Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
Napětí vyvrcholilo během středeční schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po které si Trump na své sociální síti Truth Social trpce stěžoval na nevděk spojenců. Připomněl přitom i předchozí spor o Grónsko, kdy se Dánsko a další členové aliance postavili proti jeho plánům na převzetí tohoto území. „NATO u toho nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tam ani příště,“ napsal prezident velkými písmeny, čímž znovu rozvířil debaty o možném vystoupení USA z aliance.
Právní experti však připomínají, že Trumpovy hrozby narážejí na legislativní pojistky. Kongres totiž v roce 2023, i díky úsilí současného ministra zahraničí Marca Rubia, schválil ustanovení, které vyžaduje souhlas zákonodárců pro jakýkoli pokus o opuštění NATO. Tato ochrana má zabránit tomu, aby jeden z nejdůležitějších bezpečnostních svazků historie zanikl na základě jednostranného rozhodnutí prezidenta.
Průzkumy veřejného mínění podle CNN ukazují, že podpora NATO mezi Američany dosahuje rekordních hodnot, i když se stává více polarizovaným tématem. Únorová data agentury AP-NORC ukázala, že 70 % Američanů považuje členství v alianci za přínosné pro Spojené státy. Ještě výraznější podporu zaznamenal Gallupův ústav, podle kterého si více než tři čtvrtiny občanů přejí zachovat nebo dokonce posílit americké závazky vůči spojencům.
Zajímavým trendem je posun vnímání u voličů Republikánské strany. Ještě před začátkem íránského konfliktu podporovalo setrvání v NATO šest z deseti republikánů. Avšak s pokračující válkou v Íránu začal tento podíl mírně klesat. Podle centra Pew Research se procento republikánů, kteří vidí v NATO velký přínos, snížilo ze 49 % na 38 %, což naznačuje, že Trumpova rétorika o nečinnosti spojenců v Perském zálivu začíná na část jeho příznivců fungovat.
Analytici však upozorňují na zásadní rozdíl v chápání smyslu aliance. NATO bylo založeno jako obranný pakt, nikoliv jako nástroj pro útočné operace, které si členské státy zvolí samy. Skutečnost, že spojenci odmítají asistovat v íránské válce, tak není selháním NATO, ale spíše dodržením jeho základních principů. Jediný případ, kdy byl aktivován článek 5 o kolektivní obraně, byl totiž po útocích na USA z 11. září 2001.
I když Trump nemůže z NATO vystoupit okamžitě, má dostatek nástrojů, jak alianci vážně poškodit. V administrativě se hovoří o stahování jednotek ze zemí, které jsou vůči americkým požadavkům v Íránu nejvíce skeptické, nebo o uzavírání vojenských základen. Takové kroky již nyní vedou některé evropské lídry, například kanadského premiéra Marka Carneyho, k úvahám o budoucnosti aliance, která se již nebude moci plně opírat o Spojené státy.
Celý spor o NATO a Írán tak zásadně mění globální bezpečnostní architekturu. Podle odborníků Trumpovo zpochybňování spojenců a oslabování mezinárodního řádu založeného na pravidlech nahrává mocnostem, jako je Rusko. Pokud bude tento tlak pokračovat, může být důsledkem trvalá eroze důvěry mezi tradičními demokratickými partnery, což by mělo dalekosáhlé dopady i dlouho po skončení současné administrativy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.