Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Rád utrácí za programy, které podporuje, například za masivní finanční pomoc farmářům zasaženým jeho cly, nebo za záchranné plány pro spřátelené populisty, jako je argentinský prezident Javier Milei. Naopak, když dojde na financování projektů, které se mu nelíbí nebo které jsou důležité pro jeho politické protivníky, stává se Trump pozoruhodně skoupým.
V minulosti čelili ohrožení financování například oběti hurikánu v Portoriku, demokratické státy žádající o pomoc při katastrofách, kalifornští představitelé ignorující jeho rady ohledně správy lesů nebo takzvaná „města útočiště“ (sanctuary cities), která odmítají spolupracovat na jeho deportační politice.
Trumpova administrativa také využívala hrozbu zrušení státního financování výzkumu ve snaze přimět univerzity, jako jsou Harvard a Columbia, aby se podřídily jejím ideologickým požadavkům a ukončily praxi, kterou považuje za „woke“, například programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).
Trumpova ochota používat rozpočet jako zbraň se ještě zvýšila od zastavení federální vlády minulý týden. Nejprve prezident, který již dříve v rámci svého druhého funkčního období avizoval čistky v byrokracii pod Ministerstvem pro efektivitu vlády, pohrozil demokratům dalším propouštěním federálních zaměstnanců. Ačkoli to není standardní postup při shutdownu, Trump v úterý dokonce naznačil, že by si mohl vybírat, kterým zaměstnancům bude po skončení shutdownu vyplacena zpětná mzda. Vyjádřil se, že „někteří lidé si to opravdu nezaslouží.“ Jedinou výjimkou slíbil být vojenský personál, kterému „dostaneme každou korunu.“
V dalším pokusu potrestat demokraty za to, že nehlasovali pro krátkodobý zákon na udržení provozu vlády, administrativa hrozila zadržením 18 miliard dolarů z federálních fondů určených pro New York City na dva masivní infrastrukturní projekty: rozšíření metra Second Avenue a nové železniční tunely pod řekou Hudson. Není náhodou, že New York City reprezentují dva nejvýše postavení demokraté v Kongresu – Hakeem Jeffries a Chuck Schumer. Bílý dům také zmrazil téměř 8 miliard dolarů pro klimatické projekty v 16 státech, z nichž pouze dva nemají demokratického guvernéra.
Bílý dům se snaží toto očividné zpolitizování federálních peněz ospravedlnit tím, že hodlá cílit na agentury, které neodpovídají Trumpovým osobním prioritám a které považuje za „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Taková prohlášení však podtrhují záměrné zkreslení nebo nepochopení prezidentovy ústavní role a pravomocí.
Ústava Spojených států jasně stanoví, že moc nad rozpočtem (anglicky „power of the purse“) náleží Kongresu, nikoli prezidentovi. Trumpovy pokusy přesměrovat nebo zmrazit finanční prostředky, které zákonodárci již přidělili, vyústily v ostré střety se soudy. Soudkyně Loren AliKhan například v minulosti pozastavila pokus zablokovat federální granty s tím, že se administrativa „pokusila vyrvat moc peněženky jediné větvi vlády, která je oprávněna ji držet.“
Trumpův sklon nerespektovat pravomoc Kongresu se projevil i v úterý, kdy administrativa oznámila plán využít výnosy z Trumpových cel k financování federálního programu potravinové pomoci pro téměř 7 milionů těhotných žen a dětí, zatímco vláda je uzavřena. Odborníci upozornili, že „problém není v tom, že by neměli peníze – problém je v tom, že jim Kongres neřekl, že je mohou utratit.“
Hrozby propouštění ani upřednostňování ve vyplácení mezd se zatím zcela neproměnily v realitu, a panují obavy, že by se takový krok mohl obrátit proti Trumpovi. Samotné hrozby však poskytují klíčový pohled na Trumpovu osobnost a styl vedení. Trump vnímá každé setkání a interakci jako soutěž, příležitost prosadit svou sílu nad slabším protějškem a využít jakoukoliv páku, kterou má k dispozici.
I jeho první impeachment byl spuštěn pokusem využít vojenskou pomoc financovanou Kongresem k nátlaku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby oznámil vyšetřování Joea Bidena. Tento neustálý tlak a hledání páky vysvětluje i jeho koeritivní (donucovací) využívání federálních fondů. Peníze, které posílají daňoví poplatníci do Washingtonu, jsou pro něj jen další formou politické zbraně.
Trump sice není prvním prezidentem, který použil federální fondy k prosazování svých priorit, ale jeho očividné a bezostyšné manévry blednou ve srovnání s předchozími případy. Nejbližším ekvivalentem byl republikán Richard Nixon, jehož pokusy získat zpět již schválené federální finance (praxe známá jako impoundment) v 70. letech vedly k přijetí zákona, který toto prezidentovo právo výslovně zakázal. I když Trumpovy snahy nebyly vždy úspěšné, nic nenasvědčuje tomu, že by prezident, který vnímá život jako rovnici výhra-prohra, přestal používat peníze, na které nemá nárok, k dosažení svých politických cílů.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.