Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Trump v pondělí během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že jedna nejmenovaná země je připravena ihned dodat 17 systémů Patriot, přičemž označil uzavřenou dohodu za „velmi významnou“. Podle něj má Evropa nakoupit americké zbraně a následně je dodat Ukrajině.
Ukrajina v současnosti disponuje pouze šesti funkčními bateriemi systému Patriot, které slouží k zachycení ruských balistických a řízených střel. Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR, však uvedl, že zatím není jasné, co přesně měl Trump svým oznámením na mysli.
„Nevíme přesně, co tím myslel. Může jít o celé baterie, odpalovací zařízení, nebo jen střely. Pokud se mluví o 17 bateriích, je to obrovské číslo,“ řekl Skibickyj. Zároveň ocenil přislíbenou pomoc a prohlásil, že Ukrajina „pozitivně“ vnímá oznámení z Bílého domu.
Skibickyj upřesnil, že každá baterie Patriot zahrnuje několik odpalovačů, radarový a řídící systém. Celková cena jedné baterie přitom přesahuje jednu miliardu dolarů. Podle něj by 17 odpalovačů bylo možné dosáhnout prostřednictvím tří evropských darů: dva systémy od Německa a jeden od Nizozemska.
Trump s prezidentem Volodymyrem Zelenským také podle Skibického diskutovali o možnosti amerického dodání řízených střel dlouhého doletu Tomahawk. Zatím však nedošlo k žádné dohodě. Tyto střely, schopné zasáhnout Moskvu ze vzdálenosti až 1600 km, by výrazně rozšířily schopnosti ukrajinské armády, zejména v hlubokých útocích proti vysoce hodnotným ruským cílům.
Trump v rozhovoru se Zelenským údajně přímo položil otázku, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad, pokud by měla k dispozici Tomahawky. Zelenskyj podle Skibického odpověděl: „Ano, absolutně. Pokud nám ty zbraně dáte.“ Následně Trump prohlásil, že Ukrajina by Moskvu neměla zasahovat.
Zástupce vojenské rozvědky zároveň připustil, že Ukrajina momentálně nemá strategická letadla či lodě, které by Tomahawky dokázaly vypouštět. I přes tyto komplikace však označil diskuze o jejich nasazení za klíčové.
Jednání pokračují i ohledně zrušení omezení pro použití raket ATACMS, které dosud smí být použity jen na okupovaných územích Ukrajiny. Podle informací deníku The Washington Post by Trumpova administrativa mohla tyto restrikce zrušit a schválit i další dodávky těchto střel s doletem 300 km.
Skibickyj upozornil, že Rusko mezitím přesunulo své strategické základny do vzdálenosti více než 500 km od ukrajinských hranic, čímž se je snaží chránit před útoky dronů. ATACMS mají pětinásobně větší bojovou hlavici než běžné kamikadze drony a mohly by způsobit zásadní škody.
„Je velmi důležité, abychom získali povolení používat dlouhý dolet. Chceme ničit a narušovat podle postupů NATO,“ zdůraznil Skibickyj.
Prezident Zelenskyj následně uvedl, že měl s Trumpem „velmi dobrou konverzaci“ o míru a o ukončení ruského bombardování ukrajinských měst, která jsou v posledních týdnech pod palbou stovek dronů a střel.
K Trumpovu plánu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu se v úterý přihlásily i Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Ukrajinská vláda přivítala zlepšení vztahů s Washingtonem, zejména po napjatém únorovém setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě.
Zároveň však Kyjev kritizuje, že americké sankce proti Rusku byly opět odloženy. Trump dal Kremlu ultimátum v délce 50 dnů, což někteří ukrajinští politici vnímají jako slabost. Ruské vedení Trumpova slova odmítá jako „prázdné řeči“. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv napsal na síti X: „Trump vydal teatrální ultimátum. Svět se zachvěl… Rusko si z toho nic nedělá.“
Do Kyjeva mezitím dorazil Trumpův zvláštní vyslanec, generál Keith Kellogg. Během týdne se setkal s prezidentem Zelenským, velitelem Oleksandrem Syrským i šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem. Diskutovali o hrozící letní ofenzivě ruské armády i o vývoji na východní frontě, kde Rusko postupuje.
Skibickyj na závěr uvedl, že prezident Trump má kolem sebe zkušenější tým než při svém prvním funkčním období. „Není to klasický politik. Je spíš obchodník. Porozumět mu není jednoduché,“ dodal.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.