Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
K eskalaci došlo o víkendu, kdy protesty proti zásahům imigrační agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement) v jižní Kalifornii přerostly v násilnosti. Prezident Trump reagoval okamžitým nasazením národní gardy – ovšem bez oficiální žádosti od guvernéra státu. Gavin Newsom tento krok označil za „nezákonný, nemorální a protiústavní“ a oznámil, že Kalifornie zváží právní kroky.
Senátor Adam Schiff, vlivný demokrat, varoval před „nebezpečným precedentem jednostranného zneužití národní gardy po celé zemi“.
Tlak na ICE sílí od poloviny května, kdy Bílý dům pohrozil vyhazovy, pokud agentura nesplní zvýšené kvóty na zatýkání. Několik medializovaných případů nezákonného zadržení občanů USA rozpoutalo vlnu rozhořčení. V Kalifornii, která se dlouhodobě staví proti federální imigrační politice a vystupuje jako „stát-útočiště“, je napětí o to vyšší.
Přestože prezident má podle zákona o povstání z roku 1807 (Insurrection Act) právo aktivovat národní gardu v době krize, dosud se tak dělo zpravidla na žádost guvernérů. Výjimkami byly například zásahy za prezidentů Eisenhowera, Kennedyho a Johnsona – avšak ty měly za cíl ochranu občanských práv Afroameričanů před rasistickými zákony a policií v segregovaných státech.
Kennedy například v roce 1963 povolal gardu do Alabamy, aby umožnil zápis černošských studentů na univerzitu proti vůli guvernéra George Wallace. Lyndon B. Johnson tak učinil v roce 1965 během pochodů z Selmy do Montgomery, když státní policie brutálně potlačila poklidné demonstrace.
Jak však upozorňuje McEneaneyová, „v obou případech šlo o zásahy k ochraně základních práv občanů – a v případě Alabamy existovalo i tiché přání guvernéra, aby odpovědnost převzal federální prezident“. V Kalifornii však nic takového nenastalo.
Trumpova aktivace gardy podle historiků nemíří na ochranu práv občanů, ale spíše na obranu federální imigrační politiky a jako symbolické gesto proti demokratickému guvernérovi Newsomovi, kterého Bílý dům dlouhodobě považuje za politického protivníka. Newsom je často zmiňován jako potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028.
McEneaneyová shrnuje: „Trump nejedná na základě žádosti guvernéra, nechrání základní práva a nesnaží se o spolupráci – jeho krok je čistě mocenským manévrem v rámci dlouhodobého konfliktu s Kalifornií.“ Dodává také, že tento krok je „bezprecedentní, a to jak právně, tak morálně“.
Trump již dříve hrozil Kalifornii odebráním federálních financí kvůli podpůrné politice vůči transgender sportovcům či kvůli reakcím na protesty na kampusech. Současná situace s nasazením gardy tak není izolovaným případem, ale další eskalací války mezi federální vládou a nejlidnatějším americkým státem.
Podle McEneaneyové nejde jen o právní otázku, ale o širší téma ústavního systému USA: „Jde o to, kdo má kontrolu nad pořádkovými silami, kdo rozhoduje o míře zásahu – a zda prezident může obejít voleného guvernéra jen proto, že s ním nesouhlasí.“
Spor mezi prezidentem a Kalifornií se tak pravděpodobně přesune před soudy – a výsledek může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vztahy mezi federální vládou a jednotlivými státy USA.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.