Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Izraelská vláda uvádí, že v Gaze je stále 47 rukojmích, které unesli teroristé z Hamásu a jejich spojenci během útoku 7. října 2023. Z nich je 27 považováno za mrtvé. Trump však neprozradil, odkud má informace o nových úmrtích. Prezident nicméně zdůraznil, že Spojené státy vedou „velmi hluboká jednání s Hamásem“ s cílem zajistit propuštění zbývajících rukojmích.
Trump také varoval, že jednání o propuštění posledních deseti nebo dvaceti lidí budou velmi těžká. Už v srpnu řekl, že naživu je „pravděpodobně méně než 20“ rukojmích, což vyvolalo v Izraeli vlnu kritiky od rodin unesených. Ty požadovaly od izraelské vlády odpovědi na otázky ohledně osudu svých blízkých. V reakci na Trumpovo nejnovější prohlášení Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných poděkovalo prezidentovi za jeho snahy, aniž by se přímo vyjádřilo k informacím o úmrtích.
Mezitím izraelská armáda pokračuje v rozšiřování vojenských operací s cílem obsadit město Gaza, které podle ní slouží jako hlavní pevnost Hamásu. Izraelci uvedli, že už kontrolují asi 40 % města a vyzvali Palestince k přesunu na jih, do oblasti Mawasi. Izraelský vojenský mluvčí Avichay Adraee na síti X označil oblast Mawasi za „humanitární zónu“.
Fotografie z dronů a videa na sociálních sítích ukazují letáky shazované na Gazu, které obyvatele vyzývají k evakuaci. Na mapě, která byla zveřejněna, je však vidět, že žádná zdravotnická ani distribuční centra se nenachází severně od koridoru Netzarim, což ponechává celou severní Gazu bez humanitární podpory.
V reakci na to Hamás vydal několik prohlášení, v nichž Palestince vyzývá, aby z Gazy neutíkali. Uvedl, že pokaždé, když lidé uvěřili lžím o „bezpečných zónách“, skončilo to krvavými masakry. Podle izraelských úředníků evakuovalo Gazu zatím jen 70 000 Palestinců, což je jen necelých 10 % z celkového počtu obyvatel. Někteří obyvatelé Gazy, které oslovili novináři, řekli, že raději zemřou ve svých domovech, než aby byli znovu vysídleni.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) označil masovou evakuaci Gazy za „neuskutečnitelnou a nepochopitelnou“. Prezidentka ICRC Mirjana Spoljaric uvedla, že žádná oblast v Pásmu Gazy nemůže pojmout masivní přesun obyvatelstva vzhledem k rozsáhlému ničení infrastruktury a nedostatku jídla, vody, přístřeší a lékařské péče.
V současné době stále probíhají jednání o příměří. Hamás přijal poslední nabídku, která by zajistila 60denní příměří a propuštění deseti živých rukojmích výměnou za masivní propuštění palestinských vězňů. Izrael ale zatím neodpověděl, jelikož požaduje, aby se Hamás zcela odzbrojil. Trump se domnívá, že pokud se dohoda nepodaří, „bude to ošklivé“.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.