Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Zájem Američanů o arktické území začal hned po nákupu Aljašky v roce 1867. Tehdejší ministr zahraničí William H. Seward, opojen úspěšnou transakcí s Ruskem, navrhl, aby USA odkoupily od Dánska také Grónsko a Island. Věřil, že kontrola nad těmito oblastmi by zajistila Spojeným státům dominantní postavení v globálním obchodu. K formální nabídce tehdy sice nedošlo, ale myšlenka americké expanze na sever byla definitivně zasazena.
Další kuriózní pokus se odehrál v roce 1910, kdy americký velvyslanec v Dánsku Maurice Francis Egan přišel s velmi odvážným návrhem. Navrhoval výměnu filipínského ostrova Mindanao, který tehdy patřil USA, za Grónsko a Dánskou Západní Indii. Přestože tato výměna neprošla, Spojené státy o pár let později od Dánů alespoň koupily Panenské ostrovy, aby zabránily jejich ovládnutí Německem během první světové války.
Nejblíže k získání ostrova byly USA po druhé světové válce, kdy převzaly odpovědnost za jeho obranu. V roce 1946 nabídl prezident Harry Truman Dánsku 100 milionů dolarů v ryzím zlatě. Dokumenty o této nabídce zůstaly tajné až do roku 1991. Tehdejší američtí stratégové argumentovali tím, že Grónsko je pro Dánsko bezcenné, zatímco pro bezpečnost USA v rodící se studené válce je naprosto nezbytné. Kodaň však prodej znovu rezolutně odmítla.
Geograficky Grónsko zaujímá klíčovou pozici v takzvané mezeře GIUK, což je námořní cesta mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií. Tato trasa spojuje Arktidu s Atlantským oceánem a historicky sloužila k monitorování pohybu sovětských ponorek. Dnes její význam opět roste v souvislosti s tajícím ledem, který otevírá nové obchodní cesty a odhaluje ložiska vzácných nerostů, plynu a ropy.
Donald Trump svou snahu o nákup ostrova poprvé veřejně přiznal v roce 2019, kdy ji přirovnal k „velkému realitnímu obchodu“. Po svém znovuzvolení v roce 2024 však své nároky stupňuje. V posledních dnech Bílý dům dokonce naznačil, že v zájmu národní bezpečnosti je ve hře i využití americké armády. Trumpův postoj „dostaneme ho tak či onak“ vyvolává v Evropě zděšení a masové protesty přímo v ulicích grónského Nuuku.
Dnešní situace se od té Trumanovy liší především v míře autonomie, kterou Grónsko získalo v roce 1979. Místní obyvatelé i dánská vláda trvají na tom, že ostrov není na prodej a jeho osud mají v rukou pouze ti, kteří na něm žijí. Trumpova snaha narušit tento status quo pomocí cel a vojenských hrozeb tak naráží na odpor, který sjednotil téměř celou Evropu v obraně dánské suverenity.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.