Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Požadavek Washingtonu na výjimku z nového systému v červnu oživil obavy, že by tato pravidla mohla snížit atraktivitu Evropy pro investory a zvětšit ekonomickou propast se Spojenými státy. Americká výjimka sice ještě není definitivní, protože Trumpova administrativa musí dokázat, že nepodkope minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní společnosti, kterou stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropští kritici dohody však tento vývoj využívají jako důvod k tomu, aby požadovali úlevu i pro sebe.
Estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Politico prohlásil, že Evropa „ztrácí konkurenceschopnost, pokud bude [systém] povinný a nikoli dobrovolný“. Dále dodal, že se situace očividně změnila a že ostatní země pociťují tuto zátěž jako zbytečnou. Estonsko sice chce nadále dodržovat globální minimální daň OECD ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti, ale požaduje výjimku z administrativně náročných požadavků na vykazování, které jsou s ní spojené.
Jako země s nízkým zdaněním a podnikatelsky přívětivými programy patří pobaltské státy dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům daňové dohody zprostředkované OECD v roce 2021. Estonsko je jednou z pěti zemí, které si dříve zajistily odklad do roku 2030 pro implementaci směrnice OECD do svých národních legislativ. Vzhledem k vývoji v USA nevyloučil litevský ministr financí Kristupas Vaitiekūnas ani možnost požádat Evropskou komisi o další prodloužení lhůty. „Chceme si zachovat naše výhody, nechceme se jich vzdát,“ řekl Vaitiekūnas.
Kritici tvrdí, že nový systém s sebou nese příliš mnoho regulace a přináší jen malé výhody zemím, které hostí jen málo velkých nadnárodních společností, na které se systém vztahuje. Estonský ministr Ligi pochybuje, zda budou příjmy vyšší než náklady. Tyto argumenty však nebyly přijaty většími západoevropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které rámec OECD podporují.
Představitel francouzského ministerstva hospodářství novinářům sdělil, že nevidí žádný důvod pro zpochybňování Pilíře 2 (globální minimální daň), protože jde o „zásadní úspěch v mezinárodní daňové spolupráci“. Jeden z diplomatů EU to shrnul slovy, že kritici říkají: pokud USA chtějí zvláštní zacházení, pak já ho potřebuji také. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné zajistit předvídatelnost a stabilitu pro podniky a plně využít Pilíř 2 pro spravedlivé zdanění nadnárodních společností. Zároveň však dodal, že EU „nepodnikne žádné kroky, které by znevýhodnily evropské podniky“.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.