Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
O více než tři měsíce později prezident Trump oznámil revizi těchto původně stanovených sazeb. Během tiskové konference, která se konala před půlnocí, došlo k úpravám některých tarifů, což znamenalo snížení celkových cel pro určité země a zároveň zavedení nových pravidel pro obchod s těmi, které mají vůči USA největší deficit.
Největší změny zasáhly země v rozvojových regionech, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, kde byly původně stanovené vysoké tarify sníženy na přijatelnější úroveň. Například pro Kambodžu, která čelila rekordní sazbě 49 %, byla nově nastavena sazba 19 %.
Podle kambodžských představitelů tento krok pomůže stabilizovat ekonomiku a zachovat pracovní místa v průmyslovém sektoru. „Nižší tarify jsou pro naši ekonomiku zásadní,“ uvedl kambodžský premiér Hun Manet, který označil změnu za příznivý krok pro obyčejné obyvatele země.
Dalšími zeměmi, které zaznamenaly pokles cel, byly Angola, jejíž sazba klesla z 32 % na 15 %, a Bangladéš, kde došlo ke snížení z 37 % na 20 %. Také Botswana a Falklandy, které čelily tarifu 37 %, se nakonec dočkaly 15 %, což má pozitivní vliv na jejich exportní sektor. Tanzánie, Mozambik a Malawi, které původně čelily vysokým sazbám, rovněž zaznamenaly snížení tarifů, což pomůže zmírnit negativní ekonomické dopady na jejich obchod s USA.
Trumpova administrativa ale zároveň zdůraznila, že některé země, které mají vůči USA velký obchodní deficit, budou nadále čelit vysokým tarifům, případně se dočká zvýšení těchto sazeb. Filipíny se například dohodly na zvýšení sazby na 19 %, což prezident Trump označil za výsledek úspěšného vyjednávání. K podobným dohodám došlo i s Malajsií, Indonésií a Vietnamem, kde sazby klesly na 19-20 %.
Zajímavým případem je Evropská unie, která byla původně zasažena 20% sazbou, ale ta byla nyní snížena na 15 % pro většinu zboží. I když jde o příznivou změnu pro evropské obchodní partnery, stále zůstávají v platnosti přísná pravidla týkající se některých specifických produktů, jako jsou automobily a elektronika.
Další zásadní změnou, která byla součástí Trumpových nových tarifních pravidel, je zřízení nových pokut pro transshipments. Tento termín označuje praxi, kdy zboží z vysokotarifních zemí je přepraveno přes zemi s nižšími tarify, aby se následně dostalo na americký trh. Tento oblíbený obchodní trik bude nově penalizován až 40% dodatečnou sazbou.
Tato změna byla přijata s cílem eliminovat obchodní praktiky, které mohou oslabit účinnost tarifů a podkopávat spravedlivé obchodní podmínky. Tato opatření zasáhnou zejména země, které používají prostředníky pro obcházení tarifních regulací, a mohou mít vliv na obchodní vztahy s USA v dlouhodobém horizontu.
Dalším kontroverzním rozhodnutím bylo zvýšení tarifů na kanadské zboží, které není vyňato z nově upravené dohody USMCA (USA-Mexico-Canada Agreement). Prezident Trump zvýšil cla na některé kanadské produkty z 25 % na 35 %, což vyvolalo v Kanadě silnou reakci.
Premiér Ontária Doug Ford označil toto rozhodnutí za "znepokojivé" a varoval, že by to mohlo zkomplikovat obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Prezident a generální ředitel Kanadské obchodní komory kritizovali nové opatření, označili je za neproduktivní a vytvářející „tarifní turbulence“, které mohou negativně ovlivnit ekonomiku.
Největší změny v tarifní politice se dotknou jihovýchodní Asie, kde byly sazby pro některé země výrazně upraveny. Laos a Myanmar, které původně čelily sazbám 48 % a 44 %, nově čelí clům ve výši 40 %, což představuje významné zlepšení, ale stále patří k nejvyšším sazbám. Vietnam, který čelil sazbám až 46 %, bude od nynějška platit 20 %, což pro tuto zemi představuje zásadní zlepšení. Podobné úpravy se týkají i dalších států v regionu, jako je Indonésie, Malajsie a Thajsko, kde byly sazby sníženy na 19-20 %.
Zatímco některé země, zejména v jihovýchodní Asii a Africe, zaznamenaly pokles tarifů, jiné čelí novým překážkám ve formě vyšších cel a nových pokut. Jak se tyto změny promítnou do dlouhodobých obchodních vztahů, zatím není zcela zřejmé.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.