Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Napětí v regionu se v posledních týdnech stupňuje úměrně s tím, jak USA posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Donald Trump naznačil, že k útoku vedenému Spojenými státy by mohlo dojít ve velmi krátké době, přičemž konečné rozhodnutí hodlá učinit během následujících deseti dnů. Tyto spekulace již vyhnaly ceny ropy Brent nad 71 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od loňského července.
Eskalace konfliktu s Íránem ohrožuje dosavadní trend klesajících cen benzínu, kterým se Trump v uplynulých měsících opakovaně chlubil. Levnější tankování dosud pomáhalo zmírňovat dopady inflace, nových cel a stagnujícího realitního trhu. Ropný šok je to poslední, co by republikáni před blížícími se volbami do Kongresu potřebovali, neboť otázka dostupnosti životních nákladů je činí politicky zranitelnými.
Ačkoliv se totální kolaps trhu s ropou nepovažuje za pravděpodobný, nelze jej zcela vyloučit. Hlavní obavy se točí kolem reakce Teheránu. Ten by mohl odpovědět raketovými útoky na cíle v regionu, podobně jako tomu bylo v minulosti. Pokud by došlo k narušení těžební infrastruktury, dopad na ceny by byl sice citelný, ale pravděpodobně jen dočasný.
Skutečným rizikem je však Hormuzský průliv, který Írán zčásti kontroluje. Touto úzkou vodní cestou, širokou v nejužším místě jen 33 kilometrů, denně proudí zhruba 20 milionů barelů ropy, což odpovídá pětině celosvětové produkce. Je to jediná cesta, kudy se ropa z Perského zálivu dostává na světové trhy. Obavy z jeho zablokování jsou hlavním důvodem aktuálního růstu cen.
Analytici varují, že déletrvající narušení provozu v tomto průlivu by mohlo vystřelit cenu ropy nad 100 dolarů za barel. Scénář úplné blokády je však podle expertů málo pravděpodobný. USA mají v oblasti silné námořnictvo a pro samotný Írán by uzavření průlivu znamenalo ztrátu klíčových příjmů z exportu, které tvoří polovinu vládních příjmů. Historické zkušenosti navíc ukazují, že region se z podobných útoků dokáže vzpamatovat během několika týdnů.
I bez úplné blokády by však útok mohl zvýšit ceny ropy o dalších 10 dolarů za barel. Írán je šestým největším producentem ropy na světě a i přes mezinárodní sankce dokáže denně těžit přes tři miliony barelů. Pokud by cena ropy dosáhla hranice 80 dolarů, průměrná cena benzínu v USA by se pravděpodobně vrátila nad tři dolary za galon, což je psychologicky i politicky významná hranice.
Trumpova snaha udržet ceny energií nízko naráží na realitu geopolitického napětí. Zatímco před měsícem stál galon benzínu v průměru 2,80 dolaru, nyní se cena šplhá ke třem dolarům. Pro průměrného amerického řidiče sice nízké ceny benzínu v roce 2025 znamenaly úsporu několika stovek dolarů, tento benefit je však v očích veřejnosti smazán vyšší daňovou zátěží plynoucí z Trumpových cel.
Veřejné mínění v USA ohledně stavu ekonomiky zůstává na velmi nízké úrovni. Další zdražování u čerpacích stanic náladě voličů nepřidá. Prezident se tak ocitá v situaci, kdy musí vyvažovat svou tvrdou rétoriku vůči Teheránu s potřebou udržet stabilitu domácího trhu, aby se energetická krize nestala hlavním tématem nadcházejícího volebního souboje.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.