Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy do oblasti Chicaga na rozkaz jeho administrativy začaly přijíždět jednotky Národní gardy, a to navzdory výrazným námitkám představitelů Illinois, včetně Johnsona a Pritzkera. „Není to poprvé, co se Trump pokusil nespravedlivě zatknout černocha,“ reagoval starosta Johnson a vzkázal: „Nikam se nechystám.“
Guvernér Pritzker se vyjádřil podobně ostře a na sociálních sítích uvedl: „Nepodvolím se. Trump nyní volá po zatčení volených zástupců, kteří kontrolují jeho moc. Co dalšího zbývá na cestě k plnokrevnému autoritářství?“ Prezident tak pokračuje ve své agresivní politice zaměřené na potírání kriminality ve velkých městech a na masové deportace.
Jednotky Národní gardy z Texasu dorazily ve středu dopoledne do armádního výcvikového centra Elwood, které leží asi 80 kilometrů od Chicaga. Očekává se nasazení 200 vojáků Texaské Národní gardy, přičemž dalších 300 vojáků Národní gardy Illinois se připravuje k nasazení. Vojenský představitel uvedl pro New York Times, že úkolem jednotek nebude prosazování zákonů, nýbrž ochrana federálních imigračních agentů a zařízení.
Příchod vojáků byl zaznamenán agenturou AP v armádním rezervním centru v Elwoodu, kde byly vidět uniformy s nášivkami Texaské Národní gardy. Na místě byly dovezeny přenosné toalety a další zásoby, rozestavěny přívěsy a kolem perimetru byly nataženy ploty. Federální letecká správa dokonce nařídila bezpečnostní omezení letů nad tímto armádním centrem až do 6. prosince.
V reakci na tento krok podaly Illinois a Chicago již v pondělí žalobu na Trumpovu administrativu, ve které požadují zablokování nasazení Národní gardy. Nasazení označují za „nezákonnou a nebezpečnou Trumpovu dlouho proklamovanou 'válku'“ proti Chicagu a Illinois. Soudní jednání o této žalobě je naplánováno na čtvrtek. Starosta Johnson navíc v pondělí vydal výkonný příkaz, který zakazuje federálním imigračním agentům používat městské pozemky jako shromaždiště pro své operace.
Guvernér Pritzker obvinil Trumpa z toho, že využívá vojáky jako „politické rekvizity“ a „pěšáky“. Na úterní tiskové konferenci uvedl, že se Trump pokouší „ospravedlnit a normalizovat přítomnost ozbrojených vojáků pod svým přímým velením.“ Trump označil Chicago za „díru plnou zločinu“, ačkoli policejní statistiky ukazují na výrazný pokles většiny trestných činů, včetně vražd.
Tento krok přichází i přes existenci zákona Posse Comitatus Act starého téměř 150 let, který omezuje roli armády při prosazování domácích zákonů. Trump nicméně dříve naznačil ochotu odvolat se na Zákon o povstání, který by mu umožnil vyslat armádu do států, které nejsou schopny potlačit povstání nebo ignorují federální zákon. Od nástupu do druhého funkčního období již Trump vyslal nebo zvažoval vyslání jednotek do nejméně deseti měst, přičemž průzkum Reuters/Ipsos ukázal, že většina Američanů nesouhlasí s nasazováním vojsk bez existence vnější hrozby.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.