Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Oficiálně podepsaný exekutivní příkaz hovoří o uvalení desetiprocentního dovozního cla na veškeré zboží dovážené do USA po dobu 150 dnů. Vzhledem k extrémní volatilitě obchodní politiky Trumpovy administrativy je však prakticky nemožné předpovědět, jaká bude situace po uplynutí této lhůty. Tato nepředvídatelnost nutí investory a podniky k extrémní opatrnosti, což nevyhnutelně povede ke zpomalení obchodu a negativním ekonomickým dopadům po celém světě.
Kořeny současné krize sahají do dubna 2025, kdy Trump vyhlásil takzvaný „Den osvobození“ a stav ekonomické nouze. K zavedení cel tehdy využil zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách (IEEPA) z roku 1977. Většina nezávislých pozorovatelů však již tehdy zpochybňovala, zda se Spojené státy skutečně nacházejí v národní nouzi, a považovala cla za nevhodný nástroj pro řešení deficitu běžného účtu.
Obchodní vztahy s Evropskou unií byly v posledním roce obzvláště chaotické. Cla na evropské zboží byla nejprve stanovena na 20 %, poté byla po negativní reakci trhů dočasně pozastavena, aby byla následně zvýšena na 30 %. Ačkoliv se zdálo, že dohoda z července 2025 přinese stabilitu se stropem 15 %, po aktuálním rozhodnutí soudu byla ratifikace této dohody v Evropském parlamentu zmrazena.
V současnosti Trump využívá sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje zavádět dočasná omezení, proto je v příkazu zmíněna lhůta 150 dnů. Nikdo však nedokáže s jistotou říci, co přijde na konci léta. Zda Evropská unie odpoví odvetnými cly a zda se naplno rozhoří obchodní válka mezi USA a EU, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
Pro evropské výrobce tato situace znamená obrovské riziko. Export do USA vyžaduje nemalé investice do právních služeb, certifikací i marketingu. Aby se taková investice vyplatila, musí být firmy schopny předpovídat své budoucí příjmy. S rostoucími cly se však zboží v USA stává pro spotřebitele dražším, což vede k poklesu prodejů, zatímco zvýšená cena putuje přímo do americké státní pokladny.
Právě tato nepředvídatelnost je pro byznys nejhorší. V době, kdy trvá měsíce, než se produkt vyrobí a dopraví přes oceán, se mohou celní sazby několikrát změnit. Podnikatelé nevědí, zda budou platit 0, 10, 15 nebo 20 %. Výsledkem je, že mnozí z nich raději své investiční plány odkládají nebo zcela ruší, což brzdí technologický pokrok a inovace.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že nejistota v hospodářské politice přímo snižuje investice, spotřebu i celkový růst HDP. Současná situace je srovnatelná s jinými momenty globální nestability, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Bez stabilního investičního prostředí však nelze vytvářet nové nápady, které jsou základem dlouhodobého ekonomického rozvoje.
Trumpův přístup k obchodu sice může být motivován snahou o ochranu domácího trhu, ale globální provázanost dnešní ekonomiky znamená, že následky pocítí všichni. Pokud se investice zastaví kvůli strachu z dalších nepředvídatelných kroků Bílého domu, může to mít za následek vleklou stagnaci, která přesáhne hranice Spojených států.
Poslední kroky administrativy tak staví světové lídry před těžké rozhodnutí, jak na tento obnovený celní chaos reagovat. Zatímco USA se snaží pomocí cel řešit své vnitřní ekonomické cíle, zbytek světa se musí připravit na období, kdy pravidla mezinárodního obchodu mohou přestat platit ze dne na den.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.