Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

NATO
NATO, foto: Pixabay
Klára Marková 10. dubna 2026 15:20
Sdílej:

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Napětí vyvrcholilo během středeční schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po které si Trump na své sociální síti Truth Social trpce stěžoval na nevděk spojenců. Připomněl přitom i předchozí spor o Grónsko, kdy se Dánsko a další členové aliance postavili proti jeho plánům na převzetí tohoto území. „NATO u toho nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tam ani příště,“ napsal prezident velkými písmeny, čímž znovu rozvířil debaty o možném vystoupení USA z aliance.

Právní experti však připomínají, že Trumpovy hrozby narážejí na legislativní pojistky. Kongres totiž v roce 2023, i díky úsilí současného ministra zahraničí Marca Rubia, schválil ustanovení, které vyžaduje souhlas zákonodárců pro jakýkoli pokus o opuštění NATO. Tato ochrana má zabránit tomu, aby jeden z nejdůležitějších bezpečnostních svazků historie zanikl na základě jednostranného rozhodnutí prezidenta.

Průzkumy veřejného mínění podle CNN ukazují, že podpora NATO mezi Američany dosahuje rekordních hodnot, i když se stává více polarizovaným tématem. Únorová data agentury AP-NORC ukázala, že 70 % Američanů považuje členství v alianci za přínosné pro Spojené státy. Ještě výraznější podporu zaznamenal Gallupův ústav, podle kterého si více než tři čtvrtiny občanů přejí zachovat nebo dokonce posílit americké závazky vůči spojencům.

Zajímavým trendem je posun vnímání u voličů Republikánské strany. Ještě před začátkem íránského konfliktu podporovalo setrvání v NATO šest z deseti republikánů. Avšak s pokračující válkou v Íránu začal tento podíl mírně klesat. Podle centra Pew Research se procento republikánů, kteří vidí v NATO velký přínos, snížilo ze 49 % na 38 %, což naznačuje, že Trumpova rétorika o nečinnosti spojenců v Perském zálivu začíná na část jeho příznivců fungovat.

Analytici však upozorňují na zásadní rozdíl v chápání smyslu aliance. NATO bylo založeno jako obranný pakt, nikoliv jako nástroj pro útočné operace, které si členské státy zvolí samy. Skutečnost, že spojenci odmítají asistovat v íránské válce, tak není selháním NATO, ale spíše dodržením jeho základních principů. Jediný případ, kdy byl aktivován článek 5 o kolektivní obraně, byl totiž po útocích na USA z 11. září 2001.

I když Trump nemůže z NATO vystoupit okamžitě, má dostatek nástrojů, jak alianci vážně poškodit. V administrativě se hovoří o stahování jednotek ze zemí, které jsou vůči americkým požadavkům v Íránu nejvíce skeptické, nebo o uzavírání vojenských základen. Takové kroky již nyní vedou některé evropské lídry, například kanadského premiéra Marka Carneyho, k úvahám o budoucnosti aliance, která se již nebude moci plně opírat o Spojené státy.

Celý spor o NATO a Írán tak zásadně mění globální bezpečnostní architekturu. Podle odborníků Trumpovo zpochybňování spojenců a oslabování mezinárodního řádu založeného na pravidlech nahrává mocnostem, jako je Rusko. Pokud bude tento tlak pokračovat, může být důsledkem trvalá eroze důvěry mezi tradičními demokratickými partnery, což by mělo dalekosáhlé dopady i dlouho po skončení současné administrativy.

Stalo se
Novinky
Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 se prodlužuje. Hrozí, že skončí fiaskem

Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

FT: Američtí a izraelští činitelé vyzvali Trumpa k obnovení úderů na Írán

Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.

Novinky
Klimatická konference COP31

EU v ostře formulovaném dopise varovala, že COP31 může skončit jako summit fosilních paliv

Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.

Novinky
Pásmo Gazy

Statisíce obyvatel Pásma Gazy se v provizorních podmínkách připravuje na další krutou zimu

Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.