Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Trump v pondělí během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že jedna nejmenovaná země je připravena ihned dodat 17 systémů Patriot, přičemž označil uzavřenou dohodu za „velmi významnou“. Podle něj má Evropa nakoupit americké zbraně a následně je dodat Ukrajině.
Ukrajina v současnosti disponuje pouze šesti funkčními bateriemi systému Patriot, které slouží k zachycení ruských balistických a řízených střel. Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR, však uvedl, že zatím není jasné, co přesně měl Trump svým oznámením na mysli.
„Nevíme přesně, co tím myslel. Může jít o celé baterie, odpalovací zařízení, nebo jen střely. Pokud se mluví o 17 bateriích, je to obrovské číslo,“ řekl Skibickyj. Zároveň ocenil přislíbenou pomoc a prohlásil, že Ukrajina „pozitivně“ vnímá oznámení z Bílého domu.
Skibickyj upřesnil, že každá baterie Patriot zahrnuje několik odpalovačů, radarový a řídící systém. Celková cena jedné baterie přitom přesahuje jednu miliardu dolarů. Podle něj by 17 odpalovačů bylo možné dosáhnout prostřednictvím tří evropských darů: dva systémy od Německa a jeden od Nizozemska.
Trump s prezidentem Volodymyrem Zelenským také podle Skibického diskutovali o možnosti amerického dodání řízených střel dlouhého doletu Tomahawk. Zatím však nedošlo k žádné dohodě. Tyto střely, schopné zasáhnout Moskvu ze vzdálenosti až 1600 km, by výrazně rozšířily schopnosti ukrajinské armády, zejména v hlubokých útocích proti vysoce hodnotným ruským cílům.
Trump v rozhovoru se Zelenským údajně přímo položil otázku, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad, pokud by měla k dispozici Tomahawky. Zelenskyj podle Skibického odpověděl: „Ano, absolutně. Pokud nám ty zbraně dáte.“ Následně Trump prohlásil, že Ukrajina by Moskvu neměla zasahovat.
Zástupce vojenské rozvědky zároveň připustil, že Ukrajina momentálně nemá strategická letadla či lodě, které by Tomahawky dokázaly vypouštět. I přes tyto komplikace však označil diskuze o jejich nasazení za klíčové.
Jednání pokračují i ohledně zrušení omezení pro použití raket ATACMS, které dosud smí být použity jen na okupovaných územích Ukrajiny. Podle informací deníku The Washington Post by Trumpova administrativa mohla tyto restrikce zrušit a schválit i další dodávky těchto střel s doletem 300 km.
Skibickyj upozornil, že Rusko mezitím přesunulo své strategické základny do vzdálenosti více než 500 km od ukrajinských hranic, čímž se je snaží chránit před útoky dronů. ATACMS mají pětinásobně větší bojovou hlavici než běžné kamikadze drony a mohly by způsobit zásadní škody.
„Je velmi důležité, abychom získali povolení používat dlouhý dolet. Chceme ničit a narušovat podle postupů NATO,“ zdůraznil Skibickyj.
Prezident Zelenskyj následně uvedl, že měl s Trumpem „velmi dobrou konverzaci“ o míru a o ukončení ruského bombardování ukrajinských měst, která jsou v posledních týdnech pod palbou stovek dronů a střel.
K Trumpovu plánu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu se v úterý přihlásily i Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Ukrajinská vláda přivítala zlepšení vztahů s Washingtonem, zejména po napjatém únorovém setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě.
Zároveň však Kyjev kritizuje, že americké sankce proti Rusku byly opět odloženy. Trump dal Kremlu ultimátum v délce 50 dnů, což někteří ukrajinští politici vnímají jako slabost. Ruské vedení Trumpova slova odmítá jako „prázdné řeči“. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv napsal na síti X: „Trump vydal teatrální ultimátum. Svět se zachvěl… Rusko si z toho nic nedělá.“
Do Kyjeva mezitím dorazil Trumpův zvláštní vyslanec, generál Keith Kellogg. Během týdne se setkal s prezidentem Zelenským, velitelem Oleksandrem Syrským i šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem. Diskutovali o hrozící letní ofenzivě ruské armády i o vývoji na východní frontě, kde Rusko postupuje.
Skibickyj na závěr uvedl, že prezident Trump má kolem sebe zkušenější tým než při svém prvním funkčním období. „Není to klasický politik. Je spíš obchodník. Porozumět mu není jednoduché,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.