Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Trump v pondělí během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že jedna nejmenovaná země je připravena ihned dodat 17 systémů Patriot, přičemž označil uzavřenou dohodu za „velmi významnou“. Podle něj má Evropa nakoupit americké zbraně a následně je dodat Ukrajině.
Ukrajina v současnosti disponuje pouze šesti funkčními bateriemi systému Patriot, které slouží k zachycení ruských balistických a řízených střel. Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR, však uvedl, že zatím není jasné, co přesně měl Trump svým oznámením na mysli.
„Nevíme přesně, co tím myslel. Může jít o celé baterie, odpalovací zařízení, nebo jen střely. Pokud se mluví o 17 bateriích, je to obrovské číslo,“ řekl Skibickyj. Zároveň ocenil přislíbenou pomoc a prohlásil, že Ukrajina „pozitivně“ vnímá oznámení z Bílého domu.
Skibickyj upřesnil, že každá baterie Patriot zahrnuje několik odpalovačů, radarový a řídící systém. Celková cena jedné baterie přitom přesahuje jednu miliardu dolarů. Podle něj by 17 odpalovačů bylo možné dosáhnout prostřednictvím tří evropských darů: dva systémy od Německa a jeden od Nizozemska.
Trump s prezidentem Volodymyrem Zelenským také podle Skibického diskutovali o možnosti amerického dodání řízených střel dlouhého doletu Tomahawk. Zatím však nedošlo k žádné dohodě. Tyto střely, schopné zasáhnout Moskvu ze vzdálenosti až 1600 km, by výrazně rozšířily schopnosti ukrajinské armády, zejména v hlubokých útocích proti vysoce hodnotným ruským cílům.
Trump v rozhovoru se Zelenským údajně přímo položil otázku, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad, pokud by měla k dispozici Tomahawky. Zelenskyj podle Skibického odpověděl: „Ano, absolutně. Pokud nám ty zbraně dáte.“ Následně Trump prohlásil, že Ukrajina by Moskvu neměla zasahovat.
Zástupce vojenské rozvědky zároveň připustil, že Ukrajina momentálně nemá strategická letadla či lodě, které by Tomahawky dokázaly vypouštět. I přes tyto komplikace však označil diskuze o jejich nasazení za klíčové.
Jednání pokračují i ohledně zrušení omezení pro použití raket ATACMS, které dosud smí být použity jen na okupovaných územích Ukrajiny. Podle informací deníku The Washington Post by Trumpova administrativa mohla tyto restrikce zrušit a schválit i další dodávky těchto střel s doletem 300 km.
Skibickyj upozornil, že Rusko mezitím přesunulo své strategické základny do vzdálenosti více než 500 km od ukrajinských hranic, čímž se je snaží chránit před útoky dronů. ATACMS mají pětinásobně větší bojovou hlavici než běžné kamikadze drony a mohly by způsobit zásadní škody.
„Je velmi důležité, abychom získali povolení používat dlouhý dolet. Chceme ničit a narušovat podle postupů NATO,“ zdůraznil Skibickyj.
Prezident Zelenskyj následně uvedl, že měl s Trumpem „velmi dobrou konverzaci“ o míru a o ukončení ruského bombardování ukrajinských měst, která jsou v posledních týdnech pod palbou stovek dronů a střel.
K Trumpovu plánu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu se v úterý přihlásily i Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Ukrajinská vláda přivítala zlepšení vztahů s Washingtonem, zejména po napjatém únorovém setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě.
Zároveň však Kyjev kritizuje, že americké sankce proti Rusku byly opět odloženy. Trump dal Kremlu ultimátum v délce 50 dnů, což někteří ukrajinští politici vnímají jako slabost. Ruské vedení Trumpova slova odmítá jako „prázdné řeči“. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv napsal na síti X: „Trump vydal teatrální ultimátum. Svět se zachvěl… Rusko si z toho nic nedělá.“
Do Kyjeva mezitím dorazil Trumpův zvláštní vyslanec, generál Keith Kellogg. Během týdne se setkal s prezidentem Zelenským, velitelem Oleksandrem Syrským i šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem. Diskutovali o hrozící letní ofenzivě ruské armády i o vývoji na východní frontě, kde Rusko postupuje.
Skibickyj na závěr uvedl, že prezident Trump má kolem sebe zkušenější tým než při svém prvním funkčním období. „Není to klasický politik. Je spíš obchodník. Porozumět mu není jednoduché,“ dodal.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.