Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Zmíněné šetření ukázalo, že pouze patnáct procent Američanů vyjádřilo s Trumpovým působením v úřadu silný souhlas, což znamená méně než jednoho z šesti občanů. Pro srovnání lze uvést, že po jeho inauguraci a také v únoru 2025 dosahovala silná podpora sedmadvaceti procent. Stejnou úroveň si přitom udržovala dokonce i v dnech bezprostředně následujících po útoku na Kapitol z ledna 2021. Současná čísla tak představují absolutní minimum v historii tohoto konkrétního průzkumu.
Statistiky poprvé zaznamenaly situaci, kdy výrazně větší část prezidentových příznivců schvaluje jeho kroky pouze spíše (dvaadvacet procent) než rozhodně. V rámci samotné Republikánské strany vyjádřilo silný souhlas jen jedenačtyřicet procent respondentů a mezi jeho voliči z roku 2024 to bylo třiačtyřicet procent. Mezi nezávislými voliči je pak situace ještě jednoznačnější, jelikož pevná podpora dosahuje pouhých šesti procent, zatímco silný nesouhlas dává najevo jednapadesát procent dotázaných. Dokonce i v demografické skupině bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání, která bývá považována za Trumpovu klíčovou oporu, kleslo skalní spojenectví na čtyřiadvacet procent.
Tento výsledek navíc není ojedinělým výkyvem, ale potvrzuje ho řada dalších nezávislých šetření z poslední doby. Zatímco průzkum Quinnipiac University přisoudil Trumpovi silnou podporu sedmadvaceti procent registrovaných voličů, ostatní renomované agentury se shodují na výrazně nižších hodnotách. Výzkumy organizací NPR-PBS-Marist, Fox News či AP-NORC se pohybují v rozmezí od devatenácti do jednadvaceti procent. Naopak šetření Marquette Law School a Reuters-Ipsos evidují silný souhlas na úrovni patnácti a čtrnácti procent.
Většina těchto dat jasně demonstruje, že podíl Američanů, kteří stoprocentně stojí za kroky současné hlavy státu, se stabilně pohybuje pouze mezi jednou sedminou a jednou pětinou populace. Taková situace neodpovídá obrazu lídra s neochvějnou kontrolou nad masovým politickým hnutím. Trump sice dokáže porážet své stranické konkurenty v primárních volbách s nízkou účastí, kde rozhodují nejvášnivější voliči, v celonárodním měřítku však jeho kroky vyvolávají silné nadšení u málokoho.
Z historického srovnání navíc vyplývá, že rozsah Trumpovy současné loajální základny je v podstatě jen o málo větší, než byla nejnižší čísla jeho předchůdce Joea Bidena na konci jeho funkčního období. Tehdy se silný souhlas s Bidenovou politikou pohyboval podle různých agentur mezi jedenácti a dvanácti procenty. U Baracka Obamy padala pevná podpora do podobných hodnot naprosto výjimečně a většinou se držela kolem třiceti procent, tedy na dvojnásobku Trumpových aktuálních čísel. George W. Bush se na úroveň kolem patnácti procent dostal až v šestém roce svého prezidentství během roku 2006.
Ačkoli Trumpova čísla prozatím neklesla k jednociferným hodnotám, které na úplném konci své vlády zažívali někteří jeho předchůdci, trend slábnutí jeho pozice je zřejmý. Dlouhodobější průzkumy již měsíce naznačují, že značná část republikánů s prezidentem v klíčových otázkách nesouhlasí a roste počet těch, kteří své volby z roku 2024 zpětně litují. Zásadním zjištěním tak zůstává fakt, že podíl americké veřejnosti, která je s kroky současné administrativy bezvýhradně spokojena, se v současnosti smrskl na minimum.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.