Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Orbánova „neliberální demokracie“ je pro Trumpovo okolí vzorem, který by rádi viděli napříč celým kontinentem. Maďarský premiér se stylizuje do role ochránce křesťanské Evropy před progresivním sekularismem a soustavně blokuje rozhodnutí Bruselu. Washington mu za tuto loajalitu k národním zájmům udělil výjimky ze sankcí na ruskou ropu a udělal z Budapešti místo pro jednání mezi USA a Ruskem.
Realita Orbánovy suverenity je však podle kritiků pochybná, neboť jeho moc vychází spíše ze schopnosti ochromovat Evropu zevnitř než ze skutečné síly Maďarska. Zatímco před válkou Maďarsko dováželo z Ruska 61 % ropy, dnes je to už 93 %, což představuje jednu z nejvyšších závislostí v Evropě. Maďarsko se navíc v indexech korupce propadlo na nejhorší příčku v Evropské unii a premiérovo právo veta v Bruselu často slouží spíše zájmům Kremlu než maďarskému lidu.
Péter Magyar, bývalý zasvěcenec vládní strany Fidesz, nyní útočí na Orbána právě z pozic nacionalismu a suverenity. Magyar není bruselským byrokratem, ale středopravicovým konzervativcem, který patří k Evropské lidové straně podobně jako německý kancléř Friedrich Merz. Jeho vzestup odráží skutečnou nespokojenost Maďarů s ekonomickou stagnací, vysokou inflací a izolací země na mezinárodní scéně.
Ekonomické výsledky Maďarska jsou v současnosti slabší než u většiny států, které do EU vstoupily v roce 2004, včetně Rumunska či Polska. Magyar tvrdí, že klíčem k obnově je normalizace vztahů s Unií, která by odblokovala miliardy eur z unijních fondů. Voliči si jej nevybírají proto, že by byl probruselský, ale proto, že Orbánův model přinesl stagnaci a kleptokracii.
V oblasti zahraniční politiky chce Magyar obnovit spojenectví v rámci Visegrádské čtyřky, které Orbánův postoj k Rusku rozbil. Spolupráce s Polskem, Českem a Slovenskem na základě sdílených křesťansko-konzervativních tradic a pragmatického spojenectví v rámci NATO by mohla vytvořit silný regionální blok. Ten by mohl být pro USA mnohem stabilnějším partnerem než izolované Maďarsko.
Paradoxem je, že pokud Orbán znovu zvítězí, může to vést k ještě větší centralizaci Evropské unie. Brusel se totiž učí vyvíjet mechanismy, jak národní veta obcházet, což by v důsledku mohlo vlastenecké a suverénní modely vládnutí z rozhodovacích procesů zcela vytlačit. Magyarovo vítězství by naopak umožnilo existenci nacionalistických alternativ, které fungují uvnitř unijních struktur, nikoli proti nim.
Strategickou chybou politiky MAGA je přesvědčení, že slabá a rozdělená Evropa slouží americkým zájmům. Ve skutečnosti USA potřebují silného partnera, který by dokázal zadržovat Rusko, aby se Washington mohl plně soustředit na oblast Pacifiku a Čínu. Orbán tento proces brzdí tím, že narušuje koordinaci obrany a blokuje energetickou nezávislost Evropy na Rusku.
Maďarsko si v nadcházejících volbách vybírá mezi lídrem, který oslabuje Evropu ve prospěch Moskvy, a vyzyvatelem, který chce posílit partnerství se Západem. Magyar nabízí cestu k silné a soběstačné Evropě, která by rostla společně s Washingtonem. Takový vývoj by Maďarsku umožnil vymanit se z ruského vlivu a znovu vybudovat funkční konzervativní alianci ve střední Evropě.
Případné vítězství Pétera Magyara by tak paradoxně mohlo Trumpovi přinést přesně to, o čem mluví: silnou alianci suverénních států schopnou nést vlastní náklady na obranu. Zatímco Orbánovo setrvání u moci prohlubuje závislost na Rusku a nahrává federalizaci Bruselu, Magyarova cesta slibuje reformu populismu směrem ke skutečné akceschopnosti a národní prosperitě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.