Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Trump v pondělí během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že jedna nejmenovaná země je připravena ihned dodat 17 systémů Patriot, přičemž označil uzavřenou dohodu za „velmi významnou“. Podle něj má Evropa nakoupit americké zbraně a následně je dodat Ukrajině.
Ukrajina v současnosti disponuje pouze šesti funkčními bateriemi systému Patriot, které slouží k zachycení ruských balistických a řízených střel. Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR, však uvedl, že zatím není jasné, co přesně měl Trump svým oznámením na mysli.
„Nevíme přesně, co tím myslel. Může jít o celé baterie, odpalovací zařízení, nebo jen střely. Pokud se mluví o 17 bateriích, je to obrovské číslo,“ řekl Skibickyj. Zároveň ocenil přislíbenou pomoc a prohlásil, že Ukrajina „pozitivně“ vnímá oznámení z Bílého domu.
Skibickyj upřesnil, že každá baterie Patriot zahrnuje několik odpalovačů, radarový a řídící systém. Celková cena jedné baterie přitom přesahuje jednu miliardu dolarů. Podle něj by 17 odpalovačů bylo možné dosáhnout prostřednictvím tří evropských darů: dva systémy od Německa a jeden od Nizozemska.
Trump s prezidentem Volodymyrem Zelenským také podle Skibického diskutovali o možnosti amerického dodání řízených střel dlouhého doletu Tomahawk. Zatím však nedošlo k žádné dohodě. Tyto střely, schopné zasáhnout Moskvu ze vzdálenosti až 1600 km, by výrazně rozšířily schopnosti ukrajinské armády, zejména v hlubokých útocích proti vysoce hodnotným ruským cílům.
Trump v rozhovoru se Zelenským údajně přímo položil otázku, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad, pokud by měla k dispozici Tomahawky. Zelenskyj podle Skibického odpověděl: „Ano, absolutně. Pokud nám ty zbraně dáte.“ Následně Trump prohlásil, že Ukrajina by Moskvu neměla zasahovat.
Zástupce vojenské rozvědky zároveň připustil, že Ukrajina momentálně nemá strategická letadla či lodě, které by Tomahawky dokázaly vypouštět. I přes tyto komplikace však označil diskuze o jejich nasazení za klíčové.
Jednání pokračují i ohledně zrušení omezení pro použití raket ATACMS, které dosud smí být použity jen na okupovaných územích Ukrajiny. Podle informací deníku The Washington Post by Trumpova administrativa mohla tyto restrikce zrušit a schválit i další dodávky těchto střel s doletem 300 km.
Skibickyj upozornil, že Rusko mezitím přesunulo své strategické základny do vzdálenosti více než 500 km od ukrajinských hranic, čímž se je snaží chránit před útoky dronů. ATACMS mají pětinásobně větší bojovou hlavici než běžné kamikadze drony a mohly by způsobit zásadní škody.
„Je velmi důležité, abychom získali povolení používat dlouhý dolet. Chceme ničit a narušovat podle postupů NATO,“ zdůraznil Skibickyj.
Prezident Zelenskyj následně uvedl, že měl s Trumpem „velmi dobrou konverzaci“ o míru a o ukončení ruského bombardování ukrajinských měst, která jsou v posledních týdnech pod palbou stovek dronů a střel.
K Trumpovu plánu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu se v úterý přihlásily i Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Ukrajinská vláda přivítala zlepšení vztahů s Washingtonem, zejména po napjatém únorovém setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě.
Zároveň však Kyjev kritizuje, že americké sankce proti Rusku byly opět odloženy. Trump dal Kremlu ultimátum v délce 50 dnů, což někteří ukrajinští politici vnímají jako slabost. Ruské vedení Trumpova slova odmítá jako „prázdné řeči“. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv napsal na síti X: „Trump vydal teatrální ultimátum. Svět se zachvěl… Rusko si z toho nic nedělá.“
Do Kyjeva mezitím dorazil Trumpův zvláštní vyslanec, generál Keith Kellogg. Během týdne se setkal s prezidentem Zelenským, velitelem Oleksandrem Syrským i šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem. Diskutovali o hrozící letní ofenzivě ruské armády i o vývoji na východní frontě, kde Rusko postupuje.
Skibickyj na závěr uvedl, že prezident Trump má kolem sebe zkušenější tým než při svém prvním funkčním období. „Není to klasický politik. Je spíš obchodník. Porozumět mu není jednoduché,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.