Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Oficiálně podepsaný exekutivní příkaz hovoří o uvalení desetiprocentního dovozního cla na veškeré zboží dovážené do USA po dobu 150 dnů. Vzhledem k extrémní volatilitě obchodní politiky Trumpovy administrativy je však prakticky nemožné předpovědět, jaká bude situace po uplynutí této lhůty. Tato nepředvídatelnost nutí investory a podniky k extrémní opatrnosti, což nevyhnutelně povede ke zpomalení obchodu a negativním ekonomickým dopadům po celém světě.
Kořeny současné krize sahají do dubna 2025, kdy Trump vyhlásil takzvaný „Den osvobození“ a stav ekonomické nouze. K zavedení cel tehdy využil zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách (IEEPA) z roku 1977. Většina nezávislých pozorovatelů však již tehdy zpochybňovala, zda se Spojené státy skutečně nacházejí v národní nouzi, a považovala cla za nevhodný nástroj pro řešení deficitu běžného účtu.
Obchodní vztahy s Evropskou unií byly v posledním roce obzvláště chaotické. Cla na evropské zboží byla nejprve stanovena na 20 %, poté byla po negativní reakci trhů dočasně pozastavena, aby byla následně zvýšena na 30 %. Ačkoliv se zdálo, že dohoda z července 2025 přinese stabilitu se stropem 15 %, po aktuálním rozhodnutí soudu byla ratifikace této dohody v Evropském parlamentu zmrazena.
V současnosti Trump využívá sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje zavádět dočasná omezení, proto je v příkazu zmíněna lhůta 150 dnů. Nikdo však nedokáže s jistotou říci, co přijde na konci léta. Zda Evropská unie odpoví odvetnými cly a zda se naplno rozhoří obchodní válka mezi USA a EU, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
Pro evropské výrobce tato situace znamená obrovské riziko. Export do USA vyžaduje nemalé investice do právních služeb, certifikací i marketingu. Aby se taková investice vyplatila, musí být firmy schopny předpovídat své budoucí příjmy. S rostoucími cly se však zboží v USA stává pro spotřebitele dražším, což vede k poklesu prodejů, zatímco zvýšená cena putuje přímo do americké státní pokladny.
Právě tato nepředvídatelnost je pro byznys nejhorší. V době, kdy trvá měsíce, než se produkt vyrobí a dopraví přes oceán, se mohou celní sazby několikrát změnit. Podnikatelé nevědí, zda budou platit 0, 10, 15 nebo 20 %. Výsledkem je, že mnozí z nich raději své investiční plány odkládají nebo zcela ruší, což brzdí technologický pokrok a inovace.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že nejistota v hospodářské politice přímo snižuje investice, spotřebu i celkový růst HDP. Současná situace je srovnatelná s jinými momenty globální nestability, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Bez stabilního investičního prostředí však nelze vytvářet nové nápady, které jsou základem dlouhodobého ekonomického rozvoje.
Trumpův přístup k obchodu sice může být motivován snahou o ochranu domácího trhu, ale globální provázanost dnešní ekonomiky znamená, že následky pocítí všichni. Pokud se investice zastaví kvůli strachu z dalších nepředvídatelných kroků Bílého domu, může to mít za následek vleklou stagnaci, která přesáhne hranice Spojených států.
Poslední kroky administrativy tak staví světové lídry před těžké rozhodnutí, jak na tento obnovený celní chaos reagovat. Zatímco USA se snaží pomocí cel řešit své vnitřní ekonomické cíle, zbytek světa se musí připravit na období, kdy pravidla mezinárodního obchodu mohou přestat platit ze dne na den.
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.