Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Vrcholné schůzky se účastní také íránský prezident Masúd Pezeškján a čínský vůdce Si Ťin-pching. Pro čínského prezidenta jde o první návštěvu Indie od roku 2019, což odborníci považují za významný krok k postupnému obcházení napětí po krvavých pohraničních střetech v Himálaji. Vztahy mezi těmito asijskými jadernými mocnostmi se sice v poslední době postupně obnovují, mezi oběma státy však nadále přetrvává hluboká nedůvěra. Důvodem jsou zejména nesplněné územní nároky, rostoucí obchodní deficit a vzájemná strategická rivalita.
Hospodářské uskupení BRICS vzniklo v roce 2009 jako platforma pro významné rozvíjející se ekonomiky, která usilovala o větší vliv v mezinárodních institucích dominantně ovládaných západními mocnostmi. Blok se v nedávné době výrazně rozrostl a nově zahrnuje například Írán, Saúdskou Arábii nebo Spojené arabské emiráty. Tyto země však zastávají značně odlišné postoje k nedávno vypuklému válečnému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Rozšiřování bloku tak přináší zásadní výzvy pro jeho vnitřní soudržnost.
Analytik Harsh V. Pant z indické organizace Observer Research Foundation upozornil, že konflikt v Perském zálivu představuje hlavní dělící linii současného summitu. To, co bylo v minulosti vnímáno jako úspěch v podobě rozšiřování členství, se dnes podle něj ukazuje jako výrazné omezení pro fungování celé organizace. Ekonom Shilan Shah ze společnosti Capital Economics rovněž zdůraznil, že válka v Íránu podrobuje soudržnost bloku těžké zkoušce. Připomněl přitom, že se ministrům zahraničí členských zemí při květnovém setkání v Dillí nepodařilo shodnout na společném prohlášení.
Hostitelská Indie se dlouhodobě snaží udržovat vyvážené vztahy s Íránem, Izraelem i se Spojenými státy. Dopady energetické krize spojené s konfliktem na Blízkém východě řeší Dillí mimo jiné zvýšeným odběrem surovin z Ruska, které patří k jeho klíčovým strategickým partnerům. Rusko se tak pro Indii stalo zásadním dodavatelem paliv i v období trvajícího konfliktu na Ukrajině. Indická vláda se zároveň snaží působit na poli mezinárodní diplomacie velmi obezřetně.
Indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar nedávno navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinská hlava státu při té příležitosti vyjádřila Indii vděčnost za její odhodlání přispět ke ukončení nespravedlivé války. Ruský prezident Putin udržuje s indickým premiérem Nárendrou Módím pravidelný kontakt, přičemž se naposledy setkali na počátku měsíce v kyrgyzském Biškeku. Předchozí oficiální návštěvu Indie uskutečnil ruský lídr na konci roku 2025.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.