Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Nová legislativa zásadně mění přístup od přísné regulace k podpoře konkurenceschopnosti, což představuje přímé uznání obav, že Evropa umělou inteligenci nadměrně svázala předpisy. Oproti tomu v oblasti kvantových technologií, kde se evropský výzkum drží na světové špičce, má být hlavní prioritou podpora trhu a průmyslové kapacity.
Kvantová výpočetní technika je považována za další průlom, který dokáže radikálně proměnit řadu odvětví od vývoje léků až po vojenský sektor, jelikož její schopnosti řešit složité úlohy násobně překonávají běžné počítače. S tím se pojí také obrovský rozměr národní bezpečnosti, neboť nové technologie mají potenciál prolomit šifrovací systémy zajišťující moderní komunikaci a bankovní služby.
Přestože se velká část výzkumu stále nachází v laboratorních podmínkách, odborníci předpokládají, že se tato nová generace počítačů během příštích pěti let stane šířeji dostupnou. Její výkon navíc ještě vzroste ve chvíli, kdy bude propojena s neustálým pokrokem v oblasti umělé inteligence. Šéf finské kvantové společnosti IQM Jan Goetz v rozhovoru uvedl, že kvantové počítače představují způsob, jak vyřešit problémy, které by běžné stroje nebyly schopny zvládnout.
Návrh zákona se silně opírá o podporu průmyslu na úrovni Evropské unie, aby se předešlo situaci, kdy národní šampióni bojují s nedostatkem financí a nedokážou se prosadit v globálním měřítku. Součástí plánu je rovněž nařízení pro vládní instituce, aby kvantové technologie nakupovaly výhradně od firem se sídlem v unii nebo od zemí, které s ní mají uzavřeno strategické partnerství.
Vysoký představitel Evropské komise redakci potvrdil, že kvantová legislativa bude zásadně odlišná od té pro umělou inteligenci, protože v tomto případě nejde o usnadnění používání softwaru, nýbrž o budování základní infrastruktury. Evropská unie totiž u umělé inteligence reagovala velmi rychle a s přípravou pravidel začala již v roce 2021, což podle kritiků vedло k situaci, kdy hlavní výzkumné laboratoře a čipy zůstávají ve Spojených státech.
Připravovaný kvantový zákon úzce kopíruje již dřívější unijní iniciativy, jakými jsou plán pro výrobu čipů Chips Act 2.0 či iniciativy Cloud and AI Development Act zaměřené na snižování technologické závislosti na Spojených státech. Zásadním úkolem pro Evropskou unii zůstává překonání dlouholetého problému, kdy se sice jedná o velmoc ve vědeckém výzkumu, ale selhává schopnost převádět patenty na komerční produkty.
Podle loňské strategické zprávy přitahuje Evropa pouhých pět procent celosvětového soukromého financování v této oblasti, přestože patří k předním tvůrcům patentů. Evropská komise proto hodlá členským státům navrhnout vytvoření takzvané Quantum Europe Framework Initiative, která by měla koordinovat úsilí napříč celým blokem a překlenout propast mezi laboratořemi a trhem.
Zástupci kvantového průmyslu jsou přesvědčeni, že globální závod je stále otevřený a potřebný kapitál zůstává na zvladatelné úrovni. Šéf francouzské společnosti Alice & Bob Théau Peronnin zdůraznil, že kvantové technologie představují obor, v němž může a měla Evropa jednoznačně udávat světový tón.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.