Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Pokud by se Trumpovi podařilo svůj plán uskutečnit, jednalo by se o první případ, kdy by zavedl clo na službu spíše než na zboží. Poprvé tuto myšlenku nadnesl už v květnu, kdy argumentoval, že jiné země nabízejí filmařům daňové pobídky, které lákají produkce do zahraničí. V pondělním příspěvku zmínil konkrétně Kalifornii, která je podle něj tímto trendem „zvláště těžce zasažena“, přestože i tento stát sám zavedl řadu pobídek pro filmaře.
V květnu byl Hollywood Trumpovým prohlášením naprosto zaskočen. Podle jednoho z expertů z filmového průmyslu by takový tarif prakticky znamenal zastavení produkce, ale zároveň dodal, že prezident nemá na takové opatření pravomoc a jeho prosazení by bylo příliš komplikované. Jay Sures, viceprezident agentury United Talent Agency, v květnu pro CNN uvedl, že pro studia je i přes náklady na cestování a ubytování levnější točit v zahraničí, kde jsou nižší náklady na práci a existuje řada pobídek.
Po Trumpově oznámení v pondělí ráno klesla hodnota akcií společnosti Netflix o jedno procento. Naopak akcie AMC a The Walt Disney Company otevřely s růstem. Ačkoliv Hollywood není v katastrofální situaci, prodej filmových lístků ve Spojených státech klesá, jelikož se počet premiér po pandemii snížil a diváci si zvykli sledovat filmy spíše na streamovacích platformách z pohodlí domova.
Warner Bros. Discovery, bývalá mateřská společnost CNN, už v letošním roce vydělala na celosvětových tržbách čtyři miliardy dolarů, jako první studio, které letos tohoto milníku dosáhlo. Kromě tarifů na filmy chystá Trumpova administrativa celou řadu dalších cel. Od středy mají být uvalena 100% cla na značkové léky, s několika výjimkami, 25% clo na těžké nákladní automobily a 30% clo na čalouněný nábytek. V jiném pondělním příspěvku Trump oznámil, že plánuje „významné“ clo na veškerý dovážený nábytek do Spojených států.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.
Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.
Legendární písničkář Honza Nedvěd ve středu oslavil 79. narozeniny a jistě obdržel mnoho gratulací od fanoušků. Příznivce potěšil jeho synovec Vojtěch, syn Honzova zesnulého bratra Františka. Zveřejnil totiž společnou fotografii se svým strýcem.