V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí jednadvacátý klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Tato nerovnováha mezi slunečním zářením dopadajícím na planetu a energií odcházející zpět do vesmíru dosáhla historického maxima a podle odborníků ještě více vyhrotí extrémní projevy počasí.
Hlavní tajemník OSN António Guterres při zahájení konference prohlásil, že lidstvo vstoupilo do nového věku klimatických extrémů. Varoval, že silný projev jevu El Niño se střetává s planetou, kterou již dříve závažným způsobem ohřála lidská činnost. Klimatické rekordy neustále padají a rostou také lidské dopady, přičemž nejvíce trpí ti, kteří ke globálnímu oteplování přispěli nejméně.
Průměrná povrchová teplota pevniny a oceánů dosáhla v období od ledna do září roku 2026 přibližně 1,47 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. Světová meteorologická organizace ve své zprávě uvedla, že letošní rok směřuje k tomu, aby se stal jedním ze čtyř nejteplejších roků v zaznamenané historii. Období od roku 2023 do roku 2026 tak tvoří čtyřletou sérii vůbec nejvyšších teplot od počátku spolehlivých měření.
Klíčovým ukazatelem celé krize je rostoucí energetická nerovnováha planety, která souvisí se stále rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Zatímco v roce 1992 činila koncentrace oxidu uhličitého 356 částic na milion, v roce 2025 vzrostla na 426,8 částic na milion. Od počátku průmyslové revoluce v roce 1750 se tak celková koncentrace tohoto hlavního skleníkového plynu zvýšila o padesát tři procenta.
Do roku 2025 se rychlost růstu energetické nerovnováhy znatelně zvýšila, když v letech 2001 až 2025 rostla o 0,3 wattu na čtvereční metr za desetiletí. V porovnání s předchozím obdobím od roku 1960, kdy hodnota činila 0,13 wattu na čtvereční metr, jde o výrazný a varovný nárůst. Tento trend vede k tomu, že planeta zadržuje stále větší množství tepla, které již nedokáže volně vyzařovat do vesmíru.
Obrovskou zátěž nesou světové oceány, které absorbují devadesát procent nadbytečného tepla zachyceného skleníkovými plyny. Teploty mořské hladiny dosáhly v letošním roce měsíčních rekordů a celková úroveň mořské hladiny byla nejvyšší od počátku měření. Rok 2026 se tak s jistotou stane již desátým po sobě jdoucím rokem, kdy oceány vykazují rekordní množství akumulovaného tepla.
Oteplování proniká i do hlubších vrstev oceánu, kde teploty v horních dvou tisících metrech dosáhly v roce 2025 historického maxima a tento trend nadále zrychluje. Odborníci upozorňují, že toto oteplování bude pokračovat a představuje změnu, která je na časových škálách staletí až tisíciletí zcela nevratná. Situace v polárních oblastech odpovídá tomuto nepříznivému vývoji, neboť antarktický mořský led dosáhl třetího nejnižšího ročního maxima v historii.
Podobně nepříznivá situace panuje také v Arktidě, kde byl zaznamenán nejnižší nebo druhý nejnižší maximální rozsah ledu. Globální tání se projevuje rovněž v kryosféře, kde ledovce přišly o více než 400 gigatun hmoty. Jedná se již o čtvrtý po sobě jdoucí rok, kdy všechny zkoumané ledovcové oblasti na Zemi zaznamenaly plošný úbytek hmotnosti.
Profesor Bill McGuire z University College London v komentáři k nové zprávě podle The Guardian uvedl, že naměřené hodnoty globální teploty, vzestupu hladin moří i rozsahu mořského ledu jednoznačně potvrzují vážnost situace.
Upozornil na fakt, že do hry nyní vstupují přirozené zpětné vazby přírody, které teploty ženou vzhůru mnohem rychleji než před dvěma desítkami let. Tyto mechanismy podle něj vedou k tomu, že planeta se nadále ohřívá mimořádným a nečekaně rychlým tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.