Donald Trump, který dospíval v době studené války, projevuje velký zájem o jadernou obranu a odstrašování. Ačkoliv se na jeho politiku v tomto ohledu často zapomíná, jeho nedávné kroky a vyjádření naznačují, že jaderné hrozby bere vážněji než mnozí jeho političtí oponenti. Podle politologa Grahama Allisona má Trump hlubší porozumění pro rizika spojená s jadernými zbraněmi než kterýkoli jiný současný politický lídr.
Nedávno Donald Trump rázně odpověděl na lehkovážné jaderné hrozby, které vyslovil bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Zatímco se ve Washingtonu diskutovalo o dalších sankcích proti Rusku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, Medveděv prohlásil, že „každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce“ s jadernou supervelmocí, jakou je Rusko.
Ve svém vyjádření doporučil Trumpovi, aby si znovu pustil film o živých mrtvých a zamyslel se nad nebezpečím bájné „Mrtvé ruky“, což je sovětský systém jaderné kontroly, který by automaticky odpálil jaderné střely v případě zničení ruského vedení.
Trumpova reakce byla rychlá a precizní. Na sociální síti Truth Social poslal Medveděvovi a jeho nadřízenému Vladimiru Putinovi jasnou zprávu. „Na základě vysoce provokativních prohlášení bývalého prezidenta Ruska Dmitrije Medveděva, který je nyní místopředsedou Bezpečnostní rady Ruské federace, jsem nařídil přesun dvou jaderných ponorek do příslušných oblastí, jen pro případ, že by tato pošetilá a pobuřující prohlášení byla něčím víc, než jen slovy,“ napsal Trump.
Na závěr dodal: „Slova jsou velmi důležitá a často mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Doufám, že toto nebude ten případ.“
Tento čin je historicky významný, protože se jedná o první případ od roku 1962, kdy americký prezident veřejně oznámil změnu v postavení amerických jaderných sil. Naposledy tak učinil JFK během karibské krize, kdy veřejně varoval Sovětský svaz, že jakákoli jaderná střela vypuštěná z Kuby bude považována za útok na Spojené státy.
Většina médií měla problém Trumpovu reakci pochopit. Kritici to označili za „předvádění se“ a poukazovali na to, že americké ponorky s jadernými zbraněmi jsou vždy v „příslušných oblastech“.
Ovšem, pokud by se na Trumpův výrok nahlíželo s větší vstřícností, mohlo by jít o příklad úmyslné strategické nejednoznačnosti, píše The Conversation. Přesun ponorek by mohl odkazovat na přemístění útočných jaderných ponorek, které představují přímější hrozbu pro ruské ponorky, případně ponorek, které mohou odpálit rakety s konvenčními hlavicemi.
Navzdory tomu, že Trump udělal v jiných oblastech, jako jsou celní války nebo vztahy se spojenci, řadu sporných rozhodnutí, v otázce jaderných zbraní by mohl mít pravdu. Autoři projektu „Bereme Trumpa vážně“ se domnívají, že Trump rozumí tomu, že na jaderných zbraních opravdu záleží.
Graham Allison dokonce tvrdí, že Trump má lepší pochopení pro jaderné hrozby než kterýkoli jiný politický lídr na domácí i mezinárodní scéně. Toto přesvědčení u něj nepramení z briefingů v Bílém domě, ale z mládí, kdy o těchto otázkách diskutoval se svým strýcem Johnem Trumpem, uznávaným profesorem elektrotechniky na MIT.
Trumpovo intenzivní zaměření na ukončení války na Ukrajině neodráží jeho sympatie k Putinovi, ale spíše obavy, že by tamní události mohly eskalovat v jaderný konflikt. Již v roce 2023 uvedl, že ačkoli je Ukrajina zničena, největší hrozbou je to, že by Putin mohl použít svou „druhou formu ničení, kterou jsou jaderné zbraně“.
V rozhovoru s Elonem Muskem na platformě X překvapil, když na otázku o globálním oteplování odpověděl, že „největší hrozbou není globální oteplování, ale jaderné oteplování“. I během debaty s Kamalou Harrisovou v roce 2024 upozorňoval na Putinův jaderný arzenál a varoval, že současná cesta může vést k „třetí světové válce, která nebude jako žádná jiná, a to kvůli jaderným zbraním a jejich síle.“
Trump, stejně jako Reagan, je přesvědčen, že „jadernou válku nelze vyhrát, a proto nesmí být nikdy vedena“. V tomto ohledu má Trumpova strategická představivost blízko k JFK během karibské krize, kdy i on chápal existenciální riziko jaderné války. Podobně jako Nixon a Kissinger s jejich politikou „détente“, i Trump věří, že pro jaderné mocnosti je nejdůležitější najít způsob, jak řídit své vztahy, aniž by došlo ke konfrontaci.
Cílem je budování „světa bezpečného pro diverzitu“, jak to nazval JFK ve svém nejdůležitějším projevu zahraniční politiky jen pět měsíců před svou smrtí. V něm zaznělo, že „v konečném důsledku všichni obýváme tuto malou planetu. Všichni dýcháme stejný vzduch. Všichni si ceníme budoucnosti našich dětí. A všichni jsme smrtelní.“
Autor textu Graham Allison, profesor politologie na Harvardově univerzitě a přední analytik národní bezpečnosti, si myslí, že ano. Trumpova ochota zapojit se do přímého jednání s lídry, kteří mají jaderné arzenály schopné vymazat USA z mapy, je formována právě tímto pocitem zodpovědnosti.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.