Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Zmíněné šetření ukázalo, že pouze patnáct procent Američanů vyjádřilo s Trumpovým působením v úřadu silný souhlas, což znamená méně než jednoho z šesti občanů. Pro srovnání lze uvést, že po jeho inauguraci a také v únoru 2025 dosahovala silná podpora sedmadvaceti procent. Stejnou úroveň si přitom udržovala dokonce i v dnech bezprostředně následujících po útoku na Kapitol z ledna 2021. Současná čísla tak představují absolutní minimum v historii tohoto konkrétního průzkumu.
Statistiky poprvé zaznamenaly situaci, kdy výrazně větší část prezidentových příznivců schvaluje jeho kroky pouze spíše (dvaadvacet procent) než rozhodně. V rámci samotné Republikánské strany vyjádřilo silný souhlas jen jedenačtyřicet procent respondentů a mezi jeho voliči z roku 2024 to bylo třiačtyřicet procent. Mezi nezávislými voliči je pak situace ještě jednoznačnější, jelikož pevná podpora dosahuje pouhých šesti procent, zatímco silný nesouhlas dává najevo jednapadesát procent dotázaných. Dokonce i v demografické skupině bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání, která bývá považována za Trumpovu klíčovou oporu, kleslo skalní spojenectví na čtyřiadvacet procent.
Tento výsledek navíc není ojedinělým výkyvem, ale potvrzuje ho řada dalších nezávislých šetření z poslední doby. Zatímco průzkum Quinnipiac University přisoudil Trumpovi silnou podporu sedmadvaceti procent registrovaných voličů, ostatní renomované agentury se shodují na výrazně nižších hodnotách. Výzkumy organizací NPR-PBS-Marist, Fox News či AP-NORC se pohybují v rozmezí od devatenácti do jednadvaceti procent. Naopak šetření Marquette Law School a Reuters-Ipsos evidují silný souhlas na úrovni patnácti a čtrnácti procent.
Většina těchto dat jasně demonstruje, že podíl Američanů, kteří stoprocentně stojí za kroky současné hlavy státu, se stabilně pohybuje pouze mezi jednou sedminou a jednou pětinou populace. Taková situace neodpovídá obrazu lídra s neochvějnou kontrolou nad masovým politickým hnutím. Trump sice dokáže porážet své stranické konkurenty v primárních volbách s nízkou účastí, kde rozhodují nejvášnivější voliči, v celonárodním měřítku však jeho kroky vyvolávají silné nadšení u málokoho.
Z historického srovnání navíc vyplývá, že rozsah Trumpovy současné loajální základny je v podstatě jen o málo větší, než byla nejnižší čísla jeho předchůdce Joea Bidena na konci jeho funkčního období. Tehdy se silný souhlas s Bidenovou politikou pohyboval podle různých agentur mezi jedenácti a dvanácti procenty. U Baracka Obamy padala pevná podpora do podobných hodnot naprosto výjimečně a většinou se držela kolem třiceti procent, tedy na dvojnásobku Trumpových aktuálních čísel. George W. Bush se na úroveň kolem patnácti procent dostal až v šestém roce svého prezidentství během roku 2006.
Ačkoli Trumpova čísla prozatím neklesla k jednociferným hodnotám, které na úplném konci své vlády zažívali někteří jeho předchůdci, trend slábnutí jeho pozice je zřejmý. Dlouhodobější průzkumy již měsíce naznačují, že značná část republikánů s prezidentem v klíčových otázkách nesouhlasí a roste počet těch, kteří své volby z roku 2024 zpětně litují. Zásadním zjištěním tak zůstává fakt, že podíl americké veřejnosti, která je s kroky současné administrativy bezvýhradně spokojena, se v současnosti smrskl na minimum.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
