Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy do oblasti Chicaga na rozkaz jeho administrativy začaly přijíždět jednotky Národní gardy, a to navzdory výrazným námitkám představitelů Illinois, včetně Johnsona a Pritzkera. „Není to poprvé, co se Trump pokusil nespravedlivě zatknout černocha,“ reagoval starosta Johnson a vzkázal: „Nikam se nechystám.“
Guvernér Pritzker se vyjádřil podobně ostře a na sociálních sítích uvedl: „Nepodvolím se. Trump nyní volá po zatčení volených zástupců, kteří kontrolují jeho moc. Co dalšího zbývá na cestě k plnokrevnému autoritářství?“ Prezident tak pokračuje ve své agresivní politice zaměřené na potírání kriminality ve velkých městech a na masové deportace.
Jednotky Národní gardy z Texasu dorazily ve středu dopoledne do armádního výcvikového centra Elwood, které leží asi 80 kilometrů od Chicaga. Očekává se nasazení 200 vojáků Texaské Národní gardy, přičemž dalších 300 vojáků Národní gardy Illinois se připravuje k nasazení. Vojenský představitel uvedl pro New York Times, že úkolem jednotek nebude prosazování zákonů, nýbrž ochrana federálních imigračních agentů a zařízení.
Příchod vojáků byl zaznamenán agenturou AP v armádním rezervním centru v Elwoodu, kde byly vidět uniformy s nášivkami Texaské Národní gardy. Na místě byly dovezeny přenosné toalety a další zásoby, rozestavěny přívěsy a kolem perimetru byly nataženy ploty. Federální letecká správa dokonce nařídila bezpečnostní omezení letů nad tímto armádním centrem až do 6. prosince.
V reakci na tento krok podaly Illinois a Chicago již v pondělí žalobu na Trumpovu administrativu, ve které požadují zablokování nasazení Národní gardy. Nasazení označují za „nezákonnou a nebezpečnou Trumpovu dlouho proklamovanou 'válku'“ proti Chicagu a Illinois. Soudní jednání o této žalobě je naplánováno na čtvrtek. Starosta Johnson navíc v pondělí vydal výkonný příkaz, který zakazuje federálním imigračním agentům používat městské pozemky jako shromaždiště pro své operace.
Guvernér Pritzker obvinil Trumpa z toho, že využívá vojáky jako „politické rekvizity“ a „pěšáky“. Na úterní tiskové konferenci uvedl, že se Trump pokouší „ospravedlnit a normalizovat přítomnost ozbrojených vojáků pod svým přímým velením.“ Trump označil Chicago za „díru plnou zločinu“, ačkoli policejní statistiky ukazují na výrazný pokles většiny trestných činů, včetně vražd.
Tento krok přichází i přes existenci zákona Posse Comitatus Act starého téměř 150 let, který omezuje roli armády při prosazování domácích zákonů. Trump nicméně dříve naznačil ochotu odvolat se na Zákon o povstání, který by mu umožnil vyslat armádu do států, které nejsou schopny potlačit povstání nebo ignorují federální zákon. Od nástupu do druhého funkčního období již Trump vyslal nebo zvažoval vyslání jednotek do nejméně deseti měst, přičemž průzkum Reuters/Ipsos ukázal, že většina Američanů nesouhlasí s nasazováním vojsk bez existence vnější hrozby.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?