Prezident Donald Trump čelí nové vlně kritiky poté, co se ukázalo, že jeho zvláštní vyslanec pro ukončení války na Ukrajině Steve Witkoff při třech vysoce důležitých schůzkách s Vladimirem Putinem nepoužil vlastního tlumočníka, ale spoléhal se výhradně na překladatele poskytnuté Kremlem. O jednáních informoval server NBC News s odvoláním na americké a západní úředníky obeznámené s průběhem rozhovorů.
Witkoff, bývalý realitní magnát a obchodník s kryptoměnami, se s ruským prezidentem setkal 11. února v Moskvě, 13. března a naposledy 11. dubna v Petrohradě. Ani v jednom případě s sebou neměl vlastního jazykového experta, a přestože neovládá ruštinu, přenechal veškerý překlad ruské straně. „Jestli mezi sebou Putin a jeho lidé mluvili rusky, Witkoff nemohl vědět, co přesně si říkají,“ uvedl jeden ze západních úředníků.
Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul označil toto rozhodnutí za „velmi špatný nápad“, který vyslance Trumpovy administrativy dostal do zásadní nevýhody. Podle McFaula je naprosto běžné, že rozdíly mezi překladem amerických a ruských tlumočníků bývají výrazné, a jen vlastní tým může zajistit přesný záznam rozhovorů a vytvořit oficiální přepis, tzv. „memcon“.
Na poslední schůzce s Putinem 25. dubna, kde se objevili i poradce Kremlu Jurij Ušakov a zvláštní zmocněnec pro investice Kirill Dmitrijev, dorazil Witkoff do místnosti sám a jen letmo potvrdil přítomnost neidentifikované ženy na své straně stolu slovy: „Tlumočnice? Z ambasády? Dobře.“ Bílý dům odmítl sdělit její totožnost, stejně jako Witkoffův tým či ministerstvo zahraničí.
Bez vlastního tlumočníka podle expertů chybí americké vládě i důkladné zápisy z jednání, což komplikuje další kroky například ministru zahraničí Marcu Rubiovi nebo vyslanci pro Ukrajinu Keithu Kelloggovi. „Jak má Kellogg vědět, na čem se Witkoff s Putinem dohodl, když nemá přepis?“ ptá se McFaul.
Další kritiku vyvolává i fakt, že letoun, kterým Witkoff cestuje na jednání do Ruska, není vybaven zabezpečeným vládním komunikačním systémem. Podle dvou západních představitelů ale alespoň využívá chráněný telefon při hovorech na americké ambasádě před odletem.
Navzdory opakovaným cestám se Witkoffovi zatím nepodařilo dosáhnout konkrétního pokroku ze strany Ruska. Návrh na případné setkání Donalda Trumpa s Putinem při příští cestě do Saúdské Arábie byl zamítnut, protože Moskva nevykázala žádné kroky k příměří. Putin naopak zopakoval své „maximalistické požadavky“, mezi které patří mimo jiné odstoupení Ukrajiny z čtyř okupovaných oblastí a garance, že se nikdy nepřipojí k NATO.
Zatímco Rusko dál trvá na svých podmínkách, Ukrajina podle bývalého amerického velvyslance v Kyjevě Williama Taylora přijala návrh USA na příměří včetně zastavení bojů ve vzduchu, na zemi i na moři. Vznikl i návrhový dokument obsahující 22 bodů, mezi nimi i 30denní klid zbraní a podmínky přijaté i ze strany evropských partnerů. Jedním z ústupků je i to, že USA nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO.
„Pokud Putin hledá cestu ven, tady ji má,“ uvedl jeden ze západních úředníků. Witkoff má nyní za úkol celý plán ruskému prezidentovi představit.
V mezičase Bílý dům podepsal s Ukrajinou ekonomickou dohodu, která USA zajišťuje přístup k jejím kritickým surovinám. To zatím působí jako jediný hmatatelný výsledek vyjednávání, zatímco Witkoffovo zvláštní postavení, absence diplomatického zázemí a kontroverzní spolupráce s Kremlem nadále vzbuzují pochybnosti doma i v zahraničí.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
