Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
Ve vyjádření na své sociální síti Truth Social Trump napsal, že Izrael přistoupil na potřebné podmínky k uzavření šedesátidenního příměří, během něhož by Spojené státy chtěly zprostředkovat konec války. Konečný návrh má být předán hnutí Hamás prostřednictvím diplomatů z Kataru a Egypta. Zatím se k těmto tvrzením nevyjádřil ani Izrael, ani Hamás.
Trumpova slova přicházejí jen několik dní po dalším děsivém incidentu v Gaze – při izraelském leteckém útoku na kavárnu Al-Baqa zahynulo podle místních úřadů mezi 24 a 36 Palestinci, včetně dětí. Událost ještě více posílila tlak na dosažení dohody o příměří.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se mezitím v úterý ve Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, čímž naznačil, že intenzivní diplomatické rozhovory pokračují i na nejvyšší úrovni.
„Katarci a Egypťané, kteří na dohodě velmi tvrdě pracovali, doručí tento konečný návrh,“ uvedl Trump. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme – protože lepší už nebude. Bude to jen horší.“
Trump také řekl novinářům, že věří, že do příštího týdne by mohla být uzavřena dohoda o výměně příměří za propuštění rukojmích. V pondělí má přitom přivítat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Zopakoval, že bude při jednáních „velmi důrazný“ a že očekává rychlý postup směrem k příměří. „Chceme dostat rukojmí ven. Doufáme, že se to brzy stane.“
Bílý dům se podle komentátorů snaží využít diplomatického momentu po nedávné dohodě o příměří mezi Izraelem a Íránem, která následovala po americko-izraelských úderech na íránská jaderná zařízení. Tento vývoj Trump využívá jako impuls k dosažení klidu zbraní také v Gaze.
Hamás již dříve signalizoval, že je ochoten propustit zbylé izraelské rukojmí výměnou za konec války. Izrael však trvá na tom, že válka neskončí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen a zničen. Obě strany nadále trvají na svých pozicích a zatím nepředvedly žádné zásadní ústupky.
Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení Hamásem zaútočili na jižní Izrael, zabili 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 osob odvlekli jako rukojmí do Gazy. Izraelská odpověď – rozsáhlá vojenská operace v Pásmu Gazy – si od té doby vyžádala přes 56 500 palestinských obětí, z velké části civilistů, a podle expertů může být skutečný počet ještě vyšší. Téměř všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo v důsledku bojů vyhnáno ze svých domovů.
Pásmo Gazy se mezitím proměnilo v trosky. Mezinárodní společenství čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu, který se začíná přelévat za hranice regionu a ohrožuje celosvětovou stabilitu.
Trump se jako prezident Spojených států opakovaně snaží profilovat jako mírotvůrce na Blízkém východě. Jeho administrativa v minulosti zprostředkovala řadu normalizačních dohod mezi Izraelem a arabskými státy. Příměří v Gaze by však bylo největším diplomatickým úspěchem v jeho druhém prezidentském období – pokud k němu skutečně dojde.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
