Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
Ve vyjádření na své sociální síti Truth Social Trump napsal, že Izrael přistoupil na potřebné podmínky k uzavření šedesátidenního příměří, během něhož by Spojené státy chtěly zprostředkovat konec války. Konečný návrh má být předán hnutí Hamás prostřednictvím diplomatů z Kataru a Egypta. Zatím se k těmto tvrzením nevyjádřil ani Izrael, ani Hamás.
Trumpova slova přicházejí jen několik dní po dalším děsivém incidentu v Gaze – při izraelském leteckém útoku na kavárnu Al-Baqa zahynulo podle místních úřadů mezi 24 a 36 Palestinci, včetně dětí. Událost ještě více posílila tlak na dosažení dohody o příměří.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se mezitím v úterý ve Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, čímž naznačil, že intenzivní diplomatické rozhovory pokračují i na nejvyšší úrovni.
„Katarci a Egypťané, kteří na dohodě velmi tvrdě pracovali, doručí tento konečný návrh,“ uvedl Trump. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme – protože lepší už nebude. Bude to jen horší.“
Trump také řekl novinářům, že věří, že do příštího týdne by mohla být uzavřena dohoda o výměně příměří za propuštění rukojmích. V pondělí má přitom přivítat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Zopakoval, že bude při jednáních „velmi důrazný“ a že očekává rychlý postup směrem k příměří. „Chceme dostat rukojmí ven. Doufáme, že se to brzy stane.“
Bílý dům se podle komentátorů snaží využít diplomatického momentu po nedávné dohodě o příměří mezi Izraelem a Íránem, která následovala po americko-izraelských úderech na íránská jaderná zařízení. Tento vývoj Trump využívá jako impuls k dosažení klidu zbraní také v Gaze.
Hamás již dříve signalizoval, že je ochoten propustit zbylé izraelské rukojmí výměnou za konec války. Izrael však trvá na tom, že válka neskončí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen a zničen. Obě strany nadále trvají na svých pozicích a zatím nepředvedly žádné zásadní ústupky.
Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení Hamásem zaútočili na jižní Izrael, zabili 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 osob odvlekli jako rukojmí do Gazy. Izraelská odpověď – rozsáhlá vojenská operace v Pásmu Gazy – si od té doby vyžádala přes 56 500 palestinských obětí, z velké části civilistů, a podle expertů může být skutečný počet ještě vyšší. Téměř všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo v důsledku bojů vyhnáno ze svých domovů.
Pásmo Gazy se mezitím proměnilo v trosky. Mezinárodní společenství čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu, který se začíná přelévat za hranice regionu a ohrožuje celosvětovou stabilitu.
Trump se jako prezident Spojených států opakovaně snaží profilovat jako mírotvůrce na Blízkém východě. Jeho administrativa v minulosti zprostředkovala řadu normalizačních dohod mezi Izraelem a arabskými státy. Příměří v Gaze by však bylo největším diplomatickým úspěchem v jeho druhém prezidentském období – pokud k němu skutečně dojde.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.