Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.
María Corina Machadová Pariscaová se narodila 7. října 1967 v Caracasu. V letech 2011 až 2014 zasedala v Národním shromáždění Venezuely. Pochází z rodiny ocelářského podnikatele Henrique Machada Zuloagy. Vystudovala průmyslové inženýrství a získala magisterský titul v oboru financí.
V roce 1992 založila Nadaci Atenea, která se věnuje pomoci dětem z ulice v Caracasu. Ve veřejném životě se Machadová projevila v roce 2012, kdy neúspěšně kandidovala na venezuelskou prezidentku. O dva roky později se stala jednou z hlavních tváří protestů proti vládě Nicoláse Madura.
V politice je důslednou odpůrkyní chavismu a zastánkyní privatizace státních podniků, včetně ropné společnosti PDVSA. Podporuje mezinárodní sankce a dokonce se vyslovila pro zahraniční intervenci, jelikož nevěří v demokratické sesazení Madura.
Její politická kariéra se ocitla v ohrožení v červnu 2023, kdy jí generální kontrolor na 15 let zakázal zastávat veřejné funkce. I přes tento zákaz zvítězila v opozičních primárkách s drtivou převahou přes 92 % hlasů. Režimem uložený zákaz nakonec vedl k tomu, že se opozičním kandidátem stal diplomat Edmundo González Urrutia.
Ačkoliv opozice tvrdí, že González volby vyhrál, státní volební rada označila za vítěze Madura. González následně odešel do exilu do Španělska a Machadová se od léta 2024 skrývá před režimem, který ji obviňuje z trestných činů, jako je terorismus a volební podvod. Machadová byla v roce 2018 zařazena mezi 100 nejvlivnějších žen světa podle BBC.
Donald Trump opakovaně mluvil o sobě jako o „prezidentovi míru“, který si Nobelovu cenu zaslouží. Během svého druhého prezidentského období se dokonce pochlubil urovnáním hned šesti mezinárodních konfliktů. Tyto údajné úspěchy zahrnovaly spory mezi Indií a Pákistánem, Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem, Srbskem a Kosovem a také Rwandou s Kongem a Kambodžou s Thajskem.
Nicméně tato tvrzení je nutné vnímat s rezervou. Trumpova administrativa má totiž tendenci i malé pokroky prezentovat jako velká vítězství. Odborníci se shodují, že ačkoliv se mu podařilo zmírnit napětí, šlo často spíše o křehká příměří než o trvalé mírové dohody. Příkladem neúspěchu je i vyjednávání s Hamásem a neúspěšné mírové snahy se Severní Koreou.
Trumpova zahraniční politika je kritizována za to, že se soustředí na rychlé a mediálně atraktivní výsledky namísto řešení skutečných příčin konfliktů. Podle Dr. Samira Puriho z Chatham House, jsou Trumpovy zásahy spíše „řízením konfliktů“ než jejich konečným vyřešením.
Během svých dvou funkčních období v Bílém domě byl Trump nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhovateli byli Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet a zákonodárci z několika evropských zemí i USA. Ačkoliv se spekulovalo o jeho šancích po podepsání první fáze jeho mírového plánu pro Gazu, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, Nina Graeger, uvedla, že tento vývoj přišel příliš pozdě.
Laureát byl v tu dobu již vybrán. Graeger nicméně naznačila, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok. Nobelův výbor uvedl, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, avšak samotná nominace neznamená oficiální podporu.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.