Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Požadavek Washingtonu na výjimku z nového systému v červnu oživil obavy, že by tato pravidla mohla snížit atraktivitu Evropy pro investory a zvětšit ekonomickou propast se Spojenými státy. Americká výjimka sice ještě není definitivní, protože Trumpova administrativa musí dokázat, že nepodkope minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní společnosti, kterou stanovila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Evropští kritici dohody však tento vývoj využívají jako důvod k tomu, aby požadovali úlevu i pro sebe.
Estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Politico prohlásil, že Evropa „ztrácí konkurenceschopnost, pokud bude [systém] povinný a nikoli dobrovolný“. Dále dodal, že se situace očividně změnila a že ostatní země pociťují tuto zátěž jako zbytečnou. Estonsko sice chce nadále dodržovat globální minimální daň OECD ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti, ale požaduje výjimku z administrativně náročných požadavků na vykazování, které jsou s ní spojené.
Jako země s nízkým zdaněním a podnikatelsky přívětivými programy patří pobaltské státy dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům daňové dohody zprostředkované OECD v roce 2021. Estonsko je jednou z pěti zemí, které si dříve zajistily odklad do roku 2030 pro implementaci směrnice OECD do svých národních legislativ. Vzhledem k vývoji v USA nevyloučil litevský ministr financí Kristupas Vaitiekūnas ani možnost požádat Evropskou komisi o další prodloužení lhůty. „Chceme si zachovat naše výhody, nechceme se jich vzdát,“ řekl Vaitiekūnas.
Kritici tvrdí, že nový systém s sebou nese příliš mnoho regulace a přináší jen malé výhody zemím, které hostí jen málo velkých nadnárodních společností, na které se systém vztahuje. Estonský ministr Ligi pochybuje, zda budou příjmy vyšší než náklady. Tyto argumenty však nebyly přijaty většími západoevropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie a Španělsko, které rámec OECD podporují.
Představitel francouzského ministerstva hospodářství novinářům sdělil, že nevidí žádný důvod pro zpochybňování Pilíře 2 (globální minimální daň), protože jde o „zásadní úspěch v mezinárodní daňové spolupráci“. Jeden z diplomatů EU to shrnul slovy, že kritici říkají: pokud USA chtějí zvláštní zacházení, pak já ho potřebuji také. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné zajistit předvídatelnost a stabilitu pro podniky a plně využít Pilíř 2 pro spravedlivé zdanění nadnárodních společností. Zároveň však dodal, že EU „nepodnikne žádné kroky, které by znevýhodnily evropské podniky“.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.