Trump sestřelil Netanjahua: Železná kopule je americká, v Grónsku postavíme největší Zlatý dóm na světě

Donald Trump
Donald Trump, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 21. ledna 2026 16:35
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.

Podle Trumpa by tato instalace nechránila pouze Spojené státy, ale poskytovala by bezpečnostní záruky i sousední Kanadě. V této souvislosti si prezident neodpustil poznámku na adresu kanadského premiéra Marka Carneyho. Prohlásil, že Kanada od USA dostává příliš mnoho věcí zdarma a Carney by měl být za tuto americkou iniciativu vděčný.

Během své řeči Trump také nečekaně oslovil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Vzkázal mu, aby si nepřipisoval zásluhy za technologii „Železné kopule“. Prezident zdůraznil, že se jedná o čistě americkou technologii, čímž dal jasně najevo svou snahu o absolutní kontrolu nad tímto strategickým projektem.

Významnou část projevu Trump věnoval historickému nároku USA na Grónsko, přičemž zopakoval své oblíbené tvrzení, že Spojené státy toto území po druhé světové válce Dánsku „vrátily“. Tvrdil, že USA měly ostrov v opatrovnictví a před nedávnem jej s respektem předaly zpět Kodani. Tato interpretace dějin je však v rozporu s mezinárodním právem.

Historická fakta i mezinárodní dohody ale potvrzují, že Spojené státy Grónsko nikdy nevlastnily. Přestože zde během války vybudovaly vojenské základny na základě bezpečnostní dohody s Dánskem, nešlo o převod vlastnictví. Grónsko bylo po staletí součástí Dánského království. Jediný reálný pokus o koupi učinil v roce 1946 prezident Harry Truman, ale Dánové jeho tehdejší tajnou nabídku odmítli.

Kromě územních ambicí se Trump věnoval i globálním financím. Prohlásil, že USA by měly mít nejnižší úrokové sazby na světě, protože bez nich by ostatní země neměly nic. Tato rétorika se opírá o status amerického dolaru jako dominantní světové měny, ačkoliv tržní analytici upozorňují, že výše úroků odráží především očekávání ohledně inflace.

Prezident si také postěžoval na investory, kteří podle něj srážejí akciové trhy i ve chvílích, kdy přicházejí skvělé ekonomické zprávy. Investoři se totiž obávají, že silný růst přiměje centrální banku k dalšímu zvyšování sazeb. Trump tento přístup označil za chybný a škodlivý pro americkou prosperitu. 

Stalo se