Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Požadavek Washingtonu na výjimku z nového systému v červnu oživil obavy, že by tato pravidla mohla snížit atraktivitu Evropy pro investory a zvětšit ekonomickou propast se Spojenými státy. Americká výjimka sice ještě není definitivní, protože Trumpova administrativa musí dokázat, že nepodkope minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní společnosti, kterou stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropští kritici dohody však tento vývoj využívají jako důvod k tomu, aby požadovali úlevu i pro sebe.
Estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Politico prohlásil, že Evropa „ztrácí konkurenceschopnost, pokud bude [systém] povinný a nikoli dobrovolný“. Dále dodal, že se situace očividně změnila a že ostatní země pociťují tuto zátěž jako zbytečnou. Estonsko sice chce nadále dodržovat globální minimální daň OECD ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti, ale požaduje výjimku z administrativně náročných požadavků na vykazování, které jsou s ní spojené.
Jako země s nízkým zdaněním a podnikatelsky přívětivými programy patří pobaltské státy dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům daňové dohody zprostředkované OECD v roce 2021. Estonsko je jednou z pěti zemí, které si dříve zajistily odklad do roku 2030 pro implementaci směrnice OECD do svých národních legislativ. Vzhledem k vývoji v USA nevyloučil litevský ministr financí Kristupas Vaitiekūnas ani možnost požádat Evropskou komisi o další prodloužení lhůty. „Chceme si zachovat naše výhody, nechceme se jich vzdát,“ řekl Vaitiekūnas.
Kritici tvrdí, že nový systém s sebou nese příliš mnoho regulace a přináší jen malé výhody zemím, které hostí jen málo velkých nadnárodních společností, na které se systém vztahuje. Estonský ministr Ligi pochybuje, zda budou příjmy vyšší než náklady. Tyto argumenty však nebyly přijaty většími západoevropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které rámec OECD podporují.
Představitel francouzského ministerstva hospodářství novinářům sdělil, že nevidí žádný důvod pro zpochybňování Pilíře 2 (globální minimální daň), protože jde o „zásadní úspěch v mezinárodní daňové spolupráci“. Jeden z diplomatů EU to shrnul slovy, že kritici říkají: pokud USA chtějí zvláštní zacházení, pak já ho potřebuji také. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné zajistit předvídatelnost a stabilitu pro podniky a plně využít Pilíř 2 pro spravedlivé zdanění nadnárodních společností. Zároveň však dodal, že EU „nepodnikne žádné kroky, které by znevýhodnily evropské podniky“.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.