Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
Český šoubyznys se připravuje na jedno velké dubnové jubileum. Lucie Bílá oslaví kulaté 60. narozeniny, přípravy už jsou v plném proudu. Například vznikají speciální známky. Do oběhu se dostanou příští týden.
Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi.
StarDance nezastavila odhalování soutěžících, ačkoliv dobře věděla, že dnešní pátek je sváteční. Televizní diváci se mohou těšit na ženu, která se opravdu ničeho nezalekne. O koho jde?
Motoristé opět ukázali, co jsou zač. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se rozhodl pomstít svému předchůdci Martinu Baxovi za některá kritická vyjádření. Svými slovy ho "vyřešil" tím způsobem, že jej odvolal ze správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Helena Vondráčková je jako jedna z dlouhodobě nejpopulárnějších zpěvaček populární ve všech koutech České republiky. Hrdě se ale hlásí k jedné konkrétní oblasti, kde vyrůstala. Jsou to východní Čechy.