Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Z průzkumu vyplývá, že 55 % respondentů se domnívá, že prezident v oblasti deportací zašel příliš daleko – což je o 10 procentních bodů více než v únoru. Zejména mezi demokraty a nezávislými s demokratickým smýšlením panuje téměř jednomyslný nesouhlas – až 90 % z nich označuje Trumpovu deportační politiku za příliš přísnou. Mezi republikány je tento názor vzácnější, sdílí ho pouze 15 % dotázaných.
Další body Trumpovy imigrační agendy, jako je výstavba nových detenčních center pro až 100 000 nelegálních migrantů a navýšení rozpočtu pro imigrační úřad ICE o miliardy dolarů, také narazily na odpor. Proti těmto krokům se staví většina Američanů – 57 % nesouhlasí s budováním detenčních zařízení, 53 % se staví proti rozšíření rozpočtu.
Značný odpor panuje i vůči snahám ukončit automatické občanství pro děti narozené v USA nelegálním nebo dočasně legálním imigrantům. Tento kontroverzní návrh čeká na rozhodnutí soudů. Téměř 60 % Američanů je proti jeho zavedení.
Celkově si 46 % respondentů myslí, že Trumpova imigrační politika přispěla k bezpečnosti země, a 42 % věří, že při deportacích se vláda drží zákonů. Tato čísla zůstala stabilní oproti dubnovému průzkumu. Trumpova celková podpora v otázkách imigrace se drží kolem 40 %.
Zvláště silný nesouhlas vyvolává zaměření deportací na osoby bez trestní minulosti. Celkem 59 % Američanů nesouhlasí s tím, aby byli zatýkáni dlouhodobě usazení nelegální přistěhovalci bez záznamu v rejstříku trestů. Většina zadržených v posledních měsících přitom spadala právě do této skupiny.
Zatímco pouze čtvrtina republikánů nesouhlasí s deportacemi těchto osob, aktivní podporu jim vyjádřilo jen 47 % z nich – což je znatelně méně než 83 % celkové podpory deportací mezi republikány.
Jistá míra podpory přesto přetrvává v případě tvrdších opatření vůči imigrantům s kriminální minulostí. Američané jsou v této otázce rozděleni – 37 % by souhlasilo s tím, aby byli i američtí občané odsouzení za násilné trestné činy deportováni do ciziny, 39 % je proti. Větší podporu má návrh na odnětí občanství naturalizovaným občanům usvědčeným z vážných trestných činů – s tímto krokem souhlasí 43 % Američanů.
Naproti tomu výrazná většina – 71 % – odmítá možnost, že by Trump deportoval své hlasité kritiky, a to i tehdy, pokud žijí legálně a nejsou trestně stíháni.
Imigrace se postupně stává jedním z klíčových témat pro voliče Demokratické strany. Ačkoli celkově považuje imigraci za nejdůležitější otázku 20 % Američanů, mezi demokraty v poslední době tento podíl znatelně vzrostl. Na počátku roku dominoval zájem o toto téma spíše mezi republikány, rozdíl mezi oběma skupinami činil 26 procentních bodů. Dnes je tento rozdíl pouze desetibodový.
Veřejné protesty proti deportačním politikám Bílého domu vnímá většina dotázaných jako oprávněné – konkrétně 55 % z nich. Zároveň 47 % respondentů vyjádřilo větší obavy z toho, že vláda zasáhne proti demonstrantům příliš tvrdě, než z možného násilí ze strany protestujících.
Podpora protestů je zvláště silná mezi demokratickými voliči (78 %), mladými do 35 let (63 %) a lidmi jiné než bílé pleti (59 %). Většina Američanů – 59 % – se také staví proti tomu, aby Trump nasadil Národní gardu proti demonstracím, pokud s tím nesouhlasí guvernér daného státu.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.