Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svou účast na plánovaném summitu potvrdil s tím, že je připraven dorazit do Turecka a čekat tam na Putina. Zdůraznil, že přímé rozhovory jsou nevyhnutelné a že nehodlá nadále přihlížet dalším ztrátám na životech. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Očekávám, že Moskva nejprve přistoupí na třicetidenní úplné a bezpodmínečné příměří,“ řekl.
Západní spojenci Kyjeva v posledních dnech výrazně zesílili tlak na Rusko. Chtějí, aby Moskva nejprve ukončila boje a umožnila tak vznik podmínek pro skutečné diplomatické jednání. Turecko nabídlo Istanbul jako neutrální půdu pro případné rozhovory a zdůraznilo, že „komplexní příměří“ je nezbytným předpokladem pro jakékoli smysluplné jednání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o víkendu jednal s Putinem a jeho návrh podpořil.
Zelenskyj sice Putinovu nabídku na setkání v Istanbulu označil za „pozitivní signál“, zároveň však trvá na tom, že bez ruského souhlasu s příměřím Ukrajina k jednacímu stolu nezasedne. Evropští lídři tento postoj jednoznačně podporují – a dali Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělního večera nepřistoupí na příměří, budou následovat další „masivní“ sankce. Tento postoj vyjádřili během víkendového setkání v Kyjevě kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron, premiér Donald Tusk a jeho britský protějšek Keir Starmer.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Rusko zatím příměří nevyhlásilo. Zelenskyj znovu zopakoval, že právě zastavení bojů je „nezbytným základem“ jakýchkoli mírových rozhovorů. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ uvedl šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.
Putin ve svém televizním projevu sice navrhl návrat k přímým jednáním s Ukrajinou, ale příměří výslovně nezmínil. To vyvolalo ostré reakce v Evropě. Francouzský prezident Macron jeho návrh odmítl jako „nedostatečný“ a varoval, že se ruský prezident snaží jen „získat čas a hledat východisko“. Podobně se vyjádřil i kancléř Merz a polský premiér Tusk, kteří trvají na tom, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“.
Ve stejný den, kdy by mohlo dojít k summitu, přiletí do Istanbulu i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten má jednat s kolegy z NATO o společné strategii, která by vedla k ukončení války. Trump zatím neoznámil definitivní rozhodnutí, ale v rozhovoru s novináři uvedl, že očekává „pozitivní výsledek“ čtvrtečního dne a svou účast nevyloučil.
Zelenskyj a jeho spojenci v Kyjevě nadále varují, že Putin mírovými signály pouze hraje o čas a snaží se rozdělit jednotu Západu. Podle nich je souhlas s příměřím klíčovým ukazatelem, zda je Moskva ochotna jednat vážně. Tento názor sdílí i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který uvedl: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
V Kyjevě proto doufají, že i Trumpova administrativa přestane nahlížet na Putinovy návrhy jako na upřímné. „Putin se snaží Západ obelstít,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
