Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
Ve vyjádření na své sociální síti Truth Social Trump napsal, že Izrael přistoupil na potřebné podmínky k uzavření šedesátidenního příměří, během něhož by Spojené státy chtěly zprostředkovat konec války. Konečný návrh má být předán hnutí Hamás prostřednictvím diplomatů z Kataru a Egypta. Zatím se k těmto tvrzením nevyjádřil ani Izrael, ani Hamás.
Trumpova slova přicházejí jen několik dní po dalším děsivém incidentu v Gaze – při izraelském leteckém útoku na kavárnu Al-Baqa zahynulo podle místních úřadů mezi 24 a 36 Palestinci, včetně dětí. Událost ještě více posílila tlak na dosažení dohody o příměří.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se mezitím v úterý ve Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, čímž naznačil, že intenzivní diplomatické rozhovory pokračují i na nejvyšší úrovni.
„Katarci a Egypťané, kteří na dohodě velmi tvrdě pracovali, doručí tento konečný návrh,“ uvedl Trump. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme – protože lepší už nebude. Bude to jen horší.“
Trump také řekl novinářům, že věří, že do příštího týdne by mohla být uzavřena dohoda o výměně příměří za propuštění rukojmích. V pondělí má přitom přivítat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Zopakoval, že bude při jednáních „velmi důrazný“ a že očekává rychlý postup směrem k příměří. „Chceme dostat rukojmí ven. Doufáme, že se to brzy stane.“
Bílý dům se podle komentátorů snaží využít diplomatického momentu po nedávné dohodě o příměří mezi Izraelem a Íránem, která následovala po americko-izraelských úderech na íránská jaderná zařízení. Tento vývoj Trump využívá jako impuls k dosažení klidu zbraní také v Gaze.
Hamás již dříve signalizoval, že je ochoten propustit zbylé izraelské rukojmí výměnou za konec války. Izrael však trvá na tom, že válka neskončí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen a zničen. Obě strany nadále trvají na svých pozicích a zatím nepředvedly žádné zásadní ústupky.
Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení Hamásem zaútočili na jižní Izrael, zabili 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 osob odvlekli jako rukojmí do Gazy. Izraelská odpověď – rozsáhlá vojenská operace v Pásmu Gazy – si od té doby vyžádala přes 56 500 palestinských obětí, z velké části civilistů, a podle expertů může být skutečný počet ještě vyšší. Téměř všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo v důsledku bojů vyhnáno ze svých domovů.
Pásmo Gazy se mezitím proměnilo v trosky. Mezinárodní společenství čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu, který se začíná přelévat za hranice regionu a ohrožuje celosvětovou stabilitu.
Trump se jako prezident Spojených států opakovaně snaží profilovat jako mírotvůrce na Blízkém východě. Jeho administrativa v minulosti zprostředkovala řadu normalizačních dohod mezi Izraelem a arabskými státy. Příměří v Gaze by však bylo největším diplomatickým úspěchem v jeho druhém prezidentském období – pokud k němu skutečně dojde.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.