Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.
Republikánský guvernér Louisiany Jeff Landry rozhodnutí Bílého domu uvítal a poděkoval prezidentovi i ministru obrany Petu Hegsethovi za rychlou koordinaci. Podle Landryho pomůže přítomnost gardy v dalším boji proti násilí v New Orleans i v celém státě. Guvernér již v září žádal o vyslání tisíce federálně financovaných vojáků do louisianských měst s odkazem na obavy o bezpečnost občanů.
Kritici nasazení vojáků do demokraty vedeného města však namítají, že takový krok je neodůvodněný a v komunitě vyvolá pouze zbytečný strach. Odpůrci argumentují oficiálními statistikami, podle kterých míra násilné kriminality v New Orleans ve skutečnosti klesá. Letošní rok směřuje k nejnižšímu počtu vražd za poslední desetiletí, přestože bilanci tragicky ovlivnil novoroční útok dodávkou na Bourbon Street, při němž zahynulo 14 lidí.
Souběžně s vojenským nasazením pokračuje ve městě od začátku prosince imigrační zátah, který má trvat několik měsíců. Agentura pro vnitřní bezpečnost oznámila, že během prvních dvou týdnů bylo zatčeno několik set osob, přičemž cílem operace je dosáhnout celkem pěti tisíc zatčení. Tato souhra federálních aktivit v jedné lokalitě vyvolává napětí mezi místní samosprávou a centrální vládou ve Washingtonu.
Zajímavostí je, že prezident Trump si guvernéra Landryho velmi oblíbil, což potvrdil i jeho nedělním jmenováním do funkce zvláštního vyslance pro Grónsko. Podle Trumpa je toto dánské autonomní území strategicky klíčové a USA by nad ním měly převzít kontrolu. Pro Landryho je tak správa Louisiany v kombinaci s novou diplomatickou misí jasným potvrzením jeho silné pozice v rámci současné administrativy.
New Orleans je na přítomnost národní gardy v ulicích zvyklé, vojáci zde pomáhali se zajištěním bezpečnosti již po lednovém útoku nebo během velkých akcí, jako byl Super Bowl či tradiční karneval Mardi Gras. Přesto je nynější nasazení vnímáno citlivěji, zejména kvůli jeho spojení s masivním potíráním nelegální migrace. Místní policie mezitím hlásí pokles nejen u vražd, ale i v počtu ozbrojených loupeží a krádeží aut.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.