Trump nasadil národní gardu v Kalifornii bez souhlasu guvernéra. Experti mluví o bezprecedentním kroku

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. června 2025 09:35
Sdílej:

Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.

K eskalaci došlo o víkendu, kdy protesty proti zásahům imigrační agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement) v jižní Kalifornii přerostly v násilnosti. Prezident Trump reagoval okamžitým nasazením národní gardy – ovšem bez oficiální žádosti od guvernéra státu. Gavin Newsom tento krok označil za „nezákonný, nemorální a protiústavní“ a oznámil, že Kalifornie zváží právní kroky.

Senátor Adam Schiff, vlivný demokrat, varoval před „nebezpečným precedentem jednostranného zneužití národní gardy po celé zemi“.

Tlak na ICE sílí od poloviny května, kdy Bílý dům pohrozil vyhazovy, pokud agentura nesplní zvýšené kvóty na zatýkání. Několik medializovaných případů nezákonného zadržení občanů USA rozpoutalo vlnu rozhořčení. V Kalifornii, která se dlouhodobě staví proti federální imigrační politice a vystupuje jako „stát-útočiště“, je napětí o to vyšší.

Přestože prezident má podle zákona o povstání z roku 1807 (Insurrection Act) právo aktivovat národní gardu v době krize, dosud se tak dělo zpravidla na žádost guvernérů. Výjimkami byly například zásahy za prezidentů Eisenhowera, Kennedyho a Johnsona – avšak ty měly za cíl ochranu občanských práv Afroameričanů před rasistickými zákony a policií v segregovaných státech.

Kennedy například v roce 1963 povolal gardu do Alabamy, aby umožnil zápis černošských studentů na univerzitu proti vůli guvernéra George Wallace. Lyndon B. Johnson tak učinil v roce 1965 během pochodů z Selmy do Montgomery, když státní policie brutálně potlačila poklidné demonstrace.

Jak však upozorňuje McEneaneyová, „v obou případech šlo o zásahy k ochraně základních práv občanů – a v případě Alabamy existovalo i tiché přání guvernéra, aby odpovědnost převzal federální prezident“. V Kalifornii však nic takového nenastalo.

Trumpova aktivace gardy podle historiků nemíří na ochranu práv občanů, ale spíše na obranu federální imigrační politiky a jako symbolické gesto proti demokratickému guvernérovi Newsomovi, kterého Bílý dům dlouhodobě považuje za politického protivníka. Newsom je často zmiňován jako potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028.

McEneaneyová shrnuje: „Trump nejedná na základě žádosti guvernéra, nechrání základní práva a nesnaží se o spolupráci – jeho krok je čistě mocenským manévrem v rámci dlouhodobého konfliktu s Kalifornií.“ Dodává také, že tento krok je „bezprecedentní, a to jak právně, tak morálně“.

Trump již dříve hrozil Kalifornii odebráním federálních financí kvůli podpůrné politice vůči transgender sportovcům či kvůli reakcím na protesty na kampusech. Současná situace s nasazením gardy tak není izolovaným případem, ale další eskalací války mezi federální vládou a nejlidnatějším americkým státem.

Podle McEneaneyové nejde jen o právní otázku, ale o širší téma ústavního systému USA: „Jde o to, kdo má kontrolu nad pořádkovými silami, kdo rozhoduje o míře zásahu – a zda prezident může obejít voleného guvernéra jen proto, že s ním nesouhlasí.“

Spor mezi prezidentem a Kalifornií se tak pravděpodobně přesune před soudy – a výsledek může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vztahy mezi federální vládou a jednotlivými státy USA. 

Stalo se
Novinky
Čína

Vztahy Ruska s Čínou se hroutí. Peking podniká útoky na ruské vládní instituce, pro FSB je nepřítel

Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.

Novinky
Ilustrační foto

Jak v létě rozpoznat a ošetřit štípnutí od hmyzu: Komár, klíště nebo blecha?

Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rozvod v Česku může stát pár tisíc i stovky tisíc. Záleží, jak moc se manželé dohodnou

V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.

Novinky
Dmitrij Peskov

Rusko varuje před atentátem na íránského vůdce

Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.