Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Jedním z momentů, které odlehčily jinak napjatou atmosféru, byl Trumpův komentář k vizáži francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se v úterý objevil na pódiu v modrých zrcadlových brýlích typu aviator.
Trump je označil za „krásné sluneční brýle“, ale vzápětí se rýpavě zeptal: „Co se to sakra stalo?“ Macron přitom brýle nenosil pro styl, ale ze zdravotních důvodů – již dříve se omluvil za podrážděné a zarudlé oko, které přirovnal k „oku tygra“ jako symbolu odhodlání pro nový rok.
Zatímco osobní poznámky vzbudily úsměvy, Trumpova slova o Grónsku a NATO vyvolala spíše mrazení. Prezident poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což okamžitě uklidnilo finanční trhy a americké akcie díky tomu otevřely v plusu. Trump zdůraznil, že USA by sice byly „nezastavitelné“, ale sílu použít nechce. Trvá však na plném vlastnictví ostrova s tím, že území nelze bránit na základě pouhého pronájmu.
V souvislosti s Grónskem však došlo k několika bizarním momentům, kdy si Trump opakovaně pletl názvy zemí. Během projevu hned čtyřikrát zaměnil Grónsko za Island. Dokonce prohlásil, že včerejší propad akciových trhů způsobil právě Island, ačkoliv měl na mysli obavy trhů z napětí kvůli dánskému území. Grónsko pak poeticky popsal jako „velký kus ledu uprostřed oceánu“, který USA potřebují pro světovou ochranu.
Napětí mezi spojenci prohloubil Trumpův skeptický postoj k Severoatlantické alianci. Otevřeně zpochybnil, zda by členské státy NATO přišly USA na pomoc v případě napadení. „My tu pro ně budeme na 100 %, ale nejsem si jistý, zda oni tu budou pro nás,“ prohlásil v Davosu. Evropským lídrům, kteří odmítají prodej Grónska, vyslal varovné ultimátum: „Můžete říct ano a budeme vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat.“
Prezident se vyjádřil také k válce na Ukrajině, od které se pokusil Spojené státy distancovat. Zdůraznil, že USA a Evropu odděluje „velký, krásný oceán“ a že Amerika s tímto konfliktem nemá nic společného. Podle něj je to problém, na kterém musí pracovat Evropa a NATO, přičemž si položil otázku, co USA z této pomoci mají, kromě „smrti, destrukce a posílání hotovosti lidem, kteří si toho neváží“.
V závěru svého vystoupení se Trump vrátil k domácí politice a opětovně zpochybnil legitimitu amerických voleb z roku 2020. Před mezinárodním publikem prohlásil, že volby byly zmanipulované a že „lidé budou brzy trestně stíháni“. Přestože pro tato tvrzení neexistují žádné důkazy, Trump je v Davosu prezentoval jako hotovou věc a „přelomovou zprávu“, čímž jen podtrhl hluboké rozdělení, které si s sebou na světové fórum přivezl.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.