Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Vojenský úder proti Íránu Američané tvrdě pocítí

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 20. února 2026 12:33
Sdílej:

Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.

Napětí v regionu se v posledních týdnech stupňuje úměrně s tím, jak USA posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Donald Trump naznačil, že k útoku vedenému Spojenými státy by mohlo dojít ve velmi krátké době, přičemž konečné rozhodnutí hodlá učinit během následujících deseti dnů. Tyto spekulace již vyhnaly ceny ropy Brent nad 71 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od loňského července.

Eskalace konfliktu s Íránem ohrožuje dosavadní trend klesajících cen benzínu, kterým se Trump v uplynulých měsících opakovaně chlubil. Levnější tankování dosud pomáhalo zmírňovat dopady inflace, nových cel a stagnujícího realitního trhu. Ropný šok je to poslední, co by republikáni před blížícími se volbami do Kongresu potřebovali, neboť otázka dostupnosti životních nákladů je činí politicky zranitelnými.

Ačkoliv se totální kolaps trhu s ropou nepovažuje za pravděpodobný, nelze jej zcela vyloučit. Hlavní obavy se točí kolem reakce Teheránu. Ten by mohl odpovědět raketovými útoky na cíle v regionu, podobně jako tomu bylo v minulosti. Pokud by došlo k narušení těžební infrastruktury, dopad na ceny by byl sice citelný, ale pravděpodobně jen dočasný.

Skutečným rizikem je však Hormuzský průliv, který Írán zčásti kontroluje. Touto úzkou vodní cestou, širokou v nejužším místě jen 33 kilometrů, denně proudí zhruba 20 milionů barelů ropy, což odpovídá pětině celosvětové produkce. Je to jediná cesta, kudy se ropa z Perského zálivu dostává na světové trhy. Obavy z jeho zablokování jsou hlavním důvodem aktuálního růstu cen.

Analytici varují, že déletrvající narušení provozu v tomto průlivu by mohlo vystřelit cenu ropy nad 100 dolarů za barel. Scénář úplné blokády je však podle expertů málo pravděpodobný. USA mají v oblasti silné námořnictvo a pro samotný Írán by uzavření průlivu znamenalo ztrátu klíčových příjmů z exportu, které tvoří polovinu vládních příjmů. Historické zkušenosti navíc ukazují, že region se z podobných útoků dokáže vzpamatovat během několika týdnů.

I bez úplné blokády by však útok mohl zvýšit ceny ropy o dalších 10 dolarů za barel. Írán je šestým největším producentem ropy na světě a i přes mezinárodní sankce dokáže denně těžit přes tři miliony barelů. Pokud by cena ropy dosáhla hranice 80 dolarů, průměrná cena benzínu v USA by se pravděpodobně vrátila nad tři dolary za galon, což je psychologicky i politicky významná hranice.

Trumpova snaha udržet ceny energií nízko naráží na realitu geopolitického napětí. Zatímco před měsícem stál galon benzínu v průměru 2,80 dolaru, nyní se cena šplhá ke třem dolarům. Pro průměrného amerického řidiče sice nízké ceny benzínu v roce 2025 znamenaly úsporu několika stovek dolarů, tento benefit je však v očích veřejnosti smazán vyšší daňovou zátěží plynoucí z Trumpových cel.

Veřejné mínění v USA ohledně stavu ekonomiky zůstává na velmi nízké úrovni. Další zdražování u čerpacích stanic náladě voličů nepřidá. Prezident se tak ocitá v situaci, kdy musí vyvažovat svou tvrdou rétoriku vůči Teheránu s potřebou udržet stabilitu domácího trhu, aby se energetická krize nestala hlavním tématem nadcházejícího volebního souboje.

Stalo se