Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Jedním z momentů, které odlehčily jinak napjatou atmosféru, byl Trumpův komentář k vizáži francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v úterý objevil na pódiu v modrých zrcadlových brýlích typu aviator.
Trump je označil za „krásné sluneční brýle“, ale vzápětí se rýpavě zeptal: „Co se to sakra stalo?“ Macron přitom brýle nenosil pro styl, ale ze zdravotních důvodů – již dříve se omluvil za podrážděné a zarudlé oko, které přirovnal k „oku tygra“ jako symbolu odhodlání pro nový rok.
Zatímco osobní poznámky vzbudily úsměvy, Trumpova slova o Grónsku a NATO vyvolala spíše mrazení. Prezident poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což okamžitě uklidnilo finanční trhy a americké akcie díky tomu otevřely v plusu. Trump zdůraznil, že USA by sice byly „nezastavitelné“, ale sílu použít nechce. Trvá však na plném vlastnictví ostrova s tím, že území nelze bránit na základě pouhého pronájmu.
V souvislosti s Grónskem však došlo k několika bizarním momentům, kdy si Trump opakovaně pletl názvy zemí. Během projevu hned čtyřikrát zaměnil Grónsko za Island. Dokonce prohlásil, že včerejší propad akciových trhů způsobil právě Island, ačkoliv měl na mysli obavy trhů z napětí kvůli dánskému území. Grónsko pak poeticky popsal jako „velký kus ledu uprostřed oceánu“, který USA potřebují pro světovou ochranu.
Napětí mezi spojenci prohloubil Trumpův skeptický postoj k Severoatlantické alianci. Otevřeně zpochybnil, zda by členské státy NATO přišly USA na pomoc v případě napadení. „My tu pro ně budeme na 100 %, ale nejsem si jistý, zda oni tu budou pro nás,“ prohlásil v Davosu. Evropským lídrům, kteří odmítají prodej Grónska, vyslal varovné ultimátum: „Můžete říct ano a budeme vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat.“
Prezident se vyjádřil také k válce na Ukrajině, od které se pokusil Spojené státy distancovat. Zdůraznil, že USA a Evropu odděluje „velký, krásný oceán“ a že Amerika s tímto konfliktem nemá nic společného. Podle něj je to problém, na kterém musí pracovat Evropa a NATO, přičemž si položil otázku, co USA z této pomoci mají, kromě „smrti, destrukce a posílání hotovosti lidem, kteří si toho neváží“.
V závěru svého vystoupení se Trump vrátil k domácí politice a opětovně zpochybnil legitimitu amerických voleb z roku 2020. Před mezinárodním publikem prohlásil, že volby byly zmanipulované a že „lidé budou brzy trestně stíháni“. Přestože pro tato tvrzení neexistují žádné důkazy, Trump je v Davosu prezentoval jako hotovou věc a „přelomovou zprávu“, čímž jen podtrhl hluboké rozdělení, které si s sebou na světové fórum přivezl.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.