Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Vojenský úder proti Íránu Američané tvrdě pocítí

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 20. února 2026 12:33
Sdílej:

Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.

Napětí v regionu se v posledních týdnech stupňuje úměrně s tím, jak USA posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Donald Trump naznačil, že k útoku vedenému Spojenými státy by mohlo dojít ve velmi krátké době, přičemž konečné rozhodnutí hodlá učinit během následujících deseti dnů. Tyto spekulace již vyhnaly ceny ropy Brent nad 71 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od loňského července.

Eskalace konfliktu s Íránem ohrožuje dosavadní trend klesajících cen benzínu, kterým se Trump v uplynulých měsících opakovaně chlubil. Levnější tankování dosud pomáhalo zmírňovat dopady inflace, nových cel a stagnujícího realitního trhu. Ropný šok je to poslední, co by republikáni před blížícími se volbami do Kongresu potřebovali, neboť otázka dostupnosti životních nákladů je činí politicky zranitelnými.

Ačkoliv se totální kolaps trhu s ropou nepovažuje za pravděpodobný, nelze jej zcela vyloučit. Hlavní obavy se točí kolem reakce Teheránu. Ten by mohl odpovědět raketovými útoky na cíle v regionu, podobně jako tomu bylo v minulosti. Pokud by došlo k narušení těžební infrastruktury, dopad na ceny by byl sice citelný, ale pravděpodobně jen dočasný.

Skutečným rizikem je však Hormuzský průliv, který Írán zčásti kontroluje. Touto úzkou vodní cestou, širokou v nejužším místě jen 33 kilometrů, denně proudí zhruba 20 milionů barelů ropy, což odpovídá pětině celosvětové produkce. Je to jediná cesta, kudy se ropa z Perského zálivu dostává na světové trhy. Obavy z jeho zablokování jsou hlavním důvodem aktuálního růstu cen.

Analytici varují, že déletrvající narušení provozu v tomto průlivu by mohlo vystřelit cenu ropy nad 100 dolarů za barel. Scénář úplné blokády je však podle expertů málo pravděpodobný. USA mají v oblasti silné námořnictvo a pro samotný Írán by uzavření průlivu znamenalo ztrátu klíčových příjmů z exportu, které tvoří polovinu vládních příjmů. Historické zkušenosti navíc ukazují, že region se z podobných útoků dokáže vzpamatovat během několika týdnů.

I bez úplné blokády by však útok mohl zvýšit ceny ropy o dalších 10 dolarů za barel. Írán je šestým největším producentem ropy na světě a i přes mezinárodní sankce dokáže denně těžit přes tři miliony barelů. Pokud by cena ropy dosáhla hranice 80 dolarů, průměrná cena benzínu v USA by se pravděpodobně vrátila nad tři dolary za galon, což je psychologicky i politicky významná hranice.

Trumpova snaha udržet ceny energií nízko naráží na realitu geopolitického napětí. Zatímco před měsícem stál galon benzínu v průměru 2,80 dolaru, nyní se cena šplhá ke třem dolarům. Pro průměrného amerického řidiče sice nízké ceny benzínu v roce 2025 znamenaly úsporu několika stovek dolarů, tento benefit je však v očích veřejnosti smazán vyšší daňovou zátěží plynoucí z Trumpových cel.

Veřejné mínění v USA ohledně stavu ekonomiky zůstává na velmi nízké úrovni. Další zdražování u čerpacích stanic náladě voličů nepřidá. Prezident se tak ocitá v situaci, kdy musí vyvažovat svou tvrdou rétoriku vůči Teheránu s potřebou udržet stabilitu domácího trhu, aby se energetická krize nestala hlavním tématem nadcházejícího volebního souboje.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Tamní lékaři mají bohaté zkušenosti, proč se tedy Africe nedaří ebolu zastavit? Na vině nejsou jen finance

Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.

Novinky
Keir Starmer

Starmer bojuje o politické přežití. Jak se stal nejméně populárním lídrem v historii Británie?

Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.

Novinky
Kuba, ilustrační fotografie.

Žaloba na Castra může rozpoutat válku USA s Kubou, varuje exdiplomat

Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko si na Ukrajině vyláme zuby? Nebe nad napadenou zemí už chrání i umělá inteligence

Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.

Novinky
Emmanuel Macron

Reakce na Trumpovu výzvu? Macron chce navýšit jaderný arzenál Francie

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.

Novinky
Írán

Írán obnovil vojenské kapacity výrazně rychleji, než se předpokládalo. Opět vyrábí drony

Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.