Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
K eskalaci došlo o víkendu, kdy protesty proti zásahům imigrační agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement) v jižní Kalifornii přerostly v násilnosti. Prezident Trump reagoval okamžitým nasazením národní gardy – ovšem bez oficiální žádosti od guvernéra státu. Gavin Newsom tento krok označil za „nezákonný, nemorální a protiústavní“ a oznámil, že Kalifornie zváží právní kroky.
Senátor Adam Schiff, vlivný demokrat, varoval před „nebezpečným precedentem jednostranného zneužití národní gardy po celé zemi“.
Tlak na ICE sílí od poloviny května, kdy Bílý dům pohrozil vyhazovy, pokud agentura nesplní zvýšené kvóty na zatýkání. Několik medializovaných případů nezákonného zadržení občanů USA rozpoutalo vlnu rozhořčení. V Kalifornii, která se dlouhodobě staví proti federální imigrační politice a vystupuje jako „stát-útočiště“, je napětí o to vyšší.
Přestože prezident má podle zákona o povstání z roku 1807 (Insurrection Act) právo aktivovat národní gardu v době krize, dosud se tak dělo zpravidla na žádost guvernérů. Výjimkami byly například zásahy za prezidentů Eisenhowera, Kennedyho a Johnsona – avšak ty měly za cíl ochranu občanských práv Afroameričanů před rasistickými zákony a policií v segregovaných státech.
Kennedy například v roce 1963 povolal gardu do Alabamy, aby umožnil zápis černošských studentů na univerzitu proti vůli guvernéra George Wallace. Lyndon B. Johnson tak učinil v roce 1965 během pochodů z Selmy do Montgomery, když státní policie brutálně potlačila poklidné demonstrace.
Jak však upozorňuje McEneaneyová, „v obou případech šlo o zásahy k ochraně základních práv občanů – a v případě Alabamy existovalo i tiché přání guvernéra, aby odpovědnost převzal federální prezident“. V Kalifornii však nic takového nenastalo.
Trumpova aktivace gardy podle historiků nemíří na ochranu práv občanů, ale spíše na obranu federální imigrační politiky a jako symbolické gesto proti demokratickému guvernérovi Newsomovi, kterého Bílý dům dlouhodobě považuje za politického protivníka. Newsom je často zmiňován jako potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028.
McEneaneyová shrnuje: „Trump nejedná na základě žádosti guvernéra, nechrání základní práva a nesnaží se o spolupráci – jeho krok je čistě mocenským manévrem v rámci dlouhodobého konfliktu s Kalifornií.“ Dodává také, že tento krok je „bezprecedentní, a to jak právně, tak morálně“.
Trump již dříve hrozil Kalifornii odebráním federálních financí kvůli podpůrné politice vůči transgender sportovcům či kvůli reakcím na protesty na kampusech. Současná situace s nasazením gardy tak není izolovaným případem, ale další eskalací války mezi federální vládou a nejlidnatějším americkým státem.
Podle McEneaneyové nejde jen o právní otázku, ale o širší téma ústavního systému USA: „Jde o to, kdo má kontrolu nad pořádkovými silami, kdo rozhoduje o míře zásahu – a zda prezident může obejít voleného guvernéra jen proto, že s ním nesouhlasí.“
Spor mezi prezidentem a Kalifornií se tak pravděpodobně přesune před soudy – a výsledek může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vztahy mezi federální vládou a jednotlivými státy USA.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
V úterý ráno došlo k ruskému raketovému útoku na porodnici v Kamianske na východní Ukrajině. Mezi oběťmi byla 23letá Diana Koshyk, která byla sedm měsíců těhotná. Diana, která dlouho usilovala o dítě a prodělala několik potratů, byla nadšená, když zjistila, že čeká dítě. Proto se rozhodla porodit v nemocnici, kterou považovala za nejbezpečnější místo pro sebe i pro svou nenarozenou holčičku.
Japonská meteorologická agentura oznámila, že tsunami vlny již dosáhly některých částí japonského pobřeží, včetně prefektur Fukushima, Miyagi a Iwate. Podle údajů na živé mapě agentury se očekává, že výška vln může dosáhnout až 3 metry.
Tsunami vlny začaly zasahovat pobřeží USA, přičemž první vlny již dorazily k Havajským ostrovům, informuje Národní oceánická a atmosférická správa (NOAA). V oblasti Haleiwa na severním pobřeží ostrova Oahu byla zaznamenána hladina vody přes 1,2 metru. Očekává se, že hladina vody bude kolísat, jak budou přicházet další vlny.
Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež ohrožují oblasti v Tichém oceánu, Havaj a západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.