Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Oficiálně podepsaný exekutivní příkaz hovoří o uvalení desetiprocentního dovozního cla na veškeré zboží dovážené do USA po dobu 150 dnů. Vzhledem k extrémní volatilitě obchodní politiky Trumpovy administrativy je však prakticky nemožné předpovědět, jaká bude situace po uplynutí této lhůty. Tato nepředvídatelnost nutí investory a podniky k extrémní opatrnosti, což nevyhnutelně povede ke zpomalení obchodu a negativním ekonomickým dopadům po celém světě.
Kořeny současné krize sahají do dubna 2025, kdy Trump vyhlásil takzvaný „Den osvobození“ a stav ekonomické nouze. K zavedení cel tehdy využil zákon o mezinárodních nouzových ekonomických silách (IEEPA) z roku 1977. Většina nezávislých pozorovatelů však již tehdy zpochybňovala, zda se Spojené státy skutečně nacházejí v národní nouzi, a považovala cla za nevhodný nástroj pro řešení deficitu běžného účtu.
Obchodní vztahy s Evropskou unií byly v posledním roce obzvláště chaotické. Cla na evropské zboží byla nejprve stanovena na 20 %, poté byla po negativní reakci trhů dočasně pozastavena, aby byla následně zvýšena na 30 %. Ačkoliv se zdálo, že dohoda z července 2025 přinese stabilitu se stropem 15 %, po aktuálním rozhodnutí soudu byla ratifikace této dohody v Evropském parlamentu zmrazena.
V současnosti Trump využívá sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje zavádět dočasná omezení, proto je v příkazu zmíněna lhůta 150 dnů. Nikdo však nedokáže s jistotou říci, co přijde na konci léta. Zda Evropská unie odpoví odvetnými cly a zda se naplno rozhoří obchodní válka mezi USA a EU, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
Pro evropské výrobce tato situace znamená obrovské riziko. Export do USA vyžaduje nemalé investice do právních služeb, certifikací i marketingu. Aby se taková investice vyplatila, musí být firmy schopny předpovídat své budoucí příjmy. S rostoucími cly se však zboží v USA stává pro spotřebitele dražším, což vede k poklesu prodejů, zatímco zvýšená cena putuje přímo do americké státní pokladny.
Právě tato nepředvídatelnost je pro byznys nejhorší. V době, kdy trvá měsíce, než se produkt vyrobí a dopraví přes oceán, se mohou celní sazby několikrát změnit. Podnikatelé nevědí, zda budou platit 0, 10, 15 nebo 20 %. Výsledkem je, že mnozí z nich raději své investiční plány odkládají nebo zcela ruší, což brzdí technologický pokrok a inovace.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že nejistota v hospodářské politice přímo snižuje investice, spotřebu i celkový růst HDP. Současná situace je srovnatelná s jinými momenty globální nestability, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Bez stabilního investičního prostředí však nelze vytvářet nové nápady, které jsou základem dlouhodobého ekonomického rozvoje.
Trumpův přístup k obchodu sice může být motivován snahou o ochranu domácího trhu, ale globální provázanost dnešní ekonomiky znamená, že následky pocítí všichni. Pokud se investice zastaví kvůli strachu z dalších nepředvídatelných kroků Bílého domu, může to mít za následek vleklou stagnaci, která přesáhne hranice Spojených států.
Poslední kroky administrativy tak staví světové lídry před těžké rozhodnutí, jak na tento obnovený celní chaos reagovat. Zatímco USA se snaží pomocí cel řešit své vnitřní ekonomické cíle, zbytek světa se musí připravit na období, kdy pravidla mezinárodního obchodu mohou přestat platit ze dne na den.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.