Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Prezident novinářům sdělil, že cílem kroku je ochránit tuto významnou symbolickou místnost před neuváženými zásahy. Uvedl doslova, že prostor nesmí být dotčen ani zničen lidmi, kteří by jej chtěli přestavovat do jiných tvarů. Současně poznamenal, že Bílý dům a samotná Oválná pracovna byly v žalostném stavu před jeho nedávnými úpravami.
Podepsaný dokument nicméně budoucím hlavám státu výslovně nezakazuje měnit vnitřní výzdobu či dekorace. Text výslovně uvádí, že pravomoc vybírat nábytek, provádět běžné provozní úpravy a bezpečnostní změny zůstává zachována. Tyto kroky však nesmějí podstatně narušit historickou strukturu ani architektonický charakter památky.
Opatření přichází pouhé měsíce poté, co Trump nechal zbourat celé křídlo Bílého domu v rámci sporného stavebního projektu. Tento starší projekt čelí právním napadením ze strany kritiků, protože nezískal potřebný souhlas amerického Kongresu. Na místě zbořeného křídla má vzniknout nový sál pro společenské akce.
Během svého druhého funkčního období provedl prezident řadu viditelných a převážně kosmetických změn v sídle hlavy státu. Mezi tyto úpravy patří instalace velké zlaté tabulky s nápisem Oválná pracovna, předláždění Růžové zahrady nebo vybudování nového heliportu. Trump v této souvislosti hovořil o nutnosti oprav dřívějších rozbitých oken a popraskaných stěn.
Právní experti a památkáři podle BBC upozorňují, že vyhlášení národní památky má v tomto případě spíše symbolický význam. Většinu exekutivních příkazů lze v budoucnu zvrátit a platnost takového kroku u Oválné pracovny dosud nebyla prověřena soudem. Celý areál Bílého domu je navíc již předem zapsán jako národní historická památka.
Odborník na historické památky Greg Werkheiser označil prezidentův krok za pokrytectví. Poukázal na to, že zatímco administrativní nařízení chrání Oválnou pracovnu, jiná vládní nařízení a projekty naopak obcházejí zákony o ochraně historických míst ve Washingtonu. Jako příklad uvedl kontroverzní plán na stavbu nového triumfálního oblouku.
Nárůst napětí kolem památkové péče a exekutivních kroků tak nadále vyvolává debaty mezi právníky a politiky. Trumpův exekutivní příkaz ukládá Národní parkové službě povinnost udržovat prostor v souladu s jeho historickým charakterem. Zda toto opatření skutečně zabrání budoucím zásahům, však ukáže až budoucí vývoj a případné právní spory.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí jednadvacátý klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.