Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Z průzkumu vyplývá, že 55 % respondentů se domnívá, že prezident v oblasti deportací zašel příliš daleko – což je o 10 procentních bodů více než v únoru. Zejména mezi demokraty a nezávislými s demokratickým smýšlením panuje téměř jednomyslný nesouhlas – až 90 % z nich označuje Trumpovu deportační politiku za příliš přísnou. Mezi republikány je tento názor vzácnější, sdílí ho pouze 15 % dotázaných.
Další body Trumpovy imigrační agendy, jako je výstavba nových detenčních center pro až 100 000 nelegálních migrantů a navýšení rozpočtu pro imigrační úřad ICE o miliardy dolarů, také narazily na odpor. Proti těmto krokům se staví většina Američanů – 57 % nesouhlasí s budováním detenčních zařízení, 53 % se staví proti rozšíření rozpočtu.
Značný odpor panuje i vůči snahám ukončit automatické občanství pro děti narozené v USA nelegálním nebo dočasně legálním imigrantům. Tento kontroverzní návrh čeká na rozhodnutí soudů. Téměř 60 % Američanů je proti jeho zavedení.
Celkově si 46 % respondentů myslí, že Trumpova imigrační politika přispěla k bezpečnosti země, a 42 % věří, že při deportacích se vláda drží zákonů. Tato čísla zůstala stabilní oproti dubnovému průzkumu. Trumpova celková podpora v otázkách imigrace se drží kolem 40 %.
Zvláště silný nesouhlas vyvolává zaměření deportací na osoby bez trestní minulosti. Celkem 59 % Američanů nesouhlasí s tím, aby byli zatýkáni dlouhodobě usazení nelegální přistěhovalci bez záznamu v rejstříku trestů. Většina zadržených v posledních měsících přitom spadala právě do této skupiny.
Zatímco pouze čtvrtina republikánů nesouhlasí s deportacemi těchto osob, aktivní podporu jim vyjádřilo jen 47 % z nich – což je znatelně méně než 83 % celkové podpory deportací mezi republikány.
Jistá míra podpory přesto přetrvává v případě tvrdších opatření vůči imigrantům s kriminální minulostí. Američané jsou v této otázce rozděleni – 37 % by souhlasilo s tím, aby byli i američtí občané odsouzení za násilné trestné činy deportováni do ciziny, 39 % je proti. Větší podporu má návrh na odnětí občanství naturalizovaným občanům usvědčeným z vážných trestných činů – s tímto krokem souhlasí 43 % Američanů.
Naproti tomu výrazná většina – 71 % – odmítá možnost, že by Trump deportoval své hlasité kritiky, a to i tehdy, pokud žijí legálně a nejsou trestně stíháni.
Imigrace se postupně stává jedním z klíčových témat pro voliče Demokratické strany. Ačkoli celkově považuje imigraci za nejdůležitější otázku 20 % Američanů, mezi demokraty v poslední době tento podíl znatelně vzrostl. Na počátku roku dominoval zájem o toto téma spíše mezi republikány, rozdíl mezi oběma skupinami činil 26 procentních bodů. Dnes je tento rozdíl pouze desetibodový.
Veřejné protesty proti deportačním politikám Bílého domu vnímá většina dotázaných jako oprávněné – konkrétně 55 % z nich. Zároveň 47 % respondentů vyjádřilo větší obavy z toho, že vláda zasáhne proti demonstrantům příliš tvrdě, než z možného násilí ze strany protestujících.
Podpora protestů je zvláště silná mezi demokratickými voliči (78 %), mladými do 35 let (63 %) a lidmi jiné než bílé pleti (59 %). Většina Američanů – 59 % – se také staví proti tomu, aby Trump nasadil Národní gardu proti demonstracím, pokud s tím nesouhlasí guvernér daného státu.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.