Vojenská operace, při které americké speciální jednotky v Caracasu zajaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku, představuje podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella bezprecedentní útok na globální řád. Rothwell ve své analýze varuje, že tento krok, doprovázený prohlášením Donalda Trumpa, že USA budou Venezuelu dočasně „řídit“ a ovládnou její ropné zdroje, zcela ignoruje suverenitu uznaného státu. Podle experta se Washington už ani nesnaží své činy ospravedlňovat mezinárodním právem, ale namísto toho povyšuje vlastní domácí předpisy nad globální pravidla.
Trumpova administrativa se opírá o obvinění z roku 2020, které Madura viní z narkoterorismu a pašování drog. Rothwell upozorňuje, že parádní předvádění cizí hlavy státu před televizními kamerami v New Yorku jako běžného kriminálníka je v dějinách nevídané.
I když USA legitimitu Madurova režimu neuznávají, z hlediska mezinárodního práva šlo o ozbrojenou agresi v prezidentském sídle, která nemá žádný legální základ v Chartě OSN, protože USA nečelily žádnému přímému útoku ze strany Venezuely.
Tento přístup, který Rothwell nazývá americkým výjimečností, dává jasně najevo, že Washington hodlá své národní zájmy prosazovat silou bez ohledu na mezinárodní instituce. Podle autora z těchto událostí plynou tři zásadní varování pro celý svět.
Prvním varováním je schopnost a ochota Trumpovy administrativy sankcionovat kohokoli na základě momentálních politických nálad. Podle Rothwella by se měly mít na pozoru všechny subjekty i jednotlivci, kteří by se mohli ocitnout v hledáčku Bílého domu, protože prezidentské exekutivní příkazy a vojenská síla se nyní staly nástrojem okamžitého trestu bez zdlouhavého diplomatického vyjednávání.
Druhým varováním je faktická bezmoc Organizace spojených národů. Přestože kroky USA jasně porušují Chartu OSN, tato organizace nemá reálné nástroje, jak Spojené státy omezit. Je to dáno jednak právem veta stálých členů Rady bezpečnosti, ale také Trumpovým otevřeným pohrdáním OSN jako takovou. To v praxi znamená, že mezinárodní právo přestává plnit svou ochrannou funkci pro menší státy.
Třetí a nejzávažnější varování směřuje k americkým spojencům. Rothwell zdůrazňuje, že partneři USA v NATO nebo v rámci smlouvy ANZUS musí být připraveni na důsledky této agresivní politiky. Pokud by totiž americká armáda při podobné operaci v budoucnu narazila na silnější vojenský odpor, mohlo by to automaticky aktivovat spojenecké závazky a zatáhnout ostatní země do konfliktů, o kterých samy nerozhodly. Intervencionismus Spojených států tak může mít velmi brzy přímý dopad na bezpečnost celého světa.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.