Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.
Republikánský guvernér Louisiany Jeff Landry rozhodnutí Bílého domu uvítal a poděkoval prezidentovi i ministru obrany Petu Hegsethovi za rychlou koordinaci. Podle Landryho pomůže přítomnost gardy v dalším boji proti násilí v New Orleans i v celém státě. Guvernér již v září žádal o vyslání tisíce federálně financovaných vojáků do louisianských měst s odkazem na obavy o bezpečnost občanů.
Kritici nasazení vojáků do demokraty vedeného města však namítají, že takový krok je neodůvodněný a v komunitě vyvolá pouze zbytečný strach. Odpůrci argumentují oficiálními statistikami, podle kterých míra násilné kriminality v New Orleans ve skutečnosti klesá. Letošní rok směřuje k nejnižšímu počtu vražd za poslední desetiletí, přestože bilanci tragicky ovlivnil novoroční útok dodávkou na Bourbon Street, při němž zahynulo 14 lidí.
Souběžně s vojenským nasazením pokračuje ve městě od začátku prosince imigrační zátah, který má trvat několik měsíců. Agentura pro vnitřní bezpečnost oznámila, že během prvních dvou týdnů bylo zatčeno několik set osob, přičemž cílem operace je dosáhnout celkem pěti tisíc zatčení. Tato souhra federálních aktivit v jedné lokalitě vyvolává napětí mezi místní samosprávou a centrální vládou ve Washingtonu.
Zajímavostí je, že prezident Trump si guvernéra Landryho velmi oblíbil, což potvrdil i jeho nedělním jmenováním do funkce zvláštního vyslance pro Grónsko. Podle Trumpa je toto dánské autonomní území strategicky klíčové a USA by nad ním měly převzít kontrolu. Pro Landryho je tak správa Louisiany v kombinaci s novou diplomatickou misí jasným potvrzením jeho silné pozice v rámci současné administrativy.
New Orleans je na přítomnost národní gardy v ulicích zvyklé, vojáci zde pomáhali se zajištěním bezpečnosti již po lednovém útoku nebo během velkých akcí, jako byl Super Bowl či tradiční karneval Mardi Gras. Přesto je nynější nasazení vnímáno citlivěji, zejména kvůli jeho spojení s masivním potíráním nelegální migrace. Místní policie mezitím hlásí pokles nejen u vražd, ale i v počtu ozbrojených loupeží a krádeží aut.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.