Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Jedním z momentů, které odlehčily jinak napjatou atmosféru, byl Trumpův komentář k vizáži francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v úterý objevil na pódiu v modrých zrcadlových brýlích typu aviator.
Trump je označil za „krásné sluneční brýle“, ale vzápětí se rýpavě zeptal: „Co se to sakra stalo?“ Macron přitom brýle nenosil pro styl, ale ze zdravotních důvodů – již dříve se omluvil za podrážděné a zarudlé oko, které přirovnal k „oku tygra“ jako symbolu odhodlání pro nový rok.
Zatímco osobní poznámky vzbudily úsměvy, Trumpova slova o Grónsku a NATO vyvolala spíše mrazení. Prezident poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což okamžitě uklidnilo finanční trhy a americké akcie díky tomu otevřely v plusu. Trump zdůraznil, že USA by sice byly „nezastavitelné“, ale sílu použít nechce. Trvá však na plném vlastnictví ostrova s tím, že území nelze bránit na základě pouhého pronájmu.
V souvislosti s Grónskem však došlo k několika bizarním momentům, kdy si Trump opakovaně pletl názvy zemí. Během projevu hned čtyřikrát zaměnil Grónsko za Island. Dokonce prohlásil, že včerejší propad akciových trhů způsobil právě Island, ačkoliv měl na mysli obavy trhů z napětí kvůli dánskému území. Grónsko pak poeticky popsal jako „velký kus ledu uprostřed oceánu“, který USA potřebují pro světovou ochranu.
Napětí mezi spojenci prohloubil Trumpův skeptický postoj k Severoatlantické alianci. Otevřeně zpochybnil, zda by členské státy NATO přišly USA na pomoc v případě napadení. „My tu pro ně budeme na 100 %, ale nejsem si jistý, zda oni tu budou pro nás,“ prohlásil v Davosu. Evropským lídrům, kteří odmítají prodej Grónska, vyslal varovné ultimátum: „Můžete říct ano a budeme vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat.“
Prezident se vyjádřil také k válce na Ukrajině, od které se pokusil Spojené státy distancovat. Zdůraznil, že USA a Evropu odděluje „velký, krásný oceán“ a že Amerika s tímto konfliktem nemá nic společného. Podle něj je to problém, na kterém musí pracovat Evropa a NATO, přičemž si položil otázku, co USA z této pomoci mají, kromě „smrti, destrukce a posílání hotovosti lidem, kteří si toho neváží“.
V závěru svého vystoupení se Trump vrátil k domácí politice a opětovně zpochybnil legitimitu amerických voleb z roku 2020. Před mezinárodním publikem prohlásil, že volby byly zmanipulované a že „lidé budou brzy trestně stíháni“. Přestože pro tato tvrzení neexistují žádné důkazy, Trump je v Davosu prezentoval jako hotovou věc a „přelomovou zprávu“, čímž jen podtrhl hluboké rozdělení, které si s sebou na světové fórum přivezl.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.