Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Napětí v regionu se v posledních týdnech stupňuje úměrně s tím, jak USA posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Donald Trump naznačil, že k útoku vedenému Spojenými státy by mohlo dojít ve velmi krátké době, přičemž konečné rozhodnutí hodlá učinit během následujících deseti dnů. Tyto spekulace již vyhnaly ceny ropy Brent nad 71 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od loňského července.
Eskalace konfliktu s Íránem ohrožuje dosavadní trend klesajících cen benzínu, kterým se Trump v uplynulých měsících opakovaně chlubil. Levnější tankování dosud pomáhalo zmírňovat dopady inflace, nových cel a stagnujícího realitního trhu. Ropný šok je to poslední, co by republikáni před blížícími se volbami do Kongresu potřebovali, neboť otázka dostupnosti životních nákladů je činí politicky zranitelnými.
Ačkoliv se totální kolaps trhu s ropou nepovažuje za pravděpodobný, nelze jej zcela vyloučit. Hlavní obavy se točí kolem reakce Teheránu. Ten by mohl odpovědět raketovými útoky na cíle v regionu, podobně jako tomu bylo v minulosti. Pokud by došlo k narušení těžební infrastruktury, dopad na ceny by byl sice citelný, ale pravděpodobně jen dočasný.
Skutečným rizikem je však Hormuzský průliv, který Írán zčásti kontroluje. Touto úzkou vodní cestou, širokou v nejužším místě jen 33 kilometrů, denně proudí zhruba 20 milionů barelů ropy, což odpovídá pětině celosvětové produkce. Je to jediná cesta, kudy se ropa z Perského zálivu dostává na světové trhy. Obavy z jeho zablokování jsou hlavním důvodem aktuálního růstu cen.
Analytici varují, že déletrvající narušení provozu v tomto průlivu by mohlo vystřelit cenu ropy nad 100 dolarů za barel. Scénář úplné blokády je však podle expertů málo pravděpodobný. USA mají v oblasti silné námořnictvo a pro samotný Írán by uzavření průlivu znamenalo ztrátu klíčových příjmů z exportu, které tvoří polovinu vládních příjmů. Historické zkušenosti navíc ukazují, že region se z podobných útoků dokáže vzpamatovat během několika týdnů.
I bez úplné blokády by však útok mohl zvýšit ceny ropy o dalších 10 dolarů za barel. Írán je šestým největším producentem ropy na světě a i přes mezinárodní sankce dokáže denně těžit přes tři miliony barelů. Pokud by cena ropy dosáhla hranice 80 dolarů, průměrná cena benzínu v USA by se pravděpodobně vrátila nad tři dolary za galon, což je psychologicky i politicky významná hranice.
Trumpova snaha udržet ceny energií nízko naráží na realitu geopolitického napětí. Zatímco před měsícem stál galon benzínu v průměru 2,80 dolaru, nyní se cena šplhá ke třem dolarům. Pro průměrného amerického řidiče sice nízké ceny benzínu v roce 2025 znamenaly úsporu několika stovek dolarů, tento benefit je však v očích veřejnosti smazán vyšší daňovou zátěží plynoucí z Trumpových cel.
Veřejné mínění v USA ohledně stavu ekonomiky zůstává na velmi nízké úrovni. Další zdražování u čerpacích stanic náladě voličů nepřidá. Prezident se tak ocitá v situaci, kdy musí vyvažovat svou tvrdou rétoriku vůči Teheránu s potřebou udržet stabilitu domácího trhu, aby se energetická krize nestala hlavním tématem nadcházejícího volebního souboje.
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.