Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
O více než tři měsíce později prezident Trump oznámil revizi těchto původně stanovených sazeb. Během tiskové konference, která se konala před půlnocí, došlo k úpravám některých tarifů, což znamenalo snížení celkových cel pro určité země a zároveň zavedení nových pravidel pro obchod s těmi, které mají vůči USA největší deficit.
Největší změny zasáhly země v rozvojových regionech, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, kde byly původně stanovené vysoké tarify sníženy na přijatelnější úroveň. Například pro Kambodžu, která čelila rekordní sazbě 49 %, byla nově nastavena sazba 19 %.
Podle kambodžských představitelů tento krok pomůže stabilizovat ekonomiku a zachovat pracovní místa v průmyslovém sektoru. „Nižší tarify jsou pro naši ekonomiku zásadní,“ uvedl kambodžský premiér Hun Manet, který označil změnu za příznivý krok pro obyčejné obyvatele země.
Dalšími zeměmi, které zaznamenaly pokles cel, byly Angola, jejíž sazba klesla z 32 % na 15 %, a Bangladéš, kde došlo ke snížení z 37 % na 20 %. Také Botswana a Falklandy, které čelily tarifu 37 %, se nakonec dočkaly 15 %, což má pozitivní vliv na jejich exportní sektor. Tanzánie, Mozambik a Malawi, které původně čelily vysokým sazbám, rovněž zaznamenaly snížení tarifů, což pomůže zmírnit negativní ekonomické dopady na jejich obchod s USA.
Trumpova administrativa ale zároveň zdůraznila, že některé země, které mají vůči USA velký obchodní deficit, budou nadále čelit vysokým tarifům, případně se dočká zvýšení těchto sazeb. Filipíny se například dohodly na zvýšení sazby na 19 %, což prezident Trump označil za výsledek úspěšného vyjednávání. K podobným dohodám došlo i s Malajsií, Indonésií a Vietnamem, kde sazby klesly na 19-20 %.
Zajímavým případem je Evropská unie, která byla původně zasažena 20% sazbou, ale ta byla nyní snížena na 15 % pro většinu zboží. I když jde o příznivou změnu pro evropské obchodní partnery, stále zůstávají v platnosti přísná pravidla týkající se některých specifických produktů, jako jsou automobily a elektronika.
Další zásadní změnou, která byla součástí Trumpových nových tarifních pravidel, je zřízení nových pokut pro transshipments. Tento termín označuje praxi, kdy zboží z vysokotarifních zemí je přepraveno přes zemi s nižšími tarify, aby se následně dostalo na americký trh. Tento oblíbený obchodní trik bude nově penalizován až 40% dodatečnou sazbou.
Tato změna byla přijata s cílem eliminovat obchodní praktiky, které mohou oslabit účinnost tarifů a podkopávat spravedlivé obchodní podmínky. Tato opatření zasáhnou zejména země, které používají prostředníky pro obcházení tarifních regulací, a mohou mít vliv na obchodní vztahy s USA v dlouhodobém horizontu.
Dalším kontroverzním rozhodnutím bylo zvýšení tarifů na kanadské zboží, které není vyňato z nově upravené dohody USMCA (USA-Mexico-Canada Agreement). Prezident Trump zvýšil cla na některé kanadské produkty z 25 % na 35 %, což vyvolalo v Kanadě silnou reakci.
Premiér Ontária Doug Ford označil toto rozhodnutí za "znepokojivé" a varoval, že by to mohlo zkomplikovat obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Prezident a generální ředitel Kanadské obchodní komory kritizovali nové opatření, označili je za neproduktivní a vytvářející „tarifní turbulence“, které mohou negativně ovlivnit ekonomiku.
Největší změny v tarifní politice se dotknou jihovýchodní Asie, kde byly sazby pro některé země výrazně upraveny. Laos a Myanmar, které původně čelily sazbám 48 % a 44 %, nově čelí clům ve výši 40 %, což představuje významné zlepšení, ale stále patří k nejvyšším sazbám. Vietnam, který čelil sazbám až 46 %, bude od nynějška platit 20 %, což pro tuto zemi představuje zásadní zlepšení. Podobné úpravy se týkají i dalších států v regionu, jako je Indonésie, Malajsie a Thajsko, kde byly sazby sníženy na 19-20 %.
Zatímco některé země, zejména v jihovýchodní Asii a Africe, zaznamenaly pokles tarifů, jiné čelí novým překážkám ve formě vyšších cel a nových pokut. Jak se tyto změny promítnou do dlouhodobých obchodních vztahů, zatím není zcela zřejmé.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.