Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
K eskalaci došlo o víkendu, kdy protesty proti zásahům imigrační agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement) v jižní Kalifornii přerostly v násilnosti. Prezident Trump reagoval okamžitým nasazením národní gardy – ovšem bez oficiální žádosti od guvernéra státu. Gavin Newsom tento krok označil za „nezákonný, nemorální a protiústavní“ a oznámil, že Kalifornie zváží právní kroky.
Senátor Adam Schiff, vlivný demokrat, varoval před „nebezpečným precedentem jednostranného zneužití národní gardy po celé zemi“.
Tlak na ICE sílí od poloviny května, kdy Bílý dům pohrozil vyhazovy, pokud agentura nesplní zvýšené kvóty na zatýkání. Několik medializovaných případů nezákonného zadržení občanů USA rozpoutalo vlnu rozhořčení. V Kalifornii, která se dlouhodobě staví proti federální imigrační politice a vystupuje jako „stát-útočiště“, je napětí o to vyšší.
Přestože prezident má podle zákona o povstání z roku 1807 (Insurrection Act) právo aktivovat národní gardu v době krize, dosud se tak dělo zpravidla na žádost guvernérů. Výjimkami byly například zásahy za prezidentů Eisenhowera, Kennedyho a Johnsona – avšak ty měly za cíl ochranu občanských práv Afroameričanů před rasistickými zákony a policií v segregovaných státech.
Kennedy například v roce 1963 povolal gardu do Alabamy, aby umožnil zápis černošských studentů na univerzitu proti vůli guvernéra George Wallace. Lyndon B. Johnson tak učinil v roce 1965 během pochodů z Selmy do Montgomery, když státní policie brutálně potlačila poklidné demonstrace.
Jak však upozorňuje McEneaneyová, „v obou případech šlo o zásahy k ochraně základních práv občanů – a v případě Alabamy existovalo i tiché přání guvernéra, aby odpovědnost převzal federální prezident“. V Kalifornii však nic takového nenastalo.
Trumpova aktivace gardy podle historiků nemíří na ochranu práv občanů, ale spíše na obranu federální imigrační politiky a jako symbolické gesto proti demokratickému guvernérovi Newsomovi, kterého Bílý dům dlouhodobě považuje za politického protivníka. Newsom je často zmiňován jako potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028.
McEneaneyová shrnuje: „Trump nejedná na základě žádosti guvernéra, nechrání základní práva a nesnaží se o spolupráci – jeho krok je čistě mocenským manévrem v rámci dlouhodobého konfliktu s Kalifornií.“ Dodává také, že tento krok je „bezprecedentní, a to jak právně, tak morálně“.
Trump již dříve hrozil Kalifornii odebráním federálních financí kvůli podpůrné politice vůči transgender sportovcům či kvůli reakcím na protesty na kampusech. Současná situace s nasazením gardy tak není izolovaným případem, ale další eskalací války mezi federální vládou a nejlidnatějším americkým státem.
Podle McEneaneyové nejde jen o právní otázku, ale o širší téma ústavního systému USA: „Jde o to, kdo má kontrolu nad pořádkovými silami, kdo rozhoduje o míře zásahu – a zda prezident může obejít voleného guvernéra jen proto, že s ním nesouhlasí.“
Spor mezi prezidentem a Kalifornií se tak pravděpodobně přesune před soudy – a výsledek může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vztahy mezi federální vládou a jednotlivými státy USA.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.