Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Z průzkumu vyplývá, že 55 % respondentů se domnívá, že prezident v oblasti deportací zašel příliš daleko – což je o 10 procentních bodů více než v únoru. Zejména mezi demokraty a nezávislými s demokratickým smýšlením panuje téměř jednomyslný nesouhlas – až 90 % z nich označuje Trumpovu deportační politiku za příliš přísnou. Mezi republikány je tento názor vzácnější, sdílí ho pouze 15 % dotázaných.
Další body Trumpovy imigrační agendy, jako je výstavba nových detenčních center pro až 100 000 nelegálních migrantů a navýšení rozpočtu pro imigrační úřad ICE o miliardy dolarů, také narazily na odpor. Proti těmto krokům se staví většina Američanů – 57 % nesouhlasí s budováním detenčních zařízení, 53 % se staví proti rozšíření rozpočtu.
Značný odpor panuje i vůči snahám ukončit automatické občanství pro děti narozené v USA nelegálním nebo dočasně legálním imigrantům. Tento kontroverzní návrh čeká na rozhodnutí soudů. Téměř 60 % Američanů je proti jeho zavedení.
Celkově si 46 % respondentů myslí, že Trumpova imigrační politika přispěla k bezpečnosti země, a 42 % věří, že při deportacích se vláda drží zákonů. Tato čísla zůstala stabilní oproti dubnovému průzkumu. Trumpova celková podpora v otázkách imigrace se drží kolem 40 %.
Zvláště silný nesouhlas vyvolává zaměření deportací na osoby bez trestní minulosti. Celkem 59 % Američanů nesouhlasí s tím, aby byli zatýkáni dlouhodobě usazení nelegální přistěhovalci bez záznamu v rejstříku trestů. Většina zadržených v posledních měsících přitom spadala právě do této skupiny.
Zatímco pouze čtvrtina republikánů nesouhlasí s deportacemi těchto osob, aktivní podporu jim vyjádřilo jen 47 % z nich – což je znatelně méně než 83 % celkové podpory deportací mezi republikány.
Jistá míra podpory přesto přetrvává v případě tvrdších opatření vůči imigrantům s kriminální minulostí. Američané jsou v této otázce rozděleni – 37 % by souhlasilo s tím, aby byli i američtí občané odsouzení za násilné trestné činy deportováni do ciziny, 39 % je proti. Větší podporu má návrh na odnětí občanství naturalizovaným občanům usvědčeným z vážných trestných činů – s tímto krokem souhlasí 43 % Američanů.
Naproti tomu výrazná většina – 71 % – odmítá možnost, že by Trump deportoval své hlasité kritiky, a to i tehdy, pokud žijí legálně a nejsou trestně stíháni.
Imigrace se postupně stává jedním z klíčových témat pro voliče Demokratické strany. Ačkoli celkově považuje imigraci za nejdůležitější otázku 20 % Američanů, mezi demokraty v poslední době tento podíl znatelně vzrostl. Na počátku roku dominoval zájem o toto téma spíše mezi republikány, rozdíl mezi oběma skupinami činil 26 procentních bodů. Dnes je tento rozdíl pouze desetibodový.
Veřejné protesty proti deportačním politikám Bílého domu vnímá většina dotázaných jako oprávněné – konkrétně 55 % z nich. Zároveň 47 % respondentů vyjádřilo větší obavy z toho, že vláda zasáhne proti demonstrantům příliš tvrdě, než z možného násilí ze strany protestujících.
Podpora protestů je zvláště silná mezi demokratickými voliči (78 %), mladými do 35 let (63 %) a lidmi jiné než bílé pleti (59 %). Většina Američanů – 59 % – se také staví proti tomu, aby Trump nasadil Národní gardu proti demonstracím, pokud s tím nesouhlasí guvernér daného státu.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.