Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.
María Corina Machadová Pariscaová se narodila 7. října 1967 v Caracasu. V letech 2011 až 2014 zasedala v Národním shromáždění Venezuely. Pochází z rodiny ocelářského podnikatele Henrique Machada Zuloagy. Vystudovala průmyslové inženýrství a získala magisterský titul v oboru financí.
V roce 1992 založila Nadaci Atenea, která se věnuje pomoci dětem z ulice v Caracasu. Ve veřejném životě se Machadová projevila v roce 2012, kdy neúspěšně kandidovala na venezuelskou prezidentku. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě Nicoláse Madura.
V politice je důslednou odpůrkyní chavismu a zastánkyní privatizace státních podniků, včetně ropné společnosti PDVSA. Podporuje mezinárodní sankce a dokonce se vyslovila pro zahraniční intervenci, jelikož nevěří v demokratické sesazení Madura.
Její politická kariéra se ocitla v ohrožení v červnu 2023, kdy jí generální kontrolor na 15 let zakázal zastávat veřejné funkce. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách s drtivou převahou přes 92 % hlasů. Režimem uložený zákaz nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Ačkoliv opozice tvrdí, že González volby vyhrál, státní volební rada označila za vítěze Madura. González následně odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta 2024 skrývá před režimem, který ji obviňuje z trestných činů, jako je terorismus a volební podvod. Machadová byla v roce 2018 zařazena mezi 100 nejvlivnějších žen světa podle BBC.
Donald Trump opakovaně mluvil o sobě jako o „prezidentovi míru“, který si Nobelovu cenu zaslouží. Během svého druhého prezidentského období se dokonce pochlubil urovnáním hned šesti mezinárodních konfliktů. Tyto údajné úspěchy zahrnovaly spory mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem, Srbskem a Kosovem a také Rwandou s Kongem a Kambodžou s Thajskem.
Nicméně tato tvrzení je nutné vnímat s rezervou. Trumpova administrativa má totiž tendenci i malé pokroky prezentovat jako velká vítězství. Odborníci se shodují, že ačkoliv se mu podařilo zmírnit napětí, šlo často spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Příkladem neúspěchu je i vyjednávání s Hamásem a neúspěšné mírové snahy se Severní Koreou.
Trumpova zahraniční politika je kritizována za to, že se soustředí na rychlé a mediálně atraktivní výsledky namísto řešení skutečných příčin konfliktů. Podle Dr. Samira Puriho z Chatham House, jsou Trumpovy zásahy spíše „řízením konfliktů“ než jejich konečným vyřešením.
Během svých dvou funkčních období v Bílém domě byl Trump nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhovateli byli Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet a zákonodárci z několika evropských zemí i USA. Ačkoliv se spekulovalo o jeho šancích po podepsání první fáze jeho mírového plánu pro Gazu, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, Nina Graeger, uvedla, že tento vývoj přišel příliš pozdě.
Laureát byl v tu dobu již vybrán. Graeger nicméně naznačila, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok. Nobelův výbor uvedl, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, avšak samotná nominace neznamená oficiální podporu.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.