Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
Ve vyjádření na své sociální síti Truth Social Trump napsal, že Izrael přistoupil na potřebné podmínky k uzavření šedesátidenního příměří, během něhož by Spojené státy chtěly zprostředkovat konec války. Konečný návrh má být předán hnutí Hamás prostřednictvím diplomatů z Kataru a Egypta. Zatím se k těmto tvrzením nevyjádřil ani Izrael, ani Hamás.
Trumpova slova přicházejí jen několik dní po dalším děsivém incidentu v Gaze – při izraelském leteckém útoku na kavárnu Al-Baqa zahynulo podle místních úřadů mezi 24 a 36 Palestinci, včetně dětí. Událost ještě více posílila tlak na dosažení dohody o příměří.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se mezitím v úterý ve Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, čímž naznačil, že intenzivní diplomatické rozhovory pokračují i na nejvyšší úrovni.
„Katarci a Egypťané, kteří na dohodě velmi tvrdě pracovali, doručí tento konečný návrh,“ uvedl Trump. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme – protože lepší už nebude. Bude to jen horší.“
Trump také řekl novinářům, že věří, že do příštího týdne by mohla být uzavřena dohoda o výměně příměří za propuštění rukojmích. V pondělí má přitom přivítat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Zopakoval, že bude při jednáních „velmi důrazný“ a že očekává rychlý postup směrem k příměří. „Chceme dostat rukojmí ven. Doufáme, že se to brzy stane.“
Bílý dům se podle komentátorů snaží využít diplomatického momentu po nedávné dohodě o příměří mezi Izraelem a Íránem, která následovala po americko-izraelských úderech na íránská jaderná zařízení. Tento vývoj Trump využívá jako impuls k dosažení klidu zbraní také v Gaze.
Hamás již dříve signalizoval, že je ochoten propustit zbylé izraelské rukojmí výměnou za konec války. Izrael však trvá na tom, že válka neskončí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen a zničen. Obě strany nadále trvají na svých pozicích a zatím nepředvedly žádné zásadní ústupky.
Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení Hamásem zaútočili na jižní Izrael, zabili 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 osob odvlekli jako rukojmí do Gazy. Izraelská odpověď – rozsáhlá vojenská operace v Pásmu Gazy – si od té doby vyžádala přes 56 500 palestinských obětí, z velké části civilistů, a podle expertů může být skutečný počet ještě vyšší. Téměř všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo v důsledku bojů vyhnáno ze svých domovů.
Pásmo Gazy se mezitím proměnilo v trosky. Mezinárodní společenství čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu, který se začíná přelévat za hranice regionu a ohrožuje celosvětovou stabilitu.
Trump se jako prezident Spojených států opakovaně snaží profilovat jako mírotvůrce na Blízkém východě. Jeho administrativa v minulosti zprostředkovala řadu normalizačních dohod mezi Izraelem a arabskými státy. Příměří v Gaze by však bylo největším diplomatickým úspěchem v jeho druhém prezidentském období – pokud k němu skutečně dojde.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.