Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Rád utrácí za programy, které podporuje, například za masivní finanční pomoc farmářům zasaženým jeho cly, nebo za záchranné plány pro spřátelené populisty, jako je argentinský prezident Javier Milei. Naopak, když dojde na financování projektů, které se mu nelíbí nebo které jsou důležité pro jeho politické protivníky, stává se Trump pozoruhodně skoupým.
V minulosti čelili ohrožení financování například oběti hurikánu v Portoriku, demokratické státy žádající o pomoc při katastrofách, kalifornští představitelé ignorující jeho rady ohledně správy lesů nebo takzvaná „města útočiště“ (sanctuary cities), která odmítají spolupracovat na jeho deportační politice.
Trumpova administrativa také využívala hrozbu zrušení státního financování výzkumu ve snaze přimět univerzity, jako jsou Harvard a Columbia, aby se podřídily jejím ideologickým požadavkům a ukončily praxi, kterou považuje za „woke“, například programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).
Trumpova ochota používat rozpočet jako zbraň se ještě zvýšila od zastavení federální vlády minulý týden. Nejprve prezident, který již dříve v rámci svého druhého funkčního období avizoval čistky v byrokracii pod Ministerstvem pro efektivitu vlády, pohrozil demokratům dalším propouštěním federálních zaměstnanců. Ačkoli to není standardní postup při shutdownu, Trump v úterý dokonce naznačil, že by si mohl vybírat, kterým zaměstnancům bude po skončení shutdownu vyplacena zpětná mzda. Vyjádřil se, že „někteří lidé si to opravdu nezaslouží.“ Jedinou výjimkou slíbil být vojenský personál, kterému „dostaneme každou korunu.“
V dalším pokusu potrestat demokraty za to, že nehlasovali pro krátkodobý zákon na udržení provozu vlády, administrativa hrozila zadržením 18 miliard dolarů z federálních fondů určených pro New York City na dva masivní infrastrukturní projekty: rozšíření metra Second Avenue a nové železniční tunely pod řekou Hudson. Není náhodou, že New York City reprezentují dva nejvýše postavení demokraté v Kongresu – Hakeem Jeffries a Chuck Schumer. Bílý dům také zmrazil téměř 8 miliard dolarů pro klimatické projekty v 16 státech, z nichž pouze dva nemají demokratického guvernéra.
Bílý dům se snaží toto očividné zpolitizování federálních peněz ospravedlnit tím, že hodlá cílit na agentury, které neodpovídají Trumpovým osobním prioritám a které považuje za „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Taková prohlášení však podtrhují záměrné zkreslení nebo nepochopení prezidentovy ústavní role a pravomocí.
Ústava Spojených států jasně stanoví, že moc nad rozpočtem (anglicky „power of the purse“) náleží Kongresu, nikoli prezidentovi. Trumpovy pokusy přesměrovat nebo zmrazit finanční prostředky, které zákonodárci již přidělili, vyústily v ostré střety se soudy. Soudkyně Loren AliKhan například v minulosti pozastavila pokus zablokovat federální granty s tím, že se administrativa „pokusila vyrvat moc peněženky jediné větvi vlády, která je oprávněna ji držet.“
Trumpův sklon nerespektovat pravomoc Kongresu se projevil i v úterý, kdy administrativa oznámila plán využít výnosy z Trumpových cel k financování federálního programu potravinové pomoci pro téměř 7 milionů těhotných žen a dětí, zatímco vláda je uzavřena. Odborníci upozornili, že „problém není v tom, že by neměli peníze – problém je v tom, že jim Kongres neřekl, že je mohou utratit.“
Hrozby propouštění ani upřednostňování ve vyplácení mezd se zatím zcela neproměnily v realitu, a panují obavy, že by se takový krok mohl obrátit proti Trumpovi. Samotné hrozby však poskytují klíčový pohled na Trumpovu osobnost a styl vedení. Trump vnímá každé setkání a interakci jako soutěž, příležitost prosadit svou sílu nad slabším protějškem a využít jakoukoliv páku, kterou má k dispozici.
I jeho první impeachment byl spuštěn pokusem využít vojenskou pomoc financovanou Kongresem k nátlaku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby oznámil vyšetřování Joea Bidena. Tento neustálý tlak a hledání páky vysvětluje i jeho koeritivní (donucovací) využívání federálních fondů. Peníze, které posílají daňoví poplatníci do Washingtonu, jsou pro něj jen další formou politické zbraně.
Trump sice není prvním prezidentem, který použil federální fondy k prosazování svých priorit, ale jeho očividné a bezostyšné manévry blednou ve srovnání s předchozími případy. Nejbližším ekvivalentem byl republikán Richard Nixon, jehož pokusy získat zpět již schválené federální finance (praxe známá jako impoundment) v 70. letech vedly k přijetí zákona, který toto prezidentovo právo výslovně zakázal. I když Trumpovy snahy nebyly vždy úspěšné, nic nenasvědčuje tomu, že by prezident, který vnímá život jako rovnici výhra-prohra, přestal používat peníze, na které nemá nárok, k dosažení svých politických cílů.
Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, varovala ve středu, že Rusko vede kampaň s cílem „znepokojit“ evropské občany pomocí přeletů dronů do vzdušného prostoru Evropy. Během svého projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že „na naší obloze se děje něco nového a nebezpečného“.
Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Zatímco hnutí ANO a SPD náhle mlčí o zmanipulovaných volbách. Zřejmě proto, že tentokrát vyhrály, se jejich dřívější výhrady k „nedemokratickému systému“ rozplynuly. Stejně jako Donald Trump po svém návratu k moci, i čeští politici potvrzují, že víra ve férovost voleb trvá jen do chvíle, kdy jim přináší vítězství. Jde pouze o prachsprostý obchod s důvěrou voličů.
Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.