Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svou účast na plánovaném summitu potvrdil s tím, že je připraven dorazit do Turecka a čekat tam na Putina. Zdůraznil, že přímé rozhovory jsou nevyhnutelné a že nehodlá nadále přihlížet dalším ztrátám na životech. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Očekávám, že Moskva nejprve přistoupí na třicetidenní úplné a bezpodmínečné příměří,“ řekl.
Západní spojenci Kyjeva v posledních dnech výrazně zesílili tlak na Rusko. Chtějí, aby Moskva nejprve ukončila boje a umožnila tak vznik podmínek pro skutečné diplomatické jednání. Turecko nabídlo Istanbul jako neutrální půdu pro případné rozhovory a zdůraznilo, že „komplexní příměří“ je nezbytným předpokladem pro jakékoli smysluplné jednání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o víkendu jednal s Putinem a jeho návrh podpořil.
Zelenskyj sice Putinovu nabídku na setkání v Istanbulu označil za „pozitivní signál“, zároveň však trvá na tom, že bez ruského souhlasu s příměřím Ukrajina k jednacímu stolu nezasedne. Evropští lídři tento postoj jednoznačně podporují – a dali Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělního večera nepřistoupí na příměří, budou následovat další „masivní“ sankce. Tento postoj vyjádřili během víkendového setkání v Kyjevě kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron, premiér Donald Tusk a jeho britský protějšek Keir Starmer.
Navzdory mezinárodnímu tlaku Rusko zatím příměří nevyhlásilo. Zelenskyj znovu zopakoval, že právě zastavení bojů je „nezbytným základem“ jakýchkoli mírových rozhovorů. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ uvedl šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.
Putin ve svém televizním projevu sice navrhl návrat k přímým jednáním s Ukrajinou, ale příměří výslovně nezmínil. To vyvolalo ostré reakce v Evropě. Francouzský prezident Macron jeho návrh odmítl jako „nedostatečný“ a varoval, že se ruský prezident snaží jen „získat čas a hledat východisko“. Podobně se vyjádřil i kancléř Merz a polský premiér Tusk, kteří trvají na tom, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“.
Ve stejný den, kdy by mohlo dojít k summitu, přiletí do Istanbulu i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten má jednat s kolegy z NATO o společné strategii, která by vedla k ukončení války. Trump zatím neoznámil definitivní rozhodnutí, ale v rozhovoru s novináři uvedl, že očekává „pozitivní výsledek“ čtvrtečního dne a svou účast nevyloučil.
Zelenskyj a jeho spojenci v Kyjevě nadále varují, že Putin mírovými signály pouze hraje o čas a snaží se rozdělit jednotu Západu. Podle nich je souhlas s příměřím klíčovým ukazatelem, zda je Moskva ochotna jednat vážně. Tento názor sdílí i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který uvedl: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
V Kyjevě proto doufají, že i Trumpova administrativa přestane nahlížet na Putinovy návrhy jako na upřímné. „Putin se snaží Západ obelstít,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
