Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Trump se ji pokusil zbavit funkce s odkazem na neprokázaná obvinění z hypotéčních podvodů, podle soudu však administrativa Cookové neposkytla zákonem vyžadovanou možnost se k těmto nařčením vyjádřit. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts v rozhodnutí většiny zdůraznil, že bez řádného procesu se guvernérka nemohla proti obviněním účinně bránit.
Rozsudek se přitom zabýval výhradně procesní stránkou věci a nehodnotil samotnou pravdivost obvinění, podle nichž měla Cooková uvést dvě nemovitosti jako své hlavní bydliště pro získání výhodnějších podmínek úvěru. Guvernérka jakékoli pochybení odmítá a nebyla z ničeho obviněna.
Soudní verdikt potvrdil klíčové právní zábrany chránící politickou nezávislost centrální banky, což jí umožňuje rozhodovat na základě ekonomických dat, a nikoli podle požadavků vládnoucího prezidenta. Konzervativní soudce Brett Kavanaugh, který se v tomto případě přidal k liberálním kolegům, během lednových slyšení varoval, že opačné rozhodnutí by vytvořilo nebezpečný precedens umožňující odvolat jakéhokoli představitele Fedu na základě triviálních či starých obvinění, což by mohlo vyvolat ekonomický i politický chaos.
Trump na rozhodnutí reagoval na sociální síti Truth Social prohlášením, že okamžitě podnikne další kroky, aby zajistil, že osoba, která se podle něj dopustila pochybení, nebude rozhodovat o blahu Spojených států. Lisa Cooková naopak verdikt přivítala jako vítězství pro americký lid a ocenila ochranu instituce před politickým zastrašováním.
Pro Trumpa představuje toto rozhodnutí další ze série nezdarů v jeho snaze ovlivnit měnovou politiku. Bývalý šéf Fedu Jerome Powell se totiž rozhodl v radě zůstat jako řadový guvernér, čímž prezidentovi upřel možnost jmenovat nového člena, a to potenciálně až do roku 2028.
Prezidentem nově dosazený předseda Fedu Kevin Warsh navíc s velkou pravděpodobností v letošním roce nepřistoupí k žádnému snížení úrokových sazeb. Důvodem jsou přetrvávající ekonomické dopady války v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu, což vyhnalo americký index spotřebitelských cen v květnu na 4,1 procenta, tedy vysoko nad dvouprocentní cíl centrální banky.
Následky blízkovýchodního konfliktu tak nejen odkládají snižování sazeb, které analytici neočekávají dříve než v roce 2027, ale zvyšují i pravděpodobnost jejich dalšího růstu. Prezidentka dallaského Fedu Lorie Loganová nedávno naznačila, že pokud se inflační situace nezlepší, bude nutné úrokové sazby ještě v letošním roce zvýšit. Centrální banka prozatím vyčkává, zda se křehké příměří mezi USA a Íránem udrží a tlak na ceny poleví.
Šéf newyorského Fedu John Williams v této souvislosti potvrdil, že současné nastavení měnové politiky je adekvátní k návratu inflace na požadovanou úroveň. Přestože Trump dlouhodobě požaduje levnější úvěry a v minulosti žertoval, že Warshovi v případě nesnížení sazeb hrozí žaloba, nový předseda Fedu má v dvanáctičlenném výboru pouze jeden hlas a kvůli inflačním tlakům bude pro uvolnění měnové politiky jen těžko hledat argumenty.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.