Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
K eskalaci došlo o víkendu, kdy protesty proti zásahům imigrační agentury ICE (Immigration and Customs Enforcement) v jižní Kalifornii přerostly v násilnosti. Prezident Trump reagoval okamžitým nasazením národní gardy – ovšem bez oficiální žádosti od guvernéra státu. Gavin Newsom tento krok označil za „nezákonný, nemorální a protiústavní“ a oznámil, že Kalifornie zváží právní kroky.
Senátor Adam Schiff, vlivný demokrat, varoval před „nebezpečným precedentem jednostranného zneužití národní gardy po celé zemi“.
Tlak na ICE sílí od poloviny května, kdy Bílý dům pohrozil vyhazovy, pokud agentura nesplní zvýšené kvóty na zatýkání. Několik medializovaných případů nezákonného zadržení občanů USA rozpoutalo vlnu rozhořčení. V Kalifornii, která se dlouhodobě staví proti federální imigrační politice a vystupuje jako „stát-útočiště“, je napětí o to vyšší.
Přestože prezident má podle zákona o povstání z roku 1807 (Insurrection Act) právo aktivovat národní gardu v době krize, dosud se tak dělo zpravidla na žádost guvernérů. Výjimkami byly například zásahy za prezidentů Eisenhowera, Kennedyho a Johnsona – avšak ty měly za cíl ochranu občanských práv Afroameričanů před rasistickými zákony a policií v segregovaných státech.
Kennedy například v roce 1963 povolal gardu do Alabamy, aby umožnil zápis černošských studentů na univerzitu proti vůli guvernéra George Wallace. Lyndon B. Johnson tak učinil v roce 1965 během pochodů z Selmy do Montgomery, když státní policie brutálně potlačila poklidné demonstrace.
Jak však upozorňuje McEneaneyová, „v obou případech šlo o zásahy k ochraně základních práv občanů – a v případě Alabamy existovalo i tiché přání guvernéra, aby odpovědnost převzal federální prezident“. V Kalifornii však nic takového nenastalo.
Trumpova aktivace gardy podle historiků nemíří na ochranu práv občanů, ale spíše na obranu federální imigrační politiky a jako symbolické gesto proti demokratickému guvernérovi Newsomovi, kterého Bílý dům dlouhodobě považuje za politického protivníka. Newsom je často zmiňován jako potenciální kandidát na prezidenta v roce 2028.
McEneaneyová shrnuje: „Trump nejedná na základě žádosti guvernéra, nechrání základní práva a nesnaží se o spolupráci – jeho krok je čistě mocenským manévrem v rámci dlouhodobého konfliktu s Kalifornií.“ Dodává také, že tento krok je „bezprecedentní, a to jak právně, tak morálně“.
Trump již dříve hrozil Kalifornii odebráním federálních financí kvůli podpůrné politice vůči transgender sportovcům či kvůli reakcím na protesty na kampusech. Současná situace s nasazením gardy tak není izolovaným případem, ale další eskalací války mezi federální vládou a nejlidnatějším americkým státem.
Podle McEneaneyové nejde jen o právní otázku, ale o širší téma ústavního systému USA: „Jde o to, kdo má kontrolu nad pořádkovými silami, kdo rozhoduje o míře zásahu – a zda prezident může obejít voleného guvernéra jen proto, že s ním nesouhlasí.“
Spor mezi prezidentem a Kalifornií se tak pravděpodobně přesune před soudy – a výsledek může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vztahy mezi federální vládou a jednotlivými státy USA.
Letní počasí dorazí v těchto červnových dnech nejen do Česka, ale i do dalších částí Evropy. Například v Itálii mohou maximální teploty atakovat čtyřicítku. U nás bude nejtepleji v neděli, kdy maxima dosáhnou tropických hodnot.
Jaromír Jágr se velké pocty ve Spojených státech amerických dočkal už loni, kdy mu vyvěsili dres pod strop haly týmu Pittsburgh Penguins. Tehdy legendární hokejista dojemně promluvil, což se Američané rozhodli ocenit netradičním způsobem.
Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
V západoindickém městě Ahmedabád došlo k tragické havárii dopravního letadla společnosti Air India. Stroj s číslem letu AI171, který měl letět do Londýna Gatwick, se zřítil krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel International Airport. Nehodu letadla nikdo z 242 lidí na palubě nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících.
Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Nové počítačové simulace odhalily překvapivý původ jednoho z nejzásadnějších vynálezů lidské civilizace: kola. Podle studie profesora letectví a kosmonautiky Kaie Jamese z Georgia Institute of Technology se první prototyp kola mohl zrodit v měděných dolech Karpatské kotliny přibližně v roce 3900 př. n. l.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.