Donald Trump, který dospíval v době studené války, projevuje velký zájem o jadernou obranu a odstrašování. Ačkoliv se na jeho politiku v tomto ohledu často zapomíná, jeho nedávné kroky a vyjádření naznačují, že jaderné hrozby bere vážněji než mnozí jeho političtí oponenti. Podle politologa Grahama Allisona má Trump hlubší porozumění pro rizika spojená s jadernými zbraněmi než kterýkoli jiný současný politický lídr.
Nedávno Donald Trump rázně odpověděl na lehkovážné jaderné hrozby, které vyslovil bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Zatímco se ve Washingtonu diskutovalo o dalších sankcích proti Rusku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, Medveděv prohlásil, že „každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce“ s jadernou supervelmocí, jakou je Rusko.
Ve svém vyjádření doporučil Trumpovi, aby si znovu pustil film o živých mrtvých a zamyslel se nad nebezpečím bájné „Mrtvé ruky“, což je sovětský systém jaderné kontroly, který by automaticky odpálil jaderné střely v případě zničení ruského vedení.
Trumpova reakce byla rychlá a precizní. Na sociální síti Truth Social poslal Medveděvovi a jeho nadřízenému Vladimiru Putinovi jasnou zprávu. „Na základě vysoce provokativních prohlášení bývalého prezidenta Ruska Dmitrije Medveděva, který je nyní místopředsedou Bezpečnostní rady Ruské federace, jsem nařídil přesun dvou jaderných ponorek do příslušných oblastí, jen pro případ, že by tato pošetilá a pobuřující prohlášení byla něčím víc, než jen slovy,“ napsal Trump.
Na závěr dodal: „Slova jsou velmi důležitá a často mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Doufám, že toto nebude ten případ.“
Tento čin je historicky významný, protože se jedná o první případ od roku 1962, kdy americký prezident veřejně oznámil změnu v postavení amerických jaderných sil. Naposledy tak učinil JFK během karibské krize, kdy veřejně varoval Sovětský svaz, že jakákoli jaderná střela vypuštěná z Kuby bude považována za útok na Spojené státy.
Většina médií měla problém Trumpovu reakci pochopit. Kritici to označili za „předvádění se“ a poukazovali na to, že americké ponorky s jadernými zbraněmi jsou vždy v „příslušných oblastech“.
Ovšem, pokud by se na Trumpův výrok nahlíželo s větší vstřícností, mohlo by jít o příklad úmyslné strategické nejednoznačnosti, píše The Conversation. Přesun ponorek by mohl odkazovat na přemístění útočných jaderných ponorek, které představují přímější hrozbu pro ruské ponorky, případně ponorek, které mohou odpálit rakety s konvenčními hlavicemi.
Navzdory tomu, že Trump udělal v jiných oblastech, jako jsou celní války nebo vztahy se spojenci, řadu sporných rozhodnutí, v otázce jaderných zbraní by mohl mít pravdu. Autoři projektu „Bereme Trumpa vážně“ se domnívají, že Trump rozumí tomu, že na jaderných zbraních opravdu záleží.
Graham Allison dokonce tvrdí, že Trump má lepší pochopení pro jaderné hrozby než kterýkoli jiný politický lídr na domácí i mezinárodní scéně. Toto přesvědčení u něj nepramení z briefingů v Bílém domě, ale z mládí, kdy o těchto otázkách diskutoval se svým strýcem Johnem Trumpem, uznávaným profesorem elektrotechniky na MIT.
Trumpovo intenzivní zaměření na ukončení války na Ukrajině neodráží jeho sympatie k Putinovi, ale spíše obavy, že by tamní události mohly eskalovat v jaderný konflikt. Již v roce 2023 uvedl, že ačkoli je Ukrajina zničena, největší hrozbou je to, že by Putin mohl použít svou „druhou formu ničení, kterou jsou jaderné zbraně“.
V rozhovoru s Elonem Muskem na platformě X překvapil, když na otázku o globálním oteplování odpověděl, že „největší hrozbou není globální oteplování, ale jaderné oteplování“. I během debaty s Kamalou Harrisovou v roce 2024 upozorňoval na Putinův jaderný arzenál a varoval, že současná cesta může vést k „třetí světové válce, která nebude jako žádná jiná, a to kvůli jaderným zbraním a jejich síle.“
Trump, stejně jako Reagan, je přesvědčen, že „jadernou válku nelze vyhrát, a proto nesmí být nikdy vedena“. V tomto ohledu má Trumpova strategická představivost blízko k JFK během karibské krize, kdy i on chápal existenciální riziko jaderné války. Podobně jako Nixon a Kissinger s jejich politikou „détente“, i Trump věří, že pro jaderné mocnosti je nejdůležitější najít způsob, jak řídit své vztahy, aniž by došlo ke konfrontaci.
Cílem je budování „světa bezpečného pro diverzitu“, jak to nazval JFK ve svém nejdůležitějším projevu zahraniční politiky jen pět měsíců před svou smrtí. V něm zaznělo, že „v konečném důsledku všichni obýváme tuto malou planetu. Všichni dýcháme stejný vzduch. Všichni si ceníme budoucnosti našich dětí. A všichni jsme smrtelní.“
Autor textu Graham Allison, profesor politologie na Harvardově univerzitě a přední analytik národní bezpečnosti, si myslí, že ano. Trumpova ochota zapojit se do přímého jednání s lídry, kteří mají jaderné arzenály schopné vymazat USA z mapy, je formována právě tímto pocitem zodpovědnosti.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.