Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Izraelská vláda uvádí, že v Gaze je stále 47 rukojmích, které unesli teroristé z Hamásu a jejich spojenci během útoku 7. října 2023. Z nich je 27 považováno za mrtvé. Trump však neprozradil, odkud má informace o nových úmrtích. Prezident nicméně zdůraznil, že Spojené státy vedou „velmi hluboká jednání s Hamásem“ s cílem zajistit propuštění zbývajících rukojmích.
Trump také varoval, že jednání o propuštění posledních deseti nebo dvaceti lidí budou velmi těžká. Už v srpnu řekl, že naživu je „pravděpodobně méně než 20“ rukojmích, což vyvolalo v Izraeli vlnu kritiky od rodin unesených. Ty požadovaly od izraelské vlády odpovědi na otázky ohledně osudu svých blízkých. V reakci na Trumpovo nejnovější prohlášení Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných poděkovalo prezidentovi za jeho snahy, aniž by se přímo vyjádřilo k informacím o úmrtích.
Mezitím izraelská armáda pokračuje v rozšiřování vojenských operací s cílem obsadit město Gaza, které podle ní slouží jako hlavní pevnost Hamásu. Izraelci uvedli, že už kontrolují asi 40 % města a vyzvali Palestince k přesunu na jih, do oblasti Mawasi. Izraelský vojenský mluvčí Avichay Adraee na síti X označil oblast Mawasi za „humanitární zónu“.
Fotografie z dronů a videa na sociálních sítích ukazují letáky shazované na Gazu, které obyvatele vyzývají k evakuaci. Na mapě, která byla zveřejněna, je však vidět, že žádná zdravotnická ani distribuční centra se nenachází severně od koridoru Netzarim, což ponechává celou severní Gazu bez humanitární podpory.
V reakci na to Hamás vydal několik prohlášení, v nichž Palestince vyzývá, aby z Gazy neutíkali. Uvedl, že pokaždé, když lidé uvěřili lžím o „bezpečných zónách“, skončilo to krvavými masakry. Podle izraelských úředníků evakuovalo Gazu zatím jen 70 000 Palestinců, což je jen necelých 10 % z celkového počtu obyvatel. Někteří obyvatelé Gazy, které oslovili novináři, řekli, že raději zemřou ve svých domovech, než aby byli znovu vysídleni.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) označil masovou evakuaci Gazy za „neuskutečnitelnou a nepochopitelnou“. Prezidentka ICRC Mirjana Spoljaric uvedla, že žádná oblast v Pásmu Gazy nemůže pojmout masivní přesun obyvatelstva vzhledem k rozsáhlému ničení infrastruktury a nedostatku jídla, vody, přístřeší a lékařské péče.
V současné době stále probíhají jednání o příměří. Hamás přijal poslední nabídku, která by zajistila 60denní příměří a propuštění deseti živých rukojmích výměnou za masivní propuštění palestinských vězňů. Izrael ale zatím neodpověděl, jelikož požaduje, aby se Hamás zcela odzbrojil. Trump se domnívá, že pokud se dohoda nepodaří, „bude to ošklivé“.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.