno jako úspěch v podobě rozšiřování členství, se dnes podle něj ukazuje jako výrazné omezení pro fungování celé organizace. Ekonom Shilan Shah ze společnosti Capital Economics rovněž zdůraznil, že válka v Íránu podrobuje soudržnost bloku těžké zkoušce. Připomněl přitom, že se ministrům zahraničí členských zemí při květnovém setkání v Dillí nepodařilo shodnout na společném prohlášení.
Hostitelská Indie se dlouhodobě snaží udržovat vyvážené vztahy s Íránem, Izraelem i se Spojenými státy. Dopady energetické krize spojené s konfliktem na Blízkém východě řeší Dillí mimo jiné zvýšeným odběrem surovin z Ruska, které patří k jeho klíčovým strategickým partnerům. Rusko se tak pro Indii stalo zásadním dodavatelem paliv i v období trvajícího konfliktu na Ukrajině. Indická vláda se zároveň snaží působit na poli mezinárodní diplomacie velmi obezřetně.
Indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar nedávno navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinská hlava státu při té příležitosti vyjádřila Indii vděčnost za její odhodlání přispět ke ukončení nespravedlivé války. Ruský prezident Putin udržuje s indickým premiérem Nárendrou Módím pravidelný kontakt, přičemž se naposledy setkali na počátku měsíce v kyrgyzském Biškeku. Předchozí oficiální návštěvu Indie uskutečnil ruský lídr na konci roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.