Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Trump v pondělí během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil, že jedna nejmenovaná země je připravena ihned dodat 17 systémů Patriot, přičemž označil uzavřenou dohodu za „velmi významnou“. Podle něj má Evropa nakoupit americké zbraně a následně je dodat Ukrajině.
Ukrajina v současnosti disponuje pouze šesti funkčními bateriemi systému Patriot, které slouží k zachycení ruských balistických a řízených střel. Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR, však uvedl, že zatím není jasné, co přesně měl Trump svým oznámením na mysli.
„Nevíme přesně, co tím myslel. Může jít o celé baterie, odpalovací zařízení, nebo jen střely. Pokud se mluví o 17 bateriích, je to obrovské číslo,“ řekl Skibickyj. Zároveň ocenil přislíbenou pomoc a prohlásil, že Ukrajina „pozitivně“ vnímá oznámení z Bílého domu.
Skibickyj upřesnil, že každá baterie Patriot zahrnuje několik odpalovačů, radarový a řídící systém. Celková cena jedné baterie přitom přesahuje jednu miliardu dolarů. Podle něj by 17 odpalovačů bylo možné dosáhnout prostřednictvím tří evropských darů: dva systémy od Německa a jeden od Nizozemska.
Trump s prezidentem Volodymyrem Zelenským také podle Skibického diskutovali o možnosti amerického dodání řízených střel dlouhého doletu Tomahawk. Zatím však nedošlo k žádné dohodě. Tyto střely, schopné zasáhnout Moskvu ze vzdálenosti až 1600 km, by výrazně rozšířily schopnosti ukrajinské armády, zejména v hlubokých útocích proti vysoce hodnotným ruským cílům.
Trump v rozhovoru se Zelenským údajně přímo položil otázku, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad, pokud by měla k dispozici Tomahawky. Zelenskyj podle Skibického odpověděl: „Ano, absolutně. Pokud nám ty zbraně dáte.“ Následně Trump prohlásil, že Ukrajina by Moskvu neměla zasahovat.
Zástupce vojenské rozvědky zároveň připustil, že Ukrajina momentálně nemá strategická letadla či lodě, které by Tomahawky dokázaly vypouštět. I přes tyto komplikace však označil diskuze o jejich nasazení za klíčové.
Jednání pokračují i ohledně zrušení omezení pro použití raket ATACMS, které dosud smí být použity jen na okupovaných územích Ukrajiny. Podle informací deníku The Washington Post by Trumpova administrativa mohla tyto restrikce zrušit a schválit i další dodávky těchto střel s doletem 300 km.
Skibickyj upozornil, že Rusko mezitím přesunulo své strategické základny do vzdálenosti více než 500 km od ukrajinských hranic, čímž se je snaží chránit před útoky dronů. ATACMS mají pětinásobně větší bojovou hlavici než běžné kamikadze drony a mohly by způsobit zásadní škody.
„Je velmi důležité, abychom získali povolení používat dlouhý dolet. Chceme ničit a narušovat podle postupů NATO,“ zdůraznil Skibickyj.
Prezident Zelenskyj následně uvedl, že měl s Trumpem „velmi dobrou konverzaci“ o míru a o ukončení ruského bombardování ukrajinských měst, která jsou v posledních týdnech pod palbou stovek dronů a střel.
K Trumpovu plánu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu se v úterý přihlásily i Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Ukrajinská vláda přivítala zlepšení vztahů s Washingtonem, zejména po napjatém únorovém setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě.
Zároveň však Kyjev kritizuje, že americké sankce proti Rusku byly opět odloženy. Trump dal Kremlu ultimátum v délce 50 dnů, což někteří ukrajinští politici vnímají jako slabost. Ruské vedení Trumpova slova odmítá jako „prázdné řeči“. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv napsal na síti X: „Trump vydal teatrální ultimátum. Svět se zachvěl… Rusko si z toho nic nedělá.“
Do Kyjeva mezitím dorazil Trumpův zvláštní vyslanec, generál Keith Kellogg. Během týdne se setkal s prezidentem Zelenským, velitelem Oleksandrem Syrským i šéfem vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem. Diskutovali o hrozící letní ofenzivě ruské armády i o vývoji na východní frontě, kde Rusko postupuje.
Skibickyj na závěr uvedl, že prezident Trump má kolem sebe zkušenější tým než při svém prvním funkčním období. „Není to klasický politik. Je spíš obchodník. Porozumět mu není jednoduché,“ dodal.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.