Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Prezidentův hněv směřuje k neochotě evropských mocností vyslat válečné lodě k uvolnění této klíčové námořní cesty. Trump, který současné operace označuje za úspěšné „stětí Íránu“, vnímá postoj Evropanů jako projev slabosti a nevděku. Varoval, že NATO čeká ponurá budoucnost, pokud spojenci nezačnou bojovat sami za sebe, a dodal, že americká armáda už to nejtěžší odpracovala.
Terčem specifické kritiky se stal britský premiér Keir Starmer. Trump, který ho dříve považoval za spojence, nyní prohlásil, že Starmer „není žádný Churchill“. Roztržku způsobilo původní britské odmítnutí poskytnout základny pro útoky na Írán, které Starmer odůvodnil snahou vyhnout se širší válce a nelegálním operacím zaměřeným na změnu režimu. Trump kontroval ironickou poznámkou, že pokud Londýn palivo postrádá, může si ho za tržní ceny koupit přímo od USA.
Podobně dopadla i Francie, kterou Bílý dům označil za „nenápomocnou“ kvůli zákazu přeletů letadel s vojenským materiálem pro Izrael. Trumpův tým vnímá postoj Paříže k eliminaci íránských špiček jako podraz, který bude mít vliv na budoucí vztahy. Pro Británii je tento rozkol neobvyklý, neboť Londýn obvykle s Washingtonem drží krok, ale tentokrát se Starmerova vláda pokusila od agresivního postupu distancovat.
Tlak událostí v Perském zálivu však nakonec přiměl Británii k částečnému ústupu – Londýn nově povolil využití svých základen k úderům na íránské pozice, které ohrožují komerční plavbu. Trumpovi však tento krok zjevně nestačí. Jeho doktrína „Amerika na prvním místě“ v kombinaci s energetickou krizí staví Evropu do nelehké pozice: čelí blokádě ze strany Íránu a zároveň ztrátě bezpodmínečné podpory ze strany svého nejsilnějšího spojence.
Zatímco Washington prezentuje své kroky proti Teheránu jako vítězství, evropské metropole se obávají rostoucího chaosu. Trumpova výzva, aby si státy palivo „prostě vzaly“, je diplomaty vnímána jako nebezpečné postrkování k další eskalaci. Pro země jako Británie či Francie by samostatné vojenské řešení v průlivu znamenalo obrovské riziko a náklady, na které nejsou v současné chvíli připraveny.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.