Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Prezident USA upustil od svých předchozích hrozeb vojenskými údery a uznal právo Íránu obohacovat uran pro mírové účely. Spojené státy navíc upustí od snahy zlikvidovat íránský program balistických raket a uvolní miliardové finanční prostředky, které byly doposud zmrazené.
Tento diplomatický zvrat se setkal s ostrou kritikou v Izraeli i u konzervativního křídla amerických republikánů, kteří Trumpa před dohodou varovali. Zcela opačný pohled má šéf libanonského hnutí Hizballáh Naím Kásim, jenž text označil za triumfální úspěch. Ze strany Íránu dokument podepsal tamní prezident Masúd Pezeškiján, přičemž formální podpisový akt se uskuteční na sklonku týdne v Ženevě za účasti amerického viceprezidenta JD Vanceho.
Podle hlavního íránského vyjednavače Mohammada Bágera Ghalíbáfa je ujednání jasným důkazem amerického neúspěchu. Donald Trump však kritiku odmítá s poukazem na pozitivní reakci finančních trhů a tvrdí, že vůči Teheránu postupoval nekompromisněji než jakýkoli jeho předchůdce. Setrvání v patové situaci by podle něj znamenalo pokračování hrozby zaminování průlivu a útoků na plavidla, což by paralyzovalo světové hospodářství.
Podepsané memorandum zavádí klid zbraní na dobu šedesáti dnů a má vytvořit prostor pro následná jednání o trvalém míru a nukleárních otázkách. Írán slíbil, že nebude usilovat o jaderný arzenál, a vyjádřil ochotu jednat o redukci svých zásob vysoce obohaceného uranu pod kontrolou inspektorů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Výměnou za to Spojené státy neprodleně zruší námořní blokádu přístavů, což Íránu umožní obnovit export ropy do zahraničí.
Plán počítá s možným odbouráním mezinárodních sankcí a vytvořením fondu na obnovu Íránu ve výši 300 miliard dolarů, který mají dotovat státy z regionu Perského zálivu. Donald Trump rezolutně popřel, že by na obnovu přispívaly americké finance, a dodal, že uvolňování peněz bude podmíněno chováním Teheránu.
Na žádost Íránu se dohoda vztahuje také na Libanon, kterému garantuje územní celistvost a přináší omezení izraelských vojenských aktivit. Zda se Izraelci budou muset stáhnout z vytvořeného bezpečnostního pásma, však zástupci USA nepotvrdili. Teherán se naoplátku zavázal zklidnit své regionální spojence v čele s Hizballáhem a garantovat volný pohyb plavidel strategickým průlivem po dobu dvou měsíců.
Ghalíbáf nicméně deklaroval, že předválečný režim v Hormuzském průlivu již nebude obnoven a Írán hodlá po vypršení šedesátidenní lhůty zpoplatnit tranzit lodí. Podle Suzanne Maloney z Brookings Institution umožní rychlé odbourání sankcí a obnovení prodeje ropy Íránu získat značné finanční prostředky ve velmi krátkém čase. Francouzský prezident Emmanuel Macron dohodu podpořil s tím, že stabilizuje situaci a uleví ekonomice, což vítají i evropští partneři.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.