Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
O více než tři měsíce později prezident Trump oznámil revizi těchto původně stanovených sazeb. Během tiskové konference, která se konala před půlnocí, došlo k úpravám některých tarifů, což znamenalo snížení celkových cel pro určité země a zároveň zavedení nových pravidel pro obchod s těmi, které mají vůči USA největší deficit.
Největší změny zasáhly země v rozvojových regionech, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, kde byly původně stanovené vysoké tarify sníženy na přijatelnější úroveň. Například pro Kambodžu, která čelila rekordní sazbě 49 %, byla nově nastavena sazba 19 %.
Podle kambodžských představitelů tento krok pomůže stabilizovat ekonomiku a zachovat pracovní místa v průmyslovém sektoru. „Nižší tarify jsou pro naši ekonomiku zásadní,“ uvedl kambodžský premiér Hun Manet, který označil změnu za příznivý krok pro obyčejné obyvatele země.
Dalšími zeměmi, které zaznamenaly pokles cel, byly Angola, jejíž sazba klesla z 32 % na 15 %, a Bangladéš, kde došlo ke snížení z 37 % na 20 %. Také Botswana a Falklandy, které čelily tarifu 37 %, se nakonec dočkaly 15 %, což má pozitivní vliv na jejich exportní sektor. Tanzánie, Mozambik a Malawi, které původně čelily vysokým sazbám, rovněž zaznamenaly snížení tarifů, což pomůže zmírnit negativní ekonomické dopady na jejich obchod s USA.
Trumpova administrativa ale zároveň zdůraznila, že některé země, které mají vůči USA velký obchodní deficit, budou nadále čelit vysokým tarifům, případně se dočká zvýšení těchto sazeb. Filipíny se například dohodly na zvýšení sazby na 19 %, což prezident Trump označil za výsledek úspěšného vyjednávání. K podobným dohodám došlo i s Malajsií, Indonésií a Vietnamem, kde sazby klesly na 19-20 %.
Zajímavým případem je Evropská unie, která byla původně zasažena 20% sazbou, ale ta byla nyní snížena na 15 % pro většinu zboží. I když jde o příznivou změnu pro evropské obchodní partnery, stále zůstávají v platnosti přísná pravidla týkající se některých specifických produktů, jako jsou automobily a elektronika.
Další zásadní změnou, která byla součástí Trumpových nových tarifních pravidel, je zřízení nových pokut pro transshipments. Tento termín označuje praxi, kdy zboží z vysokotarifních zemí je přepraveno přes zemi s nižšími tarify, aby se následně dostalo na americký trh. Tento oblíbený obchodní trik bude nově penalizován až 40% dodatečnou sazbou.
Tato změna byla přijata s cílem eliminovat obchodní praktiky, které mohou oslabit účinnost tarifů a podkopávat spravedlivé obchodní podmínky. Tato opatření zasáhnou zejména země, které používají prostředníky pro obcházení tarifních regulací, a mohou mít vliv na obchodní vztahy s USA v dlouhodobém horizontu.
Dalším kontroverzním rozhodnutím bylo zvýšení tarifů na kanadské zboží, které není vyňato z nově upravené dohody USMCA (USA-Mexico-Canada Agreement). Prezident Trump zvýšil cla na některé kanadské produkty z 25 % na 35 %, což vyvolalo v Kanadě silnou reakci.
Premiér Ontária Doug Ford označil toto rozhodnutí za "znepokojivé" a varoval, že by to mohlo zkomplikovat obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Prezident a generální ředitel Kanadské obchodní komory kritizovali nové opatření, označili je za neproduktivní a vytvářející „tarifní turbulence“, které mohou negativně ovlivnit ekonomiku.
Největší změny v tarifní politice se dotknou jihovýchodní Asie, kde byly sazby pro některé země výrazně upraveny. Laos a Myanmar, které původně čelily sazbám 48 % a 44 %, nově čelí clům ve výši 40 %, což představuje významné zlepšení, ale stále patří k nejvyšším sazbám. Vietnam, který čelil sazbám až 46 %, bude od nynějška platit 20 %, což pro tuto zemi představuje zásadní zlepšení. Podobné úpravy se týkají i dalších států v regionu, jako je Indonésie, Malajsie a Thajsko, kde byly sazby sníženy na 19-20 %.
Zatímco některé země, zejména v jihovýchodní Asii a Africe, zaznamenaly pokles tarifů, jiné čelí novým překážkám ve formě vyšších cel a nových pokut. Jak se tyto změny promítnou do dlouhodobých obchodních vztahů, zatím není zcela zřejmé.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.