Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Zájem Američanů o arktické území začal hned po nákupu Aljašky v roce 1867. Tehdejší ministr zahraničí William H. Seward, opojen úspěšnou transakcí s Ruskem, navrhl, aby USA odkoupily od Dánska také Grónsko a Island. Věřil, že kontrola nad těmito oblastmi by zajistila Spojeným státům dominantní postavení v globálním obchodu. K formální nabídce tehdy sice nedošlo, ale myšlenka americké expanze na sever byla definitivně zasazena.
Další kuriózní pokus se odehrál v roce 1910, kdy americký velvyslanec v Dánsku Maurice Francis Egan přišel s velmi odvážným návrhem. Navrhoval výměnu filipínského ostrova Mindanao, který tehdy patřil USA, za Grónsko a Dánskou Západní Indii. Přestože tato výměna neprošla, Spojené státy o pár let později od Dánů alespoň koupily Panenské ostrovy, aby zabránily jejich ovládnutí Německem během první světové války.
Nejblíže k získání ostrova byly USA po druhé světové válce, kdy převzaly odpovědnost za jeho obranu. V roce 1946 nabídl prezident Harry Truman Dánsku 100 milionů dolarů v ryzím zlatě. Dokumenty o této nabídce zůstaly tajné až do roku 1991. Tehdejší američtí stratégové argumentovali tím, že Grónsko je pro Dánsko bezcenné, zatímco pro bezpečnost USA v rodící se studené válce je naprosto nezbytné. Kodaň však prodej znovu rezolutně odmítla.
Geograficky Grónsko zaujímá klíčovou pozici v takzvané mezeře GIUK, což je námořní cesta mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií. Tato trasa spojuje Arktidu s Atlantským oceánem a historicky sloužila k monitorování pohybu sovětských ponorek. Dnes její význam opět roste v souvislosti s tajícím ledem, který otevírá nové obchodní cesty a odhaluje ložiska vzácných nerostů, plynu a ropy.
Donald Trump svou snahu o nákup ostrova poprvé veřejně přiznal v roce 2019, kdy ji přirovnal k „velkému realitnímu obchodu“. Po svém znovuzvolení v roce 2024 však své nároky stupňuje. V posledních dnech Bílý dům dokonce naznačil, že v zájmu národní bezpečnosti je ve hře i využití americké armády. Trumpův postoj „dostaneme ho tak či onak“ vyvolává v Evropě zděšení a masové protesty přímo v ulicích grónského Nuuku.
Dnešní situace se od té Trumanovy liší především v míře autonomie, kterou Grónsko získalo v roce 1979. Místní obyvatelé i dánská vláda trvají na tom, že ostrov není na prodej a jeho osud mají v rukou pouze ti, kteří na něm žijí. Trumpova snaha narušit tento status quo pomocí cel a vojenských hrozeb tak naráží na odpor, který sjednotil téměř celou Evropu v obraně dánské suverenity.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.