Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Dalších více než 500 milionů dolarů mu vynesly příjmy z kryptoměnové společnosti World Liberty Financial, kterou založili jeho synové společně s dětmi jeho zvláštního vyslance Stevea Witkoffa. Celkové loňské zisky výrazně převýšily příjmy z roku 2024, kdy Trump vykázal přes 600 milionů dolarů.
Bílý dům odmítl, že by Trump profitoval z prezidentské funkce, a zdůraznil, že hlava státu převedla své podnikání do svěřenského fondu spravovaného jeho syny. Zástupkyně tiskového mluvčího Bílého domu Anna Kellyová uvedla, že prezident hrdě učinil ze Spojených států hlavní město kryptoměn a že on ani jeho rodina se do střetu zájmů nikdy nezapojili.
Sám Trump již dříve upozornil, že se na něj federální zákony o střetu zájmů nevztahují. Současný přístup nicméně kritizoval bývalý hlavní etický právník Bílého domu Richard Painter, podle kterého se o střet zájmů jedná. Podle Willa Walkera-Arnotta z Raymond James Financial Group je Trumpův postoj v kontrastu s předchozími prezidenty, jako byli Jimmy Carter nebo George W. Bush, kteří své podnikatelské zájmy před nástupem do úřadu omezili nebo svěřili nezávislým správcům.
Trumpovy kryptoměnové příjmy zcela zastínily zisky z jeho realitního podnikání. Klub Mar-a-Lago mu vynesl přibližně 77 milionů dolarů a golfový klub v Doralu na Floridě 122 milionů dolarů. Dalších více než 30 milionů dolarů mu vynesl každý z golfových klubů v Bedminsteru, Jupiteru a skotském Turnberry.
Miliony dolarů získal také z jiných obchodních aktivit, mezi které patřilo 4,7 milionu dolarů za licenční poplatky z hodinek s Trumpovou značkou a prodej tematických Biblí, tenisky, parfémů nebo kytar. Finanční přiznání obsahuje také příjmy první dámy Melanie Trumpové, která vydělala 10,7 milionu dolarů z licenční smlouvy k loňskému dokumentárnímu filmu a dalších 6 milionů dolarů z prodeje digitálních obrázků NFT.
Zpráva uvádí rovněž příjmy ve výši přibližně 86,5 milionu dolarů z urovnání různých soudních sporů. Tyto prostředky zahrnují 16 milionů dolarů ze sporu s ABC, 16 milionů dolarů od CBS, 24,5 milionu dolarů od společnosti Meta, 22 milionů dolarů od YouTube a 8 milionů dolarů od sítě X.
Bílý dům deklaroval, že většina těchto peněz byla směřována na budoucí prezidentskou knihovnu nebo neziskovou organizaci pečující o parky ve Washingtonu. Podle časopisu Forbes vzrostlo Trumpovo jmění z 2,3 miliardy dolarů v roce 2024 na současných zhruba 6 miliard dolarů, zatímco index Bloomberg Billionaires odhaduje jeho čisté jmění na 7,6 miliardy dolarů.
Vstřícný postoj vůči kryptoměnovému průmyslu Trump potvrdil hned po návratu do Bílého domu exekutivním příkazem na podporu růstu tohoto sektoru a následným červencovým podpisem zákona GENIUS Act. K posunu od přísné regulace přispěl také Paul Atkins, kterého Trump jmenoval do čela Komise pro cenné papíry a burzy. Roční finanční zpráva Donalda Trumpa svým rozsahem výrazně překonává hlášení jeho předchůdců, například poslední kompletní přiznání Joea Bidena mělo 11 stran.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.