Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
Napětí vyvrcholilo během středeční schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po které si Trump na své sociální síti Truth Social trpce stěžoval na nevděk spojenců. Připomněl přitom i předchozí spor o Grónsko, kdy se Dánsko a další členové aliance postavili proti jeho plánům na převzetí tohoto území. „NATO u toho nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tam ani příště,“ napsal prezident velkými písmeny, čímž znovu rozvířil debaty o možném vystoupení USA z aliance.
Právní experti však připomínají, že Trumpovy hrozby narážejí na legislativní pojistky. Kongres totiž v roce 2023, i díky úsilí současného ministra zahraničí Marca Rubia, schválil ustanovení, které vyžaduje souhlas zákonodárců pro jakýkoli pokus o opuštění NATO. Tato ochrana má zabránit tomu, aby jeden z nejdůležitějších bezpečnostních svazků historie zanikl na základě jednostranného rozhodnutí prezidenta.
Průzkumy veřejného mínění podle CNN ukazují, že podpora NATO mezi Američany dosahuje rekordních hodnot, i když se stává více polarizovaným tématem. Únorová data agentury AP-NORC ukázala, že 70 % Američanů považuje členství v alianci za přínosné pro Spojené státy. Ještě výraznější podporu zaznamenal Gallupův ústav, podle kterého si více než tři čtvrtiny občanů přejí zachovat nebo dokonce posílit americké závazky vůči spojencům.
Zajímavým trendem je posun vnímání u voličů Republikánské strany. Ještě před začátkem íránského konfliktu podporovalo setrvání v NATO šest z deseti republikánů. Avšak s pokračující válkou v Íránu začal tento podíl mírně klesat. Podle centra Pew Research se procento republikánů, kteří vidí v NATO velký přínos, snížilo ze 49 % na 38 %, což naznačuje, že Trumpova rétorika o nečinnosti spojenců v Perském zálivu začíná na část jeho příznivců fungovat.
Analytici však upozorňují na zásadní rozdíl v chápání smyslu aliance. NATO bylo založeno jako obranný pakt, nikoliv jako nástroj pro útočné operace, které si členské státy zvolí samy. Skutečnost, že spojenci odmítají asistovat v íránské válce, tak není selháním NATO, ale spíše dodržením jeho základních principů. Jediný případ, kdy byl aktivován článek 5 o kolektivní obraně, byl totiž po útocích na USA z 11. září 2001.
I když Trump nemůže z NATO vystoupit okamžitě, má dostatek nástrojů, jak alianci vážně poškodit. V administrativě se hovoří o stahování jednotek ze zemí, které jsou vůči americkým požadavkům v Íránu nejvíce skeptické, nebo o uzavírání vojenských základen. Takové kroky již nyní vedou některé evropské lídry, například kanadského premiéra Marka Carneyho, k úvahám o budoucnosti aliance, která se již nebude moci plně opírat o Spojené státy.
Celý spor o NATO a Írán tak zásadně mění globální bezpečnostní architekturu. Podle odborníků Trumpovo zpochybňování spojenců a oslabování mezinárodního řádu založeného na pravidlech nahrává mocnostem, jako je Rusko. Pokud bude tento tlak pokračovat, může být důsledkem trvalá eroze důvěry mezi tradičními demokratickými partnery, což by mělo dalekosáhlé dopady i dlouho po skončení současné administrativy.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.