Trump zahájil činnost své Rady míru. Pro západní svět je problematická

Rada míru
Rada míru, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 20. února 2026 15:25
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.

Prezident Trump označil radu za „nejprestižnější sbor, jaký byl kdy sestaven“, a oznámil americký finanční závazek ve výši 10 miliard dolarů. Přestože tvrdil, že iniciativa bude spolupracovat s OSN a posilovat ji, zároveň dodal, že rada bude na fungování OSN dohlížet a kontrolovat, zda běží správně. Charta OSN však žádný podobný dozorčí orgán nezná, což vyvolává otázky o skutečném právním rámci celého podniku.

Finanční příspěvky od zúčastněných zemí již přesáhly 6,5 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Spojené arabské emiráty s 1,2 miliardami dolarů a Saúdská Arábie, která přislíbila jednu miliardu. Správu těchto prostředků má na starosti Světová banka pod přímým vedením Rady míru. Podle administrativy by první část amerických peněz měla směřovat na odstraňování munice, provizorní ubytování a zdravotní péči v Gaze.

Struktura rady je však pro mnohé státy nepřijatelná. Donald Trump se jmenoval jejím doživotním předsedou s právem veta, pravomocí schvalovat program a vybrat svého nástupce. Evropští diplomaté upozorňují, že většina významných zemí nechce participovat v organizaci, kterou trvale vede Trump a která má ambici konkurovat stávajícím multilaterálním institucím. Z Evropské unie se tak k projektu oficiálně připojilo pouze Maďarsko a Bulharsko.

Ostatní evropské země, včetně Francie, Německa či Norska, vyslaly na zahajovací schůzi pouze pozorovatele a do rady odmítají vstoupit. Prezident Trump sice tvrdil, že všichni evropští přátelé se chtějí stát plnoprávnými členy a někteří si jen „hrají na chytré“, realita však ukazuje na rostoucí izolaci USA v této otázce. Kritika zaznívá i z domácí scény, kde demokraté obviňují administrativu z pokusu o nahrazení OSN.

Plán na obnovu Gazy v podání Rady míru má navíc velmi specifický charakter. Izraelští podnikatelé v radě nastínili vizi „nové středomořské Riviéry“ se stovkami hotelů a umělými ostrovy. Tento přístup ostře kontrastuje se střízlivým hodnocením jediného palestinského řečníka v radě, Alího Šátha, který za prioritu označil základní služby, bezpečnost a pracovní místa v extrémně obtížných podmínkách.

Absence širšího palestinského zapojení vyvolává u kritiků značné pochybnosti. Někteří palestinsko-američtí aktivisté přirovnali projekt k pokusu uspořádat svatbu bez nevěsty. Kromě technokratických výborů totiž není jasné, s jakými palestinskými politickými představiteli bude rada spolupracovat. Přesto se již do nové palestinské policejní jednotky v Gaze přihlásilo na dva tisíce zájemců.

Trumpův přístup k OSN zůstává i nadále konfrontační. Zatímco slibuje, že organizaci finančně pomůže a zajistí její životaschopnost, americké ministerstvo zahraničí zároveň odmítá splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů na členských příspěvcích. Argumentuje přitom přemrštěnými výdaji OSN a tvrdí, že Spojené státy organizaci kategoricky nic nedluží.

Zda se Rada míru stane funkčním nástrojem obnovy, nebo zůstane pouze osobním projektem Donalda Trumpa, ukáží příští měsíce. Albánský premiér Edi Rama během zasedání poznamenal, že pokud tento projekt pomůže „probudit umírajícího obra“, kterým je podle něj OSN, pak má svou hodnotu. Pro většinu západního světa však Trumpova role doživotního předsedy zůstává nepřekročitelnou překážkou.

Stalo se