Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svou účast na plánovaném summitu potvrdil s tím, že je připraven dorazit do Turecka a čekat tam na Putina. Zdůraznil, že přímé rozhovory jsou nevyhnutelné a že nehodlá nadále přihlížet dalším ztrátám na životech. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Očekávám, že Moskva nejprve přistoupí na třicetidenní úplné a bezpodmínečné příměří,“ řekl.
Západní spojenci Kyjeva v posledních dnech výrazně zesílili tlak na Rusko. Chtějí, aby Moskva nejprve ukončila boje a umožnila tak vznik podmínek pro skutečné diplomatické jednání. Turecko nabídlo Istanbul jako neutrální půdu pro případné rozhovory a zdůraznilo, že „komplexní příměří“ je nezbytným předpokladem pro jakékoli smysluplné jednání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o víkendu jednal s Putinem a jeho návrh podpořil.
Zelenskyj sice Putinovu nabídku na setkání v Istanbulu označil za „pozitivní signál“, zároveň však trvá na tom, že bez ruského souhlasu s příměřím Ukrajina k jednacímu stolu nezasedne. Evropští lídři tento postoj jednoznačně podporují – a dali Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělního večera nepřistoupí na příměří, budou následovat další „masivní“ sankce. Tento postoj vyjádřili během víkendového setkání v Kyjevě kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron, premiér Donald Tusk a jeho britský protějšek Keir Starmer.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Rusko zatím příměří nevyhlásilo. Zelenskyj znovu zopakoval, že právě zastavení bojů je „nezbytným základem“ jakýchkoli mírových rozhovorů. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ uvedl šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.
Putin ve svém televizním projevu sice navrhl návrat k přímým jednáním s Ukrajinou, ale příměří výslovně nezmínil. To vyvolalo ostré reakce v Evropě. Francouzský prezident Macron jeho návrh odmítl jako „nedostatečný“ a varoval, že se ruský prezident snaží jen „získat čas a hledat východisko“. Podobně se vyjádřil i kancléř Merz a polský premiér Tusk, kteří trvají na tom, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“.
Ve stejný den, kdy by mohlo dojít k summitu, přiletí do Istanbulu i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten má jednat s kolegy z NATO o společné strategii, která by vedla k ukončení války. Trump zatím neoznámil definitivní rozhodnutí, ale v rozhovoru s novináři uvedl, že očekává „pozitivní výsledek“ čtvrtečního dne a svou účast nevyloučil.
Zelenskyj a jeho spojenci v Kyjevě nadále varují, že Putin mírovými signály pouze hraje o čas a snaží se rozdělit jednotu Západu. Podle nich je souhlas s příměřím klíčovým ukazatelem, zda je Moskva ochotna jednat vážně. Tento názor sdílí i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který uvedl: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
V Kyjevě proto doufají, že i Trumpova administrativa přestane nahlížet na Putinovy návrhy jako na upřímné. „Putin se snaží Západ obelstít,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
