Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
O více než tři měsíce později prezident Trump oznámil revizi těchto původně stanovených sazeb. Během tiskové konference, která se konala před půlnocí, došlo k úpravám některých tarifů, což znamenalo snížení celkových cel pro určité země a zároveň zavedení nových pravidel pro obchod s těmi, které mají vůči USA největší deficit.
Největší změny zasáhly země v rozvojových regionech, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, kde byly původně stanovené vysoké tarify sníženy na přijatelnější úroveň. Například pro Kambodžu, která čelila rekordní sazbě 49 %, byla nově nastavena sazba 19 %.
Podle kambodžských představitelů tento krok pomůže stabilizovat ekonomiku a zachovat pracovní místa v průmyslovém sektoru. „Nižší tarify jsou pro naši ekonomiku zásadní,“ uvedl kambodžský premiér Hun Manet, který označil změnu za příznivý krok pro obyčejné obyvatele země.
Dalšími zeměmi, které zaznamenaly pokles cel, byly Angola, jejíž sazba klesla z 32 % na 15 %, a Bangladéš, kde došlo ke snížení z 37 % na 20 %. Také Botswana a Falklandy, které čelily tarifu 37 %, se nakonec dočkaly 15 %, což má pozitivní vliv na jejich exportní sektor. Tanzánie, Mozambik a Malawi, které původně čelily vysokým sazbám, rovněž zaznamenaly snížení tarifů, což pomůže zmírnit negativní ekonomické dopady na jejich obchod s USA.
Trumpova administrativa ale zároveň zdůraznila, že některé země, které mají vůči USA velký obchodní deficit, budou nadále čelit vysokým tarifům, případně se dočká zvýšení těchto sazeb. Filipíny se například dohodly na zvýšení sazby na 19 %, což prezident Trump označil za výsledek úspěšného vyjednávání. K podobným dohodám došlo i s Malajsií, Indonésií a Vietnamem, kde sazby klesly na 19-20 %.
Zajímavým případem je Evropská unie, která byla původně zasažena 20% sazbou, ale ta byla nyní snížena na 15 % pro většinu zboží. I když jde o příznivou změnu pro evropské obchodní partnery, stále zůstávají v platnosti přísná pravidla týkající se některých specifických produktů, jako jsou automobily a elektronika.
Další zásadní změnou, která byla součástí Trumpových nových tarifních pravidel, je zřízení nových pokut pro transshipments. Tento termín označuje praxi, kdy zboží z vysokotarifních zemí je přepraveno přes zemi s nižšími tarify, aby se následně dostalo na americký trh. Tento oblíbený obchodní trik bude nově penalizován až 40% dodatečnou sazbou.
Tato změna byla přijata s cílem eliminovat obchodní praktiky, které mohou oslabit účinnost tarifů a podkopávat spravedlivé obchodní podmínky. Tato opatření zasáhnou zejména země, které používají prostředníky pro obcházení tarifních regulací, a mohou mít vliv na obchodní vztahy s USA v dlouhodobém horizontu.
Dalším kontroverzním rozhodnutím bylo zvýšení tarifů na kanadské zboží, které není vyňato z nově upravené dohody USMCA (USA-Mexico-Canada Agreement). Prezident Trump zvýšil cla na některé kanadské produkty z 25 % na 35 %, což vyvolalo v Kanadě silnou reakci.
Premiér Ontária Doug Ford označil toto rozhodnutí za "znepokojivé" a varoval, že by to mohlo zkomplikovat obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Prezident a generální ředitel Kanadské obchodní komory kritizovali nové opatření, označili je za neproduktivní a vytvářející „tarifní turbulence“, které mohou negativně ovlivnit ekonomiku.
Největší změny v tarifní politice se dotknou jihovýchodní Asie, kde byly sazby pro některé země výrazně upraveny. Laos a Myanmar, které původně čelily sazbám 48 % a 44 %, nově čelí clům ve výši 40 %, což představuje významné zlepšení, ale stále patří k nejvyšším sazbám. Vietnam, který čelil sazbám až 46 %, bude od nynějška platit 20 %, což pro tuto zemi představuje zásadní zlepšení. Podobné úpravy se týkají i dalších států v regionu, jako je Indonésie, Malajsie a Thajsko, kde byly sazby sníženy na 19-20 %.
Zatímco některé země, zejména v jihovýchodní Asii a Africe, zaznamenaly pokles tarifů, jiné čelí novým překážkám ve formě vyšších cel a nových pokut. Jak se tyto změny promítnou do dlouhodobých obchodních vztahů, zatím není zcela zřejmé.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.