V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Trump přiznal, že verdikt pro něj byl šokem, protože byl po studiu dřívějších rozsudků přesvědčen o své pravdě. Většinu soudců, včetně Gorsuche a Barrettové, obvinil z podbízení se washingtonským elitám na úkor zájmů Spojených států. Podle něj tito lidé postrádají odvahu k tomu, aby učinili správné rozhodnutí pro bezpečnost a prosperitu země.
Navzdory soudní porážce prezident okamžitě přešel do ofenzivy a podepsal nařízení o zavedení nových desetiprocentních cel pro celý svět. Tentokrát se opírá o zákon o obchodu z roku 1974, konkrétně o pasáž řešící schodky platební bilance. Tímto krokem chce obejít rozhodnutí soudu, které se týkalo pouze specifického využití zákona o mimořádných pravomocích (IEEPA).
Během projevu Trump kritizoval logiku soudu a ptal se, proč může jako prezident zemi ekonomicky zničit embargem, ale nesmí na ni uvalit clo. Tento postoj považuje za absurdní a zdůraznil, že dříve schválená cla, podložená jinými zákony, zůstávají dál v platnosti. Prohlásil, že v ochraně národní bezpečnosti hodlá pokračovat i bez souhlasu Kongresu.
Napětí mezi hlavou státu a justicí se projevilo i v osobní rovině při dotazech na chystaný projev o stavu Unie. Trump vzkázal, že tři soudce, kteří se ho zastali, uvítá s radostí, zatímco zbytek je pozván jen formálně. Dodal, že mu vůbec nezáleží na tom, zda se tito podle něj politicky zaujatí lidé ceremoniálu zúčastní.
Prezident se vyjádřil i k miliardám dolarů, které stát na clech už vybral, a jejichž vracení soud nijak neošetřil. Tuto situaci nazval šílenstvím a předpověděl, že se o tyto prostředky povedou dlouhé právní bitvy, které mohou trvat i pět let. Trump nadále odmítá, že by náklady na cla nesli Američané, a považuje je za zisk z vykořisťování ze strany cizích zemí.
Podle analytiků sice Trump našel novou právní cestu k prosazení své agendy, ale procesy podle jiných zákonů mohou být mnohem pomalejší. To prezidenta, který preferuje okamžité výsledky, značně frustruje. Na tiskové konferenci ho podpořili ministr obchodu Howard Lutnick a právní poradce D. John Sauer, aby deklarovali odhodlání celé administrativy v celní politice vytrvat.
V závěru brífinku Trump znovu vyzdvihl moudrost tří soudců, kteří hlasovali pro zachování cel, zatímco zbytek soudu opětovně zkritizoval. Celý spor hodlá prezident využít jako politické téma pro svůj nadcházející projev v Kongresu.
V Londýně se schyluje k historickému právnímu kroku, který by mohl Andrewa Mountbatten-Windsora definitivně odstřihnout od královských privilegií. Vláda Spojeného království začala vážně plánovat legislativní proces, jehož cílem je zbavit králova bratra nároku na trůn. Tento záměr nabral na intenzitě po čtvrtečním zatčení bývalého prince, kterého policie vyslýchala kvůli podezření, že ve veřejné funkci zneužil svou moc.
V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).