Americký prezident Donald Trump udělil výjimku chytrým telefonům, počítačům a dalším elektronickým zařízením z nově zavedených cel, včetně 125% cla na čínský dovoz. Podle oznámení celní správy USA se tyto položky nebudou vztahovat ani na celosvětové 10% clo, ani na zvýšené čínské dovozní tarify.
Jde o první výrazné uvolnění Trumpovy celní politiky vůči Číně, které jeden z analytiků popsal jako „zásadní zlom“. Prezident k tématu uvedl, že další podrobnosti poskytne na začátku příštího týdne. „Vybíráme spoustu peněz. Jako země jsme na tom dobře,“ řekl novinářům na palubě Air Force One.
Rozhodnutí přichází po výrazném tlaku amerických technologických firem, které se obávaly skokového nárůstu cen elektroniky, jelikož většina těchto zařízení se vyrábí v Číně. Výjimka, platná zpětně od 5. dubna, se kromě mobilních zařízení vztahuje také na polovodiče, solární články či paměťové karty.
„Tohle je sen pro technologické investory,“ napsal Dan Ives, šéf technologického výzkumu ve Wedbush Securities, na síti X. „Vynechání smartphonů a čipů z celních opatření mění hru.“
Z výjimky těží velké firmy jako Apple, Nvidia nebo Microsoft. Bílý dům zároveň zdůvodnil krok snahou dát firmám čas přesunout výrobu do USA. „Prezident Trump jasně deklaroval, že Amerika nemůže být závislá na Číně při výrobě kritických technologií,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Trump, který tráví víkend na Floridě, dodal, že se cítí komfortně i s vysokými cly na čínské zboží. „Myslím, že z toho vzejde něco pozitivního,“ poznamenal s odkazem na svůj vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Zboží nicméně stále podléhá 20% clu zavedenému kvůli spojitosti s fentanylem, doplnil na síti X vysoký úředník Bílého domu Stephen Miller.
Analytici upozorňují, že bez výjimky by cena iPhonů mohla na americkém trhu až ztrojnásobit. Apple je přitom klíčovým hráčem na trhu – loni tvořil více než polovinu všech prodaných smartphonů v USA. Až 80 % iPhonů pro americký trh se vyrábí v Číně, zbytek v Indii.
Apple i Samsung se již několik let snaží přesunout část výroby mimo Čínu. Indie a Vietnam se profilují jako hlavní alternativní destinace. Apple údajně po zavedení cel urychlil výrobu v Indii.
Trump tento týden oznámil celosvětové navýšení tarifů, které měly postihnout více zemí. Ve středu ale oznámil 90denní odklad – s výjimkou Číny, u níž cla zvýšil na 145 %, a to kvůli čínské odvetě v podobě 84% cla na americké zboží.
Bílý dům krok označil za vyjednávací taktiku s cílem získat výhodnější podmínky v mezinárodním obchodě. Prezident tvrdí, že cla narovnají neférový obchodní systém a přivedou pracovní místa zpět do USA.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.