Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Pokud by se Trumpovi podařilo svůj plán uskutečnit, jednalo by se o první případ, kdy by zavedl clo na službu spíše než na zboží. Poprvé tuto myšlenku nadnesl už v květnu, kdy argumentoval, že jiné země nabízejí filmařům daňové pobídky, které lákají produkce do zahraničí. V pondělním příspěvku zmínil konkrétně Kalifornii, která je podle něj tímto trendem „zvláště těžce zasažena“, přestože i tento stát sám zavedl řadu pobídek pro filmaře.
V květnu byl Hollywood Trumpovým prohlášením naprosto zaskočen. Podle jednoho z expertů z filmového průmyslu by takový tarif prakticky znamenal zastavení produkce, ale zároveň dodal, že prezident nemá na takové opatření pravomoc a jeho prosazení by bylo příliš komplikované. Jay Sures, viceprezident agentury United Talent Agency, v květnu pro CNN uvedl, že pro studia je i přes náklady na cestování a ubytování levnější točit v zahraničí, kde jsou nižší náklady na práci a existuje řada pobídek.
Po Trumpově oznámení v pondělí ráno klesla hodnota akcií společnosti Netflix o jedno procento. Naopak akcie AMC a The Walt Disney Company otevřely s růstem. Ačkoliv Hollywood není v katastrofální situaci, prodej filmových lístků ve Spojených státech klesá, jelikož se počet premiér po pandemii snížil a diváci si zvykli sledovat filmy spíše na streamovacích platformách z pohodlí domova.
Warner Bros. Discovery, bývalá mateřská společnost CNN, už v letošním roce vydělala na celosvětových tržbách čtyři miliardy dolarů, jako první studio, které letos tohoto milníku dosáhlo. Kromě tarifů na filmy chystá Trumpova administrativa celou řadu dalších cel. Od středy mají být uvalena 100% cla na značkové léky, s několika výjimkami, 25% clo na těžké nákladní automobily a 30% clo na čalouněný nábytek. V jiném pondělním příspěvku Trump oznámil, že plánuje „významné“ clo na veškerý dovážený nábytek do Spojených států.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.