Trump rozšiřuje sankce proti Venezuele, hrozí útoky na pozemní cíle

Ministerstvo financí USA tvrdí, že plavidla se „podílela na podvodných a nebezpečných přepravních praktikách a nadále poskytují finanční zdroje, které podporují Madurův korupční narkoteroristický režim“. Podle interních přepravních dokumentů státní ropné společnosti PDVSA tato plavidla nedávno naložila ropu ve Venezuele. Čtyři z tankerů plují pod panamskou vlajkou, zbylé dva pod vlajkami Cookových ostrovů a Hongkongu.

Trump ve čtvrtek večer také zopakoval svou hrozbu brzy zahájit útoky na údajné zásilky narkotik, které putují po zemi z Venezuely do USA. Tato prohlášení přicházejí poté, co USA zadržely tanker jménem Skipper u venezuelského pobřeží, což vyvolalo obavy u některých amerických zákonodárců, že Trump „nás vede do války s Venezuelou“.

Maduro ve čtvrtek reagoval na zadržení plavidla a na prezidentské události řekl: „Unesli posádku, ukradli loď a zahájili novou éru, éru kriminálního námořního pirátství v Karibiku.“ Dodal, že „Venezuela zajistí všechna plavidla, aby zaručila volný obchod se svou ropou po celém světě“. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že USA převezou loď Skipper do amerického přístavu.

„Plavidlo poputuje do přístavu v USA a Spojené státy mají v úmyslu ropu zabavit,“ řekla Leavittová během brífinku. Dodala však, že pro zabavení ropy existuje právní proces, který bude dodržen. Trump novinářům dříve sdělil, že USA plánují ropu na palubě tankeru „ponechat“. Na otázku, zda vnímá zabavení jako eskalaci tlaku USA proti Madurovi, Leavittová odpověděla: „Myslím, že prezident považuje zabavení ropného tankeru za uplatnění sankční politiky administrativy.“

Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na anonymní zdroje uvedla, že USA se chystají zabavit více ropných tankerů u venezuelského pobřeží. Leavittová na dotaz, zda to USA udělají, uvedla: „Nebudeme nečinně přihlížet, jak sankcionovaná plavidla plují po mořích s ropou z černého trhu, jejíž výtěžek bude podporovat narkoterorismus padoušských a nelegitimních režimů po celém světě.“ Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek po tomto ojedinělém zadržení zavolal Madurovi, aby „potvrdil“ podporu Ruska současné venezuelské vládě, navzdory výzvám Trumpovy administrativy, dalších zemí v regionu a venezuelské opoziční lídryně Maríi Coriny Machado, aby odstoupil.

Zpráva Kremlu o hovoru uvedla, že Putin volal Madurovi, aby vyjádřil „solidaritu“ s venezuelským lidem a aby pokračovali v budování hospodářské a energetické spolupráce, což zahrnuje i projekty těžby ropy v pobřežních vodách Karibského moře. Přední demokratičtí zákonodárci a nejméně jeden republikán odsoudili zabavení ropného tankeru. Maduro vzdorovitě reagoval na tlak USA a jeho vláda označila zabavení ropného tankeru za „očividnou krádež“ a „akt mezinárodního pirátství“ a dodala, že bude „bránit svou suverenitu, přírodní zdroje a národní důstojnost s absolutním odhodláním“.

Sousední země však naznačily, že Madurův odchod by mohl pomoci otevřít cestu k ukončení krize. Kolumbijská ministryně zahraničních věcí Rosa Villavicencio v rádiovém rozhovoru ve čtvrtek naznačila, že její vláda by byla ochotna Madurovi nabídnout místo k životu nebo „ochranu“ v případě potřeby. Řekla, že Kolumbie by neměla důvod říci ne, i když věřila, že by pravděpodobně odešel někam dál. Bylo to poprvé, co vysoký kolumbijský úředník prohlásil, že by Maduro mohl získat azyl v zemi, ačkoli Villavicencio již dříve diskutovala o potenciálu přechodné vlády.

Tomu předcházelo veřejné prohlášení kolumbijského levicového prezidenta Gustava Petra ve středu: „Je čas na všeobecnou amnestii a přechodnou vládu se zapojením všech,“ řekl Petro a dodal, že je proti „invazi cizinců“ do Venezuely, čímž se vymezil proti přímé akci USA. Celso Amorim, hlavní poradce levicového brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, dříve tento týden řekl, že „azyl je latinskoamerická instituce [pro] lidi jak pravice, tak levice“, ale dodal, že nechce spekulovat, „aby nevypadal, že tuto myšlenku podporuje“.

Machadová, která ve čtvrtek v Oslu obdržela Nobelovu cenu za mír, zopakovala svou výzvu Madurovi k odstoupení a předpověděla, že brzy nebude mít jinou možnost než opustit Venezuelu. Trvala na tom, že „odchází“, ačkoli autokrat zatím nejeví žádné známky ochoty vzdát se moci po téměř 13 letech ve funkci prezidenta. Maduro na středečním shromáždění vyzval své příznivce, aby byli připraveni „rozdrtit zuby severoamerického impéria, bude-li to nutné“. Ve zjevném pokusu o promítání lhostejnosti také tančil na píseň Bobbyho McFerrina „Don’t Worry Be Happy“.

Ricardo Hausmann, bývalý venezuelský ministr a stoupenec opozice, věří, že dramaticky narůstající vojenský tlak USA na Madura je jediný způsob, jak ho donutit k odchodu. Řekl: „Pokud víte, že [budete] čelit kinetickým hrozbám ze strany důvěryhodné vojenské síly, pak se náhle odchod do exilu jeví mnohem lákavější.“ Dále dodal: „To je důvod, proč bych preferoval jasné použití vojenské hrozby k přesvědčení Madura k odchodu.“

Maduro byl demokraticky zvolen v roce 2013, zdědil bolívarskou revoluci po svém mentorovi Hugu Chávezovi, ale vedl zemi stále autoritativnějším směrem. Bývalý odborový předák je všeobecně považován za osobu, která ukradla loňské prezidentské volby, přičemž nezávislá analýza volebních dat shromážděných opozicí naznačuje, že Maduro utrpěl drtivou porážku od spojence Machadové, penzionovaného diplomata Edmunda Gonzáleze. Dokonce i dlouholetí spojenci hnutí Chavisty, jako jsou levicoví prezidenti Brazílie a Kolumbie, odmítli uznat Madurovo tvrzení, že porazil Gonzáleze, který kandidoval místo Machadové po jejím zákazu účasti.

Zatímco zadržení lodi Skipper, plující pod vlajkou Guyany, USA bylo rychle vnímáno jako eskalace tlaku na Venezuelu, shodovalo se také s řadou útoků na jiné lodě „temné flotily“ po celém světě, které převážejí ropu mezi sankcionovanými zeměmi v rozporu s globálními námořními předpisy. Námořní data shromážděná společností Windward, námořní datovou společností s umělou inteligencí, a sdílená s Guardianem naznačovala, že loď pravidelně „falšovala“ svou polohu a podnikla několik cest do Venezuely a Íránu, který je rovněž pod sankcemi USA, a přepravovala ropu do Číny.

Společnost ve své analýze napsala: „Zabavení lodi Skipper u venezuelského pobřeží Spojenými státy vysílá silný signál, že tankery temné flotily jsou nyní legitimním vojenským cílem.“ Podle společnosti operuje ve venezuelských vodách 30 sankcionovaných tankerů, včetně sedmi, které mají falešnou vlajku a operují u pobřeží. Trumpova administrativa označila středeční zabavení za akci orgánů činných v trestním řízení, přičemž poznamenala, že operaci vedla Pobřežní stráž USA, a pověřila generální prokurátorku USA Pam Bondi, aby zabavení oznámila.

Řekla: „Po řadu let byl ropný tanker sankcionován Spojenými státy kvůli jeho zapojení do nezákonné sítě přepravy ropy podporující zahraniční teroristické organizace.“ Dodala, že „toto zabavení, dokončené u pobřeží Venezuely, bylo provedeno bezpečně a jistě – a naše vyšetřování spolu s ministerstvem vnitřní bezpečnosti, které má zabránit přepravě sankcionované ropy, pokračuje.“