Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
Prezident Trump označil radu za „nejprestižnější sbor, jaký byl kdy sestaven“, a oznámil americký finanční závazek ve výši 10 miliard dolarů. Přestože tvrdil, že iniciativa bude spolupracovat s OSN a posilovat ji, zároveň dodal, že rada bude na fungování OSN dohlížet a kontrolovat, zda běží správně. Charta OSN však žádný podobný dozorčí orgán nezná, což vyvolává otázky o skutečném právním rámci celého podniku.
Finanční příspěvky od zúčastněných zemí již přesáhly 6,5 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Spojené arabské emiráty s 1,2 miliardami dolarů a Saúdská Arábie, která přislíbila jednu miliardu. Správu těchto prostředků má na starosti Světová banka pod přímým vedením Rady míru. Podle administrativy by první část amerických peněz měla směřovat na odstraňování munice, provizorní ubytování a zdravotní péči v Gaze.
Struktura rady je však pro mnohé státy nepřijatelná. Donald Trump se jmenoval jejím doživotním předsedou s právem veta, pravomocí schvalovat program a vybrat svého nástupce. Evropští diplomaté upozorňují, že většina významných zemí nechce participovat v organizaci, kterou trvale vede Trump a která má ambici konkurovat stávajícím multilaterálním institucím. Z Evropské unie se tak k projektu oficiálně připojilo pouze Maďarsko a Bulharsko.
Ostatní evropské země, včetně Francie, Německa či Norska, vyslaly na zahajovací schůzi pouze pozorovatele a do rady odmítají vstoupit. Prezident Trump sice tvrdil, že všichni evropští přátelé se chtějí stát plnoprávnými členy a někteří si jen „hrají na chytré“, realita však ukazuje na rostoucí izolaci USA v této otázce. Kritika zaznívá i z domácí scény, kde demokraté obviňují administrativu z pokusu o nahrazení OSN.
Plán na obnovu Gazy v podání Rady míru má navíc velmi specifický charakter. Izraelští podnikatelé v radě nastínili vizi „nové středomořské Riviéry“ se stovkami hotelů a umělými ostrovy. Tento přístup ostře kontrastuje se střízlivým hodnocením jediného palestinského řečníka v radě, Alího Šátha, který za prioritu označil základní služby, bezpečnost a pracovní místa v extrémně obtížných podmínkách.
Absence širšího palestinského zapojení vyvolává u kritiků značné pochybnosti. Někteří palestinsko-američtí aktivisté přirovnali projekt k pokusu uspořádat svatbu bez nevěsty. Kromě technokratických výborů totiž není jasné, s jakými palestinskými politickými představiteli bude rada spolupracovat. Přesto se již do nové palestinské policejní jednotky v Gaze přihlásilo na dva tisíce zájemců.
Trumpův přístup k OSN zůstává i nadále konfrontační. Zatímco slibuje, že organizaci finančně pomůže a zajistí její životaschopnost, americké ministerstvo zahraničí zároveň odmítá splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů na členských příspěvcích. Argumentuje přitom přemrštěnými výdaji OSN a tvrdí, že Spojené státy organizaci kategoricky nic nedluží.
Zda se Rada míru stane funkčním nástrojem obnovy, nebo zůstane pouze osobním projektem Donalda Trumpa, ukáží příští měsíce. Albánský premiér Edi Rama během zasedání poznamenal, že pokud tento projekt pomůže „probudit umírajícího obra“, kterým je podle něj OSN, pak má svou hodnotu. Pro většinu západního světa však Trumpova role doživotního předsedy zůstává nepřekročitelnou překážkou.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.