Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon, který měl původně chránit zemědělce, ale nakonec rozšířil cla na zboží z celé řady odvětví. Reakce obchodních partnerů na sebe nenechala dlouho čekat – následovaly odvetné celní bariéry, bojkoty a omezení dovozu z USA. Výsledkem bylo zhroucení obchodních toků. Podle dat Kielského institutu klesl americký vývoz do zemí, které reagovaly protiopatřeními, až o třetinu. Dokonce i tam, kde k odvetě pouze hrozili, se propadl o více než pětinu.
Obzvlášť tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly – automobily a zemědělské produkty. Země začaly navíc opouštět zlatý standard a devalvovat své měny, čímž spustily globální měnovou válku. Během několika let devalvovalo své měny přes 70 států, což dále podlomilo mezinárodní obchod.
Současný přístup americké administrativy připomíná právě tuto éru. Trump opakovaně prohlásil, že "obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají". Jenže přesný opak ukazuje historie i data. Autoři studie z Kielského institutu bijí na poplach – obchodní válka z roku 1930 nepoškodila jen USA, ale celý svět.
Kielský institut opírá svá zjištění o analýzu zahrnující více než 108 tisíc záznamů o bilaterálním obchodu téměř stovky zemí v období 1925–1938. Tato data mimo jiné ukazují, že i měnové intervence mají destruktivní dopad – země, která devalvovala měnu, často čelila následnému propadu obchodu přesahujícímu 20 %.
Trumpovo koketování s oslabováním dolaru tak podle odborníků představuje další varovný signál. Pokud by se situace dále vyhrotila, mohly by i jiné země sáhnout ke kurzovým intervencím, což by mohlo spustit dominový efekt s globálními důsledky.
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.