Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
Prezident Trump označil radu za „nejprestižnější sbor, jaký byl kdy sestaven“, a oznámil americký finanční závazek ve výši 10 miliard dolarů. Přestože tvrdil, že iniciativa bude spolupracovat s OSN a posilovat ji, zároveň dodal, že rada bude na fungování OSN dohlížet a kontrolovat, zda běží správně. Charta OSN však žádný podobný dozorčí orgán nezná, což vyvolává otázky o skutečném právním rámci celého podniku.
Finanční příspěvky od zúčastněných zemí již přesáhly 6,5 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Spojené arabské emiráty s 1,2 miliardami dolarů a Saúdská Arábie, která přislíbila jednu miliardu. Správu těchto prostředků má na starosti Světová banka pod přímým vedením Rady míru. Podle administrativy by první část amerických peněz měla směřovat na odstraňování munice, provizorní ubytování a zdravotní péči v Gaze.
Struktura rady je však pro mnohé státy nepřijatelná. Donald Trump se jmenoval jejím doživotním předsedou s právem veta, pravomocí schvalovat program a vybrat svého nástupce. Evropští diplomaté upozorňují, že většina významných zemí nechce participovat v organizaci, kterou trvale vede Trump a která má ambici konkurovat stávajícím multilaterálním institucím. Z Evropské unie se tak k projektu oficiálně připojilo pouze Maďarsko a Bulharsko.
Ostatní evropské země, včetně Francie, Německa či Norska, vyslaly na zahajovací schůzi pouze pozorovatele a do rady odmítají vstoupit. Prezident Trump sice tvrdil, že všichni evropští přátelé se chtějí stát plnoprávnými členy a někteří si jen „hrají na chytré“, realita však ukazuje na rostoucí izolaci USA v této otázce. Kritika zaznívá i z domácí scény, kde demokraté obviňují administrativu z pokusu o nahrazení OSN.
Plán na obnovu Gazy v podání Rady míru má navíc velmi specifický charakter. Izraelští podnikatelé v radě nastínili vizi „nové středomořské Riviéry“ se stovkami hotelů a umělými ostrovy. Tento přístup ostře kontrastuje se střízlivým hodnocením jediného palestinského řečníka v radě, Alího Šátha, který za prioritu označil základní služby, bezpečnost a pracovní místa v extrémně obtížných podmínkách.
Absence širšího palestinského zapojení vyvolává u kritiků značné pochybnosti. Někteří palestinsko-američtí aktivisté přirovnali projekt k pokusu uspořádat svatbu bez nevěsty. Kromě technokratických výborů totiž není jasné, s jakými palestinskými politickými představiteli bude rada spolupracovat. Přesto se již do nové palestinské policejní jednotky v Gaze přihlásilo na dva tisíce zájemců.
Trumpův přístup k OSN zůstává i nadále konfrontační. Zatímco slibuje, že organizaci finančně pomůže a zajistí její životaschopnost, americké ministerstvo zahraničí zároveň odmítá splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů na členských příspěvcích. Argumentuje přitom přemrštěnými výdaji OSN a tvrdí, že Spojené státy organizaci kategoricky nic nedluží.
Zda se Rada míru stane funkčním nástrojem obnovy, nebo zůstane pouze osobním projektem Donalda Trumpa, ukáží příští měsíce. Albánský premiér Edi Rama během zasedání poznamenal, že pokud tento projekt pomůže „probudit umírajícího obra“, kterým je podle něj OSN, pak má svou hodnotu. Pro většinu západního světa však Trumpova role doživotního předsedy zůstává nepřekročitelnou překážkou.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.