Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
Podle jeho slov byla tato opatření příliš přísná, a to zejména vůči lidem, kteří žijí v zemi dlouhodobě bez spáchání závažných trestných činů, přestože do funkce šéfa štábu nedávno jmenoval architekta této politiky Stephena Millera.
Rozhovor se stočil také k osobním vztahům a otázce odpouštění politickým oponentům, vůči nimž prezident netají hlubokou nechuť. Trump v této souvislosti prohlásil, že některé své nepřátele upřímně nesnáší a vzhledem ke svým celoživotním postojům jim nedokáže odpustit, čímž navázal na svá dřívější vyjadřování.
Pozornost vzbudily rovněž Trumpovy výroky na adresu viceprezidenta JD Vance, který dříve svedl část viny za volební porážku na ozbrojený konflikt s Íránem. Prezident sice uvedl, že Vanceovi nebránil vyjádřit vlastní názor, avšak sám by si přál, aby vojenskou intervenci vnímal jako jednoznačně správný krok, který by obhájil bez výhrad.
Hlava státu se v rozhovoru vyjádřila také k otázce politického nástupnictví a případné podpoře viceprezidenta v jeho možných prezidentských ambicích. Trump naznačil, že Vance automaticky jeho podporu nezíská a že pro něj samotného může být výhodnější zůstat zcela mimo tyto politické spekulace.
Mezi potenciálními nástupci vyzdvihl zejména ministra zahraničí Marca Rubia, o němž se pochvalně vyjádřil jako o schopném a oddaném politikovi. V širším okruhu možných kandidátů pak zmínil i další senátory, jejichž jména však odmítl blíže specifikovat.
Trump v rozhovoru také uvedl, že očekává brzké dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, avšak zároveň naznačil, že napadená země z ozbrojeného konfliktu vyjde s pozměněnými hranicemi.
Prohlásil, že Spojené státy jsou blízko uzavření dohody, přičemž doslovně uvedl, že Ukrajina bude mít poněkud odlišný tvar. Tímto vyjádřením podpořil předpoklady o budoucích územních změnách a ústupcích v rámci připravovaného diplomatického urovnání.
Reagoval tak na otázky ohledně překážek bránících míru a na výtky, že hlavní potíž představuje postoj ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump odmítl kritiku, že by vůči Moskvě postupoval mírně, a poukázal na své dřívější kroky v oblasti mezinárodního obchodu, sankčních opatření a poskytování vojenské podpory.
Ohradil se rovněž proti obviněním, že by zmírnil restrikce týkající se ruské nafty. Vysvětlil, že jeho administrativa pouze umožnila dodávky naftových produktů pro globální trhy v místech, kde byla po komoditě poptávka, přičemž odmítl, že by tím Moskvě poskytoval jakoukoliv velkou laskavost.
Poměrně ostrá část rozhovoru se týkala obvinění z korupce a rozsáhlých podnikatelských aktivit rodiny Trumpových v oblasti kryptoměn. Prezident jakoukoliv vinu či střet zájmů odmítl s tím, že správu majetku plně svěřil Wall Street a svým synům, přičemž sám nemá o každodenních transakcích bližší povědomí.
V závěru rozhovoru prezident odmítl obavy, že by zahraniční subjekty – včetně investiční firmy spojené se Spojenými arabskými emiráty – mohly prostřednictvím rodinného byznysu ovlivňovat rozhodování Bílého domu. Podle jeho názoru čelí podobným otázkám ohledně snah o získání přízně každý americký prezident.
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí jednadvacátý klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.