Trumpova cla v tichosti oslabují Evropu. Pobaltské státy žádají o zásah

Požadavek Washingtonu na výjimku z nového systému v červnu oživil obavy, že by tato pravidla mohla snížit atraktivitu Evropy pro investory a zvětšit ekonomickou propast se Spojenými státy. Americká výjimka sice ještě není definitivní, protože Trumpova administrativa musí dokázat, že nepodkope minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní společnosti, kterou stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropští kritici dohody však tento vývoj využívají jako důvod k tomu, aby požadovali úlevu i pro sebe.

Estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Politico prohlásil, že Evropa „ztrácí konkurenceschopnost, pokud bude [systém] povinný a nikoli dobrovolný“. Dále dodal, že se situace očividně změnila a že ostatní země pociťují tuto zátěž jako zbytečnou. Estonsko sice chce nadále dodržovat globální minimální daň OECD ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti, ale požaduje výjimku z administrativně náročných požadavků na vykazování, které jsou s ní spojené.

Jako země s nízkým zdaněním a podnikatelsky přívětivými programy patří pobaltské státy dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům daňové dohody zprostředkované OECD v roce 2021. Estonsko je jednou z pěti zemí, které si dříve zajistily odklad do roku 2030 pro implementaci směrnice OECD do svých národních legislativ. Vzhledem k vývoji v USA nevyloučil litevský ministr financí Kristupas Vaitiekūnas ani možnost požádat Evropskou komisi o další prodloužení lhůty. „Chceme si zachovat naše výhody, nechceme se jich vzdát,“ řekl Vaitiekūnas.

Kritici tvrdí, že nový systém s sebou nese příliš mnoho regulace a přináší jen malé výhody zemím, které hostí jen málo velkých nadnárodních společností, na které se systém vztahuje. Estonský ministr Ligi pochybuje, zda budou příjmy vyšší než náklady. Tyto argumenty však nebyly přijaty většími západoevropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které rámec OECD podporují.

Představitel francouzského ministerstva hospodářství novinářům sdělil, že nevidí žádný důvod pro zpochybňování Pilíře 2 (globální minimální daň), protože jde o „zásadní úspěch v mezinárodní daňové spolupráci“. Jeden z diplomatů EU to shrnul slovy, že kritici říkají: pokud USA chtějí zvláštní zacházení, pak já ho potřebuji také. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné zajistit předvídatelnost a stabilitu pro podniky a plně využít Pilíř 2 pro spravedlivé zdanění nadnárodních společností. Zároveň však dodal, že EU „nepodnikne žádné kroky, které by znevýhodnily evropské podniky“.