Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
O více než tři měsíce později prezident Trump oznámil revizi těchto původně stanovených sazeb. Během tiskové konference, která se konala před půlnocí, došlo k úpravám některých tarifů, což znamenalo snížení celkových cel pro určité země a zároveň zavedení nových pravidel pro obchod s těmi, které mají vůči USA největší deficit.
Největší změny zasáhly země v rozvojových regionech, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, kde byly původně stanovené vysoké tarify sníženy na přijatelnější úroveň. Například pro Kambodžu, která čelila rekordní sazbě 49 %, byla nově nastavena sazba 19 %.
Podle kambodžských představitelů tento krok pomůže stabilizovat ekonomiku a zachovat pracovní místa v průmyslovém sektoru. „Nižší tarify jsou pro naši ekonomiku zásadní,“ uvedl kambodžský premiér Hun Manet, který označil změnu za příznivý krok pro obyčejné obyvatele země.
Dalšími zeměmi, které zaznamenaly pokles cel, byly Angola, jejíž sazba klesla z 32 % na 15 %, a Bangladéš, kde došlo ke snížení z 37 % na 20 %. Také Botswana a Falklandy, které čelily tarifu 37 %, se nakonec dočkaly 15 %, což má pozitivní vliv na jejich exportní sektor. Tanzánie, Mozambik a Malawi, které původně čelily vysokým sazbám, rovněž zaznamenaly snížení tarifů, což pomůže zmírnit negativní ekonomické dopady na jejich obchod s USA.
Trumpova administrativa ale zároveň zdůraznila, že některé země, které mají vůči USA velký obchodní deficit, budou nadále čelit vysokým tarifům, případně se dočká zvýšení těchto sazeb. Filipíny se například dohodly na zvýšení sazby na 19 %, což prezident Trump označil za výsledek úspěšného vyjednávání. K podobným dohodám došlo i s Malajsií, Indonésií a Vietnamem, kde sazby klesly na 19-20 %.
Zajímavým případem je Evropská unie, která byla původně zasažena 20% sazbou, ale ta byla nyní snížena na 15 % pro většinu zboží. I když jde o příznivou změnu pro evropské obchodní partnery, stále zůstávají v platnosti přísná pravidla týkající se některých specifických produktů, jako jsou automobily a elektronika.
Další zásadní změnou, která byla součástí Trumpových nových tarifních pravidel, je zřízení nových pokut pro transshipments. Tento termín označuje praxi, kdy zboží z vysokotarifních zemí je přepraveno přes zemi s nižšími tarify, aby se následně dostalo na americký trh. Tento oblíbený obchodní trik bude nově penalizován až 40% dodatečnou sazbou.
Tato změna byla přijata s cílem eliminovat obchodní praktiky, které mohou oslabit účinnost tarifů a podkopávat spravedlivé obchodní podmínky. Tato opatření zasáhnou zejména země, které používají prostředníky pro obcházení tarifních regulací, a mohou mít vliv na obchodní vztahy s USA v dlouhodobém horizontu.
Dalším kontroverzním rozhodnutím bylo zvýšení tarifů na kanadské zboží, které není vyňato z nově upravené dohody USMCA (USA-Mexico-Canada Agreement). Prezident Trump zvýšil cla na některé kanadské produkty z 25 % na 35 %, což vyvolalo v Kanadě silnou reakci.
Premiér Ontária Doug Ford označil toto rozhodnutí za "znepokojivé" a varoval, že by to mohlo zkomplikovat obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Prezident a generální ředitel Kanadské obchodní komory kritizovali nové opatření, označili je za neproduktivní a vytvářející „tarifní turbulence“, které mohou negativně ovlivnit ekonomiku.
Největší změny v tarifní politice se dotknou jihovýchodní Asie, kde byly sazby pro některé země výrazně upraveny. Laos a Myanmar, které původně čelily sazbám 48 % a 44 %, nově čelí clům ve výši 40 %, což představuje významné zlepšení, ale stále patří k nejvyšším sazbám. Vietnam, který čelil sazbám až 46 %, bude od nynějška platit 20 %, což pro tuto zemi představuje zásadní zlepšení. Podobné úpravy se týkají i dalších států v regionu, jako je Indonésie, Malajsie a Thajsko, kde byly sazby sníženy na 19-20 %.
Zatímco některé země, zejména v jihovýchodní Asii a Africe, zaznamenaly pokles tarifů, jiné čelí novým překážkám ve formě vyšších cel a nových pokut. Jak se tyto změny promítnou do dlouhodobých obchodních vztahů, zatím není zcela zřejmé.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.