Prezident Donald Trump čelí nové vlně kritiky poté, co se ukázalo, že jeho zvláštní vyslanec pro ukončení války na Ukrajině Steve Witkoff při třech vysoce důležitých schůzkách s Vladimirem Putinem nepoužil vlastního tlumočníka, ale spoléhal se výhradně na překladatele poskytnuté Kremlem. O jednáních informoval server NBC News s odvoláním na americké a západní úředníky obeznámené s průběhem rozhovorů.
Witkoff, bývalý realitní magnát a obchodník s kryptoměnami, se s ruským prezidentem setkal 11. února v Moskvě, 13. března a naposledy 11. dubna v Petrohradě. Ani v jednom případě s sebou neměl vlastního jazykového experta, a přestože neovládá ruštinu, přenechal veškerý překlad ruské straně. „Jestli mezi sebou Putin a jeho lidé mluvili rusky, Witkoff nemohl vědět, co přesně si říkají,“ uvedl jeden ze západních úředníků.
Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul označil toto rozhodnutí za „velmi špatný nápad“, který vyslance Trumpovy administrativy dostal do zásadní nevýhody. Podle McFaula je naprosto běžné, že rozdíly mezi překladem amerických a ruských tlumočníků bývají výrazné, a jen vlastní tým může zajistit přesný záznam rozhovorů a vytvořit oficiální přepis, tzv. „memcon“.
Na poslední schůzce s Putinem 25. dubna, kde se objevili i poradce Kremlu Jurij Ušakov a zvláštní zmocněnec pro investice Kirill Dmitrijev, dorazil Witkoff do místnosti sám a jen letmo potvrdil přítomnost neidentifikované ženy na své straně stolu slovy: „Tlumočnice? Z ambasády? Dobře.“ Bílý dům odmítl sdělit její totožnost, stejně jako Witkoffův tým či ministerstvo zahraničí.
Bez vlastního tlumočníka podle expertů chybí americké vládě i důkladné zápisy z jednání, což komplikuje další kroky například ministru zahraničí Marcu Rubiovi nebo vyslanci pro Ukrajinu Keithu Kelloggovi. „Jak má Kellogg vědět, na čem se Witkoff s Putinem dohodl, když nemá přepis?“ ptá se McFaul.
Další kritiku vyvolává i fakt, že letoun, kterým Witkoff cestuje na jednání do Ruska, není vybaven zabezpečeným vládním komunikačním systémem. Podle dvou západních představitelů ale alespoň využívá chráněný telefon při hovorech na americké ambasádě před odletem.
Navzdory opakovaným cestám se Witkoffovi zatím nepodařilo dosáhnout konkrétního pokroku ze strany Ruska. Návrh na případné setkání Donalda Trumpa s Putinem při příští cestě do Saúdské Arábie byl zamítnut, protože Moskva nevykázala žádné kroky k příměří. Putin naopak zopakoval své „maximalistické požadavky“, mezi které patří mimo jiné odstoupení Ukrajiny z čtyř okupovaných oblastí a garance, že se nikdy nepřipojí k NATO.
Zatímco Rusko dál trvá na svých podmínkách, Ukrajina podle bývalého amerického velvyslance v Kyjevě Williama Taylora přijala návrh USA na příměří včetně zastavení bojů ve vzduchu, na zemi i na moři. Vznikl i návrhový dokument obsahující 22 bodů, mezi nimi i 30denní klid zbraní a podmínky přijaté i ze strany evropských partnerů. Jedním z ústupků je i to, že USA nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO.
„Pokud Putin hledá cestu ven, tady ji má,“ uvedl jeden ze západních úředníků. Witkoff má nyní za úkol celý plán ruskému prezidentovi představit.
V mezičase Bílý dům podepsal s Ukrajinou ekonomickou dohodu, která USA zajišťuje přístup k jejím kritickým surovinám. To zatím působí jako jediný hmatatelný výsledek vyjednávání, zatímco Witkoffovo zvláštní postavení, absence diplomatického zázemí a kontroverzní spolupráce s Kremlem nadále vzbuzují pochybnosti doma i v zahraničí.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
