Prezident Donald Trump čelí nové vlně kritiky poté, co se ukázalo, že jeho zvláštní vyslanec pro ukončení války na Ukrajině Steve Witkoff při třech vysoce důležitých schůzkách s Vladimirem Putinem nepoužil vlastního tlumočníka, ale spoléhal se výhradně na překladatele poskytnuté Kremlem. O jednáních informoval server NBC News s odvoláním na americké a západní úředníky obeznámené s průběhem rozhovorů.
Witkoff, bývalý realitní magnát a obchodník s kryptoměnami, se s ruským prezidentem setkal 11. února v Moskvě, 13. března a naposledy 11. dubna v Petrohradě. Ani v jednom případě s sebou neměl vlastního jazykového experta, a přestože neovládá ruštinu, přenechal veškerý překlad ruské straně. „Jestli mezi sebou Putin a jeho lidé mluvili rusky, Witkoff nemohl vědět, co přesně si říkají,“ uvedl jeden ze západních úředníků.
Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul označil toto rozhodnutí za „velmi špatný nápad“, který vyslance Trumpovy administrativy dostal do zásadní nevýhody. Podle McFaula je naprosto běžné, že rozdíly mezi překladem amerických a ruských tlumočníků bývají výrazné, a jen vlastní tým může zajistit přesný záznam rozhovorů a vytvořit oficiální přepis, tzv. „memcon“.
Na poslední schůzce s Putinem 25. dubna, kde se objevili i poradce Kremlu Jurij Ušakov a zvláštní zmocněnec pro investice Kirill Dmitrijev, dorazil Witkoff do místnosti sám a jen letmo potvrdil přítomnost neidentifikované ženy na své straně stolu slovy: „Tlumočnice? Z ambasády? Dobře.“ Bílý dům odmítl sdělit její totožnost, stejně jako Witkoffův tým či ministerstvo zahraničí.
Bez vlastního tlumočníka podle expertů chybí americké vládě i důkladné zápisy z jednání, což komplikuje další kroky například ministru zahraničí Marcu Rubiovi nebo vyslanci pro Ukrajinu Keithu Kelloggovi. „Jak má Kellogg vědět, na čem se Witkoff s Putinem dohodl, když nemá přepis?“ ptá se McFaul.
Další kritiku vyvolává i fakt, že letoun, kterým Witkoff cestuje na jednání do Ruska, není vybaven zabezpečeným vládním komunikačním systémem. Podle dvou západních představitelů ale alespoň využívá chráněný telefon při hovorech na americké ambasádě před odletem.
Navzdory opakovaným cestám se Witkoffovi zatím nepodařilo dosáhnout konkrétního pokroku ze strany Ruska. Návrh na případné setkání Donalda Trumpa s Putinem při příští cestě do Saúdské Arábie byl zamítnut, protože Moskva nevykázala žádné kroky k příměří. Putin naopak zopakoval své „maximalistické požadavky“, mezi které patří mimo jiné odstoupení Ukrajiny z čtyř okupovaných oblastí a garance, že se nikdy nepřipojí k NATO.
Zatímco Rusko dál trvá na svých podmínkách, Ukrajina podle bývalého amerického velvyslance v Kyjevě Williama Taylora přijala návrh USA na příměří včetně zastavení bojů ve vzduchu, na zemi i na moři. Vznikl i návrhový dokument obsahující 22 bodů, mezi nimi i 30denní klid zbraní a podmínky přijaté i ze strany evropských partnerů. Jedním z ústupků je i to, že USA nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO.
„Pokud Putin hledá cestu ven, tady ji má,“ uvedl jeden ze západních úředníků. Witkoff má nyní za úkol celý plán ruskému prezidentovi představit.
V mezičase Bílý dům podepsal s Ukrajinou ekonomickou dohodu, která USA zajišťuje přístup k jejím kritickým surovinám. To zatím působí jako jediný hmatatelný výsledek vyjednávání, zatímco Witkoffovo zvláštní postavení, absence diplomatického zázemí a kontroverzní spolupráce s Kremlem nadále vzbuzují pochybnosti doma i v zahraničí.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
