Trump podle expertů podporuje špatnou stranu. Magyar je pro něj výhodnější než Orbán

Péter Magyar
Péter Magyar, foto: Facebook Péter Magyar
Klára Marková 10. dubna 2026 09:35
Sdílej:

Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.

Orbánova „neliberální demokracie“ je pro Trumpovo okolí vzorem, který by rádi viděli napříč celým kontinentem. Maďarský premiér se stylizuje do role ochránce křesťanské Evropy před progresivním sekularismem a soustavně blokuje rozhodnutí Bruselu. Washington mu za tuto loajalitu k národním zájmům udělil výjimky ze sankcí na ruskou ropu a udělal z Budapešti místo pro jednání mezi USA a Ruskem.

Realita Orbánovy suverenity je však podle kritiků pochybná, neboť jeho moc vychází spíše ze schopnosti ochromovat Evropu zevnitř než ze skutečné síly Maďarska. Zatímco před válkou Maďarsko dováželo z Ruska 61 % ropy, dnes je to už 93 %, což představuje jednu z nejvyšších závislostí v Evropě. Maďarsko se navíc v indexech korupce propadlo na nejhorší příčku v Evropské unii a premiérovo právo veta v Bruselu často slouží spíše zájmům Kremlu než maďarskému lidu.

Péter Magyar, bývalý zasvěcenec vládní strany Fidesz, nyní útočí na Orbána právě z pozic nacionalismu a suverenity. Magyar není bruselským byrokratem, ale středopravicovým konzervativcem, který patří k Evropské lidové straně podobně jako německý kancléř Friedrich Merz. Jeho vzestup odráží skutečnou nespokojenost Maďarů s ekonomickou stagnací, vysokou inflací a izolací země na mezinárodní scéně.

Ekonomické výsledky Maďarska jsou v současnosti slabší než u většiny států, které do EU vstoupily v roce 2004, včetně Rumunska či Polska. Magyar tvrdí, že klíčem k obnově je normalizace vztahů s Unií, která by odblokovala miliardy eur z unijních fondů. Voliči si jej nevybírají proto, že by byl probruselský, ale proto, že Orbánův model přinesl stagnaci a kleptokracii.

V oblasti zahraniční politiky chce Magyar obnovit spojenectví v rámci Visegrádské čtyřky, které Orbánův postoj k Rusku rozbil. Spolupráce s Polskem, Českem a Slovenskem na základě sdílených křesťansko-konzervativních tradic a pragmatického spojenectví v rámci NATO by mohla vytvořit silný regionální blok. Ten by mohl být pro USA mnohem stabilnějším partnerem než izolované Maďarsko.

Paradoxem je, že pokud Orbán znovu zvítězí, může to vést k ještě větší centralizaci Evropské unie. Brusel se totiž učí vyvíjet mechanismy, jak národní veta obcházet, což by v důsledku mohlo vlastenecké a suverénní modely vládnutí z rozhodovacích procesů zcela vytlačit. Magyarovo vítězství by naopak umožnilo existenci nacionalistických alternativ, které fungují uvnitř unijních struktur, nikoli proti nim.

Strategickou chybou politiky MAGA je přesvědčení, že slabá a rozdělená Evropa slouží americkým zájmům. Ve skutečnosti USA potřebují silného partnera, který by dokázal zadržovat Rusko, aby se Washington mohl plně soustředit na oblast Pacifiku a Čínu. Orbán tento proces brzdí tím, že narušuje koordinaci obrany a blokuje energetickou nezávislost Evropy na Rusku.

Maďarsko si v nadcházejících volbách vybírá mezi lídrem, který oslabuje Evropu ve prospěch Moskvy, a vyzyvatelem, který chce posílit partnerství se Západem. Magyar nabízí cestu k silné a soběstačné Evropě, která by rostla společně s Washingtonem. Takový vývoj by Maďarsku umožnil vymanit se z ruského vlivu a znovu vybudovat funkční konzervativní alianci ve střední Evropě.

Případné vítězství Pétera Magyara by tak paradoxně mohlo Trumpovi přinést přesně to, o čem mluví: silnou alianci suverénních států schopnou nést vlastní náklady na obranu. Zatímco Orbánovo setrvání u moci prohlubuje závislost na Rusku a nahrává federalizaci Bruselu, Magyarova cesta slibuje reformu populismu směrem ke skutečné akceschopnosti a národní prosperitě.

Stalo se