Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svou účast na plánovaném summitu potvrdil s tím, že je připraven dorazit do Turecka a čekat tam na Putina. Zdůraznil, že přímé rozhovory jsou nevyhnutelné a že nehodlá nadále přihlížet dalším ztrátám na životech. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Očekávám, že Moskva nejprve přistoupí na třicetidenní úplné a bezpodmínečné příměří,“ řekl.
Západní spojenci Kyjeva v posledních dnech výrazně zesílili tlak na Rusko. Chtějí, aby Moskva nejprve ukončila boje a umožnila tak vznik podmínek pro skutečné diplomatické jednání. Turecko nabídlo Istanbul jako neutrální půdu pro případné rozhovory a zdůraznilo, že „komplexní příměří“ je nezbytným předpokladem pro jakékoli smysluplné jednání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o víkendu jednal s Putinem a jeho návrh podpořil.
Zelenskyj sice Putinovu nabídku na setkání v Istanbulu označil za „pozitivní signál“, zároveň však trvá na tom, že bez ruského souhlasu s příměřím Ukrajina k jednacímu stolu nezasedne. Evropští lídři tento postoj jednoznačně podporují – a dali Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělního večera nepřistoupí na příměří, budou následovat další „masivní“ sankce. Tento postoj vyjádřili během víkendového setkání v Kyjevě kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron, premiér Donald Tusk a jeho britský protějšek Keir Starmer.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Rusko zatím příměří nevyhlásilo. Zelenskyj znovu zopakoval, že právě zastavení bojů je „nezbytným základem“ jakýchkoli mírových rozhovorů. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ uvedl šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.
Putin ve svém televizním projevu sice navrhl návrat k přímým jednáním s Ukrajinou, ale příměří výslovně nezmínil. To vyvolalo ostré reakce v Evropě. Francouzský prezident Macron jeho návrh odmítl jako „nedostatečný“ a varoval, že se ruský prezident snaží jen „získat čas a hledat východisko“. Podobně se vyjádřil i kancléř Merz a polský premiér Tusk, kteří trvají na tom, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“.
Ve stejný den, kdy by mohlo dojít k summitu, přiletí do Istanbulu i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten má jednat s kolegy z NATO o společné strategii, která by vedla k ukončení války. Trump zatím neoznámil definitivní rozhodnutí, ale v rozhovoru s novináři uvedl, že očekává „pozitivní výsledek“ čtvrtečního dne a svou účast nevyloučil.
Zelenskyj a jeho spojenci v Kyjevě nadále varují, že Putin mírovými signály pouze hraje o čas a snaží se rozdělit jednotu Západu. Podle nich je souhlas s příměřím klíčovým ukazatelem, zda je Moskva ochotna jednat vážně. Tento názor sdílí i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který uvedl: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
V Kyjevě proto doufají, že i Trumpova administrativa přestane nahlížet na Putinovy návrhy jako na upřímné. „Putin se snaží Západ obelstít,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
