Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.
María Corina Machadová Pariscaová se narodila 7. října 1967 v Caracasu. V letech 2011 až 2014 zasedala v Národním shromáždění Venezuely. Pochází z rodiny ocelářského podnikatele Henrique Machada Zuloagy. Vystudovala průmyslové inženýrství a získala magisterský titul v oboru financí.
V roce 1992 založila Nadaci Atenea, která se věnuje pomoci dětem z ulice v Caracasu. Ve veřejném životě se Machadová projevila v roce 2012, kdy neúspěšně kandidovala na venezuelskou prezidentku. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě Nicoláse Madura.
V politice je důslednou odpůrkyní chavismu a zastánkyní privatizace státních podniků, včetně ropné společnosti PDVSA. Podporuje mezinárodní sankce a dokonce se vyslovila pro zahraniční intervenci, jelikož nevěří v demokratické sesazení Madura.
Její politická kariéra se ocitla v ohrožení v červnu 2023, kdy jí generální kontrolor na 15 let zakázal zastávat veřejné funkce. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách s drtivou převahou přes 92 % hlasů. Režimem uložený zákaz nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Ačkoliv opozice tvrdí, že González volby vyhrál, státní volební rada označila za vítěze Madura. González následně odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta 2024 skrývá před režimem, který ji obviňuje z trestných činů, jako je terorismus a volební podvod. Machadová byla v roce 2018 zařazena mezi 100 nejvlivnějších žen světa podle BBC.
Donald Trump opakovaně mluvil o sobě jako o „prezidentovi míru“, který si Nobelovu cenu zaslouží. Během svého druhého prezidentského období se dokonce pochlubil urovnáním hned šesti mezinárodních konfliktů. Tyto údajné úspěchy zahrnovaly spory mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem, Srbskem a Kosovem a také Rwandou s Kongem a Kambodžou s Thajskem.
Nicméně tato tvrzení je nutné vnímat s rezervou. Trumpova administrativa má totiž tendenci i malé pokroky prezentovat jako velká vítězství. Odborníci se shodují, že ačkoliv se mu podařilo zmírnit napětí, šlo často spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Příkladem neúspěchu je i vyjednávání s Hamásem a neúspěšné mírové snahy se Severní Koreou.
Trumpova zahraniční politika je kritizována za to, že se soustředí na rychlé a mediálně atraktivní výsledky namísto řešení skutečných příčin konfliktů. Podle Dr. Samira Puriho z Chatham House, jsou Trumpovy zásahy spíše „řízením konfliktů“ než jejich konečným vyřešením.
Během svých dvou funkčních období v Bílém domě byl Trump nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhovateli byli Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet a zákonodárci z několika evropských zemí i USA. Ačkoliv se spekulovalo o jeho šancích po podepsání první fáze jeho mírového plánu pro Gazu, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, Nina Graeger, uvedla, že tento vývoj přišel příliš pozdě.
Laureát byl v tu dobu již vybrán. Graeger nicméně naznačila, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok. Nobelův výbor uvedl, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, avšak samotná nominace neznamená oficiální podporu.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?