Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
Prezident Trump označil radu za „nejprestižnější sbor, jaký byl kdy sestaven“, a oznámil americký finanční závazek ve výši 10 miliard dolarů. Přestože tvrdil, že iniciativa bude spolupracovat s OSN a posilovat ji, zároveň dodal, že rada bude na fungování OSN dohlížet a kontrolovat, zda běží správně. Charta OSN však žádný podobný dozorčí orgán nezná, což vyvolává otázky o skutečném právním rámci celého podniku.
Finanční příspěvky od zúčastněných zemí již přesáhly 6,5 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Spojené arabské emiráty s 1,2 miliardami dolarů a Saúdská Arábie, která přislíbila jednu miliardu. Správu těchto prostředků má na starosti Světová banka pod přímým vedením Rady míru. Podle administrativy by první část amerických peněz měla směřovat na odstraňování munice, provizorní ubytování a zdravotní péči v Gaze.
Struktura rady je však pro mnohé státy nepřijatelná. Donald Trump se jmenoval jejím doživotním předsedou s právem veta, pravomocí schvalovat program a vybrat svého nástupce. Evropští diplomaté upozorňují, že většina významných zemí nechce participovat v organizaci, kterou trvale vede Trump a která má ambici konkurovat stávajícím multilaterálním institucím. Z Evropské unie se tak k projektu oficiálně připojilo pouze Maďarsko a Bulharsko.
Ostatní evropské země, včetně Francie, Německa či Norska, vyslaly na zahajovací schůzi pouze pozorovatele a do rady odmítají vstoupit. Prezident Trump sice tvrdil, že všichni evropští přátelé se chtějí stát plnoprávnými členy a někteří si jen „hrají na chytré“, realita však ukazuje na rostoucí izolaci USA v této otázce. Kritika zaznívá i z domácí scény, kde demokraté obviňují administrativu z pokusu o nahrazení OSN.
Plán na obnovu Gazy v podání Rady míru má navíc velmi specifický charakter. Izraelští podnikatelé v radě nastínili vizi „nové středomořské Riviéry“ se stovkami hotelů a umělými ostrovy. Tento přístup ostře kontrastuje se střízlivým hodnocením jediného palestinského řečníka v radě, Alího Šátha, který za prioritu označil základní služby, bezpečnost a pracovní místa v extrémně obtížných podmínkách.
Absence širšího palestinského zapojení vyvolává u kritiků značné pochybnosti. Někteří palestinsko-američtí aktivisté přirovnali projekt k pokusu uspořádat svatbu bez nevěsty. Kromě technokratických výborů totiž není jasné, s jakými palestinskými politickými představiteli bude rada spolupracovat. Přesto se již do nové palestinské policejní jednotky v Gaze přihlásilo na dva tisíce zájemců.
Trumpův přístup k OSN zůstává i nadále konfrontační. Zatímco slibuje, že organizaci finančně pomůže a zajistí její životaschopnost, americké ministerstvo zahraničí zároveň odmítá splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů na členských příspěvcích. Argumentuje přitom přemrštěnými výdaji OSN a tvrdí, že Spojené státy organizaci kategoricky nic nedluží.
Zda se Rada míru stane funkčním nástrojem obnovy, nebo zůstane pouze osobním projektem Donalda Trumpa, ukáží příští měsíce. Albánský premiér Edi Rama během zasedání poznamenal, že pokud tento projekt pomůže „probudit umírajícího obra“, kterým je podle něj OSN, pak má svou hodnotu. Pro většinu západního světa však Trumpova role doživotního předsedy zůstává nepřekročitelnou překážkou.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).
Brity, kteří v úterý usedli k rozhlasovým přijímačům, mohla zaskočit nečekaná a smutná zpráva. Jedna ze stanic odvysílala informaci, že král Karel III. je mrtev. Naštěstí se brzy ukázalo, že jen došlo k chybě ve vysílání. Panovník je zdráv, v okamžiku odvysílání zprávy byl i s manželkou v Severním Irsku.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.