Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Oficiálně podepsaný exekutivní příkaz hovoří o uvalení desetiprocentního dovozního cla na veškeré zboží dovážené do USA po dobu 150 dnů. Vzhledem k extrémní volatilitě obchodní politiky Trumpovy administrativy je však prakticky nemožné předpovědět, jaká bude situace po uplynutí této lhůty. Tato nepředvídatelnost nutí investory a podniky k extrémní opatrnosti, což nevyhnutelně povede ke zpomalení obchodu a negativním ekonomickým dopadům po celém světě.
Kořeny současné krize sahají do dubna 2025, kdy Trump vyhlásil takzvaný „Den osvobození“ a stav ekonomické nouze. K zavedení cel tehdy využil zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách (IEEPA) z roku 1977. Většina nezávislých pozorovatelů však již tehdy zpochybňovala, zda se Spojené státy skutečně nacházejí v národní nouzi, a považovala cla za nevhodný nástroj pro řešení deficitu běžného účtu.
Obchodní vztahy s Evropskou unií byly v posledním roce obzvláště chaotické. Cla na evropské zboží byla nejprve stanovena na 20 %, poté byla po negativní reakci trhů dočasně pozastavena, aby byla následně zvýšena na 30 %. Ačkoliv se zdálo, že dohoda z července 2025 přinese stabilitu se stropem 15 %, po aktuálním rozhodnutí soudu byla ratifikace této dohody v Evropském parlamentu zmrazena.
V současnosti Trump využívá sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje zavádět dočasná omezení, proto je v příkazu zmíněna lhůta 150 dnů. Nikdo však nedokáže s jistotou říci, co přijde na konci léta. Zda Evropská unie odpoví odvetnými cly a zda se naplno rozhoří obchodní válka mezi USA a EU, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
Pro evropské výrobce tato situace znamená obrovské riziko. Export do USA vyžaduje nemalé investice do právních služeb, certifikací i marketingu. Aby se taková investice vyplatila, musí být firmy schopny předpovídat své budoucí příjmy. S rostoucími cly se však zboží v USA stává pro spotřebitele dražším, což vede k poklesu prodejů, zatímco zvýšená cena putuje přímo do americké státní pokladny.
Právě tato nepředvídatelnost je pro byznys nejhorší. V době, kdy trvá měsíce, než se produkt vyrobí a dopraví přes oceán, se mohou celní sazby několikrát změnit. Podnikatelé nevědí, zda budou platit 0, 10, 15 nebo 20 %. Výsledkem je, že mnozí z nich raději své investiční plány odkládají nebo zcela ruší, což brzdí technologický pokrok a inovace.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že nejistota v hospodářské politice přímo snižuje investice, spotřebu i celkový růst HDP. Současná situace je srovnatelná s jinými momenty globální nestability, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Bez stabilního investičního prostředí však nelze vytvářet nové nápady, které jsou základem dlouhodobého ekonomického rozvoje.
Trumpův přístup k obchodu sice může být motivován snahou o ochranu domácího trhu, ale globální provázanost dnešní ekonomiky znamená, že následky pocítí všichni. Pokud se investice zastaví kvůli strachu z dalších nepředvídatelných kroků Bílého domu, může to mít za následek vleklou stagnaci, která přesáhne hranice Spojených států.
Poslední kroky administrativy tak staví světové lídry před těžké rozhodnutí, jak na tento obnovený celní chaos reagovat. Zatímco USA se snaží pomocí cel řešit své vnitřní ekonomické cíle, zbytek světa se musí připravit na období, kdy pravidla mezinárodního obchodu mohou přestat platit ze dne na den.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.