Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
