Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Z průzkumu vyplývá, že 55 % respondentů se domnívá, že prezident v oblasti deportací zašel příliš daleko – což je o 10 procentních bodů více než v únoru. Zejména mezi demokraty a nezávislými s demokratickým smýšlením panuje téměř jednomyslný nesouhlas – až 90 % z nich označuje Trumpovu deportační politiku za příliš přísnou. Mezi republikány je tento názor vzácnější, sdílí ho pouze 15 % dotázaných.
Další body Trumpovy imigrační agendy, jako je výstavba nových detenčních center pro až 100 000 nelegálních migrantů a navýšení rozpočtu pro imigrační úřad ICE o miliardy dolarů, také narazily na odpor. Proti těmto krokům se staví většina Američanů – 57 % nesouhlasí s budováním detenčních zařízení, 53 % se staví proti rozšíření rozpočtu.
Značný odpor panuje i vůči snahám ukončit automatické občanství pro děti narozené v USA nelegálním nebo dočasně legálním imigrantům. Tento kontroverzní návrh čeká na rozhodnutí soudů. Téměř 60 % Američanů je proti jeho zavedení.
Celkově si 46 % respondentů myslí, že Trumpova imigrační politika přispěla k bezpečnosti země, a 42 % věří, že při deportacích se vláda drží zákonů. Tato čísla zůstala stabilní oproti dubnovému průzkumu. Trumpova celková podpora v otázkách imigrace se drží kolem 40 %.
Zvláště silný nesouhlas vyvolává zaměření deportací na osoby bez trestní minulosti. Celkem 59 % Američanů nesouhlasí s tím, aby byli zatýkáni dlouhodobě usazení nelegální přistěhovalci bez záznamu v rejstříku trestů. Většina zadržených v posledních měsících přitom spadala právě do této skupiny.
Zatímco pouze čtvrtina republikánů nesouhlasí s deportacemi těchto osob, aktivní podporu jim vyjádřilo jen 47 % z nich – což je znatelně méně než 83 % celkové podpory deportací mezi republikány.
Jistá míra podpory přesto přetrvává v případě tvrdších opatření vůči imigrantům s kriminální minulostí. Američané jsou v této otázce rozděleni – 37 % by souhlasilo s tím, aby byli i američtí občané odsouzení za násilné trestné činy deportováni do ciziny, 39 % je proti. Větší podporu má návrh na odnětí občanství naturalizovaným občanům usvědčeným z vážných trestných činů – s tímto krokem souhlasí 43 % Američanů.
Naproti tomu výrazná většina – 71 % – odmítá možnost, že by Trump deportoval své hlasité kritiky, a to i tehdy, pokud žijí legálně a nejsou trestně stíháni.
Imigrace se postupně stává jedním z klíčových témat pro voliče Demokratické strany. Ačkoli celkově považuje imigraci za nejdůležitější otázku 20 % Američanů, mezi demokraty v poslední době tento podíl znatelně vzrostl. Na počátku roku dominoval zájem o toto téma spíše mezi republikány, rozdíl mezi oběma skupinami činil 26 procentních bodů. Dnes je tento rozdíl pouze desetibodový.
Veřejné protesty proti deportačním politikám Bílého domu vnímá většina dotázaných jako oprávněné – konkrétně 55 % z nich. Zároveň 47 % respondentů vyjádřilo větší obavy z toho, že vláda zasáhne proti demonstrantům příliš tvrdě, než z možného násilí ze strany protestujících.
Podpora protestů je zvláště silná mezi demokratickými voliči (78 %), mladými do 35 let (63 %) a lidmi jiné než bílé pleti (59 %). Většina Američanů – 59 % – se také staví proti tomu, aby Trump nasadil Národní gardu proti demonstracím, pokud s tím nesouhlasí guvernér daného státu.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.