Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
Americký prezident Donald Trump si nebral servítky a ostře se opřel do herce George Clooneyho a jeho manželky, právničky Amaly Clooney. Reagoval tak na zprávu, že manželský pár i se svými dětmi získal francouzské občanství. Francouzské úřady jim pasy udělily ve zrychleném řízení už 26. prosince, přičemž ministr zahraničí Jean-Noël Barrot tento krok podpořil s odkazem na jejich rozsáhlou filantropickou činnost.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.