Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Jedním z momentů, které odlehčily jinak napjatou atmosféru, byl Trumpův komentář k vizáži francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v úterý objevil na pódiu v modrých zrcadlových brýlích typu aviator.
Trump je označil za „krásné sluneční brýle“, ale vzápětí se rýpavě zeptal: „Co se to sakra stalo?“ Macron přitom brýle nenosil pro styl, ale ze zdravotních důvodů – již dříve se omluvil za podrážděné a zarudlé oko, které přirovnal k „oku tygra“ jako symbolu odhodlání pro nový rok.
Zatímco osobní poznámky vzbudily úsměvy, Trumpova slova o Grónsku a NATO vyvolala spíše mrazení. Prezident poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což okamžitě uklidnilo finanční trhy a americké akcie díky tomu otevřely v plusu. Trump zdůraznil, že USA by sice byly „nezastavitelné“, ale sílu použít nechce. Trvá však na plném vlastnictví ostrova s tím, že území nelze bránit na základě pouhého pronájmu.
V souvislosti s Grónskem však došlo k několika bizarním momentům, kdy si Trump opakovaně pletl názvy zemí. Během projevu hned čtyřikrát zaměnil Grónsko za Island. Dokonce prohlásil, že včerejší propad akciových trhů způsobil právě Island, ačkoliv měl na mysli obavy trhů z napětí kvůli dánskému území. Grónsko pak poeticky popsal jako „velký kus ledu uprostřed oceánu“, který USA potřebují pro světovou ochranu.
Napětí mezi spojenci prohloubil Trumpův skeptický postoj k Severoatlantické alianci. Otevřeně zpochybnil, zda by členské státy NATO přišly USA na pomoc v případě napadení. „My tu pro ně budeme na 100 %, ale nejsem si jistý, zda oni tu budou pro nás,“ prohlásil v Davosu. Evropským lídrům, kteří odmítají prodej Grónska, vyslal varovné ultimátum: „Můžete říct ano a budeme vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat.“
Prezident se vyjádřil také k válce na Ukrajině, od které se pokusil Spojené státy distancovat. Zdůraznil, že USA a Evropu odděluje „velký, krásný oceán“ a že Amerika s tímto konfliktem nemá nic společného. Podle něj je to problém, na kterém musí pracovat Evropa a NATO, přičemž si položil otázku, co USA z této pomoci mají, kromě „smrti, destrukce a posílání hotovosti lidem, kteří si toho neváží“.
V závěru svého vystoupení se Trump vrátil k domácí politice a opětovně zpochybnil legitimitu amerických voleb z roku 2020. Před mezinárodním publikem prohlásil, že volby byly zmanipulované a že „lidé budou brzy trestně stíháni“. Přestože pro tato tvrzení neexistují žádné důkazy, Trump je v Davosu prezentoval jako hotovou věc a „přelomovou zprávu“, čímž jen podtrhl hluboké rozdělení, které si s sebou na světové fórum přivezl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.