Trump není první. Historie amerického zájmu o Grónsko je bohatá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 10:55
Sdílej:

Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.

Zájem Američanů o arktické území začal hned po nákupu Aljašky v roce 1867. Tehdejší ministr zahraničí William H. Seward, opojen úspěšnou transakcí s Ruskem, navrhl, aby USA odkoupily od Dánska také Grónsko a Island. Věřil, že kontrola nad těmito oblastmi by zajistila Spojeným státům dominantní postavení v globálním obchodu. K formální nabídce tehdy sice nedošlo, ale myšlenka americké expanze na sever byla definitivně zasazena.

Další kuriózní pokus se odehrál v roce 1910, kdy americký velvyslanec v Dánsku Maurice Francis Egan přišel s velmi odvážným návrhem. Navrhoval výměnu filipínského ostrova Mindanao, který tehdy patřil USA, za Grónsko a Dánskou Západní Indii. Přestože tato výměna neprošla, Spojené státy o pár let později od Dánů alespoň koupily Panenské ostrovy, aby zabránily jejich ovládnutí Německem během první světové války.

Nejblíže k získání ostrova byly USA po druhé světové válce, kdy převzaly odpovědnost za jeho obranu. V roce 1946 nabídl prezident Harry Truman Dánsku 100 milionů dolarů v ryzím zlatě. Dokumenty o této nabídce zůstaly tajné až do roku 1991. Tehdejší američtí stratégové argumentovali tím, že Grónsko je pro Dánsko bezcenné, zatímco pro bezpečnost USA v rodící se studené válce je naprosto nezbytné. Kodaň však prodej znovu rezolutně odmítla.

Geograficky Grónsko zaujímá klíčovou pozici v takzvané mezeře GIUK, což je námořní cesta mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií. Tato trasa spojuje Arktidu s Atlantským oceánem a historicky sloužila k monitorování pohybu sovětských ponorek. Dnes její význam opět roste v souvislosti s tajícím ledem, který otevírá nové obchodní cesty a odhaluje ložiska vzácných nerostů, plynu a ropy.

Donald Trump svou snahu o nákup ostrova poprvé veřejně přiznal v roce 2019, kdy ji přirovnal k „velkému realitnímu obchodu“. Po svém znovuzvolení v roce 2024 však své nároky stupňuje. V posledních dnech Bílý dům dokonce naznačil, že v zájmu národní bezpečnosti je ve hře i využití americké armády. Trumpův postoj „dostaneme ho tak či onak“ vyvolává v Evropě zděšení a masové protesty přímo v ulicích grónského Nuuku.

Dnešní situace se od té Trumanovy liší především v míře autonomie, kterou Grónsko získalo v roce 1979. Místní obyvatelé i dánská vláda trvají na tom, že ostrov není na prodej a jeho osud mají v rukou pouze ti, kteří na něm žijí. Trumpova snaha narušit tento status quo pomocí cel a vojenských hrozeb tak naráží na odpor, který sjednotil téměř celou Evropu v obraně dánské suverenity.

Stalo se