Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Hrozba další eskalace přichází v návaznosti na nedávné akce jemenských povstalců, kteří za pomoci Íránu zaútočili v Červeném moři na dva saúdskoarabské tankery. Úder zasáhl plavidla Encelia a Layla a způsobil na nich požáry. Tento krok vážně ohrožuje strategickou námořní cestu přes úžinu Báb al-Mandab, kudy proudí významná část světového obchodu. Trump v reakci varoval, že Spojené státy budou považovat Teherán za přímého viníka jakýchkoliv dalších akcí jeho jemenské proxy skupiny a přistoupí ke tvrdému odvetnému trestu.
Americké síly mezitím pokračují v pravidelných vzdušných akcích a uskutečnily již třináctou noční sérii bombardování v řadě. Výbuchy byly zaznamenány v okolí Teheránu, na severozápadě země i u strategického Hormuzského průlivu. Zpravodajské informace zároveň naznačují, že Teherán do Jemenu nadále posílá své vojenské poradce z řad Revolučních gard a součástky pro drony, čímž povstalce přímo podporuje v blokádě saúdských přístavů.
Dramatický vývoj vyvolává silné obavy mezinárodního společenství. Generální tajemník OSN António Guterres před Radou bezpečnosti varoval, že se celý region nekontrolovatelně řítí na pokraj nepředstavitelné katastrofy a jednotlivé krize se navzájem živí. Evropské mocnosti už reagují konkrétními kroky; Velká Británie dočasně stahuje své diplomaty z Íránu a Německo ohlásilo stažení svých vojenských lodí z Červeného moře, zatímco izraelská města preventivně zpřístupňují kryty.
Retorika šéfa Bílého domu vůči Teheránu se stupňuje i v dalších oblastech. Trump mimo jiné naznačil možnost bombardování podzemního tunelového komplexu, kde má Írán podle izraelských zjištění ukrývat centrifugy pro obohacování uranu. Zároveň vyostřil podmínky pro mezinárodní dohody, když nečekaně stanovil, že americká pomoc Saúdské Arábii s civilním jaderným programem bude podmíněna narovnáním jejích vztahů s Izraelem.
Americká administrativa se tak ocitá v roztáčející se spirále odvetných opatření. V reakci na nedávné útoky na americké lodě a úmrtí vojáků v Jordánsku šéf americké diplomacie Marco Rubio prohlásil, že Washington požaduje přísný trest a Írán zaplatí vysokou cenu. Přestože Rubio z Manila tvrdil, že Teherán zoufale žádá o dohodu, rétorika Bílého domu zůstává nekompromisní a hrozí ničením infrastruktury za každý napadený tanker.
Doma však prezident čelí značnému tlaku. Konflikt na Blízkém východě je mezi americkou veřejností velmi nepopulární a pokračující boje spolu s rostoucími cenami paliv přispívají k prudkému poklesu prezidentových preferencí. Čas na nalezení řešení výhodného pro Washington se navíc rychle krátí s blížícími se podzimními parlamentními volbami.
Rostoucí odpor vůči vojenskému angažmá se jasně projevuje i v americkém zákonodárném sboru. Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila rezoluci, která má za cíl zastavit další vojenské akce USA vůči Íránu. Pro Trumpa tak jde o další výrazné varování od zákonodárců, kteří se snaží zamezit zatažení země do nového dlouhotrvajícího konfliktu.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.