Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Izraelská vláda uvádí, že v Gaze je stále 47 rukojmích, které unesli teroristé z Hamásu a jejich spojenci během útoku 7. října 2023. Z nich je 27 považováno za mrtvé. Trump však neprozradil, odkud má informace o nových úmrtích. Prezident nicméně zdůraznil, že Spojené státy vedou „velmi hluboká jednání s Hamásem“ s cílem zajistit propuštění zbývajících rukojmích.
Trump také varoval, že jednání o propuštění posledních deseti nebo dvaceti lidí budou velmi těžká. Už v srpnu řekl, že naživu je „pravděpodobně méně než 20“ rukojmích, což vyvolalo v Izraeli vlnu kritiky od rodin unesených. Ty požadovaly od izraelské vlády odpovědi na otázky ohledně osudu svých blízkých. V reakci na Trumpovo nejnovější prohlášení Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných poděkovalo prezidentovi za jeho snahy, aniž by se přímo vyjádřilo k informacím o úmrtích.
Mezitím izraelská armáda pokračuje v rozšiřování vojenských operací s cílem obsadit město Gaza, které podle ní slouží jako hlavní pevnost Hamásu. Izraelci uvedli, že už kontrolují asi 40 % města a vyzvali Palestince k přesunu na jih, do oblasti Mawasi. Izraelský vojenský mluvčí Avichay Adraee na síti X označil oblast Mawasi za „humanitární zónu“.
Fotografie z dronů a videa na sociálních sítích ukazují letáky shazované na Gazu, které obyvatele vyzývají k evakuaci. Na mapě, která byla zveřejněna, je však vidět, že žádná zdravotnická ani distribuční centra se nenachází severně od koridoru Netzarim, což ponechává celou severní Gazu bez humanitární podpory.
V reakci na to Hamás vydal několik prohlášení, v nichž Palestince vyzývá, aby z Gazy neutíkali. Uvedl, že pokaždé, když lidé uvěřili lžím o „bezpečných zónách“, skončilo to krvavými masakry. Podle izraelských úředníků evakuovalo Gazu zatím jen 70 000 Palestinců, což je jen necelých 10 % z celkového počtu obyvatel. Někteří obyvatelé Gazy, které oslovili novináři, řekli, že raději zemřou ve svých domovech, než aby byli znovu vysídleni.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) označil masovou evakuaci Gazy za „neuskutečnitelnou a nepochopitelnou“. Prezidentka ICRC Mirjana Spoljaric uvedla, že žádná oblast v Pásmu Gazy nemůže pojmout masivní přesun obyvatelstva vzhledem k rozsáhlému ničení infrastruktury a nedostatku jídla, vody, přístřeší a lékařské péče.
V současné době stále probíhají jednání o příměří. Hamás přijal poslední nabídku, která by zajistila 60denní příměří a propuštění deseti živých rukojmích výměnou za masivní propuštění palestinských vězňů. Izrael ale zatím neodpověděl, jelikož požaduje, aby se Hamás zcela odzbrojil. Trump se domnívá, že pokud se dohoda nepodaří, „bude to ošklivé“.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.