Americký prezident Donald Trump udělil výjimku chytrým telefonům, počítačům a dalším elektronickým zařízením z nově zavedených cel, včetně 125% cla na čínský dovoz. Podle oznámení celní správy USA se tyto položky nebudou vztahovat ani na celosvětové 10% clo, ani na zvýšené čínské dovozní tarify.
Jde o první výrazné uvolnění Trumpovy celní politiky vůči Číně, které jeden z analytiků popsal jako „zásadní zlom“. Prezident k tématu uvedl, že další podrobnosti poskytne na začátku příštího týdne. „Vybíráme spoustu peněz. Jako země jsme na tom dobře,“ řekl novinářům na palubě Air Force One.
Rozhodnutí přichází po výrazném tlaku amerických technologických firem, které se obávaly skokového nárůstu cen elektroniky, jelikož většina těchto zařízení se vyrábí v Číně. Výjimka, platná zpětně od 5. dubna, se kromě mobilních zařízení vztahuje také na polovodiče, solární články či paměťové karty.
„Tohle je sen pro technologické investory,“ napsal Dan Ives, šéf technologického výzkumu ve Wedbush Securities, na síti X. „Vynechání smartphonů a čipů z celních opatření mění hru.“
Z výjimky těží velké firmy jako Apple, Nvidia nebo Microsoft. Bílý dům zároveň zdůvodnil krok snahou dát firmám čas přesunout výrobu do USA. „Prezident Trump jasně deklaroval, že Amerika nemůže být závislá na Číně při výrobě kritických technologií,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Trump, který tráví víkend na Floridě, dodal, že se cítí komfortně i s vysokými cly na čínské zboží. „Myslím, že z toho vzejde něco pozitivního,“ poznamenal s odkazem na svůj vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Zboží nicméně stále podléhá 20% clu zavedenému kvůli spojitosti s fentanylem, doplnil na síti X vysoký úředník Bílého domu Stephen Miller.
Analytici upozorňují, že bez výjimky by cena iPhonů mohla na americkém trhu až ztrojnásobit. Apple je přitom klíčovým hráčem na trhu – loni tvořil více než polovinu všech prodaných smartphonů v USA. Až 80 % iPhonů pro americký trh se vyrábí v Číně, zbytek v Indii.
Apple i Samsung se již několik let snaží přesunout část výroby mimo Čínu. Indie a Vietnam se profilují jako hlavní alternativní destinace. Apple údajně po zavedení cel urychlil výrobu v Indii.
Trump tento týden oznámil celosvětové navýšení tarifů, které měly postihnout více zemí. Ve středu ale oznámil 90denní odklad – s výjimkou Číny, u níž cla zvýšil na 145 %, a to kvůli čínské odvetě v podobě 84% cla na americké zboží.
Bílý dům krok označil za vyjednávací taktiku s cílem získat výhodnější podmínky v mezinárodním obchodě. Prezident tvrdí, že cla narovnají neférový obchodní systém a přivedou pracovní místa zpět do USA.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.