Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.
María Corina Machadová Pariscaová se narodila 7. října 1967 v Caracasu. V letech 2011 až 2014 zasedala v Národním shromáždění Venezuely. Pochází z rodiny ocelářského podnikatele Henrique Machada Zuloagy. Vystudovala průmyslové inženýrství a získala magisterský titul v oboru financí.
V roce 1992 založila Nadaci Atenea, která se věnuje pomoci dětem z ulice v Caracasu. Ve veřejném životě se Machadová projevila v roce 2012, kdy neúspěšně kandidovala na venezuelskou prezidentku. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě Nicoláse Madura.
V politice je důslednou odpůrkyní chavismu a zastánkyní privatizace státních podniků, včetně ropné společnosti PDVSA. Podporuje mezinárodní sankce a dokonce se vyslovila pro zahraniční intervenci, jelikož nevěří v demokratické sesazení Madura.
Její politická kariéra se ocitla v ohrožení v červnu 2023, kdy jí generální kontrolor na 15 let zakázal zastávat veřejné funkce. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách s drtivou převahou přes 92 % hlasů. Režimem uložený zákaz nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Ačkoliv opozice tvrdí, že González volby vyhrál, státní volební rada označila za vítěze Madura. González následně odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta 2024 skrývá před režimem, který ji obviňuje z trestných činů, jako je terorismus a volební podvod. Machadová byla v roce 2018 zařazena mezi 100 nejvlivnějších žen světa podle BBC.
Donald Trump opakovaně mluvil o sobě jako o „prezidentovi míru“, který si Nobelovu cenu zaslouží. Během svého druhého prezidentského období se dokonce pochlubil urovnáním hned šesti mezinárodních konfliktů. Tyto údajné úspěchy zahrnovaly spory mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem, Srbskem a Kosovem a také Rwandou s Kongem a Kambodžou s Thajskem.
Nicméně tato tvrzení je nutné vnímat s rezervou. Trumpova administrativa má totiž tendenci i malé pokroky prezentovat jako velká vítězství. Odborníci se shodují, že ačkoliv se mu podařilo zmírnit napětí, šlo často spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Příkladem neúspěchu je i vyjednávání s Hamásem a neúspěšné mírové snahy se Severní Koreou.
Trumpova zahraniční politika je kritizována za to, že se soustředí na rychlé a mediálně atraktivní výsledky namísto řešení skutečných příčin konfliktů. Podle Dr. Samira Puriho z Chatham House, jsou Trumpovy zásahy spíše „řízením konfliktů“ než jejich konečným vyřešením.
Během svých dvou funkčních období v Bílém domě byl Trump nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhovateli byli Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet a zákonodárci z několika evropských zemí i USA. Ačkoliv se spekulovalo o jeho šancích po podepsání první fáze jeho mírového plánu pro Gazu, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, Nina Graeger, uvedla, že tento vývoj přišel příliš pozdě.
Laureát byl v tu dobu již vybrán. Graeger nicméně naznačila, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok. Nobelův výbor uvedl, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, avšak samotná nominace neznamená oficiální podporu.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.