Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Rád utrácí za programy, které podporuje, například za masivní finanční pomoc farmářům zasaženým jeho cly, nebo za záchranné plány pro spřátelené populisty, jako je argentinský prezident Javier Milei. Naopak, když dojde na financování projektů, které se mu nelíbí nebo které jsou důležité pro jeho politické protivníky, stává se Trump pozoruhodně skoupým.
V minulosti čelili ohrožení financování například oběti hurikánu v Portoriku, demokratické státy žádající o pomoc při katastrofách, kalifornští představitelé ignorující jeho rady ohledně správy lesů nebo takzvaná „města útočiště“ (sanctuary cities), která odmítají spolupracovat na jeho deportační politice.
Trumpova administrativa také využívala hrozbu zrušení státního financování výzkumu ve snaze přimět univerzity, jako jsou Harvard a Columbia, aby se podřídily jejím ideologickým požadavkům a ukončily praxi, kterou považuje za „woke“, například programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI).
Trumpova ochota používat rozpočet jako zbraň se ještě zvýšila od zastavení federální vlády minulý týden. Nejprve prezident, který již dříve v rámci svého druhého funkčního období avizoval čistky v byrokracii pod Ministerstvem pro efektivitu vlády, pohrozil demokratům dalším propouštěním federálních zaměstnanců. Ačkoli to není standardní postup při shutdownu, Trump v úterý dokonce naznačil, že by si mohl vybírat, kterým zaměstnancům bude po skončení shutdownu vyplacena zpětná mzda. Vyjádřil se, že „někteří lidé si to opravdu nezaslouží.“ Jedinou výjimkou slíbil být vojenský personál, kterému „dostaneme každou korunu.“
V dalším pokusu potrestat demokraty za to, že nehlasovali pro krátkodobý zákon na udržení provozu vlády, administrativa hrozila zadržením 18 miliard dolarů z federálních fondů určených pro New York City na dva masivní infrastrukturní projekty: rozšíření metra Second Avenue a nové železniční tunely pod řekou Hudson. Není náhodou, že New York City reprezentují dva nejvýše postavení demokraté v Kongresu – Hakeem Jeffries a Chuck Schumer. Bílý dům také zmrazil téměř 8 miliard dolarů pro klimatické projekty v 16 státech, z nichž pouze dva nemají demokratického guvernéra.
Bílý dům se snaží toto očividné zpolitizování federálních peněz ospravedlnit tím, že hodlá cílit na agentury, které neodpovídají Trumpovým osobním prioritám a které považuje za „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Taková prohlášení však podtrhují záměrné zkreslení nebo nepochopení prezidentovy ústavní role a pravomocí.
Ústava Spojených států jasně stanoví, že moc nad rozpočtem (anglicky „power of the purse“) náleží Kongresu, nikoli prezidentovi. Trumpovy pokusy přesměrovat nebo zmrazit finanční prostředky, které zákonodárci již přidělili, vyústily v ostré střety se soudy. Soudkyně Loren AliKhan například v minulosti pozastavila pokus zablokovat federální granty s tím, že se administrativa „pokusila vyrvat moc peněženky jediné větvi vlády, která je oprávněna ji držet.“
Trumpův sklon nerespektovat pravomoc Kongresu se projevil i v úterý, kdy administrativa oznámila plán využít výnosy z Trumpových cel k financování federálního programu potravinové pomoci pro téměř 7 milionů těhotných žen a dětí, zatímco vláda je uzavřena. Odborníci upozornili, že „problém není v tom, že by neměli peníze – problém je v tom, že jim Kongres neřekl, že je mohou utratit.“
Hrozby propouštění ani upřednostňování ve vyplácení mezd se zatím zcela neproměnily v realitu, a panují obavy, že by se takový krok mohl obrátit proti Trumpovi. Samotné hrozby však poskytují klíčový pohled na Trumpovu osobnost a styl vedení. Trump vnímá každé setkání a interakci jako soutěž, příležitost prosadit svou sílu nad slabším protějškem a využít jakoukoliv páku, kterou má k dispozici.
I jeho první impeachment byl spuštěn pokusem využít vojenskou pomoc financovanou Kongresem k nátlaku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby oznámil vyšetřování Joea Bidena. Tento neustálý tlak a hledání páky vysvětluje i jeho koeritivní (donucovací) využívání federálních fondů. Peníze, které posílají daňoví poplatníci do Washingtonu, jsou pro něj jen další formou politické zbraně.
Trump sice není prvním prezidentem, který použil federální fondy k prosazování svých priorit, ale jeho očividné a bezostyšné manévry blednou ve srovnání s předchozími případy. Nejbližším ekvivalentem byl republikán Richard Nixon, jehož pokusy získat zpět již schválené federální finance (praxe známá jako impoundment) v 70. letech vedly k přijetí zákona, který toto prezidentovo právo výslovně zakázal. I když Trumpovy snahy nebyly vždy úspěšné, nic nenasvědčuje tomu, že by prezident, který vnímá život jako rovnici výhra-prohra, přestal používat peníze, na které nemá nárok, k dosažení svých politických cílů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.