Donald Trump, který dospíval v době studené války, projevuje velký zájem o jadernou obranu a odstrašování. Ačkoliv se na jeho politiku v tomto ohledu často zapomíná, jeho nedávné kroky a vyjádření naznačují, že jaderné hrozby bere vážněji než mnozí jeho političtí oponenti. Podle politologa Grahama Allisona má Trump hlubší porozumění pro rizika spojená s jadernými zbraněmi než kterýkoli jiný současný politický lídr.
Nedávno Donald Trump rázně odpověděl na lehkovážné jaderné hrozby, které vyslovil bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Zatímco se ve Washingtonu diskutovalo o dalších sankcích proti Rusku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, Medveděv prohlásil, že „každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce“ s jadernou supervelmocí, jakou je Rusko.
Ve svém vyjádření doporučil Trumpovi, aby si znovu pustil film o živých mrtvých a zamyslel se nad nebezpečím bájné „Mrtvé ruky“, což je sovětský systém jaderné kontroly, který by automaticky odpálil jaderné střely v případě zničení ruského vedení.
Trumpova reakce byla rychlá a precizní. Na sociální síti Truth Social poslal Medveděvovi a jeho nadřízenému Vladimiru Putinovi jasnou zprávu. „Na základě vysoce provokativních prohlášení bývalého prezidenta Ruska Dmitrije Medveděva, který je nyní místopředsedou Bezpečnostní rady Ruské federace, jsem nařídil přesun dvou jaderných ponorek do příslušných oblastí, jen pro případ, že by tato pošetilá a pobuřující prohlášení byla něčím víc, než jen slovy,“ napsal Trump.
Na závěr dodal: „Slova jsou velmi důležitá a často mohou vést k nezamýšleným důsledkům. Doufám, že toto nebude ten případ.“
Tento čin je historicky významný, protože se jedná o první případ od roku 1962, kdy americký prezident veřejně oznámil změnu v postavení amerických jaderných sil. Naposledy tak učinil JFK během karibské krize, kdy veřejně varoval Sovětský svaz, že jakákoli jaderná střela vypuštěná z Kuby bude považována za útok na Spojené státy.
Většina médií měla problém Trumpovu reakci pochopit. Kritici to označili za „předvádění se“ a poukazovali na to, že americké ponorky s jadernými zbraněmi jsou vždy v „příslušných oblastech“.
Ovšem, pokud by se na Trumpův výrok nahlíželo s větší vstřícností, mohlo by jít o příklad úmyslné strategické nejednoznačnosti, píše The Conversation. Přesun ponorek by mohl odkazovat na přemístění útočných jaderných ponorek, které představují přímější hrozbu pro ruské ponorky, případně ponorek, které mohou odpálit rakety s konvenčními hlavicemi.
Navzdory tomu, že Trump udělal v jiných oblastech, jako jsou celní války nebo vztahy se spojenci, řadu sporných rozhodnutí, v otázce jaderných zbraní by mohl mít pravdu. Autoři projektu „Bereme Trumpa vážně“ se domnívají, že Trump rozumí tomu, že na jaderných zbraních opravdu záleží.
Graham Allison dokonce tvrdí, že Trump má lepší pochopení pro jaderné hrozby než kterýkoli jiný politický lídr na domácí i mezinárodní scéně. Toto přesvědčení u něj nepramení z briefingů v Bílém domě, ale z mládí, kdy o těchto otázkách diskutoval se svým strýcem Johnem Trumpem, uznávaným profesorem elektrotechniky na MIT.
Trumpovo intenzivní zaměření na ukončení války na Ukrajině neodráží jeho sympatie k Putinovi, ale spíše obavy, že by tamní události mohly eskalovat v jaderný konflikt. Již v roce 2023 uvedl, že ačkoli je Ukrajina zničena, největší hrozbou je to, že by Putin mohl použít svou „druhou formu ničení, kterou jsou jaderné zbraně“.
V rozhovoru s Elonem Muskem na platformě X překvapil, když na otázku o globálním oteplování odpověděl, že „největší hrozbou není globální oteplování, ale jaderné oteplování“. I během debaty s Kamalou Harrisovou v roce 2024 upozorňoval na Putinův jaderný arzenál a varoval, že současná cesta může vést k „třetí světové válce, která nebude jako žádná jiná, a to kvůli jaderným zbraním a jejich síle.“
Trump, stejně jako Reagan, je přesvědčen, že „jadernou válku nelze vyhrát, a proto nesmí být nikdy vedena“. V tomto ohledu má Trumpova strategická představivost blízko k JFK během karibské krize, kdy i on chápal existenciální riziko jaderné války. Podobně jako Nixon a Kissinger s jejich politikou „détente“, i Trump věří, že pro jaderné mocnosti je nejdůležitější najít způsob, jak řídit své vztahy, aniž by došlo ke konfrontaci.
Cílem je budování „světa bezpečného pro diverzitu“, jak to nazval JFK ve svém nejdůležitějším projevu zahraniční politiky jen pět měsíců před svou smrtí. V něm zaznělo, že „v konečném důsledku všichni obýváme tuto malou planetu. Všichni dýcháme stejný vzduch. Všichni si ceníme budoucnosti našich dětí. A všichni jsme smrtelní.“
Autor textu Graham Allison, profesor politologie na Harvardově univerzitě a přední analytik národní bezpečnosti, si myslí, že ano. Trumpova ochota zapojit se do přímého jednání s lídry, kteří mají jaderné arzenály schopné vymazat USA z mapy, je formována právě tímto pocitem zodpovědnosti.
Česká republika si i letos udržela pozici jednoho z nejbezpečnějších států světa, když v globálním indexu míru obsadila 12. příčku. Na samotném vrcholu žebříčku zůstává s výrazným náskokem Island, za nímž následují Irsko a Nový Zéland. Opačný pól představuje Rusko, které se propadlo na úplné dno a předstihlo nejen země zasažené genocidními konflikty, jako je Súdán či Demokratická republika Kongo, ale dokonce i Ukrajinu, kterou samo napadlo.
Spojené státy americké by mohly po turistech z desítek zemí, včetně Česka, požadovat doložení historie jejich sociálních sítí za posledních pět let jako podmínku pro vstup do země. Tento nový návrh, který představili američtí úředníci, by se týkal osob způsobilých pro program Electronic System for Travel Authorization (ESTA). Ten umožňuje občanům přibližně 40 zemí cestovat do USA bez víza na dobu až 90 dnů.
Austrálie zavedla k dnešnímu dni světově první zákaz přístupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let, což rodiče a aktivisté vnímají jako teprve začátek boje proti negativním dopadům nekonečného scrollování na mladé lidi. Wayne Holdsworth, otec Maca, který si ve svých sedmnácti letech vzal život po vydírání na sociálních sítích, se zúčastnil setkání v sídle premiéra v Sydney u příležitosti vstupu zákona v platnost. Uvedl, že jeho syn měl být chráněn.
Elon Musk prohlásil, že agresivní federální program na snižování počtu pracovních míst ve státní správě, který vedl na začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, byl pouze „trochu úspěšný“. Miliardář, který je generálním ředitelem automobilky Tesla a vlastní společnost SpaceX i platformu X, uvedl, že projekt známý jako „oddělení pro vládní efektivitu“ (DOGE) by již znovu neřídil.
Spojené státy americké požadují, aby evropské členské země Severoatlantické aliance (NATO) převzaly většinu konvenčních obranných schopností do roku 2027. Informovali o tom představitelé Pentagonu diplomatické delegace v rámci jednání ve Washingtonu, kde stanovili tento ambiciózní a pro některé Evropany nerealistický termín.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý vydal diplomatům pokyn k návratu k používání fontu Times New Roman v oficiální komunikaci. Tímto krokem zrušil rozhodnutí svého předchůdce Antonyho Blinkena, který zavedení písma Calibri označil za program diverzity. Interní sdělení ministerstva zahraničí podle CNN uvádí, že typografie formuje profesionalitu úředního dokumentu a že Calibri je oproti patkovým písmům neformální.
Prezident Donald Trump se během svého úterního vystoupení v Pensylvánii cítil zjevně dobře, nicméně je otázkou, zda dokázal utěšit voliče sužované vysokými cenami. Trump, který se vrátil k formátu předvolebních mítinků, podle CNN pracoval s davem jako bavič, odhodil připravený scénář a používal divokou rétoriku a gesta, jako by hrál na imaginární akordeon.
Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí.
I v 94 letech je možné se seznamovat s novou životní rolí. Důkazem je legendární Jiřina Bohdalová, která se na začátku prosince stala prababičkou. Prvního potomka se totiž dočkal její vnuk Vojta, syn herečky Simony Stašové. Právě on dostal od slavné babičky velmi zajímavý dárek.
Vánoční počasí může být jiné než v předchozích letech, především co se týká teplot. Vyplývá to z informací od pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sníh se však má po oblevě vrátit zejména na hory.
Členy rodiny bývalého prezidenta Miloše Zemana trápí v posledních týdnech zdraví. Po samotném Zemanovi se v motolské nemocnici objevila i jeho dcera Kateřina, která je jinak dlouhodobě v zahraničí. Co se děje?
Počtvrté od nástupu na trůn vybírali britský král Karel III. a jeho manželka Camilla fotografii pro vánoční pohlednici. Už to bylo třeba, protože svátky se nezadržitelně blíží.