V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Trump přiznal, že verdikt pro něj byl šokem, protože byl po studiu dřívějších rozsudků přesvědčen o své pravdě. Většinu soudců, včetně Gorsuche a Barrettové, obvinil z podbízení se washingtonským elitám na úkor zájmů Spojených států. Podle něj tito lidé postrádají odvahu k tomu, aby učinili správné rozhodnutí pro bezpečnost a prosperitu země.
Navzdory soudní porážce prezident okamžitě přešel do ofenzivy a podepsal nařízení o zavedení nových desetiprocentních cel pro celý svět. Tentokrát se opírá o zákon o obchodu z roku 1974, konkrétně o pasáž řešící schodky platební bilance. Tímto krokem chce obejít rozhodnutí soudu, které se týkalo pouze specifického využití zákona o mimořádných pravomocích (IEEPA).
Během projevu Trump kritizoval logiku soudu a ptal se, proč může jako prezident zemi ekonomicky zničit embargem, ale nesmí na ni uvalit clo. Tento postoj považuje za absurdní a zdůraznil, že dříve schválená cla, podložená jinými zákony, zůstávají dál v platnosti. Prohlásil, že v ochraně národní bezpečnosti hodlá pokračovat i bez souhlasu Kongresu.
Napětí mezi hlavou státu a justicí se projevilo i v osobní rovině při dotazech na chystaný projev o stavu Unie. Trump vzkázal, že tři soudce, kteří se ho zastali, uvítá s radostí, zatímco zbytek je pozván jen formálně. Dodal, že mu vůbec nezáleží na tom, zda se tito podle něj politicky zaujatí lidé ceremoniálu zúčastní.
Prezident se vyjádřil i k miliardám dolarů, které stát na clech už vybral, a jejichž vracení soud nijak neošetřil. Tuto situaci nazval šílenstvím a předpověděl, že se o tyto prostředky povedou dlouhé právní bitvy, které mohou trvat i pět let. Trump nadále odmítá, že by náklady na cla nesli Američané, a považuje je za zisk z vykořisťování ze strany cizích zemí.
Podle analytiků sice Trump našel novou právní cestu k prosazení své agendy, ale procesy podle jiných zákonů mohou být mnohem pomalejší. To prezidenta, který preferuje okamžité výsledky, značně frustruje. Na tiskové konferenci ho podpořili ministr obchodu Howard Lutnick a právní poradce D. John Sauer, aby deklarovali odhodlání celé administrativy v celní politice vytrvat.
V závěru brífinku Trump znovu vyzdvihl moudrost tří soudců, kteří hlasovali pro zachování cel, zatímco zbytek soudu opětovně zkritizoval. Celý spor hodlá prezident využít jako politické téma pro svůj nadcházející projev v Kongresu.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.