Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Trump se ji pokusil zbavit funkce s odkazem na neprokázaná obvinění z hypotéčních podvodů, podle soudu však administrativa Cookové neposkytla zákonem vyžadovanou možnost se k těmto nařčením vyjádřit. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts v rozhodnutí většiny zdůraznil, že bez řádného procesu se guvernérka nemohla proti obviněním účinně bránit.
Rozsudek se přitom zabýval výhradně procesní stránkou věci a nehodnotil samotnou pravdivost obvinění, podle nichž měla Cooková uvést dvě nemovitosti jako své hlavní bydliště pro získání výhodnějších podmínek úvěru. Guvernérka jakékoli pochybení odmítá a nebyla z ničeho obviněna.
Soudní verdikt potvrdil klíčové právní zábrany chránící politickou nezávislost centrální banky, což jí umožňuje rozhodovat na základě ekonomických dat, a nikoli podle požadavků vládnoucího prezidenta. Konzervativní soudce Brett Kavanaugh, který se v tomto případě přidal k liberálním kolegům, během lednových slyšení varoval, že opačné rozhodnutí by vytvořilo nebezpečný precedens umožňující odvolat jakéhokoli představitele Fedu na základě triviálních či starých obvinění, což by mohlo vyvolat ekonomický i politický chaos.
Trump na rozhodnutí reagoval na sociální síti Truth Social prohlášením, že okamžitě podnikne další kroky, aby zajistil, že osoba, která se podle něj dopustila pochybení, nebude rozhodovat o blahu Spojených států. Lisa Cooková naopak verdikt přivítala jako vítězství pro americký lid a ocenila ochranu instituce před politickým zastrašováním.
Pro Trumpa představuje toto rozhodnutí další ze série nezdarů v jeho snaze ovlivnit měnovou politiku. Bývalý šéf Fedu Jerome Powell se totiž rozhodl v radě zůstat jako řadový guvernér, čímž prezidentovi upřel možnost jmenovat nového člena, a to potenciálně až do roku 2028.
Prezidentem nově dosazený předseda Fedu Kevin Warsh navíc s velkou pravděpodobností v letošním roce nepřistoupí k žádnému snížení úrokových sazeb. Důvodem jsou přetrvávající ekonomické dopady války v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu, což vyhnalo americký index spotřebitelských cen v květnu na 4,1 procenta, tedy vysoko nad dvouprocentní cíl centrální banky.
Následky blízkovýchodního konfliktu tak nejen odkládají snižování sazeb, které analytici neočekávají dříve než v roce 2027, ale zvyšují i pravděpodobnost jejich dalšího růstu. Prezidentka dallaského Fedu Lorie Loganová nedávno naznačila, že pokud se inflační situace nezlepší, bude nutné úrokové sazby ještě v letošním roce zvýšit. Centrální banka prozatím vyčkává, zda se křehké příměří mezi USA a Íránem udrží a tlak na ceny poleví.
Šéf newyorského Fedu John Williams v této souvislosti potvrdil, že současné nastavení měnové politiky je adekvátní k návratu inflace na požadovanou úroveň. Přestože Trump dlouhodobě požaduje levnější úvěry a v minulosti žertoval, že Warshovi v případě nesnížení sazeb hrozí žaloba, nový předseda Fedu má v dvanáctičlenném výboru pouze jeden hlas a kvůli inflačním tlakům bude pro uvolnění měnové politiky jen těžko hledat argumenty.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.