Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Požadavek Washingtonu na výjimku z nového systému v červnu oživil obavy, že by tato pravidla mohla snížit atraktivitu Evropy pro investory a zvětšit ekonomickou propast se Spojenými státy. Americká výjimka sice ještě není definitivní, protože Trumpova administrativa musí dokázat, že nepodkope minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní společnosti, kterou stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropští kritici dohody však tento vývoj využívají jako důvod k tomu, aby požadovali úlevu i pro sebe.
Estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Politico prohlásil, že Evropa „ztrácí konkurenceschopnost, pokud bude [systém] povinný a nikoli dobrovolný“. Dále dodal, že se situace očividně změnila a že ostatní země pociťují tuto zátěž jako zbytečnou. Estonsko sice chce nadále dodržovat globální minimální daň OECD ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti, ale požaduje výjimku z administrativně náročných požadavků na vykazování, které jsou s ní spojené.
Jako země s nízkým zdaněním a podnikatelsky přívětivými programy patří pobaltské státy dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům daňové dohody zprostředkované OECD v roce 2021. Estonsko je jednou z pěti zemí, které si dříve zajistily odklad do roku 2030 pro implementaci směrnice OECD do svých národních legislativ. Vzhledem k vývoji v USA nevyloučil litevský ministr financí Kristupas Vaitiekūnas ani možnost požádat Evropskou komisi o další prodloužení lhůty. „Chceme si zachovat naše výhody, nechceme se jich vzdát,“ řekl Vaitiekūnas.
Kritici tvrdí, že nový systém s sebou nese příliš mnoho regulace a přináší jen malé výhody zemím, které hostí jen málo velkých nadnárodních společností, na které se systém vztahuje. Estonský ministr Ligi pochybuje, zda budou příjmy vyšší než náklady. Tyto argumenty však nebyly přijaty většími západoevropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které rámec OECD podporují.
Představitel francouzského ministerstva hospodářství novinářům sdělil, že nevidí žádný důvod pro zpochybňování Pilíře 2 (globální minimální daň), protože jde o „zásadní úspěch v mezinárodní daňové spolupráci“. Jeden z diplomatů EU to shrnul slovy, že kritici říkají: pokud USA chtějí zvláštní zacházení, pak já ho potřebuji také. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné zajistit předvídatelnost a stabilitu pro podniky a plně využít Pilíř 2 pro spravedlivé zdanění nadnárodních společností. Zároveň však dodal, že EU „nepodnikne žádné kroky, které by znevýhodnily evropské podniky“.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.