Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Jedním z momentů, které odlehčily jinak napjatou atmosféru, byl Trumpův komentář k vizáži francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v úterý objevil na pódiu v modrých zrcadlových brýlích typu aviator.
Trump je označil za „krásné sluneční brýle“, ale vzápětí se rýpavě zeptal: „Co se to sakra stalo?“ Macron přitom brýle nenosil pro styl, ale ze zdravotních důvodů – již dříve se omluvil za podrážděné a zarudlé oko, které přirovnal k „oku tygra“ jako symbolu odhodlání pro nový rok.
Zatímco osobní poznámky vzbudily úsměvy, Trumpova slova o Grónsku a NATO vyvolala spíše mrazení. Prezident poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což okamžitě uklidnilo finanční trhy a americké akcie díky tomu otevřely v plusu. Trump zdůraznil, že USA by sice byly „nezastavitelné“, ale sílu použít nechce. Trvá však na plném vlastnictví ostrova s tím, že území nelze bránit na základě pouhého pronájmu.
V souvislosti s Grónskem však došlo k několika bizarním momentům, kdy si Trump opakovaně pletl názvy zemí. Během projevu hned čtyřikrát zaměnil Grónsko za Island. Dokonce prohlásil, že včerejší propad akciových trhů způsobil právě Island, ačkoliv měl na mysli obavy trhů z napětí kvůli dánskému území. Grónsko pak poeticky popsal jako „velký kus ledu uprostřed oceánu“, který USA potřebují pro světovou ochranu.
Napětí mezi spojenci prohloubil Trumpův skeptický postoj k Severoatlantické alianci. Otevřeně zpochybnil, zda by členské státy NATO přišly USA na pomoc v případě napadení. „My tu pro ně budeme na 100 %, ale nejsem si jistý, zda oni tu budou pro nás,“ prohlásil v Davosu. Evropským lídrům, kteří odmítají prodej Grónska, vyslal varovné ultimátum: „Můžete říct ano a budeme vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat.“
Prezident se vyjádřil také k válce na Ukrajině, od které se pokusil Spojené státy distancovat. Zdůraznil, že USA a Evropu odděluje „velký, krásný oceán“ a že Amerika s tímto konfliktem nemá nic společného. Podle něj je to problém, na kterém musí pracovat Evropa a NATO, přičemž si položil otázku, co USA z této pomoci mají, kromě „smrti, destrukce a posílání hotovosti lidem, kteří si toho neváží“.
V závěru svého vystoupení se Trump vrátil k domácí politice a opětovně zpochybnil legitimitu amerických voleb z roku 2020. Před mezinárodním publikem prohlásil, že volby byly zmanipulované a že „lidé budou brzy trestně stíháni“. Přestože pro tato tvrzení neexistují žádné důkazy, Trump je v Davosu prezentoval jako hotovou věc a „přelomovou zprávu“, čímž jen podtrhl hluboké rozdělení, které si s sebou na světové fórum přivezl.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.