Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Zájem Američanů o arktické území začal hned po nákupu Aljašky v roce 1867. Tehdejší ministr zahraničí William H. Seward, opojen úspěšnou transakcí s Ruskem, navrhl, aby USA odkoupily od Dánska také Grónsko a Island. Věřil, že kontrola nad těmito oblastmi by zajistila Spojeným státům dominantní postavení v globálním obchodu. K formální nabídce tehdy sice nedošlo, ale myšlenka americké expanze na sever byla definitivně zasazena.
Další kuriózní pokus se odehrál v roce 1910, kdy americký velvyslanec v Dánsku Maurice Francis Egan přišel s velmi odvážným návrhem. Navrhoval výměnu filipínského ostrova Mindanao, který tehdy patřil USA, za Grónsko a Dánskou Západní Indii. Přestože tato výměna neprošla, Spojené státy o pár let později od Dánů alespoň koupily Panenské ostrovy, aby zabránily jejich ovládnutí Německem během první světové války.
Nejblíže k získání ostrova byly USA po druhé světové válce, kdy převzaly odpovědnost za jeho obranu. V roce 1946 nabídl prezident Harry Truman Dánsku 100 milionů dolarů v ryzím zlatě. Dokumenty o této nabídce zůstaly tajné až do roku 1991. Tehdejší američtí stratégové argumentovali tím, že Grónsko je pro Dánsko bezcenné, zatímco pro bezpečnost USA v rodící se studené válce je naprosto nezbytné. Kodaň však prodej znovu rezolutně odmítla.
Geograficky Grónsko zaujímá klíčovou pozici v takzvané mezeře GIUK, což je námořní cesta mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií. Tato trasa spojuje Arktidu s Atlantským oceánem a historicky sloužila k monitorování pohybu sovětských ponorek. Dnes její význam opět roste v souvislosti s tajícím ledem, který otevírá nové obchodní cesty a odhaluje ložiska vzácných nerostů, plynu a ropy.
Donald Trump svou snahu o nákup ostrova poprvé veřejně přiznal v roce 2019, kdy ji přirovnal k „velkému realitnímu obchodu“. Po svém znovuzvolení v roce 2024 však své nároky stupňuje. V posledních dnech Bílý dům dokonce naznačil, že v zájmu národní bezpečnosti je ve hře i využití americké armády. Trumpův postoj „dostaneme ho tak či onak“ vyvolává v Evropě zděšení a masové protesty přímo v ulicích grónského Nuuku.
Dnešní situace se od té Trumanovy liší především v míře autonomie, kterou Grónsko získalo v roce 1979. Místní obyvatelé i dánská vláda trvají na tom, že ostrov není na prodej a jeho osud mají v rukou pouze ti, kteří na něm žijí. Trumpova snaha narušit tento status quo pomocí cel a vojenských hrozeb tak naráží na odpor, který sjednotil téměř celou Evropu v obraně dánské suverenity.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.