Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
Napětí vyvrcholilo během středeční schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po které si Trump na své sociální síti Truth Social trpce stěžoval na nevděk spojenců. Připomněl přitom i předchozí spor o Grónsko, kdy se Dánsko a další členové aliance postavili proti jeho plánům na převzetí tohoto území. „NATO u toho nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tam ani příště,“ napsal prezident velkými písmeny, čímž znovu rozvířil debaty o možném vystoupení USA z aliance.
Právní experti však připomínají, že Trumpovy hrozby narážejí na legislativní pojistky. Kongres totiž v roce 2023, i díky úsilí současného ministra zahraničí Marca Rubia, schválil ustanovení, které vyžaduje souhlas zákonodárců pro jakýkoli pokus o opuštění NATO. Tato ochrana má zabránit tomu, aby jeden z nejdůležitějších bezpečnostních svazků historie zanikl na základě jednostranného rozhodnutí prezidenta.
Průzkumy veřejného mínění podle CNN ukazují, že podpora NATO mezi Američany dosahuje rekordních hodnot, i když se stává více polarizovaným tématem. Únorová data agentury AP-NORC ukázala, že 70 % Američanů považuje členství v alianci za přínosné pro Spojené státy. Ještě výraznější podporu zaznamenal Gallupův ústav, podle kterého si více než tři čtvrtiny občanů přejí zachovat nebo dokonce posílit americké závazky vůči spojencům.
Zajímavým trendem je posun vnímání u voličů Republikánské strany. Ještě před začátkem íránského konfliktu podporovalo setrvání v NATO šest z deseti republikánů. Avšak s pokračující válkou v Íránu začal tento podíl mírně klesat. Podle centra Pew Research se procento republikánů, kteří vidí v NATO velký přínos, snížilo ze 49 % na 38 %, což naznačuje, že Trumpova rétorika o nečinnosti spojenců v Perském zálivu začíná na část jeho příznivců fungovat.
Analytici však upozorňují na zásadní rozdíl v chápání smyslu aliance. NATO bylo založeno jako obranný pakt, nikoliv jako nástroj pro útočné operace, které si členské státy zvolí samy. Skutečnost, že spojenci odmítají asistovat v íránské válce, tak není selháním NATO, ale spíše dodržením jeho základních principů. Jediný případ, kdy byl aktivován článek 5 o kolektivní obraně, byl totiž po útocích na USA z 11. září 2001.
I když Trump nemůže z NATO vystoupit okamžitě, má dostatek nástrojů, jak alianci vážně poškodit. V administrativě se hovoří o stahování jednotek ze zemí, které jsou vůči americkým požadavkům v Íránu nejvíce skeptické, nebo o uzavírání vojenských základen. Takové kroky již nyní vedou některé evropské lídry, například kanadského premiéra Marka Carneyho, k úvahám o budoucnosti aliance, která se již nebude moci plně opírat o Spojené státy.
Celý spor o NATO a Írán tak zásadně mění globální bezpečnostní architekturu. Podle odborníků Trumpovo zpochybňování spojenců a oslabování mezinárodního řádu založeného na pravidlech nahrává mocnostem, jako je Rusko. Pokud bude tento tlak pokračovat, může být důsledkem trvalá eroze důvěry mezi tradičními demokratickými partnery, což by mělo dalekosáhlé dopady i dlouho po skončení současné administrativy.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.