Donald Trump, který dospíval v době studené války, projevuje velký zájem o jadernou obranu a odstrašování. Ačkoliv se na jeho politiku v tomto ohledu často zapomíná, jeho nedávné kroky a vyjádření naznačují, že jaderné hrozby bere vážněji než mnozí jeho političtí oponenti. Podle politologa Grahama Allisona má Trump hlubší porozumění pro rizika spojená s jadernými zbraněmi než kterýkoli jiný současný politický lídr.
Nedávno Donald Trump rázně odpověděl na lehkovážné jaderné hrozby, které vyslovil bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Zatímco se ve Washingtonu diskutovalo o dalších sankcích proti Rusku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, Medveděv prohlásil, že „každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce“ s jadernou supervelmocí, jakou je Rusko.
Ve svém vyjádření doporučil Trumpovi, aby si znovu pustil film o živých mrtvých a zamyslel se nad nebezpečím bájné „Mrtvé ruky“, což je sovětský systém jaderné kontroly, který by automaticky odpálil jaderné střely v případě zničení ruského vedení.
Trumpova reakce byla rychlá a precizní. Na sociální síti Truth Social poslal Medveděvovi a jeho nadřízenému Vladimiru Putinovi jasnou zprávu. „Na základě vysoce provokativních prohlášení bývalého prezidenta Ruska Dmitrije Medveděva, který je nyní místopředsedou Bezpečnostní rady Ruské federace, jsem nařídil přesun dvou jaderných ponorek do příslušných oblastí, jen pro případ, že by tato pošetilá a pobuřující prohlášení byla něčím víc, než jen slovy,“ napsal Trump.
Na závěr dodal: „Slova jsou velmi důležitá a často mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Doufám, že toto nebude ten případ.“
Tento čin je historicky významný, protože se jedná o první případ od roku 1962, kdy americký prezident veřejně oznámil změnu v postavení amerických jaderných sil. Naposledy tak učinil JFK během karibské krize, kdy veřejně varoval Sovětský svaz, že jakákoli jaderná střela vypuštěná z Kuby bude považována za útok na Spojené státy.
Většina médií měla problém Trumpovu reakci pochopit. Kritici to označili za „předvádění se“ a poukazovali na to, že americké ponorky s jadernými zbraněmi jsou vždy v „příslušných oblastech“.
Ovšem, pokud by se na Trumpův výrok nahlíželo s větší vstřícností, mohlo by jít o příklad úmyslné strategické nejednoznačnosti, píše The Conversation. Přesun ponorek by mohl odkazovat na přemístění útočných jaderných ponorek, které představují přímější hrozbu pro ruské ponorky, případně ponorek, které mohou odpálit rakety s konvenčními hlavicemi.
Navzdory tomu, že Trump udělal v jiných oblastech, jako jsou celní války nebo vztahy se spojenci, řadu sporných rozhodnutí, v otázce jaderných zbraní by mohl mít pravdu. Autoři projektu „Bereme Trumpa vážně“ se domnívají, že Trump rozumí tomu, že na jaderných zbraních opravdu záleží.
Graham Allison dokonce tvrdí, že Trump má lepší pochopení pro jaderné hrozby než kterýkoli jiný politický lídr na domácí i mezinárodní scéně. Toto přesvědčení u něj nepramení z briefingů v Bílém domě, ale z mládí, kdy o těchto otázkách diskutoval se svým strýcem Johnem Trumpem, uznávaným profesorem elektrotechniky na MIT.
Trumpovo intenzivní zaměření na ukončení války na Ukrajině neodráží jeho sympatie k Putinovi, ale spíše obavy, že by tamní události mohly eskalovat v jaderný konflikt. Již v roce 2023 uvedl, že ačkoli je Ukrajina zničena, největší hrozbou je to, že by Putin mohl použít svou „druhou formu ničení, kterou jsou jaderné zbraně“.
V rozhovoru s Elonem Muskem na platformě X překvapil, když na otázku o globálním oteplování odpověděl, že „největší hrozbou není globální oteplování, ale jaderné oteplování“. I během debaty s Kamalou Harrisovou v roce 2024 upozorňoval na Putinův jaderný arzenál a varoval, že současná cesta může vést k „třetí světové válce, která nebude jako žádná jiná, a to kvůli jaderným zbraním a jejich síle.“
Trump, stejně jako Reagan, je přesvědčen, že „jadernou válku nelze vyhrát, a proto nesmí být nikdy vedena“. V tomto ohledu má Trumpova strategická představivost blízko k JFK během karibské krize, kdy i on chápal existenciální riziko jaderné války. Podobně jako Nixon a Kissinger s jejich politikou „détente“, i Trump věří, že pro jaderné mocnosti je nejdůležitější najít způsob, jak řídit své vztahy, aniž by došlo ke konfrontaci.
Cílem je budování „světa bezpečného pro diverzitu“, jak to nazval JFK ve svém nejdůležitějším projevu zahraniční politiky jen pět měsíců před svou smrtí. V něm zaznělo, že „v konečném důsledku všichni obýváme tuto malou planetu. Všichni dýcháme stejný vzduch. Všichni si ceníme budoucnosti našich dětí. A všichni jsme smrtelní.“
Autor textu Graham Allison, profesor politologie na Harvardově univerzitě a přední analytik národní bezpečnosti, si myslí, že ano. Trumpova ochota zapojit se do přímého jednání s lídry, kteří mají jaderné arzenály schopné vymazat USA z mapy, je formována právě tímto pocitem zodpovědnosti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.