Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svou účast na plánovaném summitu potvrdil s tím, že je připraven dorazit do Turecka a čekat tam na Putina. Zdůraznil, že přímé rozhovory jsou nevyhnutelné a že nehodlá nadále přihlížet dalším ztrátám na životech. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Očekávám, že Moskva nejprve přistoupí na třicetidenní úplné a bezpodmínečné příměří,“ řekl.
Západní spojenci Kyjeva v posledních dnech výrazně zesílili tlak na Rusko. Chtějí, aby Moskva nejprve ukončila boje a umožnila tak vznik podmínek pro skutečné diplomatické jednání. Turecko nabídlo Istanbul jako neutrální půdu pro případné rozhovory a zdůraznilo, že „komplexní příměří“ je nezbytným předpokladem pro jakékoli smysluplné jednání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o víkendu jednal s Putinem a jeho návrh podpořil.
Zelenskyj sice Putinovu nabídku na setkání v Istanbulu označil za „pozitivní signál“, zároveň však trvá na tom, že bez ruského souhlasu s příměřím Ukrajina k jednacímu stolu nezasedne. Evropští lídři tento postoj jednoznačně podporují – a dali Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělního večera nepřistoupí na příměří, budou následovat další „masivní“ sankce. Tento postoj vyjádřili během víkendového setkání v Kyjevě kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron, premiér Donald Tusk a jeho britský protějšek Keir Starmer.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Rusko zatím příměří nevyhlásilo. Zelenskyj znovu zopakoval, že právě zastavení bojů je „nezbytným základem“ jakýchkoli mírových rozhovorů. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ uvedl šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.
Putin ve svém televizním projevu sice navrhl návrat k přímým jednáním s Ukrajinou, ale příměří výslovně nezmínil. To vyvolalo ostré reakce v Evropě. Francouzský prezident Macron jeho návrh odmítl jako „nedostatečný“ a varoval, že se ruský prezident snaží jen „získat čas a hledat východisko“. Podobně se vyjádřil i kancléř Merz a polský premiér Tusk, kteří trvají na tom, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“.
Ve stejný den, kdy by mohlo dojít k summitu, přiletí do Istanbulu i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten má jednat s kolegy z NATO o společné strategii, která by vedla k ukončení války. Trump zatím neoznámil definitivní rozhodnutí, ale v rozhovoru s novináři uvedl, že očekává „pozitivní výsledek“ čtvrtečního dne a svou účast nevyloučil.
Zelenskyj a jeho spojenci v Kyjevě nadále varují, že Putin mírovými signály pouze hraje o čas a snaží se rozdělit jednotu Západu. Podle nich je souhlas s příměřím klíčovým ukazatelem, zda je Moskva ochotna jednat vážně. Tento názor sdílí i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který uvedl: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
V Kyjevě proto doufají, že i Trumpova administrativa přestane nahlížet na Putinovy návrhy jako na upřímné. „Putin se snaží Západ obelstít,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
