Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Hrozba další eskalace přichází v návaznosti na nedávné akce jemenských povstalců, kteří za pomoci Íránu zaútočili v Červeném moři na dva saúdskoarabské tankery. Úder zasáhl plavidla Encelia a Layla a způsobil na nich požáry. Tento krok vážně ohrožuje strategickou námořní cestu přes úžinu Báb al-Mandab, kudy proudí významná část světového obchodu. Trump v reakci varoval, že Spojené státy budou považovat Teherán za přímého viníka jakýchkoliv dalších akcí jeho jemenské proxy skupiny a přistoupí ke tvrdému odvetnému trestu.
Americké síly mezitím pokračují v pravidelných vzdušných akcích a uskutečnily již třináctou noční sérii bombardování v řadě. Výbuchy byly zaznamenány v okolí Teheránu, na severozápadě země i u strategického Hormuzského průlivu. Zpravodajské informace zároveň naznačují, že Teherán do Jemenu nadále posílá své vojenské poradce z řad Revolučních gard a součástky pro drony, čímž povstalce přímo podporuje v blokádě saúdských přístavů.
Dramatický vývoj vyvolává silné obavy mezinárodního společenství. Generální tajemník OSN António Guterres před Radou bezpečnosti varoval, že se celý region nekontrolovatelně řítí na pokraj nepředstavitelné katastrofy a jednotlivé krize se navzájem živí. Evropské mocnosti už reagují konkrétními kroky; Velká Británie dočasně stahuje své diplomaty z Íránu a Německo ohlásilo stažení svých vojenských lodí z Červeného moře, zatímco izraelská města preventivně zpřístupňují kryty.
Retorika šéfa Bílého domu vůči Teheránu se stupňuje i v dalších oblastech. Trump mimo jiné naznačil možnost bombardování podzemního tunelového komplexu, kde má Írán podle izraelských zjištění ukrývat centrifugy pro obohacování uranu. Zároveň vyostřil podmínky pro mezinárodní dohody, když nečekaně stanovil, že americká pomoc Saúdské Arábii s civilním jaderným programem bude podmíněna narovnáním jejích vztahů s Izraelem.
Americká administrativa se tak ocitá v roztáčející se spirále odvetných opatření. V reakci na nedávné útoky na americké lodě a úmrtí vojáků v Jordánsku šéf americké diplomacie Marco Rubio prohlásil, že Washington požaduje přísný trest a Írán zaplatí vysokou cenu. Přestože Rubio z Manila tvrdil, že Teherán zoufale žádá o dohodu, rétorika Bílého domu zůstává nekompromisní a hrozí ničením infrastruktury za každý napadený tanker.
Doma však prezident čelí značnému tlaku. Konflikt na Blízkém východě je mezi americkou veřejností velmi nepopulární a pokračující boje spolu s rostoucími cenami paliv přispívají k prudkému poklesu prezidentových preferencí. Čas na nalezení řešení výhodného pro Washington se navíc rychle krátí s blížícími se podzimními parlamentními volbami.
Rostoucí odpor vůči vojenskému angažmá se jasně projevuje i v americkém zákonodárném sboru. Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila rezoluci, která má za cíl zastavit další vojenské akce USA vůči Íránu. Pro Trumpa tak jde o další výrazné varování od zákonodárců, kteří se snaží zamezit zatažení země do nového dlouhotrvajícího konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.