Americký prezident Donald Trump udělil výjimku chytrým telefonům, počítačům a dalším elektronickým zařízením z nově zavedených cel, včetně 125% cla na čínský dovoz. Podle oznámení celní správy USA se tyto položky nebudou vztahovat ani na celosvětové 10% clo, ani na zvýšené čínské dovozní tarify.
Jde o první výrazné uvolnění Trumpovy celní politiky vůči Číně, které jeden z analytiků popsal jako „zásadní zlom“. Prezident k tématu uvedl, že další podrobnosti poskytne na začátku příštího týdne. „Vybíráme spoustu peněz. Jako země jsme na tom dobře,“ řekl novinářům na palubě Air Force One.
Rozhodnutí přichází po výrazném tlaku amerických technologických firem, které se obávaly skokového nárůstu cen elektroniky, jelikož většina těchto zařízení se vyrábí v Číně. Výjimka, platná zpětně od 5. dubna, se kromě mobilních zařízení vztahuje také na polovodiče, solární články či paměťové karty.
„Tohle je sen pro technologické investory,“ napsal Dan Ives, šéf technologického výzkumu ve Wedbush Securities, na síti X. „Vynechání smartphonů a čipů z celních opatření mění hru.“
Z výjimky těží velké firmy jako Apple, Nvidia nebo Microsoft. Bílý dům zároveň zdůvodnil krok snahou dát firmám čas přesunout výrobu do USA. „Prezident Trump jasně deklaroval, že Amerika nemůže být závislá na Číně při výrobě kritických technologií,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Trump, který tráví víkend na Floridě, dodal, že se cítí komfortně i s vysokými cly na čínské zboží. „Myslím, že z toho vzejde něco pozitivního,“ poznamenal s odkazem na svůj vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Zboží nicméně stále podléhá 20% clu zavedenému kvůli spojitosti s fentanylem, doplnil na síti X vysoký úředník Bílého domu Stephen Miller.
Analytici upozorňují, že bez výjimky by cena iPhonů mohla na americkém trhu až ztrojnásobit. Apple je přitom klíčovým hráčem na trhu – loni tvořil více než polovinu všech prodaných smartphonů v USA. Až 80 % iPhonů pro americký trh se vyrábí v Číně, zbytek v Indii.
Apple i Samsung se již několik let snaží přesunout část výroby mimo Čínu. Indie a Vietnam se profilují jako hlavní alternativní destinace. Apple údajně po zavedení cel urychlil výrobu v Indii.
Trump tento týden oznámil celosvětové navýšení tarifů, které měly postihnout více zemí. Ve středu ale oznámil 90denní odklad – s výjimkou Číny, u níž cla zvýšil na 145 %, a to kvůli čínské odvetě v podobě 84% cla na americké zboží.
Bílý dům krok označil za vyjednávací taktiku s cílem získat výhodnější podmínky v mezinárodním obchodě. Prezident tvrdí, že cla narovnají neférový obchodní systém a přivedou pracovní místa zpět do USA.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.