Vojenská operace, při které americké speciální jednotky v Caracasu zajaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku, představuje podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella bezprecedentní útok na globální řád. Rothwell ve své analýze varuje, že tento krok, doprovázený prohlášením Donalda Trumpa, že USA budou Venezuelu dočasně „řídit“ a ovládnou její ropné zdroje, zcela ignoruje suverenitu uznaného státu. Podle experta se Washington už ani nesnaží své činy ospravedlňovat mezinárodním právem, ale namísto toho povyšuje vlastní domácí předpisy nad globální pravidla.
Trumpova administrativa se opírá o obvinění z roku 2020, které Madura viní z narkoterorismu a pašování drog. Rothwell upozorňuje, že parádní předvádění cizí hlavy státu před televizními kamerami v New Yorku jako běžného kriminálníka je v dějinách nevídané.
I když USA legitimitu Madurova režimu neuznávají, z hlediska mezinárodního práva šlo o ozbrojenou agresi v prezidentském sídle, která nemá žádný legální základ v Chartě OSN, protože USA nečelily žádnému přímému útoku ze strany Venezuely.
Tento přístup, který Rothwell nazývá americkým výjimečností, dává jasně najevo, že Washington hodlá své národní zájmy prosazovat silou bez ohledu na mezinárodní instituce. Podle autora z těchto událostí plynou tři zásadní varování pro celý svět.
Prvním varováním je schopnost a ochota Trumpovy administrativy sankcionovat kohokoli na základě momentálních politických nálad. Podle Rothwella by se měly mít na pozoru všechny subjekty i jednotlivci, kteří by se mohli ocitnout v hledáčku Bílého domu, protože prezidentské exekutivní příkazy a vojenská síla se nyní staly nástrojem okamžitého trestu bez zdlouhavého diplomatického vyjednávání.
Druhým varováním je faktická bezmoc Organizace spojených národů. Přestože kroky USA jasně porušují Chartu OSN, tato organizace nemá reálné nástroje, jak Spojené státy omezit. Je to dáno jednak právem veta stálých členů Rady bezpečnosti, ale také Trumpovým otevřeným pohrdáním OSN jako takovou. To v praxi znamená, že mezinárodní právo přestává plnit svou ochrannou funkci pro menší státy.
Třetí a nejzávažnější varování směřuje k americkým spojencům. Rothwell zdůrazňuje, že partneři USA v NATO nebo v rámci smlouvy ANZUS musí být připraveni na důsledky této agresivní politiky. Pokud by totiž americká armáda při podobné operaci v budoucnu narazila na silnější vojenský odpor, mohlo by to automaticky aktivovat spojenecké závazky a zatáhnout ostatní země do konfliktů, o kterých samy nerozhodly. Intervencionismus Spojených států tak může mít velmi brzy přímý dopad na bezpečnost celého světa.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.