V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Trump přiznal, že verdikt pro něj byl šokem, protože byl po studiu dřívějších rozsudků přesvědčen o své pravdě. Většinu soudců, včetně Gorsuche a Barrettové, obvinil z podbízení se washingtonským elitám na úkor zájmů Spojených států. Podle něj tito lidé postrádají odvahu k tomu, aby učinili správné rozhodnutí pro bezpečnost a prosperitu země.
Navzdory soudní porážce prezident okamžitě přešel do ofenzivy a podepsal nařízení o zavedení nových desetiprocentních cel pro celý svět. Tentokrát se opírá o zákon o obchodu z roku 1974, konkrétně o pasáž řešící schodky platební bilance. Tímto krokem chce obejít rozhodnutí soudu, které se týkalo pouze specifického využití zákona o mimořádných pravomocích (IEEPA).
Během projevu Trump kritizoval logiku soudu a ptal se, proč může jako prezident zemi ekonomicky zničit embargem, ale nesmí na ni uvalit clo. Tento postoj považuje za absurdní a zdůraznil, že dříve schválená cla, podložená jinými zákony, zůstávají dál v platnosti. Prohlásil, že v ochraně národní bezpečnosti hodlá pokračovat i bez souhlasu Kongresu.
Napětí mezi hlavou státu a justicí se projevilo i v osobní rovině při dotazech na chystaný projev o stavu Unie. Trump vzkázal, že tři soudce, kteří se ho zastali, uvítá s radostí, zatímco zbytek je pozván jen formálně. Dodal, že mu vůbec nezáleží na tom, zda se tito podle něj politicky zaujatí lidé ceremoniálu zúčastní.
Prezident se vyjádřil i k miliardám dolarů, které stát na clech už vybral, a jejichž vracení soud nijak neošetřil. Tuto situaci nazval šílenstvím a předpověděl, že se o tyto prostředky povedou dlouhé právní bitvy, které mohou trvat i pět let. Trump nadále odmítá, že by náklady na cla nesli Američané, a považuje je za zisk z vykořisťování ze strany cizích zemí.
Podle analytiků sice Trump našel novou právní cestu k prosazení své agendy, ale procesy podle jiných zákonů mohou být mnohem pomalejší. To prezidenta, který preferuje okamžité výsledky, značně frustruje. Na tiskové konferenci ho podpořili ministr obchodu Howard Lutnick a právní poradce D. John Sauer, aby deklarovali odhodlání celé administrativy v celní politice vytrvat.
V závěru brífinku Trump znovu vyzdvihl moudrost tří soudců, kteří hlasovali pro zachování cel, zatímco zbytek soudu opětovně zkritizoval. Celý spor hodlá prezident využít jako politické téma pro svůj nadcházející projev v Kongresu.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.