Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Organizaci summitu již před jeho zahájením zkomplikoval bojkot ze strany významných amerických společností. Firmy jako SpaceX účast odvolaly pod tlakem Bílého domu a obvinily Francii z protisoutěžních praktik i ignorování zájmů amerického průmyslu. Setkání navíc vynechal německý kancléř Friedrich Merz, ačkoliv akci spolupředsedaly právě Francie a Německo. Francouzští představitelé význam absence amerických partnerů i německého kancléře zlehčovali s tím, že jde o příležitost pro posílení evropské role.
Někteří účastníci akce přesto neskrývali zklamání z celkového průběhu a nejasně definovaných cílů. Výkonný prezident společnosti PLD Space Ezequiel Sánchez uvedl, že summit byl dobrým nápadem se špatnou realizací. Podle jeho slov většina účastníků očekávala zásadní překvapení v podobě konkrétních finančních závazků, k němuž však nedošlo. Konferenci chyběly politické sliby o navýšení veřejných investic ze strany jiných evropských států než samotné Francie.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher vyzval členské státy k výraznému navýšení příspěvků. Na setkání s ministry členských zemí uvedl, že investice ve výši jedné miliardy eur ročně po dobu deseti let by Evropě umožnila vysílat astronauty do vesmíru bez spoléhání na americkou NASA. Zástupci jednotlivých vlád se o návrh zajímali, zásadní jednání o této nabídce je však čeká až na prosincovém zasedání v Římě. Zástupci sektoru zdůraznili, že dominantní postavení amerických firem pramení právě z masivních veřejných investic ze strany USA.
Asociace kosmického průmyslu z Francie, Německa a Itálie apelovaly na Evropskou unii, aby v nadcházejícím rozpočtu pro léta 2028 až 2034 vyčlenila pro tento sektor nejméně 60 miliard eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci zdůraznila, že navrhovaný unijní rozpočet počítá s částkou 131 miliard eur určenou na obranu, bezpečnost a vesmír. Prezident Macron vyzval k uspořádání samostatných evropských vesmírných misí v nadcházejících letech podpořených odpovídajícím rozpočtem. Konkrétní finanční sumy ze strany francouzské hlavy státu však během projevu nepadly.
Navzdory absenci nových veřejných financí přineslo pařížské setkání přijetí tří technických deklarací. Ty se týkají programu Copernicus, vědeckých dat získaných z vesmíru a přidělování satelitních rádiových frekvencí. Účastníci summitu zároveň formulovali obecnou výzvu k ambicióznější evropské kosmické politice. Na okraj konference proběhla také jednání mezi francouzskými a italskými firmami, která vyústila v uzavření několika nových obchodních dohod.
Slabou účast premiérů a hlav států interpretovali někteří pozorovatelé jako znak nedostatečné podpory Macronovy iniciativy. Kromě německého kancléře chyběla například i italská premiérka Giorgia Meloniová, ačkoliv obě země vyslaly své vládní zástupce na ministerské úrovni. Bývalý představitel francouzské vesmírné agentury CNES Gilles Rabin upozornil, že diplomacii francouzského prezidenta oslabuje i fakt, že příští rok opouští svůj úřad. Summit podle něj představoval jakousi Macronovu vizi a evropskou závěť v oblasti dobývání vesmíru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.