Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
Prezident Trump označil radu za „nejprestižnější sbor, jaký byl kdy sestaven“, a oznámil americký finanční závazek ve výši 10 miliard dolarů. Přestože tvrdil, že iniciativa bude spolupracovat s OSN a posilovat ji, zároveň dodal, že rada bude na fungování OSN dohlížet a kontrolovat, zda běží správně. Charta OSN však žádný podobný dozorčí orgán nezná, což vyvolává otázky o skutečném právním rámci celého podniku.
Finanční příspěvky od zúčastněných zemí již přesáhly 6,5 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Spojené arabské emiráty s 1,2 miliardami dolarů a Saúdská Arábie, která přislíbila jednu miliardu. Správu těchto prostředků má na starosti Světová banka pod přímým vedením Rady míru. Podle administrativy by první část amerických peněz měla směřovat na odstraňování munice, provizorní ubytování a zdravotní péči v Gaze.
Struktura rady je však pro mnohé státy nepřijatelná. Donald Trump se jmenoval jejím doživotním předsedou s právem veta, pravomocí schvalovat program a vybrat svého nástupce. Evropští diplomaté upozorňují, že většina významných zemí nechce participovat v organizaci, kterou trvale vede Trump a která má ambici konkurovat stávajícím multilaterálním institucím. Z Evropské unie se tak k projektu oficiálně připojilo pouze Maďarsko a Bulharsko.
Ostatní evropské země, včetně Francie, Německa či Norska, vyslaly na zahajovací schůzi pouze pozorovatele a do rady odmítají vstoupit. Prezident Trump sice tvrdil, že všichni evropští přátelé se chtějí stát plnoprávnými členy a někteří si jen „hrají na chytré“, realita však ukazuje na rostoucí izolaci USA v této otázce. Kritika zaznívá i z domácí scény, kde demokraté obviňují administrativu z pokusu o nahrazení OSN.
Plán na obnovu Gazy v podání Rady míru má navíc velmi specifický charakter. Izraelští podnikatelé v radě nastínili vizi „nové středomořské Riviéry“ se stovkami hotelů a umělými ostrovy. Tento přístup ostře kontrastuje se střízlivým hodnocením jediného palestinského řečníka v radě, Alího Šátha, který za prioritu označil základní služby, bezpečnost a pracovní místa v extrémně obtížných podmínkách.
Absence širšího palestinského zapojení vyvolává u kritiků značné pochybnosti. Někteří palestinsko-američtí aktivisté přirovnali projekt k pokusu uspořádat svatbu bez nevěsty. Kromě technokratických výborů totiž není jasné, s jakými palestinskými politickými představiteli bude rada spolupracovat. Přesto se již do nové palestinské policejní jednotky v Gaze přihlásilo na dva tisíce zájemců.
Trumpův přístup k OSN zůstává i nadále konfrontační. Zatímco slibuje, že organizaci finančně pomůže a zajistí její životaschopnost, americké ministerstvo zahraničí zároveň odmítá splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů na členských příspěvcích. Argumentuje přitom přemrštěnými výdaji OSN a tvrdí, že Spojené státy organizaci kategoricky nic nedluží.
Zda se Rada míru stane funkčním nástrojem obnovy, nebo zůstane pouze osobním projektem Donalda Trumpa, ukáží příští měsíce. Albánský premiér Edi Rama během zasedání poznamenal, že pokud tento projekt pomůže „probudit umírajícího obra“, kterým je podle něj OSN, pak má svou hodnotu. Pro většinu západního světa však Trumpova role doživotního předsedy zůstává nepřekročitelnou překážkou.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.