Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
Ve vyjádření na své sociální síti Truth Social Trump napsal, že Izrael přistoupil na potřebné podmínky k uzavření šedesátidenního příměří, během něhož by Spojené státy chtěly zprostředkovat konec války. Konečný návrh má být předán hnutí Hamás prostřednictvím diplomatů z Kataru a Egypta. Zatím se k těmto tvrzením nevyjádřil ani Izrael, ani Hamás.
Trumpova slova přicházejí jen několik dní po dalším děsivém incidentu v Gaze – při izraelském leteckém útoku na kavárnu Al-Baqa zahynulo podle místních úřadů mezi 24 a 36 Palestinci, včetně dětí. Událost ještě více posílila tlak na dosažení dohody o příměří.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se mezitím v úterý ve Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, čímž naznačil, že intenzivní diplomatické rozhovory pokračují i na nejvyšší úrovni.
„Katarci a Egypťané, kteří na dohodě velmi tvrdě pracovali, doručí tento konečný návrh,“ uvedl Trump. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme – protože lepší už nebude. Bude to jen horší.“
Trump také řekl novinářům, že věří, že do příštího týdne by mohla být uzavřena dohoda o výměně příměří za propuštění rukojmích. V pondělí má přitom přivítat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Zopakoval, že bude při jednáních „velmi důrazný“ a že očekává rychlý postup směrem k příměří. „Chceme dostat rukojmí ven. Doufáme, že se to brzy stane.“
Bílý dům se podle komentátorů snaží využít diplomatického momentu po nedávné dohodě o příměří mezi Izraelem a Íránem, která následovala po americko-izraelských úderech na íránská jaderná zařízení. Tento vývoj Trump využívá jako impuls k dosažení klidu zbraní také v Gaze.
Hamás již dříve signalizoval, že je ochoten propustit zbylé izraelské rukojmí výměnou za konec války. Izrael však trvá na tom, že válka neskončí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen a zničen. Obě strany nadále trvají na svých pozicích a zatím nepředvedly žádné zásadní ústupky.
Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení Hamásem zaútočili na jižní Izrael, zabili 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 osob odvlekli jako rukojmí do Gazy. Izraelská odpověď – rozsáhlá vojenská operace v Pásmu Gazy – si od té doby vyžádala přes 56 500 palestinských obětí, z velké části civilistů, a podle expertů může být skutečný počet ještě vyšší. Téměř všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo v důsledku bojů vyhnáno ze svých domovů.
Pásmo Gazy se mezitím proměnilo v trosky. Mezinárodní společenství čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu, který se začíná přelévat za hranice regionu a ohrožuje celosvětovou stabilitu.
Trump se jako prezident Spojených států opakovaně snaží profilovat jako mírotvůrce na Blízkém východě. Jeho administrativa v minulosti zprostředkovala řadu normalizačních dohod mezi Izraelem a arabskými státy. Příměří v Gaze by však bylo největším diplomatickým úspěchem v jeho druhém prezidentském období – pokud k němu skutečně dojde.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.