Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Oficiálně podepsaný exekutivní příkaz hovoří o uvalení desetiprocentního dovozního cla na veškeré zboží dovážené do USA po dobu 150 dnů. Vzhledem k extrémní volatilitě obchodní politiky Trumpovy administrativy je však prakticky nemožné předpovědět, jaká bude situace po uplynutí této lhůty. Tato nepředvídatelnost nutí investory a podniky k extrémní opatrnosti, což nevyhnutelně povede ke zpomalení obchodu a negativním ekonomickým dopadům po celém světě.
Kořeny současné krize sahají do dubna 2025, kdy Trump vyhlásil takzvaný „Den osvobození“ a stav ekonomické nouze. K zavedení cel tehdy využil zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách (IEEPA) z roku 1977. Většina nezávislých pozorovatelů však již tehdy zpochybňovala, zda se Spojené státy skutečně nacházejí v národní nouzi, a považovala cla za nevhodný nástroj pro řešení deficitu běžného účtu.
Obchodní vztahy s Evropskou unií byly v posledním roce obzvláště chaotické. Cla na evropské zboží byla nejprve stanovena na 20 %, poté byla po negativní reakci trhů dočasně pozastavena, aby byla následně zvýšena na 30 %. Ačkoliv se zdálo, že dohoda z července 2025 přinese stabilitu se stropem 15 %, po aktuálním rozhodnutí soudu byla ratifikace této dohody v Evropském parlamentu zmrazena.
V současnosti Trump využívá sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje zavádět dočasná omezení, proto je v příkazu zmíněna lhůta 150 dnů. Nikdo však nedokáže s jistotou říci, co přijde na konci léta. Zda Evropská unie odpoví odvetnými cly a zda se naplno rozhoří obchodní válka mezi USA a EU, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
Pro evropské výrobce tato situace znamená obrovské riziko. Export do USA vyžaduje nemalé investice do právních služeb, certifikací i marketingu. Aby se taková investice vyplatila, musí být firmy schopny předpovídat své budoucí příjmy. S rostoucími cly se však zboží v USA stává pro spotřebitele dražším, což vede k poklesu prodejů, zatímco zvýšená cena putuje přímo do americké státní pokladny.
Právě tato nepředvídatelnost je pro byznys nejhorší. V době, kdy trvá měsíce, než se produkt vyrobí a dopraví přes oceán, se mohou celní sazby několikrát změnit. Podnikatelé nevědí, zda budou platit 0, 10, 15 nebo 20 %. Výsledkem je, že mnozí z nich raději své investiční plány odkládají nebo zcela ruší, což brzdí technologický pokrok a inovace.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že nejistota v hospodářské politice přímo snižuje investice, spotřebu i celkový růst HDP. Současná situace je srovnatelná s jinými momenty globální nestability, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Bez stabilního investičního prostředí však nelze vytvářet nové nápady, které jsou základem dlouhodobého ekonomického rozvoje.
Trumpův přístup k obchodu sice může být motivován snahou o ochranu domácího trhu, ale globální provázanost dnešní ekonomiky znamená, že následky pocítí všichni. Pokud se investice zastaví kvůli strachu z dalších nepředvídatelných kroků Bílého domu, může to mít za následek vleklou stagnaci, která přesáhne hranice Spojených států.
Poslední kroky administrativy tak staví světové lídry před těžké rozhodnutí, jak na tento obnovený celní chaos reagovat. Zatímco USA se snaží pomocí cel řešit své vnitřní ekonomické cíle, zbytek světa se musí připravit na období, kdy pravidla mezinárodního obchodu mohou přestat platit ze dne na den.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Lucie Vondráčková je po nedávném rozchodu stále single a neustále se řeší, zdali to s někým dá zase dohromady. Sama herečka a zpěvačka se zmínila o obnovené lásce. City k opačnému pohlaví ale tentokrát nemyslela.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.