Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.