Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.
V prosincovém projevu z Bílého domu Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa přinesla za uplynulých 11 měsíců více pozitivních změn než kterákoli jiná vláda v historii USA. Druhé funkční období devětasedmdesátiletého prezidenta je však v mnoha ohledech neobvyklé a provázejí ho množící se otázky ohledně jeho duševní i fyzické kondice. Během roku 2025 se totiž podle webu The Guardian opakovaně dopouštěl nevyzpytatelného a zmateného jednání, které plní titulky novin.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.
Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.