Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Z průzkumu vyplývá, že 55 % respondentů se domnívá, že prezident v oblasti deportací zašel příliš daleko – což je o 10 procentních bodů více než v únoru. Zejména mezi demokraty a nezávislými s demokratickým smýšlením panuje téměř jednomyslný nesouhlas – až 90 % z nich označuje Trumpovu deportační politiku za příliš přísnou. Mezi republikány je tento názor vzácnější, sdílí ho pouze 15 % dotázaných.
Další body Trumpovy imigrační agendy, jako je výstavba nových detenčních center pro až 100 000 nelegálních migrantů a navýšení rozpočtu pro imigrační úřad ICE o miliardy dolarů, také narazily na odpor. Proti těmto krokům se staví většina Američanů – 57 % nesouhlasí s budováním detenčních zařízení, 53 % se staví proti rozšíření rozpočtu.
Značný odpor panuje i vůči snahám ukončit automatické občanství pro děti narozené v USA nelegálním nebo dočasně legálním imigrantům. Tento kontroverzní návrh čeká na rozhodnutí soudů. Téměř 60 % Američanů je proti jeho zavedení.
Celkově si 46 % respondentů myslí, že Trumpova imigrační politika přispěla k bezpečnosti země, a 42 % věří, že při deportacích se vláda drží zákonů. Tato čísla zůstala stabilní oproti dubnovému průzkumu. Trumpova celková podpora v otázkách imigrace se drží kolem 40 %.
Zvláště silný nesouhlas vyvolává zaměření deportací na osoby bez trestní minulosti. Celkem 59 % Američanů nesouhlasí s tím, aby byli zatýkáni dlouhodobě usazení nelegální přistěhovalci bez záznamu v rejstříku trestů. Většina zadržených v posledních měsících přitom spadala právě do této skupiny.
Zatímco pouze čtvrtina republikánů nesouhlasí s deportacemi těchto osob, aktivní podporu jim vyjádřilo jen 47 % z nich – což je znatelně méně než 83 % celkové podpory deportací mezi republikány.
Jistá míra podpory přesto přetrvává v případě tvrdších opatření vůči imigrantům s kriminální minulostí. Američané jsou v této otázce rozděleni – 37 % by souhlasilo s tím, aby byli i američtí občané odsouzení za násilné trestné činy deportováni do ciziny, 39 % je proti. Větší podporu má návrh na odnětí občanství naturalizovaným občanům usvědčeným z vážných trestných činů – s tímto krokem souhlasí 43 % Američanů.
Naproti tomu výrazná většina – 71 % – odmítá možnost, že by Trump deportoval své hlasité kritiky, a to i tehdy, pokud žijí legálně a nejsou trestně stíháni.
Imigrace se postupně stává jedním z klíčových témat pro voliče Demokratické strany. Ačkoli celkově považuje imigraci za nejdůležitější otázku 20 % Američanů, mezi demokraty v poslední době tento podíl znatelně vzrostl. Na počátku roku dominoval zájem o toto téma spíše mezi republikány, rozdíl mezi oběma skupinami činil 26 procentních bodů. Dnes je tento rozdíl pouze desetibodový.
Veřejné protesty proti deportačním politikám Bílého domu vnímá většina dotázaných jako oprávněné – konkrétně 55 % z nich. Zároveň 47 % respondentů vyjádřilo větší obavy z toho, že vláda zasáhne proti demonstrantům příliš tvrdě, než z možného násilí ze strany protestujících.
Podpora protestů je zvláště silná mezi demokratickými voliči (78 %), mladými do 35 let (63 %) a lidmi jiné než bílé pleti (59 %). Většina Američanů – 59 % – se také staví proti tomu, aby Trump nasadil Národní gardu proti demonstracím, pokud s tím nesouhlasí guvernér daného státu.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.